Možnosti realizace a údržby zelených střech

Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, dnes však již nacházejí široké uplatnění. A je to správné. Plochy zeleně jsou ve městech vzácné a využitím střech můžeme jejich podíl výrazně zvýšit.

Výhody zelených střech

Zelené neboli vegetační střechy jsou přínosem pro ekologii, neboť zeleň na střechách pomáhá výrazně redukovat znečištění vzduchu městského prostředí. Rostliny geniálně spotřebovávají to, co my nepotřebujeme (CO2) a přitom nám dávají zpět to, co naopak potřebujeme velmi - kyslík. Tvorba kyslíku je závislá na druhu vegetace, kterou na střechu použijeme. Rozhodující je její listová plocha. Čím hustší vegetace, tím větší produkce kyslíku. Hustota olistění také určuje schopnost zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Střešní vegetace zpomaluje pohyb vzduchu a prach spolu s polutanty ulpívá na jejím povrchu, odkud se při dešti dostává zpět do vegetační vrstvy. Zeleň kromě okysličování vzduchu zvyšuje i jeho vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje jeho kvalitu.

Hlavním důvodem, proč zelené střechy zakládat, je ekologický a psychologický přínos, který zeleň kdekoli, ať na střeše nebo v zahradě, přináší. Zelené střechy nám pročišťují vzduch i mysl, dokáží ušetřit peníze a navíc jsou lahodící oku. Vegetační střechy vrací zeleň do měst a kompenzují zábor půdy velkoplošnou výstavbou. Mají pozitivní psychologické účinky, snižují napětí a stres a poskytují prostor pro relaxaci, pokud jsou architektonicky funkčně zapojeny do provozu budovy.

Mezi další výhody zelených střech patří:

• Ochrana hydroizolace a prodloužení její životnosti, zlepšení tepelné a zvukové izolace a mikroklimatu, snížení prašnosti.
• Využití pro pobyt a relaxaci.
• Akumulace srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček.
• Vytvoření ekologické vyrovnávací plochy a estetického architektonického prvku.
• Vegetační souvrství přispívá také k tepelné stabilitě budovy, snižuje tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření.
• Kromě snížení tepelných ztrát zmenšuje ozelenění spolu s vegetační vrstvou odtok srážkové vody do kanalizační sítě.
• V případě použití vegetačních panelů lze také uspořit na dimenzování nosné konstrukce (střecha je lehčí).
• Dále lze také ušetřit oproti klasickým zeminovým systémům na některých filtračních, drenážních, hydroakumulačních a separačních vrstvách, protože panely tyto funkce sdružují.

Zelené střechy mají velký význam při zadržování vody v prostředí. Nejúčinnější prevencí proti vzniku tepelných ostrovů se ukazuje být právě rozšiřování zeleně na střechách, fasádách a technických konstrukcích. Střecha venkovní zahrady v Otevřené zahradě dokázala za sedm měsíců zadržet až 90 % veškerých srážek. Zelené střechy významně snižují náklady na klimatizaci v letních měsících.

Čtěte také: Vše o řezání a pokládce vinylu

Typy zelených střech: Extenzivní vs. Intenzivní

Zelená neboli vegetační střecha je střecha částečně nebo zcela pokrytá vegetací a půdou, nebo pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Investoři se mohou rozhodnout pro výstavbu dvou typů zelených střech: extenzivní a intenzivní. Liší se od sebe zejména skladbou a následnou údržbou.

Extenzivní zeleň

• Přírodní forma nenáročné vegetace, suchomilné rostliny, tj. rozchodníky, mechy, byliny a trávy.
• Výška souvrství cca. 8 - 15 cm. U extenzívního souvrství běžně cca. 80-170 kg/m2, u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca. 40 kg/m2. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci.
• Lze použít pro ploché i šikmé střechy. Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová, nenáročná na zhotovení i údržbu.
• Extenzivní střechy jsou lehké, nízkoúdržbové a investičně nenáročné. Nemohou být ale být využívány k pobytu, protože skladba střechy a vegetace to nedovoluje, jedná se zejména o nenáročné rostliny.
• Extenzivní střecha má standardně skladbu (odspoda): nosná konstrukce, parotěsná zábrana, tepelná izolace ve spádu, hydroizolace, dilatační a separační vrstva (např. kašírovaná folie z mPVC), drenážní vrstva, filtrační vrstva (např. geotextilie), hydroakumulační vrstva (lze použít nasavé desky z minerálních vláken, ale i třeba rašelinu), a navrch tenká vrstva hlíny (většinou od 3 do 15 cm) porostlá nenáročnou zelení (mechy, rozchodníky, skalničky).

Intenzivní zeleň

• Trvalky, keře, trávníky, stromy. Využití a ztvárnění srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu.
• Výška souvrství cca. 30 cm a více, někdy i metr. U intenzívního souvrství je třeba počítat s cca. 300 kg/m2 a více, plošná hmotnost až 1500 kg/m2. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci.
• Dělá se pouze na ploché střechy a je i poměrně složitá na správnou skladbu hydroizolace, drenážních vrstev, zábran proti prorůstání kořenů, a na vymyšlení přirozeného hospodaření s vodou ve střešní skladbě.
• Intenzivní zelenou střechu zpravidla řešíme jako střešní zahradu, která je funkčně využívána, musíme se o ni „intenzivně“ starat a uměle ji zavlažovat. Řešíme jako místo pro relaxaci a pohyb osob.
• Intenzivní střechy slouží i k pobytu, využívají se jako klasická zahrada, ale investičně jsou mnohem náročnější a to i z hlediska údržby.

Rozhodující faktory pro výběr řešení jsou sklon střechy, únosnost konstrukce a následná údržba.

Skladba vegetačního souvrství

Vegetační souvrství tvoří vrstvy nad hydroizolací, tj. ochranná a vodoakumulační textilie, drenážní a filtrační vrstva, substrát, vegetace.

Hydroizolace a kořenovzdorná vrstva

Hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca. 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).

Drenážní vrstva

Drenážní vrstva je zajištěna hrubozrnným minerálním násypem Optigreen Perl s vloženými odvodňovacími profily Optigreen Triangle nebo drenážní nopovou fólií Optigreen FKD. U nulového sklonu může být výhodou u intenzívních zelených střech možnost akumulace vody v drenážní vrstvě pro spodní závlahu.

Čtěte také: Hydroizolace horninového prostředí

Substrát

U extenzívní zeleně vyhoví tloušťka vrstvy substrátu min. 3 cm s obsahem max. 20% hm. organických látek. Upozorňujeme, že je důležité používat pouze certifikované substráty splňující směrnice FLL určené pro zelené střechy. Substráty jsou navrženy pro extrémní podmínky (zvýšený vítr, cykly mrazu a tání, plné oslunění…), což zajišťuje dlouhou životnost zelené střechy.

Realizace a montáž

Zelené střechy se začínají prosazovat nejen u novostaveb rodinných a bytových domů, ale stále častěji také při jejich renovaci. Dodatečně lze ozelenit lze jak ploché, tak šikmé střechy. Záleží na konstrukci a statice domu. Vhodné jsou takzvaně extenzivní skladby zelených střech, které jsou lehčí, tudíž nezatěžují konstrukci domu a jsou méně náročné na údržbu.

Sklon střechy

Bez větších problémů lze realizovat a udržovat sklony od 0°až do cca. 30°. Optigreen standardně řeší i ozelenění střech se sklonem do 45°, individuálně i více. Zelené střechy realizujeme do 45°.

Únosnost konstrukce

Co se týče únosnosti střešní konstrukce, je přirozenější navrhovat vegetační střechu do novostavby, kde předem počítáme se zvýšeným zatížením, které do konstrukce přináší těžká vegetační vrstva. V případě rekonstrukcí nám statika mnohdy nedovolí ozelenit střechu vůbec. Toto je nutné předem důkladně propočítat. S použitím připravených vegetačních panelů si ale můžeme dovolit ozelenit střechu i tam, kde by to bylo se zeminou nemožné. V případě střech s nízkou nosností se nabízí využít odlehčení souvrství zelené střechy pomocí speciálních nasákavých desek z minerální vlny, které pomáhají akumulovat vodu a částečně fungují i jako substrát. Používají se zejména u méně náročných extenzivních zelených střech.

Zajištění proti větru a erozi

U volně položené hydroizolace tvoří vegetační souvrství zatěžující vrstvu, která brání nadzvednutí fólie v důsledku sání větru. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách na rozích a okrajích střechy je třeba zajistit i vegetační souvrství proti odvátí a erozi, nejlépe okrajovým pásem z plné nebo zatravňovací dlažby.

Čtěte také: Štěrk pro zahradní architekturu

Stavební povolení

Na výstavbu zelené střechy není obyčejně stavební povolení potřeba, protože veškerá vegetační souvrství se na střechu pouze pokládají. Pokud by se ale muselo zasahovat do nosné konstrukce, tak se investor bez potřebných povolení neobejde.

Založení vegetace

Extenzivní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.

• Rozchodníkové řízky: jsou levnější v pořizovacích nákladech, ale pracnější na osázení do substrátu. Abyste zvýšili pravděpodobnost zakořenění řízku, je dobré jej manuálně zatlačit do substrátu namísto aplikace pouze rozhozem.
• Vegetační rohože (koberce): jsou sice dražší, ale jejich instalace je snadná a rychlá. Navíc výsledku dosáhnete ihned na nejméně 95% povrchu střechy. Vegetační koberce lze pokládat víceméně celoročně. Rozchodníkové koberce je nutné položit do 24 hodin od doručení a v prvních týdnech pravidelně zavlažovat, aby neuschly.

Výběr rostlin

Při výběru rostlin na zelenou střechu se nezaměřujte jen na pohledový efekt. Klíčová je odolnost vůči drsným podmínkám na střeše (sucho, vítr, slunce).

• Netřesky (Sempervivum): vytvářejí přízemní růžice, které přežijí v náročnějších podmínkách.
• Rozchodníky (Sedum): výborně snášejí horko i sucho a vytvářejí atraktivní barevné koberce. Existuje mnoho barevných druhů, které střechu oživí v každém ročním období. Zelená střecha s rozchodníky je mrazuvzdorná. Všechny rostliny použité v našich vegetačních pokrývkách pro zelené střechy jsou vytrvalé rostliny. Vegetační střechy s trávami, bylinami a hostitelskými rostlinami budou v zimních měsících v bezpečí.

Údržba zelených střech

Zelené střechy, ať už ty skromnější extenzivní, nebo bohaté intenzivní, jsou dneska velkým hitem. Aby ale všechny tyhle výhody mohly naplno fungovat a střecha nám dělala radost dlouhá léta, je potřeba vědět, jaké trable ji můžou potkat a jak jim předejít. Bezúdržbová zelená střecha neexistuje. Pravdou je, že žádná střecha není zcela bez údržby, ačkoli správně realizované zelené střechy vyžadují obvykle méně péče než střechy tradiční.

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především:

1. Kontrola vegetace a péče o ni

   • Zálivka: je nezbytná zejména 2-3 týdny po založení zelené střechy, aby došlo k nasycení celého souvrství vodou. Pokud jako finální vegetační vrstvu použijete řízky rozchodníků, je potřeba rostliny udržovat ve vlhkém substrátu do doby, než jednotlivé části zakoření. Ideální je zavlažovat rozchodníky minimálně 1× denně, a to brzo ráno nebo večer. Zelenou střechu je doporučeno zalévat pouze po dobu dlouhodobého sucha, nikdy za přímého slunce.
   • Odstraňování invazivních rostlin: Před začátkem a na sklonku sezóny odstraňte ze své extenzivní zelené střechy invazivní rostliny, které zde nemají co dělat. Náletové dřeviny představují pro zelené střechy jedno z největších rizik. Pokud se mechy začnou množit nekontrolovaně, lze zvážit použití hnojiva, které podporuje růst ostatních rostlin. Trávy lze odstranit ručně nebo pomocí specializovaných přípravků.
   • Prořez a sečení: Extenzivní zelenou střechu s rozchodníky není nutné sekat. U zelených střech s luční vegetací je nutné pokosit nebo sestříhat ideálně 2-3× za rok, vždy po odkvětu.
   • Hnojení: Na jaře je vhodné extenzivní zelenou střechu přihnojit. K těmto účelům lze použít hnojivo typu Osmocote, které se rozpouští pomaleji, a tím zajišťuje rostlinám dlouhodobý přísun důležitých látek, jako jsou dusík, draslík nebo fosfor. Hnojení rostlin vyžadují spíše intenzivní zelené střechy.
   • Doplňování substrátu: Při využití střešního substrátu, který je určený primárně pro extenzivní zelené střechy, obvykle doplňování či náhradu substrátu řešit nemusíte.

2. Kontrola drenáže a odvodnění

   Minimálně jednou ročně je také vhodné zkontrolovat střešní vpusť, revizní šachty a okapové systémy, které zajišťují odvodnění střechy. Zelené střechy obsahují drenážní systém, který zadržuje a odvádí přebytečnou vodu. Správná funkce tohoto systému je základním předpokladem pro spolehlivost a dlouhou životnost střechy.

3. Kontrola viditelných částí konstrukce

   Všechny viditelné části konstrukce zelené střechy je třeba kontrolovat. Pokud se objeví trhliny, deformace nebo prohnutí konstrukce, je třeba situaci neprodleně řešit. S ohledem na hmotnosti zelených střech mohou takové projevy značit ohrožení statiky stavby.

4. Zajištění proti pádu

   Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby. Patentovaný jisticí systém OPTISAFE slouží pro ploché střechy do 5°. Jistící body jsou vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci. Pokud potřebujete po střeše chodit pravidelně, nebo častěji jak 3x do roka je vhodné tomu střechu uzpůsobit.

5. Pravidelný úklid

   Podle umístění vaší stavby provádějte jednou za čas i úklid zelené střechy. Blízkost vzrostlých stromů může znamenat riziko hromadění listí a větví na střeše.

Možné problémy a jejich řešení

Zelená střecha totiž není jen tak nějaká obyčejná střecha. Je to docela složitý systém, a pokud se něco podcení při návrhu, stavbě nebo následné péči, můžou se objevit problémy. A tyhle problémy často nechodí samy. Málokdy je na vině jen jedna věc, většinou je to souhra více nešťastných okolností.

Nejčastější problémy extenzivních střech

• Nevhodná vegetace: Pokud se vyberou kytky, které nezvládají drsné podmínky na střeše - sucho, vítr, pražící slunce - tak prostě zajdou.
• Vysychání/přemokření substrátu: Důležité je, aby se rostliny dobře zakořenily, což chce ze začátku dostatek vláhy, zvlášť když se používají jen řízky rozchodníků. I když jsou to suchomilné druhy, nesnášejí trvalé přemokření, které může nastat při špatném odvodnění - pak jim uhnijí kořeny.
• Eroze substrátu: U nově založených střech nebo na větrných místech hrozí jeho eroze.
• Plevelení: Pokud se střecha nechá úplně ladem, brzy ji ovládnou náletové dřeviny a plevele, které nejenže konkurují původním rostlinám, ale můžou i poškodit konstrukci střechy.
• Ucpané odvodnění: Když se ucpe drenážní vrstva jemnými částicemi ze substrátu, voda nemá kudy odtékat. To vede k přemokření, zbytečnému zatížení střechy a riziku zatékání.

Problémy intenzivních střešních zahrad

• Statické problémy: Velká váha, zvlášť když jsou plné vody, může být problém pro nosnou konstrukci budovy. Proto je před stavbou takové střechy absolutně nutný posudek statika.
• Prorůstání kořenů: Hlavně od keřů a stromů, skrz hydroizolaci. Ta musí být proto speciálně certifikovaná jako odolná proti kořenům.
• Selhání zavlažovacího systému: Pokud selže zavlažovací systém - ucpou se trysky, objeví se netěsnosti, porouchá se čerpadlo nebo řídící jednotka - rostliny to rychle pocítí. Nedostatek vody vede k usychání, přebytek zase k přemokření a plýtvání.
• Choroby a škůdci: Protože na intenzivních střechách roste pestřejší směsice rostlin, můžou být i náchylnější k různým chorobám a škůdcům.

Problémy společné oběma typům střech

• Ucpané odvodňovací prvky: Nahromadí se v nich listí, odumřelé rostliny, splavený substrát, nebo tam dokonce prorostou kořeny.
• Mechanické poškození: Může k němu dojít třeba při neopatrném pohybu po střeše, pádem nějakého předmětu, nebo při neodborné instalaci solárních panelů či antén. Nejhorší je samozřejmě proražení hydroizolace.
• Chyby při výstavbě: Špatné napojení hydroizolace na detaily jako atiky nebo komíny, nedostatečné přesahy pásů izolace, nebo její poškození při manipulaci. Tyhle chyby se často projeví až po čase a jejich náprava bývá složitá.

Prevence a diagnostika

Aby zelená střecha dlouho a dobře sloužila, je potřeba myslet na prevenci už od samého začátku. To znamená kvalitní projekt, který počítá se všemi specifiky, dodržuje normy (jako ČSN 73 1901 - 4) a doporučení odborníků. Dále je to pečlivý výběr certifikovaných a vhodných materiálů a samozřejmě odborná realizace zkušenou firmou.

Pokud se i přes všechnu snahu objeví problém, je důležité ho včas odhalit. Pravidelné vizuální kontroly jsou základ. Pro detailnější diagnostiku se dají použít sondy na měření vlhkosti substrátu, nebo u hydroizolace moderní metody jako elektroimpulzní zkouška, která dokáže najít netěsnosti bez nutnosti rozebírat celou střechu. U nových hydroizolací se před zakrytím provádí i zátopová zkouška.

tags: #moznosti #vylezu #na #zelenou #strechu

Oblíbené příspěvky:

• Proč zvolit HPL pracovní desku?
• Důležité informace o půjčovnách brusek
• Detailní informace o sklokeramických deskách
• Použití betonu Baumit B30
• Moderní a efektivní úly Lysoň