Komfort bydlení může výrazně ohrožovat hluk z ostatních prostor, a to nejen v bytových, ale i v rodinných domech. Často se obyvatelé potýkají nejen s nedostatečnou vzduchovou neprůzvučností, ale především s kročejovým hlukem. Při špatné kročejové izolaci můžete mít pocit, že uslyšíte každý krok souseda. Zároveň mohou velmi nepříjemně působit i běžné zvyky, jako je odsouvání židle od stolu nebo pojezd kolečkovou židlí.
Možnosti odhlučnění stropu
V případě, že odhlučňujete strop, protože vás ruší sousedé, je potřeba říci, že velice efektivní je toto odhlučnění proti hluku vedenému vzduchem, jako je běžný hovor, televize nebo hra na hudební nástroj. Proti kročejovému hluku není žádná z metod odhlučnění stropu tak efektivní jako vlastní odhlučnění podlahy. Pokud však není možnost se se sousedem domluvit, je vhodné si pomoci od hluku svépomocí alespoň trochu.
Strop si můžete odhlučnit za pomoci sádrokartonového podhledu, což je velmi oblíbená varianta, ale také za pomoci izolačních desek nebo pěnové izolace. Všechny tyto izolace vyžadují pevný podklad nebo konstrukci a připevňují se za pomoci šroubů či vrutů.
Klíčem k úspěchu je pružné oddělení konstrukce od stěn. Nabízíme systémy na odhlučnění stropu, které nabízejí co nejmenší tloušťku při vysoké účinnosti odhlučnění. Při návrhu zvukově izolačních materiálů pro odhlučnění stropu využíváme ty nejúčinnější materiály z naší nabídky a kombinujeme těžké zvukově neprůzvučné materiály (Rw) s akusticky pohltivou izolací.
Kročejová izolace v podlaze
Nejvhodnější variantou v případě kročejového hluku je odhlučnění samotné podlahy. Tato metoda je nejen nejefektivnější, ale i poměrně jednoduchá, protože existuje řada volně pokládaných izolací, které není nutné lepit či jinak fixovat. Pro akustickou kročejovou izolaci jsou velmi vhodné různé pěnové desky, ale i kašírované desky z minerální vaty či originální podložky k podlahám. Případně mohou být u některých typů podlah tyto podložky již součástí lamel nebo dílců.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Ne vždy je však řešení akustické izolace podlahy takto jednoduché. Mnohdy za jejím zhoršením stojí především nedodržení pracovních postupů a norem při řešení nové podlahy. Velmi často se jedná o chybné položení nivelační stěrky až ke stěně nebo rapidní snížení váhy podlahy, což vede k snazšímu vedení vibrací, a tím i hluku. Pokud vás ruší jen dupot a kroky, nedoporučujeme vám odhlučnit pouze strop, ale je nutná rekonstrukce sousedovy podlahy. Pokud se vám to podaří, tak si můžete gratulovat, protože takových případů je bohužel minimum. Ve většině případů vás soused odmítne a musíte si odhlučnit strop. Ale pokud odhlučníte sousedovu podlahu, velkou většinu hluku zastavíte ještě předtím, než se stihne rozšířit do stropní konstrukce a následně i do vašich stěn. Zároveň kvalitně odstraníte i kročejový hluk (dupot, kroky), což se pouhým odhlučněním stropu podařit nemusí.
Sádrokartonový podhled s akustickou izolací
Sádrokartonový podhled s akustickou izolací je velmi oblíbeným řešením odhlučnění stropu. Jedná se totiž nejen o velmi estetické, ale i praktické řešení z ohledu na náklady, které vydáváte za vytápění. Při současných rostoucích cenách energií se hodí i skutečnost, že při použití vhodných materiálů mají i skvělé tepelně izolační vlastnosti a je s nimi možnost snížit objem vytápěné místnosti. Tím, že snížíte výšku stropů, budete potřebovat méně energie k vytápění dané místnosti. Sádrokartonové podhledy slouží především ke snížení světlé výšky místnosti, při řešení akustických nedostatků stávajícího stropu nebo pro zvýšení jeho požární odolnosti. Vzduchovou dutinu mezi stropem a podhledem lze navíc využít pro vedení kabelů, potrubí apod.
Na druhou stranu je to i jistá nevýhoda sádrokartonových podhledů, protože je problematické je instalovat do prostor s již nízkou světlou výškou. Nedostatečná výška profilu by totiž nemusela poskytnout dostatek prostoru jak pro vzduchovou mezeru, vlastní izolační materiál, tak i sádrokartonové desky.
Se sádrokartonovými podhledy si poradí každý trochu šikovnější kutil, jenž disponuje vrtačkou, aku šroubovákem, měřidly a přímočarou pilkou či jiným řezným nástrojem. Na strop je potřeba si vytvořit konstrukci, a to buď z kovových nebo dřevěných profilů, která bude mít tloušťku více než plánovaná akustická izolace, aby bylo možné vytvořit vzduchovou mezeru, která izolaci výrazně zefektivní. Zvolenou izolaci, ať už se jedná o minerální vlnu ve formě pásů nebo desek, vkládejte do sestavené konstrukce tak, aby jí poskytovala dostatečnou oporu. V případě akustických desek připevněte desky na konstrukci za pomoci vrutů a přímo na ně pak sádrokartony. Montáž sádrokartonu na strop zvládnete i svépomocí a doplnit ho pak můžete i osvětlením. Sádrokartonové podhledy nabízejí dostatečný prostor i pro kreativitu, hravě můžete vytvořit různé křivky, oblé prvky či instalovat zajímavé osvětlení interiéru.
Vybírat se dá hned z několika druhů sádrokartonových podhledů na strop. Zvolit můžete podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Pro větší snížení stropu je vhodné montáž sádrokartonu na strop provádět na dvojité křížové podkonstrukci z R-CD profilů. První variantou je vytvořit pro podhled podkonstrukci ze stropních profilů HUT. Celkové snížení stropu je v tomto případě pouze 28 mm včetně opláštění sádrokartonem. Hodí se tak v případech, kdy nechceme přijít o cenné centimetry světlé výšky místnosti, např. na krokve. Tento způsob lze však využít pouze v těch případech, kdy profily kotvíme na zcela rovný podklad/původní strop. Tento způsob je vhodné zvolit v případě, kdy chceme docílit výšky svěšení 40-150 mm včetně opláštění SDK deskami. Jedná se o podhled přímo montovaný do stropu, kdy R-CD profily připevňujeme k nosnému stropu přímými závěsy. Jeho výhodou oproti křížové konstrukci je úspora materiálu. Spotřebujeme přibližně o polovinu méně R-CD profilů. Nejrychlejším řešením, pokud máme dostatečně vysoké stropy, je dvouúrovňová křížová konstrukce. Horní rošt tvoří nosné R-CD profily připevněné ke stropu pomocí závěsů a závěsných drátů s okem. Spodní R-CD profily nazýváme montážní a připevňujeme k nim sádrokartonové desky.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
V některých případech, což závisí vždy na konkrétním posouzení bytu, jeho skladby konstrukce atd., lze i dodatečným odhlučněním stropu dosáhnout zásadní eliminace hluku nebo alespoň takové, která umožňuje klidnější bydlení. Povětšinou trvá odhlučnění stropu v rozmezí dvou až tří dnů. Úpravu stropu běžné místnosti cca 15m2 lze zvládnout za jeden a půl dne. Povrch podhledu je rovný v nadstandardní kvalitě povrchů, připravený na běžnou interiérovou barvu. Veškerou podlahovou krytinu ochráníme, nábytek v místnosti přikrýváme folií. Poradíme a navrhneme vám správnou skladbu, která zajistí ideální odhlučnění stropu. Prohlídky u zákazníka v rámci Prahy a okolí jsou zdarma. Naše práce je vždy na klíč.
Izolační desky a pěny na strop
V případě, že se rozhodnete použít různé akustické desky a pěny k odhlučnění stropu, vždy počítejte s tím, že přímo na stropní konstrukci je můžete umístit pouze v případě, že chcete zamezit tomu, abyste rušili sousedy. Pokud před hlukem chráníte sebe, je nutná konstrukce, která dá vzniknout potřebné vzduchové mezeře. Kromě tvrzených pěn ve formě desek můžete na izolaci stropu použít foukanou pěnovou izolaci. Tu vám dnes nainstaluje do hotového stropního podhledu řada specializovaných firem. Foukaná izolace je dnes oblíbenou volbou nejen pro stropy, ale i podlahy na nepochozích půdách.
Naše konstrukce OPTIMAL nabízejí bezkontaktní konstrukci (resp. konstrukci s minimálním spojením s původním stropem), což znamená, že vkládáme vzduchovou mezeru do skladby. Tím se zvyšuje celkový výkon odhlučnění, avšak na úkor větší tloušťky stěny. Tento typ řešení je extrémně variabilní a dokážeme ho přizpůsobit konkrétnímu typu hluku, který vás ruší. Pokud můžete překročit při odhlučnění stropu tloušťku 15 cm, jsou pro vás naše konstrukce EXTRA nejúčinnějším řešením.
Příklady izolačních materiálů:
- Topsilent Adhesive: Ohebný 4 mm zvukově izolační pás 8,5 m², se samolepicí stranou, Rw = 27 dB.
- ZINO Acoustic 50TOP: Pohltivá akustická izolace, tloušťka 50 mm, hmotnost pouhých 1,6 kg.
- SILIO 13TOP: Zvukově izolační deska 0,96m², Rw = 35dB, tloušťka 13mm.
Minimální výška stropu a právní předpisy
Minimální výška stropu v novostavbě je stanovena v § 40 odst. 2 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby. Minimální výška stropu (světlá výška místnosti) v rodinném domě je 2,5 m a v bytovém domě 2,6 m. Tato výška se měří od povrchu podlahy k povrchu stropu podlaží.
Pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie musí být vybaveny systémem pro nucenou výměnu vzduchu. V jednotlivých místnostech jsou v podhledu vedeny rozvody potrubí, pro které je nutné vytvořit instalační podhled tloušťky zpravidla 20-30 cm. Minimální světlá výška místnosti nemusí být pro investora vždy vyhovující. Výšku stropu lze zvýšit dle požadavků na libovolnou hodnotu, nejčastěji se však minimální výška navyšuje o 10-30 cm. Větší světlá výška místnosti je vhodná zejména u místností s větší podlahovou plochou, u kterých by nízká výška místnosti mohla působit stísněně.
Čtěte také: Požadavky na minimální tloušťku betonu
Mnoho starých domů, ale i bytů disponuje stropy s výškou 3-4 metry. Takové prostory působí na většinu lidí neútulně, vybaveny nábytkem s poloviční výškou nevypadají moc esteticky, a navíc se špatně vytápí. V rámci snížení energetické náročnosti a zvýšení komfortu bydlení lze tyto stropy uměle snížit pomocí stropního podhledu. Nejideálnějším řešením je v tomto případě sádrokartonový podhled, který lze tepelně izolovat, čímž se zvýší tepelná pohoda v místnosti, zvlášť pokud se nad stropem nachází nevytápěná půda.
Definice obytné místnosti a světlá výška
Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb., a tedy i pro účely zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), se rozumí obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m². Světlá výška místností musí být podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. následující:
| Typ místnosti/prostoru | Minimální světlá výška dle Vyhlášky č. 268/2009 Sb. | Minimální světlá výška dle ČSN 73 4301 (doporučená) |
|---|---|---|
| Obytná místnost v rodinném domě | 2,5 m | 2,5 m |
| Obytná místnost v bytovém domě | 2,6 m | 2,6 m |
| Místnost se zkosenými stropy (v podkroví i jinde) | 2,3 m (nejméně nad polovinou podlahové plochy) | 2,3 m (nejméně nad polovinou podlahové plochy nad rovinou 1,3 m od podlahy) |
Technická norma ČSN 73 4301 ve stavebně technických a funkčních požadavcích na stavby má pro obytnou místnost mnohem konkrétnější požadavky. Dále pak místnost se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2,3 m nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1,3 m nad podlahou.
U podkroví může nastat situace, kdy je dispozice otevřená. Toto obvykle nastává u konstrukcí střech, které jsou staticky řešeny jako rámové, tzn. jsou bez kleštin nebo hambálku. V podkroví tak vzniká prostor, který je volný až po samotný hřeben střechy a dalo by se konstatovat, že výška je zde dostatečná.
Je nutno si však uvědomit, že důvodem, proč jsou požadavky na min. světlou výšku v předpisech uvedeny, jsou hygienické požadavky na pobytové místnosti, konkrétně zajištění dostatečného objemu vzduchu v místnosti. Vyhláška č. 268/2009 Sb. udává, že musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m³/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Správnou argumentací, a díky znalosti souvislostí, s případným doložením splnění hygienických požadavků na místnost kladenou, lze tedy docílit udělení výjimky z požadavku na minimální světlou výšku tak, jak umožňuje vyhláška č. 268/2009 Sb.
Teritorialita právních předpisů a závaznost norem
Při aplikaci vyhlášky č. 268/2009 Sb. je nutné respektovat teritorialitu právních předpisů. Tato vyhláška platí pro celou Českou republiku vyjma území Hlavního města Prahy. Nicméně, z důvodu komplikované situace a pozastavení účinnosti některých pražských předpisů, platila v období od 16. ledna 2015 do pravděpodobně 1. srpna 2016 vyhláška č. 268/2009 Sb. i na území hlavního města Prahy. Dle aktuálně platné legislativy jsou technické normy ČSN obecně nezávazné. Avšak vzniká situace, kdy určitá technická norma či pouze její část je formou přímého (mnohdy i nepřímého) odkazu uvedena v právním předpise. Za takové situace se zjednodušeně de facto stává součástí tohoto právního předpisu, stává se tedy závaznou, a je třeba takovou technickou normu nebo její část respektovat. Závaznou se pochopitelně stává pouze za stavu, že ustanovení v právním předpise je kogentního charakteru (nelze se odchýlit), což je pro oblast veřejného práva typické. Z hlediska smluvní volnosti je však možné v rámci občanskoprávního vztahu mezi smluvními stranami zakotvit, že např. stavba bude navržena podle určitých technických norem. Podle technických norem, které se staly závaznými ustanoveními účinného právního předpisu, musí být navržena vždy (i pokud není smluvně zakotveno). Smluvně však může být okruh těchto technických norem rozšířen.
tags: #minimalni #vyska #stropu #odhlucneni #podhled