Fasádní desky FRONTROCK PLUS jsou nehořlavé izolační desky z kamenné vlny určené pro vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS).
Jedná se o jednovrstvé desky z kamenné vlny s podélnou orientací vláken, které zajišťují vysokou tepelnou, akustickou i protipožární ochranu obvodových stěn.
Tyto vysoce kvalitní fasádní desky jsou vhodné jak pro novostavby, tak i pro rekonstrukce, zejména tam, kde je kladen důraz na tepelnou ochranu a požární bezpečnost.
Vlastnosti a použití ROCKWOOL Frontrock Plus 120 mm
- Nehořlavost: Fasádní desky FRONTROCK PLUS spadají do třídy reakce na oheň A1 a jsou nehořlavé. Odolávají teplotám až 1 000 °C, čímž vytvářejí dokonalou protipožární bariéru staveb.
- Tepelná ochrana: Tepelná ochrana je dána výbornými tepelně izolačními vlastnostmi kamenné vlny ROCKWOOL. Ty brání úniku tepla z budovy především v zimním období a naopak v létě vytvářejí příjemné vnitřní klima. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti (λd) je 0,035 W/mK.
- Akustický komfort: Vlákna kamenné vlny ROCKWOOL vynikají svou vysokou zvukovou pohltivostí, čímž minimalizují šíření hluku jak z vnějšího prostředí, tak v rámci interiéru.
- Dlouhodobá stálost: Základem kamenné vlny je přírodní čedič - kvalitní kámen, který zaručuje dlouholetou odolnost. Právě díky němu si izolace ROCKWOOL své vlastnosti zachovávají po celá desetiletí.
- Hydrofobizace: Tepelná izolace je hydrofobizována, což znamená, že je odolná vůči vodě.
Oblast použití:
- Vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS).
- Zateplení obvodových stěn.
- Izolace ostění kolem oken a dveří (pro tloušťky 20-50 mm se používají izolační desky FRONTROCK S).
Aplikace:
Desky se aplikují lepením a následným mechanickým kotvením k podkladu.
Balení:
ROCKWOOL kamenná vata FRONTROCK PLUS 120x1000x600 mm (1,8m²/bal).
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti minerálního betonu?
Porovnání izolačních materiálů: Experimentální testy
Chceme-li mít doma tepelnou pohodu a zároveň při stále zvyšujících se cenách za energie neutratit všechny své peníze za topení, je potřeba dům zateplit.
K zateplení domů se používá celá řada tepelných izolací. Každý tepelný izolant má celou řadu lepších či horších vlastností. Mezi základní vlastnosti patří tepelná vodivost, vzduchová neprůzvučnost, hořlavost, akumulace tepla, pevnost, nasákavost, odolnost proti UV záření, snadnost a rychlost montáže, hmotnost a v neposlední řadě cena.
Žádný izolant není univerzální a vždy je potřeba při jeho výběru zohlednit to, kde a jak bude izolant použit a kolik jsme ochotní za něj zaplatit.
Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla.
Byly provedeny experimenty s cílem porovnat různé druhy izolací mezi sebou.
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Při testu bylo potřeba zajistit prostředí respektující přírodních zákony, aby nedocházelo ke zkreslování výsledků u různých typů izolací.
Testované materiály:
- Běžný bílý fasádní polystyren 70F.
- Šedý fasádní polystyren 70F.
- Minerální fasádní izolace (Rockwool Frontrock Plus).
- Vícevrstvá reflexní fólie Superfoil SF40.
Bílý polystyrén je nejběžnější a zároveň cenově nejdostupnější tepelná izolace. Sourozencem bílého polystyrenu je polystyren šedý, kde je rozdíl pouze v příměsi grafitu, který by měl díky reflexi grafitu ještě zlepšit tepelněizolační vlastnosti běžného polystyrenu.
Experiment 1: Simulační termoska
Experiment spočíval v tom, že se vytvoří box z izolantu, který bude simulovat termosku, a do něj se vloží ohřátá voda o určité hmotnosti a teplotě. Box, ve kterém ohřátá voda vychladne nejrychleji, bude mít nejhorší tepelně izolační vlastnosti.
Byly vytvořeny 4 boxy o vnějších rozměrech 35 x 35 x 53 cm z výše vyjmenovaných izolantů. Do vytvořených boxů byla vložena sklenice horké vody s hmotností kapaliny 672 g. Max. teplota kapaliny se mírně lišila (vstupní teplota byla okolo 60 °C). Pokles teploty vody byl u všech boxů prakticky totožný. Bylo vyvozeno, že tímto způsobem kvalitu izolace nelze určit a ani změřit.
Experiment 2: Simulace zatepleného domu
Zadáním druhého testu bylo simulovat zateplený dům, ve kterém se topí na stále stejnou teplotu. Byly stanoveny teploty 44 °C uvnitř a 10 °C venku.
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
Při tepelném nátopu boxů se ihned ukázalo, jak který izolant akumuluje. Zatímco u polystyrenových boxů šla teplota velmi rychle nahoru, tak u minerální vaty už toto tempo bylo pomalejší, ale rozdíl nebyl dramatický. Velkým překvapením byl box z reflexní fólie, který při nátopu teplo doslova hltal a teplota stoupala velmi pomalu. Naměřené výsledky byly na rozdíl od prvního testu „termoska“ rozdílné a tím pádem i průkaznější. Opakování testů ve více dnech prokázalo stejné výsledky měření.
Výsledky měření spotřeby energie:
Následující tabulka ukazuje naměřenou hodinovou spotřebu energie pro udržení teploty v jednotlivých testovacích boxech:
| Izolant | Tloušťka | Deklarovaná λd (W/mK) | Naměřená spotřeba (Wh) |
|---|---|---|---|
| EPS bílý | 40mm | 0,039 | 20,02 |
| Superfoil | 65mm | 0,028 | 25,33 |
| EPS šedý | 30mm | 0,032 | 27,11 |
Vyhrál bílý polystyren o 26,5% oproti největšímu favoritovi, fólii Superfoil (po eliminaci tepelných mostů).
Předpoklad byl, že vzhledem k deklarovaným parametrům, jednoznačně vyhraje Superfoil SF 40 65mm, který měl dosáhnout až cca 3x lepší výsledek než ostatní izolace (na základě R), což se nepotvrdilo. Ani bez problematických spojů se tepelněizolační vlastnosti Superfoil SF40 k deklarovaným hodnotám zdaleka nepřiblížily a dosáhly tak mnohem horšího výsledku, než bylo očekáváno.
Ostatní izolanty mezi sebou měly také odchylky oproti očekávání, ale rozdíly nebyly tak propastné.
Doporučení pro budoucí testy:
- Zvětšit měřený box pro snížení vlivu netěsností a teplotních vazeb (kouty a rohy).
- Měřit pouze jednu stranu izolace (omezení vlivu koutů).
- Zajistit dokonalé utěsnění boxu (vzduchotěsnost).
- Používat stejné tloušťky izolací pro lepší ilustraci.
- Otestovat stejnou izolaci o více tloušťkách (např. 5 a 10 cm).
- Prodloužit dobu nahřívání boxu.
- Preferovat konstantní zdroj tepla (např. pomocí stmívače).
- Zajistit lepší rovnoměrnější distribuci tepla.
Je důležité si uvědomit, že velká část reálných úniků tepla je infiltrací (netěsností), proto se v domech aplikuje parozábrana, okna mají gumu na rámech, u fasády je před izolací těsná zeď, aby vítr laicky řečeno nefoukal až dovnitř. PUR pěna takovou těsnost většinou nemá.
Dále existuje závislost tepelné vodivosti na teplotě. Ve stavařině se sice používá konstantní tepelná vodivost, ale ta vychází z teplot okolo +10 °C. Například minerální vata má pro teploty kolem 65 °C tepelnou vodivost o přibližně polovinu horší. Také je nutné zohlednit tepelné vazby v rozích a koutech boxu, kde vznikají nespecifikované úniky tepla.
Pokud má být srovnávací test tepelných izolaci skutečně relevantní, pak je nutné srovnávat nejen součinitel tepelné vodivosti konstrukce U (W/m.K), ale také zároveň i dobu fázového posunu konstrukce (doba v hod.). To znamená, nejen kolik energie může unikat skrz konstrukci (zejména v chladném období roku), ale také zjistit, jak rychle se může konstrukce přehřívat v teplém období roku, než se toto začne negativně projevovat v prostoru interiéru na jeho teplotní stabilitu.
Výsledky testu podle mého názoru výrazně ovlivnil ještě jeden jev, který nebyl v článku příliš zmíněn, a to rozdíly v emisivitě povrchů testovaných tepelných izolací pro záření žárovky, kterou se ohříval vnitřek boxů.
tags: #mineralni #vata #fasadni #rockwool #12 #cm