Omezení použití minerálního betonu
Přesto má použití několik omezení při použití pro parkové nebo „okrasné“ cesty:- pro cesty pro vyjížďky na koních (koně kopyty ničí, nakypřují kryt)
- pro cyklostezky s velkým podélným sklonem nebo dlouhým klesáním (při brždění dochází k vyfrézování podélných rýh do krytu, které soustřeďují a zrychlují povrchový odtok vody, následek je silná eroze a zanášení objektů splaveninami)
- pro chodníky s minimálním provozem kolových vozidel
- jako parkoviště u budovy nebo chodník k budově
- pro cesty a chodníky s intenzivní zimní údržbou
- jako povrch dvora s intenzivním provozem zejména kolových strojů s tuhými nebo terénními pneumatikami
Návrhové parametry vozovky s krytem z MZK
Oproti běžně používaným asfaltovým nebo dlážděným cestám jsou návrhové parametry vozovky s krytem z MZK poněkud odlišné. Zejména je nezbytné pro tyto vozovky zabezpečit bezpečné a rychlé odvedení vody z koruny. Jedná se totiž o omezeně propustnou vrstvu, která je schopná propouštět povrchovou vodu do podloží. Zvýšený průsak vody vede k její akumulaci v podkladních vrstvách. Odvodnění koruny vozovky se dociluje především příčným sklonem o hodnotě 3 až 6 %. Tento sklon musí být dosažen na cestách, chodnících i na prostranstvích (nádvoří, křižovatky, parkoviště apod.). Na cestách a chodnících se obvykle volí střechovitý příčný sklon. V odůvodněných případech je možno použít i jednostranný příčný sklon. Jeho použití je na cestách omezeno bezpečností provozu. Další podmínkou použití vozovky s krytem z MZK je zvýšení koruny nad přilehlý terén nebo použití příkopů. Jedná se o obecný problém parkových cest. Tyto tvoří mělké úvozy o hloubce do 20 cm. Voda soustředěná na ploše cesty nemá kam odtéci. Buď odtéká kolejemi a způsobuje erozi, nebo pomalu zasakuje do podloží a tvoří výtluky a kaluže. Úvoz je často vytvořen uměle, zanedbanou údržbou a neznalostí. Okraje úvozu tvoří materiál zpevnění odhozený ke straně a postupně zarostlý travou.Zhotovení a zkoušení směsi pro MZK
Zhotovení a zkoušení směsi pro MZK se řídí ČSN 73 6126/1994 Nestmelené vrstvy. Podle zkušeností je možno směsi pro MZK používané na parkové (nemotoristické) cesty upravit. Pro výrobu směsi je nezbytné stanovení poměru míchání jednotlivých frakcí, optimální vlhkosti směsi při pokládání a maximální objemové hmotnosti Proctorovou modifikovanou zkouškou - metodou D podle ČSN 72 1015. S ohledem na nezbytnost doložení kvality zabudovaných materiálů je vhodné zadat zpracování receptury MZK u silniční zkušební laboratoře. K této zkoušce je třeba dodat vzorky předpokládaných použitých kameniv a zemin v množství cca 40 kg od každé frakce. Vzorek musí být dodán v dobře uzavřeném igelitovém pytli, aby bylo možno určit aktuální vlhkost vzorku a doporučit vlhčení směsi.MZK se vyrábí v lomu mícháním do expedičních sil nebo u dodavatele stavby v cyklických míchacích zařízeních. Oproti normě jsou zkušenosti s výrobou směsi na místě. Na skládce nebo na zpevněné ploše se kamenivo ve stanoveném poměru naveze na hromady do dvou řad vedle sebe. Pomocí čelního nakladače nebo autogrejdru se obě řady postupně přehrnují. Současně se vyráběná směs vlhčí vodou z hadice. Je vhodné na potrubí namontovat vodoměr a měřit množství dodané vody do směsi. Dávkování vody po provedení míchání, na dopravním prostředku nebo na pokládanou vrstvu není dovoleno. Za dávkování vody se nepovažuje vlhčení povrchu položené a hutněné vrstvy. Vyrobená směs nesmí vyschnout a to ani na povrchu. Proto se zakrývá plachtou.Pokládka a hutnění
Pokládka a rozprostírání se provádí finišery (stejně jako živičné směsi), grejdrem nebo na úzkých chodnících čelním nakladačem a ručně. Vrstvy se pokládají s takovým nadvýšením, aby po zhutnění tloušťka vrstvy odpovídala tloušťce projektové. Toto se stanoví zkouškou na místě. Po zhutnění, byť jen předběžném je zakázáno vrstvu dosypávat a dovlhčovat. Je - li vrstva po zhutnění nízká nebo objevují - li se na povrchu cesty místa s rozdílnou strukturou (špatně smíchaná), je nejvhodnější celou vrstvu rozkopat na dostatečně velké ploše, směs MZK doplnit nebo vyměnit a vrstvu znovu zhutnit. Při nedostatečné vlhkosti směsi je nezbytné vrstvu rozkopat, odvézt, promíchat s další směsí a současně dovlhčit na požadovanou hodnotu. Pokládka se nesmí provádět při silném a dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 00 C. Aby se zabránilo předschnutí směsi navezené na plochu, je vhodné podloží řádně prolít vodou a nechat ji zasáknout (min. 1 hodinu). Také je vhodné z hromady navézt jen tolik materiálu, který lze zpracovat před změnou jeho vlastností (vyschnutí), nebo navezenou vrstvu zakrýt plachtou.Po rozprostření a urovnání povrchu každé vrstvy je nutno začít ihned s jejím zhutňováním. Pokud se pokládá více vrstev, je třeba hutnit každou samostatně. Vrstva se zhutňuje postupně od okrajů do středu při střechovitém sklonu a od spodního okraje po předhutněný horní okraj při jednostranném sklonu. Postup hutnění se opakuje až do dosažení požadované míry zhutnění. Zhutňování je možno provádět jakýmkoliv typem válce nebo hutnícího zařízení za předpokladu, že je schopné vrstvu zhutnit podle předepsaných požadavků. Nejvhodnější jsou vibrační válce. Chodníky je možno hutnit i vedenými vibračními deskami.Na závěr je možno říci, že účelové komunikace s krytem z MZK mohou nahradit komunikace s krytem živičným nebo betonovým na méně frekventovaných hlavních polních, lesních a parkových cestách a na zpevňovaných vedlejších cestách co do požadované únosnosti. Cena takovéto stavby je výrazně nižší než při použití živice. Při uvážení všech rizik a omezení mohou být zpestřením při volbě povrchu v parku, v zahradě nebo v zahradnické prodejně.V neposlední řadě se jedná o možnost normalizace a certifikace materiálu a technologie. V současné době se často používají různé typy prašných vozovek pod různými názvy, např. mlatové cesty, pískové cesty, hliněné cesty, kalové cesty, kalené vozovky a podobně. Pro tyto povrchy však není stanovená obecná a závazná technologie a neexistují podklady pro jejich kontrolu a přebírání do provozu. Je zřejmé, že účelové komunikace s prašným krytem oproti komunikacím s živičným krytem jsou levnější v pořízení a obnově, mohou však být dražší v údržbě. Avšak vozovky s krytem z MZK je možno udržovat a opravovat vlastními silami, obvykle není nezbytné objednávat specializovanou firmu vybavenou zařízením na zpracování a pokládání živice a živičných směsí.Barevné úpravy a ochrana povrchu betonu
Beton má obvykle šedou barvu, která je způsobena přítomností šedého cementu. Barva betonu je také závislá na použitém písku, který může způsobit změnu tónů šedé do okrově šedé nebo hnědošedé.Opravy povrchu betonu vedou ke vzhledu odlišnému od původního, proto je většinou nutné pro příjemné estetické vyznění betonového objektu povrch barevně sjednotit. Z dostupných barev se jeví jako nejvhodnější silikátové nebo sol-silikátové lazurní a krycí, které jsou ze své chemické podstaty nejbližší složení betonu.Typy nátěrů:- Krycí nátěr: Obsahuje pojivo, pigmenty, aditiva a plniva. Má vyšší hustotu a vytváří na povrchu vyšší vrstvu materiálu. Umí zakrýt nedostatky podkladu.
- Lazurní nátěr: Neobsahuje plniva, pouze pojivo, pigment a aditiva. Struktura betonu je plně zachována. Vytváří na povrchu betonu pouze minimální vrstvu.
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Krycí nátěr | Obsahuje plniva, vyšší hustota, zakrývá nedostatky |
| Lazurní nátěr | Bez plniv, zachovává strukturu betonu, minimální vrstva |
| Silikátové barvy | Pojivo: draselné vodní sklo, vysoce zásadité, porézní |
Čtěte také: Minerální vata a cihla: Kombinace pro dokonalou izolaci
Čtěte také: Řešení problémů s minerální izolací
Čtěte také: Průvodce minerálními náramky pro muže Panny
tags: #mineralni #beton #vlastnosti #a #použití