Existence nepovolených, tzv. černých staveb, není v České republice nikterak neobvyklá. Dle oficiálních odhadů vzniká v ČR až 20 % všech staveb bez příslušného povolení, každá desátá stavba je zahájena načerno. Ve státní správě je proto cítit snaha tento trend potlačit. Napříč republikou probíhá revize katastru nemovitostí, která má za cíl odhalit nepovolené černé stavby a přimět vlastníky, aby splnili svou zákonnou povinnost a reálný stav promítli i do katastru nemovitostí. V opačném případě dojde k nařízení odstranění.
Co je považováno za černou stavbu?
Černou stavbou se dle ustanovení § 250 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů („nový stavební zákon“) zjednodušeně řečeno rozumí stavba, která byla provedena bez příslušného povolení, v rozporu s územně plánovací dokumentací (např. v rozporu s územním nebo regulačním plánem) nebo v rozporu s jinými právními předpisy. Důležité je zdůraznit, že tento nezákonný postup stavebníka nelze promlčet. Řízení o odstranění černé stavby je tedy možné zahájit i po dlouhé době od provedení stavebních prací.
Současně platí, že se nemusí vždy jednat o stavbu jako celek. Černou stavbou tak může být kupříkladu i jen přístavba, nástavba či obdobná změna v minulosti řádně povolené stavby, např. rodinného domu. U těchto typů „malých“ černých staveb je zpravidla klíčovým problémem, že provedené stavební úpravy často porušují architektonický ráz místa a jsou tak v rozporu s územním či regulačním plánem.
Za černé stavby budou nově považovány rovněž stavby, které jsou, nebo byly prováděny v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Tato novinka přitom cílí primárně na drobné stavby nevyžadující vydání povolení dle nového stavebního zákona, v jehož rámci by byl posuzován soulad stavby s územně plánovací dokumentací. Stavebníci by tak v budoucnu neměli podceňovat soulad drobných staveb s územně plánovací dokumentací, a to i přes absenci formálního povolovacího procesu dle nového stavebního zákona vůči těmto stavbám. Skutečnost, že drobná stavba nevyžaduje povolení stavebního úřadu, totiž neznamená, že jí následně (i po jejím kompletním dokončení) stavební úřad nemůže nechat odstranit.
Typy staveb a jejich povolování
Stavební zákon a prováděcí vyhlášky stanovují povolovací procesy, které jsou nutné k řádnému povolení staveb. Realizaci většiny stavebních činností podmiňují povolovacími procesy. Existuje celá řada situací, které mohou nastat:
Čtěte také: Jak se vyhnout problémům s novým stavebním zákonem
- změna dokončené stavby (například přístavba, nástavba či stavební úpravy)
- instalace výrobku plnícího funkci stavby (například maringotka nebo mobilheim)
- odchylky od schváleného záměru
- provádění větších terénních úprav
U záměrů, pro které je dle zákona vyžadováno stavební povolení, avšak toto povolení nebylo řádně vydáno nebo nenabylo právní moci, se jedná o tzv. černé stavby. Stavební úřad při zjištění černé stavby musí povinně zahájit správní řízení k jejímu odstranění.
Existují také stavby, které jsou částečně osvobozeny od povolovacích procesů. Ne všechny stavby se do katastru nemovitostí zapisují, výjimku tvoří některé drobné stavby do 16 m², bazény, sloupy a jiné navenek neuzavřené stavby obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Pro některé případy drobných staveb do 40 m² také není nutné řešit povolení stavebního úřadu, nicméně zápisu do katastru podléhat mohou.
Zákon vyloženě vyjmenovává výjimky, které povolení (územní rozhodnutí ani souhlas) nepotřebují, konkrétně jde o stavby uvedené v § 79 odst. 2 stavebního zákona. Patří mezi ně například sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace, menší skleníky a bazény. Platí přitom, že pokud stavba nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas, nevyžaduje automaticky ani stavební povolení nebo souhlas s ohlášením stavby. Stavební povolení ani souhlas s ohlášením nevyžadují stavby uvedené v § 103 stavebního zákona. Patří mezi ně například ploty a vedení přenosové soustavy elektřiny.
Před realizací většiny stavebních záměrů potřebuje stavebník získat rozhodnutí o povolení záměru. To vymezuje pozemky pro realizaci záměru, stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i pro jeho užívání. Stavební úřady rozlišují několik kategorií staveb:
- Drobné stavby: chaty, skleníky, bazény u rodinných domů, stožáry, drobné zemědělské stavby.
- Jednoduché stavby: většina rodinných domů, garáže, sklady do určitých rozměrů.
- Vyhrazené stavby: dálnice, dráhy, letiště, stavby jaderných zařízení.
Černé stavby se nepromlčují
Argument "to tam stojí od nepaměti" u stavebního úřadu neobstojí. Černé stavby se nepromlčují a řízení o odstranění stavby může úřad zahájit i po třiceti letech. Řízení o odstranění černé stavby je tedy možné zahájit i po dlouhé době od provedení stavebních prací. Stejně tak je možné i dlouhou dobu po zhotovení černé stavby udělit za tuto činnost pokutu, která je dle aktuálního znění zákona omezena horní výší 2 mil. Kč.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Jak probíhá odhalování černých staveb?
Doba, kdy se dalo spoléhat na to, že úřad o vaší nové pergole, bazénu nebo přístavbě neví, protože na místo nikdo osobně nepřišel, definitivně skončila. Stavební úřady i samotné obce dostaly do rukou nástroj, který si velmi oblíbily a denně ho s velkou efektivitou využívají k odhalování černých staveb. Tímto nástrojem jsou digitalizované mapové podklady v kombinaci s leteckým snímkováním a geografickými informačními systémy. Obce tento postup často iniciují samy, protože nezapsané stavby znamenají úniky na dani z nemovitosti.
Pracovníci katastrálního úřadu se jednoduše podívají na letecké snímky, porovnají je se svou mapou a provedou obhlídku přímo v terénu. Proces odhalování je nekompromisně logický, rychlý a především naprosto průkazný. Úředníci jednoduše křížově porovnávají různé dostupné datové vrstvy.
Základním stavebním kamenem je katastrální mapa, která představuje čistě právní stav a ukazuje, jaké stavby jsou na daném pozemku oficiálně povolené a zapsané. Na tuto zobrazenou síť parcel si úředník překlopí nejnovější ortofotomapu, tedy aktuální letecký snímek daného území. V tu chvíli se před ním zobrazí rozdíl mezi tím, co je zapsáno, a skutečnou realitou. Pokud na leteckém snímku vidí novou střechu garáže nebo skladovací haly, ale v katastrální mapě na tomto místě svítí prázdná zahrada, systém okamžitě hlásí nesrovnalost. Díky možnosti přepínat mezi historickými leteckými snímky navíc úřad naprosto přesně, a to bez nutnosti jakéhokoliv dalšího dokazování, zjistí, ve kterém roce stavba vyrostla. Odpadá tak složité vyslýchání sousedů nebo dohadování s majitelem.
Jakmile úřad takovou nesrovnalost objeví, spouští se legislativní mechanismus, který už nelze jednoduše zastavit. Prvním krokem bývá kontrola v archivu, kdy se úředník ujišťuje, zda na stavbu náhodou nebylo v minulosti vydáno povolení, na které se jen zapomnělo při vkladu do katastru. Pokud se ve spisech nic nenajde, úřad nařídí kontrolní prohlídku na místě, kam musí vlastník úředníky ze zákona bezpodmínečně pustit. Během této návštěvy je stavba přesně zaměřena, vyfotografována a úřad následně ze zákona neprodleně zahajuje řízení o odstranění stavby.
Kontrola studní
Kontrola se však může týkat i studní. Odběry vod ze všech tzv. historických studní, tedy těch, které byly vybudované před rokem 1955, pokud jsou využívané pro domácnost či zahradu (studny individuálního zásobování vodou), nevyžadují žádné povolení. Získáváte je automaticky a stáří studny nemusíte na úřadech dokladovat. Případný doklad se však bude hodit v případě nečekané kontroly nebo při prodeji nemovitosti. Stačí však i letecký snímek, stará mapa, kupní či darovací smlouva, svědectví známých, sousedů či příbuzných a dokonce i vaše notářsky ověřené čestné prohlášení.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Domácnostem taktéž platí povolení získané pro studny vyhloubené od roku 1955. Jestliže však byla studna vybudovaná po roce 1955 včetně a v povolení, které již máte, není uvedeno, k jakému účelu ji užíváte, je opět třeba o prodloužení povolení požádat. A bohužel zdarma to šlo jen do 1.7. 2007 na vodoprávním úřadu. Podnikatelské subjekty pak musí žádat o povolení v případě studní budovaných od roku 1955 vždy!
Při zjištění nepovolené studny, respektive odběru vody z ní, musí vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Pokud stavebník nebo vlastník požádá o dodatečné povolení studny a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, vodoprávní úřad přeruší řízení o odstranění stavby a zahájí řízení o podané žádosti. V řízení pak postupuje přiměřeně i podle ustanovení pro územní řízení o povolení stavby. Účastníky řízení jsou osoby, které by byly účastníky územního řízení. Je tedy třeba začít podáním „Žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení studny a nakládání s podzemní vodou“ na místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. K žádosti musíme jako povinnou přílohu přiložit dokumentaci zpracovanou autorizovaným inženýrem pro obor vodohospodářských staveb.
Jak zjistit, zda se jedná o černou stavbu?
V dnešní době lze mnoho zjistit z pohodlí domova přes obrazovku počítače. Projděte si veškeré nemovitosti ve svém vlastnictví na katastru nemovitostí. Znáte-li přímo čísla parcel a katastrální území, případně lze hledat pomocí čísla popisného/evidenčního, ale i jednoduše pozemek vyhledat v mapě. Pomocí ikonky u spodního okraje obrazovky “KN” a kliknutí na danou parcelu vám v novém okně prohlížeče vyskočí detailní informace o parcele či stavbě. Pro zobrazení údajů o vlastníkovi zadáte navíc ověřovací kód, nebo se můžete přihlásit (například přes portál občana). Tímto způsobem můžete zjistit vlastníka jakékoliv parcely, což je také dobré znát. Doporučuji v horní liště přepnout na: katastrální mapa + ortofoto. Podívejte se, zda všechny stavby na vašich pozemcích rámuje žlutá linka a zda jsou při zjištění detailních informací zapsané jako stavby. U řádně povolených novostaveb dochází k zápisu stavby do katastru až po kolaudaci. Druhou možností je, že se vám v katastru již objevuje záznam o nesouladu.
Co když se stavba nenachází ve vašem sousedství?
Můžete se příslušného stavebního úřadu dotázat, jestli má daná stavba vydaná příslušná povolení. Zeptat se můžete prostým dotazem, třeba telefonicky nebo osobně na úřadě. Můžete také podat písemnou žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, na kterou vám stavební úřad musí do 15 dní odpovědět. Zeptat se můžete, zda byla povolena konkrétní stavba, či zda bylo v určitém období vydáno rozhodnutí o povolení záměru pro určité parcelní číslo.
Co když jste se stali vlastníky nemovitosti, která je označena jako černá stavba?
Pořídíte-li si nemovitost a zjistíte, že se jedná o černou stavbu (a to buď jako celek nebo její část), je bezpochyby prvním řešením, které byste měli zvolit, její dodatečná legalizace. Hlavním cílem by mělo být navázání komunikace s místně příslušným stavebním úřadem (zpravidla se bude jednat o odbor územního plánování a stavebního úřadu), který sdělí, jaké konkrétní podklady je zapotřebí předložit k žádosti o dodatečném povolení stavby. Tyto podklady se budou odlišovat dle typu dodatečně povolované stavby.
V ideálním případě se nákupu černé stavby lze vyvarovat obezřetným jednáním před uzavřením kupní smlouvy, a to provedením prověrky jejího právního stavu. Pro kupujícího by měla být standardem kontrola zapsání stavby v katastru nemovitostí, nahlédnutí do katastrální mapy a kontrola, zda stav zde zachycený odpovídá realitě, či nikoliv. Dále lze doporučit sjednat již ve smlouvě o koupi nemovitosti výslovné prohlášení prodávajícího, že nemovitost disponuje platnými povoleními dle stavebního zákona, a na toto prohlášení navázat nejméně následující povinnosti prodávajícího:
- jeho povinnost uhradit veškeré související náklady a újmu kupujícího v souvislosti s případným dodatečným povolováním stavby v situacích, kdy se zjistí, že stavba nedisponuje potřebnými veřejnoprávními povoleními.
- povinnost prodávajícího vrátit kupní cenu a nahradit škodu kupujícímu, pokud stavební úřad rozhodne o odstranění stavby.
Vhodné je též za shora uvedené porušení prohlášení kupujícího stanovit kupujícímu smluvní pokutu v adekvátní výši. Pamatujte, že ujednání o smluvní pokutě vylučuje dle občanského zákoníku náhradu škody. Je tudíž nezbytné výslovně stanovit, že smluvní pokuta nevylučuje nárok kupujícího na náhradu škody, která může vzniknout v souvislosti se zjištěním, že prodávaná stavba nedisponuje potřebnými veřejnoprávními povoleními.
Dodatečné povolení černé stavby
Vlastník má od chvíle zahájení řízení o odstranění stavby třicetidenní lhůtu na to, aby se pokusil situaci zachránit a podal žádost o dodatečné povolení. Nový stavební zákon je v tomto ohledu neúprosný. Pokud tento termín propásnete, nebo pokud žádost nepodáte kompletní včetně všech vyjádření, úřad nemá jinou zákonnou možnost než nařídit demolici.
Nový stavební zákon přináší novinky i ve vztahu k možnostem dodatečného povolení černých staveb. V případě, že bude stavebník usilovat o dodatečné povolení černé stavby, bude muset dle nového stavebního zákona splnit řadu podmínek. Vedle splnění obecných podmínek, jako je např. soulad s územně plánovací dokumentací, soulad s prováděcími předpisy atd., bude k povolení černé stavby nezbytné, aby posuzovaná stavba zároveň:
- nevyžadovala rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu (např. ve vztahu k ochraně rostlin nebo živočichů),
- nevyžadovala povolení výjimky z požadavků na výstavbu (např. z hlediska hluku, požární bezpečnosti nebo mechanické odolnosti a stability),
- a stavebník uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek, kterého se dopustil tím, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním (byla-li mu taková pokuta udělena).
Platí přitom, že ze shora uvedené podmínky stanovující povinnost stavebníka prokázat, že stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, je zavedena zákonná výjimka, při jejímž splnění může tento nedostatek být zhojen. Jedná se o případy, kdy by stavba, která má být předmětem odstranění, vyžadovala výjimku z požadavků na umisťování stavby. V takovém případě je možné stále dodatečně černou stavbu povolit. Nicméně tuto výjimku je možné využít pouze pokud stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické či jiné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno. Možnost využití výjimky při dodatečném povolení černé stavby tak nezáleží výlučně na stavebníkovi, ale především na vlastnících sousedních staveb či pozemků, jejichž práva mohou být přímo dotčena. Povinnost zajistit souhlas (dotčeného) souseda, tak s ohledem na mnohdy problematické sousedské vztahy, může představovat pro stavebníka značnou překážku při dodatečném povolení černé stavby.
K okamžiku podání žádosti o dodatečné povolení stavby dle zákona již musíte mít k dispozici projektovou dokumentaci stavby a podat ji společně s žádostí. Vzhledem ke třicetidenní lhůtě je téměř nemožné obstarat si kompletní projektovou dokumentaci pro dodatečně povolovanou stavbu. Zákon však nevylučuje podání neúplné dokumentace. Pokud tedy stavebník podá alespoň část dokumentace, stavební úřad jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
Zároveň je ve většině případů nutné zažádat o vyjádření a stanoviska dotčených orgánů a vyjádření správců dopravní a technické infrastruktury, která jsou podkladem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. V praxi je pro laika většinou složité zjistit, o vyjádření a stanoviska kterých dotčených orgánu má žádat. Nápomocný v tomto ohledu může být zejména stavební úřad. Zároveň je přinejmenším vhodné, aby se dotčené orgány vyjadřovaly k téže projektové dokumentaci, resp. téže verzi projektové dokumentace (zejména v případě složitějších záměru jsou v praxi běžné dodatky a aktualizace), jako stavební úřad.
Sousedé se stavbou nesouhlasí
Pokud sousedé se stavbou nesouhlasí, neznamená to, že ji nelze dodatečně povolit. Až na naprosté výjimky není souhlas sousedů pro povolení záměru nutný, tzn. soused až na výjimky nemá právo veta.
Soused může v řízení o dodatečném povolení uplatnit svá zákonná práva, zejména nahlížet do spisu, uplatnit námitky či podat odvolání. V aktuální praxi povolování stavebních záměrů je zároveň běžné, že sousedé mezi sebou jednají a dochází k uzavírání dohod pro účely povolovacího procesu. Uvedené dohody přitom často přispějí k dodatečnému povolení.
Pokud stavební úřad řízení o odstranění stavby nezahájí, je možné podat na nadřízený orgán (většinou krajský úřad) podnět na přijetí opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Nadřízený orgán může v tomto případě nečinnému stavebnímu úřadu zahájení řízení o odstranění stavby přikázat, sám toto řízení zahájit, případně záležitost přidělit jinému úřadu. Pokud je dokonce nečinný i krajský úřad, případně vašemu podnětu nevyhoví, můžete podat žalobu na ochranu proti nečinnosti ke krajskému soudu.
Důsledky dodatečného povolení
Dodatečné povolení stavby probíhá podobně, jako by se jednalo o povolení stavby, která na místě ještě nestojí. Rozsah dokumentace a nároky kladené na stavbu jsou stejné. Rozdílné jsou poplatky, kdy za dodatečné povolení stavby zaplatíte nejen zvýšený správní poplatek 20 000 Kč, ale také pokutu vyměřenou stavebním úřadem dle rozsahu přestupku. Stavební úřad vám pravděpodobně nebude vyměřovat statisícové pokuty kvůli garáži, ale pokud začnete stavět bez povolení celý dům, již se bude pokuta pohybovat určitě ve vyšších částkách. Další finanční zátěží jsou odvody za zábor zemědělského půdního fondu, které se u černých staveb postavených po 1.1.2025 přenásobují koeficientem dvacet. To znamená, že částka odvodu za zábor půdy je dvacetinásobná. U běžného domu se částka za vynětí pohybuje standardně od 2 až do 50 tis kč, dle bonitace dané půdy. Tato částka se tedy u dodatečného povolení může hravě vyšplhat i na statisíce korun.
| Nákladová položka | Popis | Výše (orientační) |
|---|---|---|
| Správní poplatek za dodatečné povolení | Zvýšený poplatek oproti běžnému povolení. | 20 000 Kč |
| Pokuta za přestupek | Vyměřená stavebním úřadem dle rozsahu stavby a závažnosti. | Desítky až stovky tisíc Kč (až 4 mil. Kč) |
| Odvody za zábor ZPF | U černých staveb postavených po 1.1.2025 se koeficient 20x násobí. | Může se vyšplhat na statisíce Kč |
| Náklady na projektovou dokumentaci | Vypracování kompletní dokumentace autorizovaným inženýrem. | Značně vyšší než u nové stavby |
| Vyjádření dotčených orgánů | Získání stanovisek od správců sítí, hasičů, dopraváků atd. | Dle rozsahu a počtu orgánů |
| Případné náklady na demolici | Pokud dodatečné povolení není možné. | Dle rozsahu stavby a typu materiálu |
Dodatečné povolení je zpoplatněno a samotná existence černé stavby je přestupkem, za který padají finanční sankce. Pokuty se podle závažnosti případu a velikosti nepovolené stavby mohou pohybovat v řádech desítek až stovek tisíc korun. Samotné zákony jsou nepřehledné a i někteří odborníci mají problém se ve všech změnách správně orientovat. Pokud si nejste jistí, doporučuji oslovit odborníka zda se opravdu jedná o černou stavbu a jak dále postupovat. Před započetím jakékoliv stavby se vždy poraďte s odborníkem, nebo příslušným referentem stavebního úřadu. Architekti a projektanti legalizaci takových staveb považují za méně kreativní a spíše administrativní činnost, která zahrnuje řadu komplikací. Mějte na paměti, že se vaší zakázce pravděpodobně nebudou moci okamžitě věnovat, nebo ji odborníci mohou dokonce odmítnout. Cena za získání povolení k černé stavbě bývá zpravidla značně vyšší než cena za projekt a povolení nové stavby.
Následky nezákonného stavění
Pokud stavební úřad zjistí „černou“ stavbu, vlastník musí do 30 dnů podat žádost o dodatečné povolení. Přísnější podmínky: Stavba nesmí vyžadovat povolení výjimky z technických požadavků na stavby. Výše zmíněné zní celkem vágně, nicméně v případě doslovného vymáhání příslušným úřadem bude dodatečné povolení v mnoha případech neproveditelné z hlediska splnění nejen požadavků, ale i termínu. V případě doložení kompletní žádosti včetně dokumentace do 30 dní, stavební úřad posoudí splnění zákonných podmínek a vydá rozhodnutí.
Stavební úřad může nařídit odstranění stavby i proti vůli vlastníka, pokud to vyžaduje veřejný zájem. NSZ stanovuje i lhůty pro dokončení staveb. Například stavby nedokončené do 10 let od nabytí právní moci povolení musí být odstraněny. Tato opatření mají zabránit dlouhodobému setrvávání nedostavěných staveb v krajině.
Na svém pozemku si můžeme sice dělat co chceme, ale pouze pokud tím neporušujeme zákony. Pohled zákona je v tomto případě jasný. Podle § 301 a násl. Stavebního zákona se stavebník dopouští přestupku, za který hrozí pokuta ve výši statisíců až 4 mil. Kč. Můžete se dopouštět i přestupku dle 338/1992 Sb. z pohledu finančního úřadu. Stavby bez povolení, jak již bylo zmíněno, v některých případech není možné dodatečně povolit, jediná zbývající možnost je odstranění stavby. V neposlední řadě je černá stavba těžko pojistitelná. V případě škodné události pravděpodobně žádné peníze od pojišťovny neuvidíte.
Poslední novinkou, na kterou se v rámci tohoto článku zaměříme, je role Ministerstva pro místní rozvoj při hrazení účelně vynaložených nákladů, které vznikly obcím při provedení náhradního výkonu rozhodnutí spočívajícím v nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy. V případě, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR účelně vynaložené náklady uhradí, uloží následně povinnému, který náklady dříve neuhradil, povinnost jejich zaplacení. Nová právní úprava má za cíl překlenout jeden z hlavních problémů odstraňování staveb. Obce, v nichž se nacházejí stavební úřady, často musely nést náklady na odstraňování černých staveb. V praxi se totiž opakovaně stávalo, že povinný odmítl uhradit náklady na likvidaci stavby dobrovolně, a pokud by chtěla obec stavbu dle stavebního zákona odstranit, musela by poskytnout nemalé výdaje ze svého rozpočtu a následně ve zdlouhavém procesu tyto výdaje vymáhat po povinném s nejistotou jejich uhrazení. Zákonodárce se snaží dosáhnout, aby obce neodkládaly odstraňování staveb kvůli obavám z finančního zatížení. Tím by se měl celý proces výrazně zefektivnit. Případný vlastník odstraňované černé stavby bude i nadále povinen uhradit náklady související s odstraněním.
Prevence a doporučení
Prevence je v tomto ohledu naprosto klíčová. Lidé by se měli mentálně připravit na to, že jejich majetek dříve či později zaručeně projde plošnou digitální kontrolou. Nejlepší obranou je proaktivní přístup. Každému majiteli nemovitosti se doporučuje, aby si otevřel veřejně dostupný katastr a pečlivě ho porovnal s reálným stavem na svém dvoře. Zkontrolujte si, zda stará kůlna nebo vaše zbrusu nová zimní zahrada skutečně v mapách figurují. Pokud zjistíte nesrovnalosti, nečekejte, až vám ve schránce přistane obsílka od stavebního úřadu. Zkuste situaci začít řešit sami a co nejdříve. Shromážděte potřebné plány a vydejte se na úřad s žádostí o legalizaci z vlastní iniciativy. Pokud o legalizaci požádáte z vlastní iniciativy, vyhnete se větší pokutě, než pokud na vás upozorní třetí strana.
Pokud si nejste jistí, zda Vámi vlastněná nemovitost náhodou nespadá do skupiny černých staveb, doporučujeme, i s odkazem na výše uvedené změny ve stavebním právu, tuto skutečnost co nejdříve ověřit, a v případě zjištění nesrovnalostí začít nastalou situaci řešit. Z legislativních změn v této oblasti totiž plyne, že zákonodárce usiluje o zefektivnění celého procesu odhalování, resp. odstraňování černých staveb. Černá stavba tak může mít pro jejich vlastníky nepříjemné důsledky.
tags: #mapovani #cernych #staveb #informace