Ve středoevropském regionu je šikmá střecha tradiční a osvědčený typ střešní konstrukce. S technologickým pokrokem a vývojem nových materiálů se mění a vyvíjí také skladba šikmých střech. A to hlavně kvůli stále rostoucím nárokům a požadavkům na energetickou účinnost střešních konstrukcí.
Šikmá střecha je konstrukční typ střechy, která má jednu nebo více nakloněných ploch. Tento design umožňuje efektivní odvodnění dešťové vody, což je klíčové pro prevenci hromadění vody a poškození střechy a budovy.
Vlastnosti a výhody šikmé střechy
Šikmá střecha je známá již po staletí, a přestože kdysi byla spojována s venkovskými domy, dnes je její použití mnohem univerzálnější a může směle jít ruku v ruce s moderností. Důvodem je její jednoduchý design, který se skvěle hodí jak do městské zástavby, tak do domů na okraji města nebo na venkově. Charakteristickým rysem šikmé střechy jsou dva sklony. Poznáte ji také podle trojúhelníkových štítů v úrovni podkroví. Její konstrukce je natolik jednoduchá, že nevyžaduje pokročilé střešní úpravy. Díky tomu je oblíbená u investorů s omezeným rozpočtem.
Šikmá střecha je v mnoha ohledech výhodným řešením. Protože její konstrukce není složitá na stavbu, vyžaduje méně materiálu a je méně pracná, a tudíž ekonomičtější. Navzdory své jednoduchosti poskytuje šikmá střecha velkou ochranu proti povětrnostním vlivům a je odolná. Možnost umístění oken na obou stranách střechy také podporuje lepší osvětlení a větrání podkrovních místností. Díky své univerzálnosti se šikmá střecha dokonale hodí k různým architektonickým stylům, od tradičních až po moderní. Jedná se o řešení, které nejen zaručuje trvanlivost a pohodlí, ale také představuje estetický prvek celé budovy.
Základní pojmy a dělení šikmých střech
Při výběru nové střechy je dobré znát níže uvedené pojmy:
Čtěte také: Masivní podlaha na OSB deskách – návod
- Sklon: Šikmé střechy jsou střechy se sklonem nad 5°. Šikmé střechy nad 45° se poté nazývají „strmé střechy“. Též označovány jako „úhel střechy“. Označuje sklon střešní konstrukce vůči vodorovné rovině.
- Hřeben: Tvoří horní hranu střechy. Spojuje dvě protilehlé plochy a zpravidla se přes něj odvětrává střešní plášť, tedy zejména odvádí vlhkost a v létě i přebytečné teplo.
- Nároží: Roh dvou šikmých ploch.
- Úžlabí: Boční spojení dvou šikmých ploch, při kterém vznikne vnitřní „kout“.
- Vikýř: Nadstřešní konstrukce, většinou s oknem. Funkcí je zvětšení prostoru v podstřeší, prosvětlení podkroví a efektivnější větrání prostoru pod střechou.
- Volské oko: Vychází z okenního vikýře, vyznačuje se polooválným tvarem.
- Okapní hrana: Spodní hrana střešní plochy, místo kde odkapává ze střechy dešťová voda.
Podle konstrukce se šikmé střechy dělí na skeletové a masivní střechy. Řešení pro šikmé střechy jsou popsána podle konstrukčních typů - masivní střechy (např. betonové střešní desky) a skeletové střechy.
Typy šikmých střech
Šikmé střechy mohou mít různé tvary s různými sklony. U nás se nejčastěji pro rodinné domy používá:
- Sedlová střecha: Patří k nejběžnějším střešním krytinám v celém Česku. Díky jejímu tvaru se jí také říká „áčková“. Tento klasický tvar se skládá ze dvou šikmých střešních rovin, které jsou ohraničené okapní hranou a štíty. Tyto dvě střešní roviny jsou v horní části spojeny hřebenem. Výhodou sedlové střechy je relativně snadná montáž střešních prvků a cenová dostupnost. Jednoduchý tvar také minimalizuje riziko zatékání.
- Valbová střecha: Využívá klasického tvaru střechy sedlové. Nicméně, místo štítů jsou na obou koncích v celé šířce šikmé střešní roviny neboli valby. U valbové střechy se všechny okapy umísťují do stejné výšky. Výhodou valbové střechy je její relativně jednoduchá konstrukce. Valbová střecha také umožňuje využít prostor pod střechou.
- Polovalbová střecha: Od valbové se liší tím, že okapy u polovalb jsou výš než okapy u dvou hlavních střešních rovin.
- Pultová střecha: Tvoří ji jedna střešní rovina, která nemá hřeben a je ohraničena pultovou hranou, levým a pravým okrajem a okapní hranou. Pokládka je nenáročná, a díky jednoduchosti konstrukce je tento typ střechy nejméně cenově nákladný. Pultová střecha se často používá pro zastřešení verand, teras a přístaveb. V současnosti ale její obliba stoupá i v rámci rodinných domů. Díky nízké spotřebě tepla je populární zejména pro moderní nízkoenergetické stavby.
- Stanová střecha (jehlanová): Sestává ze čtyř střešních rovin sbíhajících se do středového vrcholu. Používá se tak zejména na stavby s půdorysem čtverce. Často se s ní setkáme na věžích kostelů a jiných církevních staveb. Dále také při zastřešení altánů, pergol a dalších přístřešků.
- Mansardová střecha: Nazývá se podle tzv. mansardy - vnitřního obytného prostoru. Její konstrukce vychází ze střechy sedlové. Namísto dvou šikmých rovin se každá polovina mansardové střechy skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Ve vrchní části střechy to bývá sklon 30° až 50°, ve spodní části 60° až 80°. Výhodou je maximální využití prostoru v podkroví. Tento typ střechy je však velice náročný na pokládku.
Konstrukce masivní šikmé střechy
Masivní střechy jsou obvykle konstruovány jako betonové desky nebo cihlové výplně pokládané do nosných konstrukcí. Další možností je použití vrstvených dřevěných desek. Ve Slovinsku jsou pro pobřežní oblasti typické šikmé střechy z betonových desek. V závislosti na vztlakové síle větru se tepelná izolace buď na betonovou desku přilepí, nebo se do betonové desky ukotví.
Šikmá střecha se tradičně realizuje vytvořením dřevěného krovu, na který se následně vyhotoví jednotlivé vrstvy střešního pláště. Krov je postaven z vazných trámů, pozednic, vaznic, krokví, sloupků, kleštin a pásků. Takový tradiční krov se hojně využíval v minulosti, ale používá se i dnes, i když jeho procentuální zastoupení na stavbách rodinných domů pomalu klesá.
Dřevěný krov a vazníková střecha
Každá šikmá střecha je neodmyslitelně spjata s dřevěným krovem. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné trámy - krokve, kleštiny, sloupky, pásky atd. Hambálkový krov se běžně používá u tradičních staveb s velkým rozpětím střechy a je vhodný pro vytváření obytného podkroví. Skládá se ze dvou krokví uložených na pozednicích. Podélné ztužení krovu zajišťují šikmé přibité prkna v rovině střešního pláště. Existují dva hlavní typy hambálkových krovů - s posuvným a neposuvným hambálkem.
Čtěte také: Proč zvolit bukové podlahové lišty
Dřevěné konstrukce samotné jsou oproti tradičním betonovým stavbám lehké. Je mnohem složitější u nich zabezpečit tepelnou stabilitu - tepelný komfort. To vše je ve velké míře úkol kladený na tepelnou izolaci.
Tradiční krov je nahrazován příhradovými dřevěnými vazníky, které se hodí zejména pro stavbu bungalovů a domů bez obytného podkroví. Vazníková střecha se nejčastěji realizuje u střech se sklonem 20 až 25 stupňů. Krov je tvořen z příhradových vazníků. Realizace vazníkové střechy je rychlejší (samotné vazníky se skládají mimo stavbu ve výrobě), méně nákladná na montáž a z konstrukčního hlediska snadněji proveditelná.
Systémy na stropy a střechy
Na trhu je dostupný i systém tvořený železobetonovými nosníky a pórobetonovými vložkami. Zhotovení střechy je velmi podobné jako zhotovení pórobetonového stropu. Jedná se o montovaný konstrukční systém na stropy a střechy, skládající se z předpjatých železobetonových nosníků a pórobetonových vložek; střešní nosníky z příhradové svářené výztuže zalité do betonové patky s obdélníkovým průřezem 120 × 40 mm, beton: min. C 20/25, výztuž: 10 505 (R), BSt.
Mezi prefabrikované železobetonové nosníky se kladou pórobetonové vložky s tloušťkou 200 nebo 250 mm. Mezi každou čtvrtou vložku se vkládá snížená vložka s tloušťkou 100 mm, neurčí-li statik jinak, která vytváří bednění pomocného příčného spolupůsobícího žebra, vyztuženého ocelí 1× ∅ 8 mm, zakotvenou do protilehlých věnců. Nosníky na hřebeni střechy se propojí s výztuží podle návrhu statika. Vytvoří se ostatní pomocné konstrukce - výměny, skryté nosníky apod. Do betonových žeber se před betonáží mohou osadit pomocné prvky - např. závitové tyče pro pozdější upevnění tepelné izolace a kontralatě. Po smontování všech prvků konstrukce se přistoupí k betonáži. Betonem se zalijí všechna prázdná místa (nosníky, příčná žebra, výměny) tak, aby vznikla hladká rovina střechy. Beton se uloží po menších úsecích a zhutní se propichováním. Položený střešní systém se nenadbetonovává, jen se vybetonují žebra a věnce po úroveň jejich horní hrany.
Postup kladení nosníků a vložek
- Kladení nosníků: U kolmé orientace se nosníky začínají ukládat zdola - první u obvodového věnce. Postupným střídavým ukládáním vložek a nosníků se zabezpečí správná osová vzdálenost nosníků. Standardní osové rozestupy nosníků jsou 680 mm. Alternativní možností je kladení železobetonových nosníků rovnoběžně se spádem střechy. Nosníky se začínají klást podle projektu, vždy od plánovaného otvoru ve střeše nebo prostupu na komín.
- Ložná plocha stropních nosníků: Stropní nosník musí dosedat celou svou úložnou plochou. Minimální délka uložení je 150 mm. V případě menších nerovností na koruně zdiva se hoblíkem vytvoří hladká a vodorovná ložná plocha. V případě výrazných nerovností (více než 15 mm) se použije vrstva betonu nebo cementové malty s tloušťkou max. 50 mm. Uložení nosníků na zdi je 150 mm, neurčí-li statik jinak.
- Montážní podepření: Následně se připraví montážní podepření nosníků v rastru 1,6 × 1,6 m. Montážní podpěry je nutné správně fixovat, aby se při realizaci střešní konstrukce neuvolnily nebo nepodklouzly.
- Kladení vložek: Vložky se ukládají po celé ploše střešní konstrukce, co nejblíže k nosníkům. Stropní vložky se ukládají v podélném směru nosníků na sraz a vymezují osovou vzdálenost nosníků. Uložené vložky mohou mít v kolmém směru na osu nosníků v ozubu vůli max. 5 mm. Minimální délka uložení je 20 mm, maximální uložení podle kritéria únosnosti pro ztužující věnec. Rozměry stropních vložek je dovoleno upravovat řezáním.
- Vytvoření otvorů: Otvor ve střešní konstrukci na vikýř, střešní okno či komín, jehož rozměry jsou větší než světlá vzdálenost mezi dvěma nosníky (560 mm), se vytvoří přerušením jednoho, případně dvou nosníků. Přerušený nosník se prováže se střešní konstrukcí pomocí železobetonové výměny.
- Před betonáží: Do betonových žeber se mohou osadit pomocné prvky - např. závitové tyče pro pozdější upevnění tepelné izolace a kontralatě.
- Betonáž: Beton se uloží po menších úsecích a zhutní se propichováním. Konzistence betonu třídy min. C 20/25 se zvolí tak, aby bylo možné betonování podle sklonu, ale aby zbytečně nestékal.
Keramické stropy jsou v Čechách rozšířeny pod názvem Miako nebo Hurdis. Hlavní konstrukční prvek představují nosníky, do nichž se vkládají keramické vložky. Obvyklým řešením je v tomto segmentu systém Miako. Hurdis je charakteristický dutými tvarovkami. Počátky jejich průmyslové výroby sahají až do období před druhou světovou válkou.
Čtěte také: montáž masivních lišt
Střešní krytiny a doplňky
Při plánování střešní krytiny musíte myslet na instalaci mnoha systémů a technologií. Jak bude řešeno odvětrání digestoře, kanalizace a větrání střešního pláště? Čím zabráníte sklouzávání sněhu ze střechy? Jak přichytíte hromosvod? Plánujete instalaci fotovoltaických panelů? Toto všechno elegantně vyřeší doplňky. Střešní krytina, stejně jako celý dům, má sloužit vám i vašim potomkům.
Střešní krytiny se obecně dělí na těžké a lehké. Vlastní hmotnost střešní krytiny je poměrně nevýznamná ve vztahu k celkové hmotnosti střešního souvrství. Pro dům se šikmou sedlovou střechou s typickým sklonem kolem 40° činí hmotnost skladby s dřevěným krovem, zateplením a podhledem 1,25 kN/m2. K tomu musí střecha odolat sněhové zátěži 0,42 kN/m2 (ve II. sněhové oblasti) a větru 0,4 kN/m2. Vlastní hmotnost lehké eternitové krytiny tvoří jen 5,5 procenta zatížení. V případě střešních tašek od KM Beta se na zatížení podílí 18,5 procenty.
Doporučené krytiny pro šikmou střechu
Zdaleka nejčastěji doporučovanou krytinou pro šikmou střechu je taška. Na rozdíl od keramických a betonových tašek je lehká. Díky tomu je ideální pro střechy s různým sklonem a zároveň nevyžaduje konstrukci speciálně vyztuženého krovu, který by unesl její hmotnost. Kromě toho je taška na sedlovou střechu možností, která je k dispozici v široké škále barev, vzorů a rozměrů, což usnadňuje její přizpůsobení budově a sedlové střeše, a to i z hlediska úhlu sklonu. V závislosti na vašich preferencích a místních podmínkách však můžete zvážit i jiné možnosti šikmého zastřešení. Z alternativních krytin stojí za zmínku kombinace sedlové střechy z trapézového plechu, díky níž bude střecha odolná vůči různým druhům poškození a povětrnostním vlivům a nezatíží váš rozpočet.
Před konečným výběrem je důležité zvážit různé faktory, jako je estetika, trvanlivost, dostupnost a také váš rozpočet. Je vhodné poradit se s odborníky, abyste vybrali tu nejlepší krytinu, která splní vaše očekávání z hlediska funkčnosti a vzhledu vaší šikmé střechy.
Izolace šikmých střech
Izolace šikmých střech je klíčová pro zajištění energetické účinnosti a komfortu v budově. Nízkoenergetický dům představuje stavbu, která dosáhne spotřebu energie na vytápění maximálně 50 kWh/m2 za rok. Na dosažení této hodnoty je zapotřebí zvolení otopnej soustavy s nižším výkonem, rekuperace, využívání obnovitelných zdrojů tepla, dobře zateplená konstrukce. Pasivní dům je stavbou s vysokou úsporou tepelné energie. Jedná se o pečlivě vyprojektovanou, postavenou a odborně zkontrolovanou stavbou, doplněnou úspornými technologiemi, zdroji vytápění a větrání. Rosný bod je definován jako teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat.
Důležitým a nepostradatelným materiálem ve skladbě šikmé střechy je tepelná izolace. Mezi nejčastěji používané tepelněizolační materiály patří polystyren a minerální vlna. V ekologickém stavitelství se uplatňují různé přírodní materiály, například ovčí vlna, starý papír či sláma. Jednou z možností jsou minerální vláknité izolace ze skelných vláken vytvářejících miliony suchých vzduchových dutinek. Do šikmých střech se tato izolace vkládá velice snadno a dobře v nich drží. Mezi výhody minerálněvláknité izolace patří lehkost, prodyšnost, nenasákavost, mechanická odolnost či zvuková pohltivost.
Typy izolace a materiály
Zateplení je možné provést v několika variantách - nad krokvemi, mezi krokvemi a pod krokvemi. Všechny tři kombinace zateplení jsou vhodné a mohou dosahovat různých stupňů tepelněizolačních, zvukověizolačních a požárněbezpečnostních vlastností.
Vzhledem k náročnějším tepelnětechnickým požadavkům dnes nestačí izolaci jen vložit mezi krokve. Je třeba izolaci aplikovat minimálně ve dvou vrstvách - mezi krokve a pod krokve nebo mezi krokve a nad krokve. Relativně novým řešením je nadkrokevní systém. Oproti starým postupům má hned několik výhod. V první řadě se přiznáním krokevního systému v interiéru zvyšuje estetický komfort vnitřního prostředí, neboť aplikací minerální izolace nad krokve získáme větší užitný prostor. Dále dochází k minimalizaci vzniku tepelných mostů. Díky posunu linie kondenzace za hranici nosného krokevního systému lze dosáhnout i vyšší životnosti celého krovu. Během aplikace minerální izolace je krov proti možnému zatečení chráněn původními vrstvami střešní konstrukce a parotěsnou vrstvou. Návrh izolace je v rukou projektanta, který musí zaujmout individuální přístup k jednotlivým návrhům. Důležitým a neodmyslitelným výsledkem však musí být nižší energetická náročnost objektu.
Tepelná izolace se zpravidla instaluje na vnější (studenou) stranu stěny. Někdy je však nutné ji instalovat zevnitř. Tepelná izolace na vnitřní straně musí být pečlivě navržena, aby se zabránilo problémům spojeným s nevyřešenými tepelnými mosty nebo s prostupem vodních par konstrukcí stěny.
Díky výjimečným technickým vlastnostem je tyrkysová tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu FIBRANxps nepostradatelným materiálem ve stavebnictví i v průmyslu. Při výrobě FIBRANxps se používají plyny šetrné k životnímu prostředí, a proto splňuje všechny evropské požadavky na ekologicky vyráběné materiály. FIBRANxps je vysoce kvalitní tepelná izolace, kterou je možné použít také ve vlhkém prostředí nebo při extrémním zatížení. Technické a fyzikální vlastnosti, tvary hran a úpravy povrchu desek FIBRANxps jsou navrženy podle potřeb a požadavků konkrétních aplikací.
FIBRANgeo jsou výrobky z minerální vlny, které se ve stavebnictví používají jako tepelná, hluková a protipožární izolace. Sádrokartonové desky FIBRANgyps jsou k dispozici v různých typech a tloušťkách a mají praktické využití v systémech požární ochrany, v konstrukcích s tepelnou a hlukovou izolací a v konstrukcích náročných na odolnost proti vlhkosti.
Doplňkové vrstvy
Difúzně propustná fólie (DHV): Jedná se nejčastěji o difúzně propustnou fólii, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.
Parozábrana: Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Zvýšená vlhkost v tepelné izolaci následně napáchá velké škody. Kromě toho, že snižuje tepelněizolační schopnost izolace, může také způsobit tvorbu vlhkých map na podhledu, podpořit bujení plísní a hub a v neposlední řadě může narušit i statiku krovu.
Pro použití v systémových řešeních FIBRAN jsou nejvhodnější membrány FIBRANskin a FIBRANfilter. V porovnání s jinými membránami výjimečně dobře fungují a jsou extrémně odolné. Produkty FIBRANhydro jsou součástí základového polštáře SEISMIC. Fungují jako hydroizolace a slouží k pevnému spojení dvou vrstev tepelné izolace pomocí oboustranné samolepící vrstvy. Různé kombinace produktů FIBRANhydro zajišťují účinnou ochranu před vysokou hladinou podzemní vody nebo před pronikáním radonu do budovy.
Materiály pro výstavbu střechy a domu
Keramické zdivo charakterizuje odolnost, pevnost a složením blízké přírodě. Vyrábí se jako broušené i nebroušené. U nebroušené varianty je pojivo malta, u broušené lepidlo nebo pěna. KM Beta patří jedním z největších výrobců keramického zdiva v České republice. Výroba keramických cihel v KM Beta byla zahájena už v roce 1860, v období před první světovou válkou šlo o největší cihlářský závod ve střední Evropě. Ve 30. letech minulého století zde dokonce pracovalo zhruba 1 500 zaměstnanců. Důležitý tržní podíl si závod drží i v dnešní době. Nyní se v závodě v Hodoníně vyrábí i cihlové stěny z Profibloku. A to na automatizované zdicí lince.
Typy zdiva a cihel
- Akumulační zdivo: Akumulace zdiva vyjadřuje jeho schopnost akumulovat teplo. U stěn s nízkou akumulací tepla dochází při přerušení vytápění k velmi rychlému poklesu teploty povrchu stěn na vnitřní straně obytných prostor. Též označovány jako „aku cihly“.
- Akustické cihly: Eliminují nežádoucí šíření hluku mezi místnostmi nebo z vnějšího prostoru do budov. V souvislosti s akustickou se skloňují pojmy Vážená laboratorní neprůzvučnost a Vážená stavební neprůzvučnost. Ta první se zjišťuje laboratorně, neuvažuje se s přenosem zvuku vedlejšími cestami.
- Broušené cihly: Představují cihelné bloky s vybroušenou ložnou plochou. Umožňují zdění s nízkou tloušťkou ložných spár.
- Cihly lícové: Též označovány jako „lícovky“. Nejčastěji se používají na zdění pohledových stěn, komínů, zahradní architektury, plotů.
- Cihly plné: Též označovány jako „pálené cihly, cihla červená pálená“. Vyrábí se ražením čistého kvalitního jílu bez příměsí. Ty od KM Beta vynikají odolností, vysokou pevností, která má dobrý zvuk. Stačí poklepat kladívkem a poslouchat jak zvoní.
- Vápenopískové bloky: Též označovány jako „vpc cihly, vápenopískové bloky“. Označují zdicí prvek, který v KM Beta zhotovujeme z vápna, jemnozrnného křemičitého písku, tvrdnoucí účinkem páry za vysokého tlaku v autoklávu. Jde o materiál s objemovou hmotností na úrovni 1 400 až 2 000 kg/m3. Pevností v tlaku až 25 MPa.
- Sendvičové zdivo: Označuje ucelenou obvodovou stěnovou konstrukci složenou z vápenopískových bloků a zateplení, s vynikajícími užitnými vlastnostmi a volitelnými tepelně technickými parametry.
- Pohledové zdivo: Vytváří esteticky zajímavý interiér, nejčastěji se používá při realizaci neomítaných prostor.
Rekonstrukce a modernizace šikmých střech
Mnohé rodinné a bytové domy postavené v minulých stoletích byly v prostoru půdy ponechány bez jakéhokoliv zateplení. Velmi často se v prostoru půdy vyskytovaly skladové prostory. V současnosti se mnoho těchto prostor rekonstruuje a renovuje. Další obytná plocha se šikmými stropy a střešními okny s výhledem na oblohu a široké okolí není jediný bonus podkroví - mnohdy se k ní přidává volný a vzdušný prostor, který oživují prvky tradičního dřevěného krovu. V případě městské zástavby je rekonstrukce podkroví vyvolána převahou poptávek po bydlení či administrativní činností v centrech městských aglomerací. Rekonstrukce podstřešních prostor je v tomto případě finančně nejdostupnější. Možnost zařídit si bydlení s výhledem na starobylá zákoutí či cihlově červenou barvu střech přitahuje estetičnost tohoto prostoru a vcítění se do ducha starého města.
Akumulace zdiva vyjadřuje jeho schopnost akumulovat teplo. U stěn s nízkou akumulací tepla dochází při přerušení vytápění k velmi rychlému poklesu teploty povrchu stěn na vnitřní straně obytných prostor. Rosný bod je definován jako teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat.
Aktuální požadavky na ochranu tepla, letní stabilitu (předcházení přehřívání v letním období), požární bezpečnost a ochranu proti hluku jsou velmi přísné. Zvyšují náročnost pro správný návrh, a tím zvyšují i náročnost vlastního provedení izolace šikmých střech.
tags: #masivni #sikma #strecha #informace