Plochá střecha je v našich končinách, poznamenaných minulostí, často odsouzena k zatracení. Na svých ramenou si nese tíhu zažitých předsudků a jednoho bájného mýtu. Stavebníci ji proto často už ani nevysouvají z pozadí zájmu a volí klasiku. Je to ale výhra, nebo únos proudem?
Bájný mýtus: Do ploché střechy teče
Tato "pravda" žila hlavně v režimově nestálém 20. století. Přežila paneláky i nevkusné krychle vznikající do 80. let téhož století. Poté však vlivem moderní techniky začala skomírat, až padla úplně. Ne však v myslích široké veřejnosti a tabulek stavebních úřadů.
Ploché střechy ale komunistická éra tak úplně nevyplodila. Začaly se hojně objevovat už u staveb proslulé výtvarné školy Bauhaus, vzniklé na začátku 20. století, která propojila umění s technikou v jeden celek. Dnes řada těchto funkcionalistických domů patří mezi architektonické skvosty. Můžeme říct, že plochá střecha je výsadou domů s trvalou vizuální hodnotou.
Není moudré hned z jara plochou střechu z principu odsuzovat. V této době vám, hlavně díky kvalitním materiálům (hydroizolační pásy, fólie…) a dalším systémovým prvkům, při poctivém provedení do ploché střechy zkrátka nepoteče. Proto je sedlová střecha v tomto směru vcelku neprávem vyzdvihována. Rovná střecha má navíc oproti klasice řadu jiných výhod. Mimo jiné, jen tak někdo ji nemá…
Moderní domy s plochou střechou: Proč patří na výsluní
Prvním argumentem je fakt, že s plochou střechou racionálněji využijete prostor v domě. A to protože „neukousává“ místo v patře, jako krovy sedlové střechy, a tak si nesnižujete využitelnou plochu místnosti. S tím vám odpadá i starost shánět nábytek na míru.
Čtěte také: Inspirace: Rodinné domy s plochou střechou
Rozhodnete-li se pro složitější, atypický půdorys, a tedy individuální projekt rodinného domu, je plochá střecha rozumnější volbou. Architekt tak při kreslení moderního domu získá svobodu pro plnění vašich vysněných představ. Z oken vidíte víc než jen oblohu a zároveň se v místnosti kvůli střešním oknům neupečete, když jsou venku vedra. Koho by neuchvátil ten neotřelý, půvabný design ploché střechy?
Další plusy ploché střechy:
- není problém vybudovat terasu v 1. patře,
- ze střechy můžete mít terasu i zahradu - vegetativní a pochůzné zelené střechy,
- je energetický výhodná - vytváří totiž minimální prostor potřebný pro vytápění,
- na střeše „nestraší“ fotovoltaické panely, solární kolektory, antény - střecha má totiž atiku („ohrádku“) a zespodu tedy technika není vidět.
Nízkopodlažní budovy s plochou střechou, postavené podle různých projektů, jsou v naší zemi využívány již více než rok. Mnoho projektů soukromých domů s horizontální střechou přišlo z Evropy, kde je klima mírnější. Domy s plochou střechou byly obyčejné v jižních oblastech, kde nebyl žádný silný déšť, a sníh v zimě vůbec nevypadl. Plochá střecha - to je překrytí, které se nachází vodorovně přímo nad obytnými podlažími soukromého domu. Ploché střechy jsou součástí stavby a tudíž je to architektonický prvek, který mnohokrát určuje charakter celého domu.
Plochá střecha je stavební konstrukce nad posledním podlažím, ve vodorovné poloze, se sklonem do 10°. Jako každá střecha to je konstrukce, která chrání vnitřní prostor objektu před deštěm, větrem, zimou, sněhem a teplem. Je to konstrukce vystavená přímému působení nepříznivých účinků povětrnostních vlivů. Plochá střecha je nezanedbatelným prvkem moderní architektury. Plochá střecha je známá již několik tisíc let. Každému je jasné, že musí být maximálně funkční, ale nemělo by se zapomínat ani na její estetickou stránku. Vždyť působí jako klobouk na hlavě hezké ženy.
Budeme-li respektovat místní klima a krajinu, potom se vhodně zvolená střecha i s celým objektem stane jejich organickou součástí. Taková střecha dobře slouží dlouhá léta. Mělo by se myslet i na estetickou stránku ploché střechy, ačkoli si mnozí řeknou, že to není důležité, vždyť ji není vidět. To však nemusí být vždy pravda; například u zástavby rodinných domů ve svahu jsou střechy všech obyvatel spodních podlaží pod neustálými pohledy „horních“ sousedů. Nebo v případě zástavby s rozličnou výškou je určitě příjemnější, když výhled z vysoké budovy neruší sice funkční, ale nevzhledné střechy pod ní.
Plochá střecha versus sedlová střecha: Energetické hledisko
O tom, jaká střecha patří na dům s nízkoenergetickým či pasivním standardem, by se dalo uvažovat z několika hledisek: finančních, estetických, z hlediska krajových zvyklostí či sousedských řečí. Nejlepší tepelnou ochranou zmíněného domu je omezení tepelných ztrát. Nejjednodušším způsobem je proto zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. To přináší jednak finanční úspory a zároveň i zmenšuje plochu, která může teplo propouštět - čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Kompaktní tvar budovy přináší nižší poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy.
Čtěte také: Výhody moderních vil
Pokud by však tvar střechy byl podřízen jen technickým parametrům, uznali by stavebníci za nejoptimálnější tvar střechy zjevně kouli či polokouli. Budeme-li z čistě praktického hlediska považovat za nejideálnější tvar současného pasivního (nejen rodinného) domu kvádr s více či méně podélným tvarem s delší stranou obrácenou k jihu a střechou mírně nakloněnou k severu, můžeme se ptát: Jakou zvolíme střechu? Střechu pouze jako deštník k ochraně před deštěm? Nebo střechu racionálně využívající prostor, po níž dešťová voda steče a zavlaží okolní půdu?
Pravda, sedlová střecha sice patří do území původní zástavby, jejíž historie sahá v Čechách do doby pradávného zakládání měst a vesnic, kdy bylo třeba navázat na krajinný ráz, dnes ale může stejnou funkci plnit i střecha plochá. Postavit pasivní dům se sedlovou střechou samozřejmě lze. Je ovšem otázkou, do jaké míry je třeba do podobných forem stylizovat většinu nově zastavovaných území.
Nevýhody sedlové střechy se sklonem 30 až 50° spočívají v tom, že vytváří větší povrch a tudíž i větší ochlazovanou plochu, kterou je třeba tepelně izolovat. Tím se zvyšují náklady a vznikají přitom i prostory s horšími užitnými vlastnostmi, například s omezenou podchodnou výškou. Zároveň tyto prostory zbytečně zvětšují objem domu, vyžadují komplikovanější a dražší konstrukci střechy, jejíž detaily se velice obtížně utěsňují, hlavně v místech styku krokví s kleštinami. Některé detaily jsou dokonce prakticky neutěsnitelné a střecha je i mnohem zranitelnější v kalamitních sněhových podmínkách. V historii byly půdní prostory pod střechou obvykle určeny pro skladování sena a sedlová střecha vycházela z materiálových omezení - používaly se došky a šindele. Dnes je vše jinak. Dostát v tomto směru tradici by znamenalo stavět za vyšší ceny a vytvářet nižší užitné hodnoty.
O sedlových střechách se traduje, že lépe ochrání před sněhem. Zkušenosti ateliéru Kutnar publikované po zimě 2005/2006 dokumentují pravý opak. Sedlové střechy trpí sesuvy sněhu a jeho městnáním i přeměněním na ledový krunýř, který zatěžuje střechu extrémně nerovnoměrně a soustřeďuje zatížení v místech nad žlabem, kde dochází k destrukci.
Jako další varianta se proto nabízí plochá střecha. Výhody střech mírných sklonů (0,5 až 20°), mezi které plochá střecha patří, spočívají v tom, že vytvářejí minimální povrch optimálně přizpůsobený vnitřnímu objemu prostoru a tudíž i mnohem menší plochu, kterou je třeba opatřovat izolací. Vytvářejí optimálně využitelné prostory spojené s jednodušší konstrukcí střechy, přičemž odpadají obtížné detaily konstrukce krokví s kleštinami a minimalizuje se problém s těsněním pláště. Volněji jsou uspořádané podpůrné prvky, a proto se taková střecha lépe chová v kalamitních sněhových podmínkách.
Čtěte také: Estetické řešení pro vaši zahradu
Konstrukční řešení plochých střech
Technologie plochých střech prošly vývojem od asfaltových krytin domácí výroby přes vlnu asfaltových lepenek a množství nátěrových systémů rozličné kvality až po nové fóliové systémy. Ty se nejčastěji spojují vzájemným nastavováním nebo lepením a jsou náchylnější na poruchy ve spojích; a pro ploché střechy je spolehlivost spojů velmi důležitá. Velký pokrok ve spolehlivosti dosáhly i materiály určené na pochozí a vegetační střechy.
Po roce 1990 se v oblasti plochých střech objevila široká škála různých konstrukčních řešení a technologií. Nejčastěji se používá jednoplášťová plochá střecha, což znamená, že interiér je od exteriéru oddělený jen jedním pláštěm. Její základní skladbu tvoří nosná konstrukce, spádová a vyrovnávací vrstva, dilatační vrstva, parozábrana, tepelně izolační vrstva, expanzní vrstva a povlaková krytina.
Dalším typem je dvouplášťová plochá střecha, kterou tvoří v podstatě dvě nosné konstrukce oddělené provětrávanou vzduchovou mezerou. Je velmi účinná z hlediska tepelně izolačních a hydroizolačních vlastností střechy, ale je finančně náročnější, a to často odrazuje, i když na nízkoenergetický či pasivní dům se hodí nejlépe. Dvouplášťovou střechu tvoří nosná konstrukce dolního pláště, parozábrana, tepelně izolační vrstva, provětrávaná vzduchová mezera, nosná konstrukce horního střešního pláště, expanzní vrstva a povlaková krytina.
Plochá střecha v soukromém domě není striktně horizontální, aby se zabránilo hromadění vody a jejímu odvodnění, je zajištěn sklon povrchu asi 5-7 °. Princip je stejný jako u šikmých střech - jsou umístěny v mírném sklonu, který je od země nepostřehnutelný, ale umožňuje, aby veškerá nahromaděná vlhkost odtékala do odtokové trubky. Odvodňovací systém na podobné střeše obsahuje speciální nálevky, do které proudí dešťová voda působením gravitace a pak pomocí hadicového systému klesá z kanalizace nebo z podzemí. Tato zařízení jsou vyrobena z plastu, který není vystaven vlhkosti a hnilobě, jsou namontovány v izolačních vrstvách na střeše a jsou dodávány s ochrannou mřížkou nahoře, takže hrdlo a drenážní systém nejsou ucpané. Jeden takový přívod vody je navržen pro přibližně 100-150 metrů čtverečních. m střešní plochy, odtud můžete spočítat jejich celkový počet.
Vrstvení ploché střechy
Plochou střechu lze využít a nevyužívat. Pokud se prakticky nepoužívá, to znamená, že se několikrát ročně zvedne, aby se zkontrolovala celistvost a údržba, nátěr obsahuje následující vrstvy zdola nahoru: tepelná izolace, parotěsná zábrana a hydroizolace. Existují následující běžné typy nevyužívaných plochých střech: vlnité a monolitové.
Nevyužívaná plochá střecha:
- Rámová varianta: Nejprve se na betonový podklad namontuje opláštění kovových profilů nebo dřevěných tyčí, do něho se umístí izolační materiály. Pak se plechy profilu připevní k rámu. Jedná se o relativně levnou variantu, snadno se instaluje, design je lehký.
- Monolitický povlak: Pro plochou střechu obsahuje několik vrstev. Na betonovou desku se pokládá fólie s parotěsnou zábranou z horkého asfaltu, načež se nanese minerální vlna a hydroizolace a shora se nanese cementový potěr vyztužený zesílenou síťovinou.
Další možností je, pokud střecha je neustále zapojen, lidé chodí na to, tam jsou některé objekty. Následně se mění izolační vrstva: nejprve přichází hydroizolace, na jejímž povrchu je izolace instalována. Pořadí podlahových materiálů je následující: Nejprve se na desku umístí membrána z asfaltového polymeru, potom se umístí vrstva tepelné izolace z penofoly, polystyrenové pěny nebo expandovaného polystyrenu. Taková střecha s úrodnou vrstvou může být během teplého období volně používána, s řádně instalovaným odvodňovacím systémem se nebojí deště. Na střeše můžete umístit dětské nebo sportovní hřiště, položit lehátka nebo lavičky, rozbít záhony a dokonce si dát piknik.
Využívaná plochá střecha (inverzní):
- Membrána z asfaltového polymeru (na desce)
- Tepelná izolace (penofol, polystyrenová pěna, expandovaný polystyren)
- Hydroizolace
- Úrodná vrstva (pro zelené střechy)
Plochá střecha může být vyrobena z různých materiálů, jejich volba závisí na samotné konstrukci budovy. Pokud je dům cihlový, plynový silikátový nebo betonový blok, pak lze jako střešní krytinu použít desku ze železobetonu. V tomto případě bude střecha co nejsilnější, na ni můžete umístit objemné a těžké předměty. Dřevěné střešní krytiny podobného designu budou stát méně než beton, mohou být vyrobeny na místě země. Na stěnách je instalován rám s trámy, můžete si vzít 10x4 cm nebo jiné hoblované tyče jako ostatní, pokud jsou schopny nést váhu budoucích izolací a dalších objektů umístěných na střeše. Dřevo je ošetřeno antiseptickým a žáruvzdorným roztokem.
Hydroizolační materiály:
- Asfalt: Tradičně používaný organický materiál na bázi uhlovodíku. Má vynikající hydroizolační vlastnosti, není ovlivněn vlhkostí, hnilobou, nebojí se mrazu. Hlavní nevýhodou asfaltu je jeho šetrnost k životnímu prostředí - obsahuje škodlivé složky, při zahřívání vydává silný zápach. Asfalt může být válcován a tekutý. Obvykle se pro maximální účinnost používá kombinace těchto dvou typů. Nejprve se horký roztok nalije na připravený vyčištěný povrch, pak se navinou role pevného bitumenu.
- Euroruberoid: Moderní hydroizolační materiál na asfaltové bázi, ale díky syntetickým látkám a polymerům ve svém složení vyzařuje méně škodlivých látek a pachů.
- Stříkaná hydroizolace: Ve formě prášků a aerosolů. Nanáší se na povrch pomocí speciálního vybavení. Takové směsi se vyrábějí ze změkčovadel, cementu, syntetických pryskyřic a tvrdidel.
- Nátěrová hydroizolace: Široce používaná pro ochranu před srážkami.
- Hromadná hydroizolace: Ve formě granulí, které dobře absorbují vlhkost a neumožňují únik do obývacího pokoje (např. expandovaný jíl, drcený kámen).
Jako parotěsná zábrana se obvykle používá polyethylenová fólie o tloušťce 0,1-0,5 mm, která se pokládá po celé šířce střechy pod tepelně izolační vrstvu.
Uspořádání ploché střechy nekončí pokládkou a litím izolačních vrstev a pokládkou drenážních systémů. Pro správnou funkci je nutné vytvořit větrání. Vlhkost a její páry se mohou hromadit mezi vrstvami izolace, později během mrazů může izolační koláč prasknout, na něm se objeví bubliny a dojde k uvolnění. Aby se tomu zabránilo, používejte provzdušňovače - plastové nebo kovové trubky s uzávěry ve tvaru deštníku, které jsou upevněny uvnitř střešní krytiny. Dalším důležitým bodem po zastřešení bytu je konstrukce ochrany před bleskem. Neměla by být opomíjena, protože i přes nízkou pravděpodobnost výskytu může bouřka vést k nejnebezpečnějším následkům v venkovském domě. Mřížka přijímající blesky je instalována uvnitř izolačních vrstev, pokud nejsou hořlavé, nebo jsou hořlavé, nad nimi na speciálních držácích ve výšce 10-12 cm od povrchu.
Velmi působivý a působivý vzhled jsou z masivních skleněných střech. Průhledný strop v domě opticky zvětšuje prostor, vytváří jedinečnou vzdušnou atmosféru, je vždy co nejsvětlejší v místnostech. Není příliš těžké montovat takové podlahy, stačí vytvořit rám z kovových profilů nebo dřevěných rámů a glazovat. Provoz skleněné střechy je však komplikovaný, v zimě je nutné ji neustále čistit od sněhové pokrývky.
Pozornost člověka se soustřeďuje na řešení ekologických problémů i ve stavitelství. V tomto směru je perspektivní budování takzvaných vegetačních střech. Zeleň na střeše působí i jako ochrana vrstev střešního pláště, nepodléhá tolik mechanickému opotřebování (působení slunce, větru, deště, sněhu, ledu) a snižuje účinek sluneční radiace na krytinu a konstrukci střechy, ale i na interiér pod střechou.
Realizace a údržba ploché střechy
Konstrukce střechy jednoznačně patří k technicky nejnáročnějším částem objektu. I když se neustále zdokonalují fyzikální vlastnosti používaných materiálů a roste jejich rozmanitost, dochází stále k poruchovosti střešních plášťů a některé nedostatky se přenášejí i na dnešní konstrukční řešení. To vše je jen zkrácený souhrn informací, které popisují, na co je potřeba dávat pozor při realizaci ploché střechy na nízkoenergetických a pasivních domech.
Kvalita je parketou profesionálů
Montáž ploché střechy však nenáleží „rodinným řemeslníkům“. Pro jistotu neochvějné kvality byste její realizaci měli přenechat stavební firmě. Právě jejich zkušenost je to, co boří bájný mýtus o ploché střeše. I když nové materiály přinášejí lepší možnosti, ještě to neznamená, že střecha bude automaticky dobře udělaná. Často je totiž největší překážkou právě lidský faktor. Neodborná a nekvalitní realizace je ještě příliš často kamenem úrazu plochých střech.
Plánování před výstavbou
Před výstavbou a uspořádáním ploché střechy stojí za to prolomit krok všech prací. Začíná výběrem formy, typu a materiálů pro podlahu. Je třeba mít na paměti, že zátěž na takovéto konstrukci je vždy intenzivnější než na stanových variantách. Na základě toho je třeba vytvořit systém rámu s nosníky a stropy. Náčrt označuje geometrické tvary, velikosti, barvy, materiály, nezbytnou komunikaci. Pak je třeba zvolit budoucí izolační nátěr. Mělo by se řídit stávajícím podnebím, vlastnostmi překrytí horního patra, jmenováním střechy - bude či nebude použito. Měly by být upřednostňovány moderní polymerní materiály, válcované nebo stříkané. Pokud musíte udělat rámovou střechu, instalace lišty začíná přípravou kolejnic, jejich řezáním. Veškeré přípravné práce: leštění, nátěry ochrannými laky, značení a řezání by měly být prováděny na zemi, ve speciálně vybaveném prostoru. Pro zvedání úlomků rámu a montáž na střechu je nutné použít silné a zajištěné lešení se širokými plošinami. Dále na rámu se překrývají a montují se izolační koláče. Před zakrytím izolačními vrstvami je nutné instalovat drenážní systém s násypkami a výtlačnými hadicemi, zajistit větrací otvory a provzdušňovače a systém blesků. Pro dosažení maximální ochrany střechy před vlhkostí je nutné zajistit těsnost všech spojů a spojů.
Příklady využití plochých střech
Plochá střecha může být instalována v jednopodlažním domě s malou plochou a v prostorné chatě. Ve velké budově můžete kombinovat šikmou šikmou střechu s vodorovnou střechou, například pro přístavbu nebo verandu. Tvar střechy může být také odlišný: čtvercový, obdélníkový a složitější. Na inverzní ploché střeše mohou být umístěny klimatizační jednotky, ventilační systémy, televizní antény, komunikační boxy a další vybavení. Také při instalaci podobné střechy najednou stojí za to se postarat o pohodlné zvedání nahoru s madlem.
Plochá střecha v soukromém domě může být zastoupena různými způsoby. Některé příklady, které jste vytvořili sami na místě, by měly být podrobněji zváženy.
- Neotevřená plochá střecha: V jednopatrové přístavbě soukromého domu. Efektivní izolační materiály nám umožnily vytvořit jednoduchý a elegantní design nepravidelného tvaru.
- Střecha high-tech budovy: Velmi prostorná a má neobvyklý tvar. Místo není využíváno pro rekreační oblast, na něm jsou umístěny pouze solární panely.
- Plochá střešní terasa nad garáží.
- Střešní bazén: Moderní technologie dokonce umožňují vytvořit bazén na střeše země jednoho nebo dvoupatrového domu. Není to tak těžké, jak se zdá: stačí vyzvednout účinné hydroizolační materiály, nainstalovat podlahu, která vydrží váhu misky s vodou, a vybudovat odvodňovací systém.
- Zelená střecha: Venkovský dům s plochou střechou bude mnohem pohodlnější, pokud na něm rozbijete celý trávník.
Nabízíme architektonické návrhy a projekty malých rodinných domů s plochou střechou, kde je klientem kladen důraz na nižší rozpočet stavby nebo je požadavkem klienta menší podlahová plocha. Ke všem parametrům návrhu i projektové dokumentace domu proto přistupujeme s ohledem na požadovaný rozpočet, resp. požadavek na menší velikost domu. Takové domy obvykle nejsou nákladné, a přesto splňují nároky klienta a jsou architektonicky působivé. V souladu s architektonickým pojetím domu nabízíme i zpracování návrhu a projektu interiérů, a to v různých cenových hladinách.
tags: #malý #dům #s #plochou #střechou #informace