Ozeleněné střechy nejsou zdaleka jen výsadou velkých komerčních objektů nebo domů v centru měst. Dokážou totiž výborně izolovat střechu před ostrými slunečními paprsky i mrazy a navíc pomáhají lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou z velké části zadrží. Zelené střechy se hodí také na zastřešení pergoly nebo na garáž, případně i na zastřešení terasy. Garáže a hlavně pergoly (i jim podobná krytá stání) bývají lehčí typy staveb s omezenou nosností. Právě proto na těchto stavbách v realizacích převažuje extenzivní zelená střecha.
Výhody zelených střech
Zelené střechy nejsou jen vizuálně přitažlivým prvkem moderní architektury - představují skutečnou revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Pomáhají snižovat energetickou náročnost budov, zadržují dešťovou vodu, čistí ovzduší a poskytují útočiště rostlinám i drobným živočichům. Na první pohled je to estetická zelená plocha, ale má i své užitečné vlastnosti. Ve zkratce je to lepší hospodaření s vodou na pozemku a příjemnější klima.
- Ekologické přínosy: Zeleň pohlcuje oxid uhličitý a produkuje kyslík (1 m² zelené střechy může ročně absorbovat až 5 kg CO2). Rostliny, jakož i substrát pod nimi a další vrstvy zelené střechy, mají také přirozenou schopnost zachytávat srážkovou vodu a udržet ji na pozemku.
- Regulace teploty: Rostliny jsou tím nejlepším, nejpřirozenějším a nejúčinnějším způsobem stínění. Takže zatímco teplota na povrchu běžné střechy s tmavou krytinou může v létě dosahovat i více než 80 °C, na střeše pokryté rostlinami je to několikanásobně méně. V blízkosti zelené střechy tak může být v letních dnech až o 40 °C chladněji než v okolí klasické střechy! Zelené střechy také efektivně chrání prostor pod střechou před ochlazováním v zimě i před přehříváním v létě. Střešní souvrství zelené střechy má totiž tepelnětechnické vlastnosti jedinečné v tom, že eliminuje prudké výkyvy teploty. Kromě ochrany před únikem tepla v chladném období má zelená střecha také dlouhodobý chladící účinek v letních měsících, a to i díky své vysoké nasákavosti.
- Hospodaření s dešťovou vodou: V této souvislosti je důležité zejména nakládání se srážkovou vodou. Zachytávání dešťové vody na pozemku, na kterém se mohou významně podílet i zelené střechy, je totiž prospěšné nejen pro bezprostřední okolí domu, ale také pro celou zemi. Díky tomu, že zelená střecha zadržuje dešťovou vodu, snižuje riziko přetížení kanalizace při přívalových deštích.
- Snížení hluku: Zelené střechy navíc pomáhají s odhlučněním. Vzduchová neprůzvučnost (schopnost tlumit hluk) vegetační střechy může být až o 6 dB vyšší než u střechy bez vegetace.
Typy zelených střech a jejich skladba
Vegetační střechy se dělí podle toho, co na nich chceme zasadit. Klasikou nejvhodnější pro rodinné bydlení jsou tzv. střechy extenzivní. Intenzivní zelené střechy mají silnější vrstvu substrátu, která umožňuje růst i keřů a menších stromů. Naopak extenzivní zelené střechy jsou lehké, nenáročné a ideální pro suchomilné rostliny, jako jsou například rozchodníky.
Extenzivní zelené střechy
Extenzivní zelené střechy jsou jednodušší, v podstatě bezúdržbové a mají menší tloušťku - tloušťka substrátu je v tomto případě 6 až 15 cm. Oproti intenzivní zelené střeše nese konstrukce extenzivní zelené střechy nižší tloušťku vegetační vrstvy. Ta se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 15 centimetrů, takže zatížení nosné střešní konstrukce je podstatně nižší. Extenzivní substrát je zde živnou půdou pro suchomilné rostliny - nejčastěji rozchodníky a jiné druhy sukulentů, které jsou mimořádně odolné a dobře snášejí i extrémní podmínky, jaké mohou na střeše panovat. Na extenzivní střeše však mohou růst i rozmanitější rostlinná společenství - například luční (zejména suchomilné trávy, byliny a kvetoucí trvalky), které vypadají zajímavěji, mohou být také útočištěm pro užitečný hmyz.
Extenzivním střechám stačí tenčí vrstva substrátu, která má méně živin a vlhkosti - díky tomu na ní téměř neroste plevel. Extenzivní zelenou střechu lze zrealizovat na většině objektů, a to nejen na ploché, ale dokonce i na šikmé nosné konstrukci (se sklonem více než 5°). Extenzivní zelená střecha na pergole a garáži převládá. Zelená střecha na pergolu a garáž je moderní a ekologické řešení pro vaši zahradu, které navíc potěší i esteticky.
Čtěte také: Jak vybrat podlahu do betonové garáže z bazaru?
Intenzivní zelené střechy
Intenzivní zelené střechy jsou náročnější na konstrukci i péči, ale na takové střeše může vzniknout skutečná střešní zahrada s květinovými záhony, zeleninovými záhony, ovocnými a okrasnými keři, či dokonce stromy. S tím je pochopitelně spojena i větší tloušťka substrátu a tedy i vyšší hmotnost - u intenzivní zelené střechy se používá minerální a intenzivní substrát v celkové tloušťce více než 30 cm. Právě na tloušťce substrátu přitom závisí, co bude na takové střeše růst - zda to bude trávník, květiny a keře, nebo zde budete moci pěstovat zeleninu, případně i ovoce. Nosná konstrukce musí být v tomto případě připravena unést i hmotnost objemnějších rostlin a většího množství vody, musí také zvládnout zatížení lidmi pohybujícími se po střešní zahradě a zahradním vybavením.
Skladba zelené střechy
Skladba zelené střechy je složený ekosystém, kde každá vrstva hraje určitou roli. Zjednodušeně lze říci, že u zelené střechy se namísto klasické střešní krytiny použije několik střešních vrstev, jejichž úkolem je jednak vytvořit vhodné prostředí pro rostliny, jednak ochránit samotnou konstrukci střechy a prostory pod ní před vodou, vlhkostí a narušením kořeny rostlin. Zelenou střechu tedy tvoří několik na sebe navazujících vrstev, které jsou uloženy na nosné konstrukci. Při správném navržení a realizaci zajistí nejen dlouhou životnost střechy, ale také ekologické a ekonomické přínosy. Ačkoliv každá stavba vyžaduje individuální přístup, správná skladba vrstev je základem pro funkční a efektivní zelenou střechu.
- Hydroizolace: Tato vrstva je první a dalo by se říct nejdůležitější, protože odděluje konstrukci střešního pláště, který musí plnit svoje statické a tepelně technické parametry, od vlastního vegetačního souvrství. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání vody do konstrukce budovy a chránit ji před neustálým působením vlhkosti. Protože rostliny mají houževnaté kořeny, které dokážou proniknout i do těch nejmenších spár, musí být hydroizolace odolná proti prorůstání. Pro spolehlivou funkčnost hydroizolační vrstvy se nejčastěji používají asfaltové modifikované pásy (SBS nebo APP modifikované) nebo moderní PVC/TPO membrány, které mají certifikovanou ochranu proti prorůstání kořenů. Pokud nerealizujete vegetační souvrství ihned po aplikaci hydroizolace, je třeba vrstvu řádně zkontrolovat a případně požadovanou těsnost ověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou.
- Ochranná vrstva: Jen hydroizolace pro bezproblémové fungování zelené střechy po dlouhá léta nestačí. Potřebuje ještě ochranu, která ji udrží v bezpečí před mechanickým poškozením od kamínků při zátěži i nežádoucími chemickými reakcemi mezi jednotlivými vrstvami střechy. Tato důležitá vrstva funguje jako štít mezi hydroizolací a dalšími materiály.
- Drenážní a hydroakumulační vrstva: Hraje v zelené střeše dvojí roli. Na jedné straně pomáhá s regulací vody v celém systému - odvádí přebytečnou vláhu, aby se střecha nepřemokřila. Zároveň však funguje jako zásobárna vody, která poskytuje potřebnou vlhkost rostlinám i během suchých období. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají nopové fólie s různou hloubkou kalíšků, které dokáží zadržet 20 až 40 litrů vody na m². Čím jsou nopové kalíšky hlubší, tím více vody pojmou, což hraje klíčovou roli při volbě správného systému. U šikmých střech (nad 10°) tato vrstva není nutná, protože se u nich nopové fólie neinstalují - není třeba střechu odvodňovat. Naopak se v této části musí řešit instalace drenážních zpomalovačů, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody.
- Filtrační geotextilie: Bez správné ochrany se drenážní systém postupně zanáší jemnými částicemi substrátu, což snižuje jeho účinnost. Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou geotextilie - tentokrát filtrační, s plošnou hmotností okolo 120 g/m2.
- Substrát: Na řadu přichází vrstva substrátu, popřípadě kombinace hydrofilní minerální vlny a substrátu. Rostliny mohou do minerální vlny bez problémů kořenit, navíc funguje jako další hydroakumulační a drenážní vrstva. U substrátu pozor, nikdy se nesmí používat zemina ze zahrady, ornice, ani zakoupený zahradnický substrát, který pro střešní zahradu neobsahuje dostatečné množství minerálních látek. Tloušťka této vrstvy se liší podle typu střechy. Extenzivní zelené střechy, které využívají nenáročné rostliny, si vystačí s 5-10 cm substrátu. Substrát musí být dostatečně lehký, aby nepřetěžoval konstrukci střechy, ale zároveň schopný zadržovat vodu a poskytovat rostlinám dostatek vláhy. Nahradit část substrátu minerální vlnou je obzvláště vhodné u šikmých střech nad 10°, protože čedičová vlna má mnohem větší hydroakumulační schopnost než vrstva substrátu. Hydrofilní minerální vlna může být omylem zaměněna za klasickou stavební, která vodu odpuzuje!
- Vegetace: Logickou poslední tečkou jsou samotné rostliny - protože volíme extenzivní vegetační střechu, budou to vždy takové rostliny, které jsou suchomilné, dokážou se vypořádat i s velmi malou vrstvou substrátu a nedostatkem vody. Extenzivní střechy jsou nenáročné a samostatné. Osazují se především suchomilnými rostlinami, jako jsou rozchodníky (nebo rovnou rozchodníkové koberce), netřesky a některé druhy trav, které si poradí i s minimem vody a snesou silné slunce či mráz. I když bude váš výběr značně rozmanitý, je třeba počítat s tím, že rostliny si časem vytvoří jakousi rovnováhu - některé zcela zaniknou, jiným se bude dařit dobře. Suchomilné tučnolisté rozchodníky dokážou zadržet velké množství vody, přežijí dlouhodobé období bez deště a jsou nejméně náročné na údržbu. Rozchodníky jsou extrémně odolné rostliny, které si vystačí s minimem půdy, vláhy i péče. Rozchodníky krásně kvetou. Během roku mění barvu i strukturu - od světle zelené po růžovou, žlutou nebo červenou.
Kromě těchto základních vrstev je po obvodu vegetační střechy používán zásyp z kačírku, tedy praného kameniva, které nesmí obsahovat velké procento jemných částic. Kamenivo sypeme také v okolí vpustí, prostupů potrubí, světlíků, střešních oken nebo atik, tedy v okolí míst, která chceme chránit před zarůstáním vegetací, jež by mohla trhat oplechování nebo ucpávat odvodňovací otvory. Protože místa, kde bude kačírek, a kde substrát musíme jasně vymezit, instalují se tzv. ukončovací kačírkové lišty, které udržují materiál na místě. Kačírkové obsypy stačí u malých střech v místě odtoku - okap nebo vpusť.
Realizace a údržba zelené střechy na garáži
Zelená střecha na pergole nebo garáži přímo vybízí k realizaci svépomocí a kdokoliv zručnější to jistě zvládne. Nainstalovat zelenou střechu na garáž nebo pergolu zvládnete i sami. Důrazně doporučuji nechat větší a vegetačně složitější střechy na odbornících! Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou.
Zelené střechy nejsou ve srovnání se standardními náročnější na údržbu. I když je extenzivní zelená střecha považována za bezúdržbovou, každá zelená střecha - i ta na pergole nebo na garáži vyžaduje určitý stupeň péče, její přínosy pro životní prostor v okolí vašeho domu je zdaleka převažují. Přesto však ve své počáteční vegetační fázi potřebují intenzivní péči. Neobejdou se bez zalévání, pletí a hnojení. Tyto činnosti odpadají při použití předpěstovaných rozchodníkových rohoží. Zavlažování není nutné v případě dobře prokořeněné rozchodníkové střechy.
Čtěte také: Recenze na betonové garáže z Polska
Zakoupené rostliny by měly vypadat svěže a měly by být zasazeny co nejdříve. Rozchodníkové řízky je nutné aplikovat nejpozději do dvou dnů. Předpěstované koberce taktéž, případně je rozbalit, aby se nezapařily. Experimentování se suchomilnými rostlinami se meze nekladou. Substrátů pro zelené střechy je mnoho. Neměl by se vybírat především podle ceny, ale jestli „voní", je v něm více kamínků než rašeliny nebo kompostu.
Dotace na zelené střechy
Od 12. října 2021 je možné si podávat žádosti o dotace v novém programovém období dotačního programu Nová zelená úsporám. Pro zelené střechy znamená nová podoba dotačního programu Nová zelená úsporám zásadní změnu. Nově je vypsán samostatný dotační titul na zelené střechy. To znamená, že již není nutné dotaci na zelenou střechu spojovat s dodatečným zateplením objektu v případě rekonstrukcí nebo u novostaveb splněním určité energetické náročnosti stavby.
Dotaci na zelené střechy je možné čerpat na rodinné domy. Nově také na bytové domy po celém území České republiky, nejen v Praze. Do programu byly také nově přidány trvale obývané rekreační objekty. O dotaci na zelenou střechu je možné zažádat u novostaveb i rekonstrukcí. Nově je možné čerpat dotaci nejen na samotný rodinný nebo bytový dům, ale také na doplňkové stavby na pozemku.
Kritéria pro výši dotace
Výše dotací na zelenou střechu závisí na dvou kritériích:
- Typ zelené střechy: Podle výšky vegetačního souvrství a typu zeleně se střechy rozdělují na extenzivní nebo intenzivní variantu.
- Sklon střechy: Zda se jedná o střechu plochou nebo šikmou. Mezní hranicí při tomto rozdělení je sklon 12 °.
Na základě těchto parametrů se stanovuje výše dotace za každý metr čtvereční zelené střechy. Výše dotace se pohybuje v rozmezí 700-1 000 Kč/m2. U rodinných domů je maximální výše dotace omezena částkou 100 000 Kč, s tím, že podpora nesmí přesáhnout 60 % nákladů na realizaci zelené střechy.
Čtěte také: Kvalitní a cenově dostupné betonové garáže na prodej
Zelená střecha a její skladba, na kterou chce žadatel získat dotaci, musí být navržena dle Standardů pro navrhování, provádění a údržbu - Vegetační souvrství zelených střech. Zelená střecha musí dále splňovat maximální odtokový součinitel C, který závisí na typu zelené střechy. Tento součinitel udává množství dešťové vody, které zadrží zelená střecha a kolik jí ze střechy odteče. Při čerpání dotace žadatel také zodpovídá za následnou péči a údržbu o zelenou střechu po celou dobu její živostnosti.
Další finanční bonusy
K novému dotačnímu programu na zelené střechy v rámci Nová zelená úsporám je možné získat další finanční bonusy:
- Bonus za kombinaci opatření: Bonus ve výši 10 000 Kč pro rodinné domy (20 000 Kč pro bytové domy) získá žadatel automaticky při kombinaci dvou a více opatření. Opatření, které je možné realizovat společně se zelenou střechou a získat tak bonus jsou například obnovitelné zdroje energie, konkrétně instalace fotovoltaických panelů. Zelené střechy navíc přispívají ke snížení okolní teploty a tím dochází k razantnímu zvýšení účinnosti fotovoltaických panelů. Další opatření, které je možné kombinovat je opatření na hospodaření s dešťovou vodou nebo opatření na stínící techniku.
- Bonus pro strukturálně postižené regiony: Další finanční bonus čeká na žadatele ze strukturálně postižených regionů, tedy z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.
Tabulka: Orientační ceny zelených střech na m²
Kolik stojí m² zelené střechy? Opět záleží na tom, jaký druh zvolíte. Obecně platí, že extenzivní střechy jsou levnější než intenzivní. V průměru se ceny pohybují od 500 Kč do 2.800 Kč. Vegetace na šikmé střechy je dražší než na střechy ploché. Začíná na 2.500 Kč za m² a liší se podle sklonu a typu souvrství. Dobrá zpráva je, že na vegetační střechu můžete získat dotaci z programu Nová zelená úsporám.
| Typ zelené střechy | Orientační cena za m² (Kč) | Poznámka |
|---|---|---|
| Extenzivní (plochá střecha) | 500 - 2 800 | Nižší tloušťka substrátu, méně náročná údržba |
| Extenzivní (šikmá střecha) | 2 500 a více | Cena se liší dle sklonu a typu souvrství |
| Intenzivní | Vyšší než extenzivní | Vyšší tloušťka substrátu, náročnější údržba |
tags: #garaz #s #plochou #zelenou #strechou #informace