Polystyren EPS je možné přeměnit v praktický kuličkový polystyren, což je nejen ekologické, ale i ekonomické řešení. V našem článku vám ukážeme, jak jednoduchý tento proces může být a jaké jsou jeho výhody, zejména při zateplování fasád.
Co je polystyren EPS?
Polystyren EPS je zkratkou pro expandovaný polystyren, což je ten nejběžnější druh pěnového polystyrenu, který se používá ve stavebnictví. Nejčastěji se jedná o zbytky zateplovacích systémů a další izolační materiály. Může jít o různé obaly, zateplovací desky, nebo třeba staré polystyrenové rámy. Důležité však je, aby polystyren byl čistý a neobsahoval jiné materiály.
A právě tento polystyren můžete v rámci recyklace proměnit v kuličkový polystyren. Přesné množství se liší podle země, regionu a intenzity stavební činnosti.
Výroba polystyrenových kuliček
Pokud takový polystyren máte, vloží se do drtiče, který ho rozmělní na menší kousky. Druh drtiče a jeho nastavení závisí na požadované velikosti výsledných částic. Pokud chcete získat jednotlivé kuličky, je zapotřebí, abyste od nich oddělili větší kusy a prach. To se provádí pomocí sít a vzduchových separátorů.
Někdy je nutné polystyren ještě očistit, třeba očistit od zbytků lepidel a jiných nečistot. Stejně jako při výrobě nového polystyrenu, i při jeho drcení, pomáhá zvlhčování vzduchu snížit statickou elektřinu. Situaci ještě zlepšíte, pokud při procesu použijete antistatické přísady.
Čtěte také: Klíč k dlouhověkosti fasády
Použití polystyrenových kuliček v betonu
Jeho základem je kuličkový polystyren, který se mísí s cementem a dalšími přísadami. Výsledný materiál je lehký, ale má vynikající tepelně izolační vlastnosti a je šetrný k životnímu prostředí. Ekostyrenbeton, jak se tomuto materiálu rovněž říká, nachází široké uplatnění ve stavebnictví, zejména při zateplování budov, vytváření podlah nebo jako výplň do lehkých konstrukcí. Díky svým vlastnostem přispívá k energetické úspoře a snižuje ekologickou stopu staveb.
Spotřeba IZO-BALLu při přípravě polystyrenbetonové směsi
Přibližně 1:1 - tedy právě tolik, kolik má být výsledný objem. To proto, že IZO-BALL jsou kuličky, mezi nimiž je tzv. mezikuličkový prostor. A právě tento volný prostor vyplní cement a písek.
Příklad výpočtu spotřeby:
- Místnost o délce stěn 5 x 5 metrů = 25 m2.
- Vrstva výsledné polystyrenbetonové směsi bude 20 cm.
- Výpočet: 25 m2 x 20 cm = 5 m3 výsledné polystyrenbetonové směsi.
- Pro její přípravu tedy bude potřeba PŘIBLIŽNĚ 5 m3 IZO-BALLu, dle zvolené objemové hmotnosti.
Návod na přípravu
Celkový postup přípravy polystyrenbetonové směsi z IZO-BALLu je velice jednoduchý: vodu s cementem smísíme na cementové mléko, do kterého postupně přidáváme předepsané množství IZO-BALLu a písku. Celý proces míchání musí být dostatečně dlouhý, aby došlo ke správnému spojení všech složek.
Polystyrenbetonová směs z IZO-BALLu se snadno tvaruje, přenáší, rozhrnuje, upravuje, manipuluje. Lze ji pokládat ručně nebo za pomoci čerpadla. IZO-BALL dokáže velmi dobře držet vodu. Materiál, který naše společnost využívá jako pojivo polystyrenových kuliček s vodou, cementem a pískem, odpovídá náročným technologickým požadavkům pro přípravu kvalitní betonové směsi. Tímto materiálem je speciální pojivo, které má jedinečnou a velmi podstatnou vlastnost: dokáže na sebe velmi dobře vázat vodu. Díky této vlastnosti se výsledná betonová směs jeví jako suchá, a proto je skvěle manipulovatelná, tvarovatelná i čerpatelná. Tato sací vlastnost pojiva navíc dokáže naprosto eliminovat následky lidské chyby v případě přelití vodou.
Kde lze IZO-BALL zakoupit:
- V široké síti prodejen se stavebními materiály.
- Skoro úplně ve všech dobrých stavebninách do vzdálenosti cca 130 km od Liberce.
- Přímo u nás, v Nové Vsi u Liberce.
- Lze si objednat hotovou betonovou směs přímo v nejbližší betonárně.
Vlastnosti a použití lehkého betonu
Pod pojem „lehký beton“ lze zařadit širokou škálu technologií od mezerovitých betonů, napěněných až po hutné konstrukční betony vylehčené lehkým kamenivem. Tento článek je zaměřen na lehké betony vylehčené lehkým průmyslově vyráběným kamenivem, které jsou nejvíce rozšířenými a používanými betony ve střední Evropě, v severských zemích, v Rusku, ale také např. Průmyslově vyráběná lehká kameniva mají oproti přírodním lehkým kamenivům výhodu větší stálosti svých deklarovaných vlastností. Jejich historie sahá až na počátek 19. století a nejčastěji se vyrábí tepelným zpracováním.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Nejznámější a nejvyužívanější lehké kamenivo v Evropě je kamenivo na bázi expandovaných jílů, známé také jako keramzit, německy Blähton, angl. Norma ČSN EN 206+A1 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda zahrnuje rovnocenně vedle obyčejných betonů i lehké hutné betony, které mají podobné pevnostní třídy. Lehké betony se navrhují podle stejných pravidel, zohledňují se ale samozřejmě rozdílné vlastnosti.
Základní výhodou použití lehkého betonu je snížení zatížení konstrukcí a s tím spojené snížení nákladů celé stavby. Lehké betony jsou využitelné v oblasti monolitických konstrukcí pozemních, občanských a dopravních staveb, stejně tak i pro výrobu prefabrikovaných dílců pro stejné určení. Lehké betony lze použít jako prosté, vyztužené a do jisté míry i předpjaté.
Mezi nevýhody lehkého betonu patří např. křehkost lehkého betonu v případě hutných konstrukčních betonů s vyššími pevnostmi (díky vysoké pevnosti cementové pasty), vyšší teplota během zrání betonu díky hydrataci cementu (vysoká tepelná jímavost lehkého betonu) a nižší odolnost vůči lokálnímu koncentrovanému břemenu, které se vyskytuje v ukotvení při předpínání. A dále z hlediska technologie výroby nasákavost lehkého kameniva způsobuje komplikace při míchání a ukládání betonu čerpáním.
Lehký beton je bezesporu vhodný pro prefabrikaci, jejíž největší předností je rychlá výstavba a omezení mokrých procesů na stavbě na minimum, nižší přepravní náklady související se snížením hmotnosti stavebních prvků a dobré tepelněizolační a akumulační vlastnosti. V této oblasti je dobře známé využití ve sportovních stavbách.
Monolitický pohledový tepelněizolační beton
Lehký beton lze použít jako monolitický pohledový tepelněizolační beton pro ztvárnění velmi zajímavých staveb. Monolitický izolační beton s využitím kameniva na bázi expandovaného jílu zajišťuje žádoucí statické a požadované tepelněizolační hodnoty pro monolitické nosné tepelněizolační konstrukce, u kterých se nemusí používat dodatečná izolace ani jakékoliv jiné úpravy povrchů. Od parotěsných zábran, izolace nebo omítky se naprosto upouští.
Čtěte také: Vlastnosti cementového lepidla na polystyren
Stavební fáze se tak zkracuje na odstranění bednění a vysušení stavebního prvku. Monolitickou konstrukci je třeba navrhnout tak, aby zabránila tvorbě tepelných mostů. Docílené betonové povrchy jsou homogenní a jemně strukturované, není třeba je dále upravovat nebo dodatečně zušlechťovat. Estetický dojem, jež vyvolávají, odpovídá dnešnímu duchu doby. Doporučuje se ale povrch opatřit hydrofobním nátěrem na beton, a to nejen kvůli vytvoření povrchu odpuzujícímu vodu, ale také z důvodu snížení špinavosti povrchu pohledového betonu. Tento druh betonu patří z hlediska technologie výroby, ukládání a ošetřování mezi náročnější aplikace, je tedy nutné na tento fakt brát zřetel již při přípravě stavby.
Příklady realizací s lehkým betonem v fasádách
- Rodinný dům E20 v německém Pliezhausen (2016):
- Kompaktní dům ve tvaru krystalu, oceněný mnoha cenami.
- Jednoplášťová fasáda tloušťky 500 mm z lehkého betonu LC12/13 D 1,2 s lehkým kamenivem 0-4 a 4-8 mm.
- Fasáda realizována pomocí vodorovného hrubého bednění, které udává charakter povrchu.
- Na fasádní stěny a strop použito cca 120 m3 lehkého betonu.
- Rodinný dům v Žebětíně u Brna (2008):
- První dům z lehkého pohledového betonu s kamenivem Liapor v ČR.
- Objemová hmotnost ve vysušeném stavu 900-950 kg/m3 s pevností minimálně 9 MPa a součinitelem tepelné vodivosti 0,24 W/mK.
- Rodinný dům v Praze-Kunraticích (2013):
- Druhá významná aplikace pohledového tepelněizolačního betonu v ČR, použitý na stěny i stropní konstrukci.
- Stropy vybetonovány včetně konzol v jednom monolitickém celku, tloušťky 530 mm.
- Nový kazatelský seminář na zámku Wittenberg (2017):
- Rozšíření semináře sedmi kvádry z lehkého betonu na hradní střeše (památka UNESCO).
- Zatížení rozneseno do nosného zdiva zámku díky nízké hmotnosti lehkého betonu.
- Vnější stěny tloušťky 240-760 mm, vnitřní 200-300 mm z cca 650 m3 lehkého betonu LC12/13 D1,2.
- Požární stanice Vierschach v Itálii (Jižní Tyrolsko):
- Kubická forma s obálkou budovy z lehkého probarveného betonu.
- Zajišťuje tepelněizolační funkci, pevnost, dlouhou životnost a bezúdržbovou fasádu.
- Použito cca 568 m3 červeně probarveného lehkého betonu LC16/18 s objemovou hmotností max. 1250 kg/m³ a tepelnou vodivostí pod 0,4 W/mK.
- Nové sídlo společnosti Alnatura-Campus v Darmstadtu (2019):
- Základové prvky fasády (sokly a kotevní kroužky) z lehkého betonu s kamenivem Liapor.
- Eliminují tepelné mosty a zapadají do ekologického konceptu budovy.
- Kruhové kotvy a sokly z lehkého betonu LC12/13 D 1,4.
Lehký beton v drenážních systémech
Lehký beton v podobě mezerovitého betonu se také začíná uplatňovat jako drenážní beton v oblasti ochrany dešťových vod. V krajině se 99 % dešťové vody vsákne, je pohlceno rostlinami, nebo se vypaří. S výstavbou sídel a komunikací pro stále rostoucí populaci, s lesnickými, zemědělskými a jinými zásahy do krajiny se změnil přirozený hydrologický cyklus. Značná část plochy území je tvořena zpevněnými povrchy (silnice, chodníky, zástavba), ty brání průsakům vody zpět do půdy, a tím doplňování zásob podzemní vody.
S rostoucí mírou zpevňování ploch roste povrchový odtok a naopak klesá míra obnovování podzemních vod. Dochází k propastným kontrastům mezi extrémními povodněmi a vysychajícími toky při nízkých srážkách. Celosvětově se městská prostředí zahušťují a narůstá procento horizontálních ploch s pevnými a nepropustnými povrchy. V Evropě průměrně žije cca 70 % obyvatel ve městech.
Cílem vývoje vodopropustných betonů (angl. pervious concrete) je navrhnout nejen složení, ale i technologii zpracování a ukládání betonu tak, aby se dala použít jako vrchní pojížděná vrstva vozovek, parkovišť či pochozích ploch. Vývoj takových betonů započal v severských zemích Evropy (Finsko) a dále pak v USA a Japonsku. Technologie vodopropustného betonu se odvíjí od technologie mezerovitého betonu. V tomto případě je ale nutné navrhovat celé souvrství, kterým bude voda plynule protékat. Lídrem v oblasti použití lehkého betonu v dopravních stavbách jsou bezesporu v Evropě severské země a dále Severní Amerika.
Cihelné tvarovky zasypané polystyrenem mají vynikající tepelněizolační vlastnosti. To je významné při napojení první vrstvy zdiva na betonový základ. Řešení tohoto detailu je na rozdíl od alternativních řešení výrazně levnější a navíc nedochází ke snížení pevnosti zdiva jako při použití speciálních izolačních prvků. Další výhodou tohoto řešení je zvýšení neprůzvučnosti zdiva zasypaného polystyrenem. Vysypání dutin tvarovek polystyrenem se používá ke zlepšení tepelněizolačních vlastností první řady obvodového zdiva. Polystyren má lepší tepelnou vodivost než perlit (0,033 W/mK), zlepšuje tepelný odpor, minimální prašnost. Je ideální pro vysypání celého obvodového zdiva, nevysypává se z dutinek (drží v cihle).
Srovnání tepelné vodivosti: Polystyren vs. Perlit
Pro lepší představu o izolačních vlastnostech kuličkového polystyrenu uvádíme srovnání s perlitem:
| Materiál | Tepelná vodivost (W/mK) | Poznámka |
|---|---|---|
| Kuličkový polystyren (EPS) | 0,033 | Lepší tepelné vlastnosti, minimální prašnost. |
| Perlit | Vyšší než 0,033 | Často používán, ale s horší tepelnou vodivostí. |
Jak je z tabulky patrné, kuličkový polystyren nabízí výhodnější tepelněizolační parametry, což jej činí ideální volbou pro mnoho stavebních aplikací.
tags: #kulickovy #polystyren #do #fasady #informace