Krásu podlahy obvykle posuzujeme jen podle položené krytiny, kterou ve výsledku vidíme. Aby však byla dokonalá i tato vrchní nášlapná vrstva, je třeba vybrat i kvalitní základ pro její pokládku. Perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností lze během pár hodin dosáhnout realizací litých podlah.
Typy směsí pro lité podlahy
Pro lité podlahy se využívají dva typy směsí: anhydritový nebo cementový potěr. Skupina Českomoravský beton nabízí tyto materiály pod obchodními značkami ANHYMENT® a CEMFLOW®. Obě řešení přitom spojuje snadná a rychlá realizace podlahové plochy. Za jeden den je možné nalít plochu až 1000 m2, u anhydritové podlahy dokonce až 1500 m2. Hotová podlaha je po 24 - 48 hodinách pochozí, už po 4 - 5 dnech ji lze zatížit lehkým stavebním provozem.
Výhody litých podlah
Oba typy směsí vynikají vysokou tekutostí a absencí pórů, takže dokonale vyplní veškeré prostory mezi trubkami či kabely podlahového topení. Díky tomu podlaha lépe akumuluje teplo a podlahové topení se snadněji reguluje, čímž lze značně ušetřit náklady na vytápění.
Předností anhydritového potěru ANHYMENT je dosažení vysoké pevnosti a odolnosti vůči deformacím a možnost snížení podlahové vrstvy až na 3,5 cm nad rozvody podlahového topení, takže pak dochází k rychlejšímu průchodu tepla konstrukcí. Kromě vysoké pevnosti a odolnosti vůči deformacím je předností v případě použití anhydritového potěru ANHYMENT® i možnost snížit podlahovou vrstvu až na 3 cm nad rozvody podlahového topení. Proto potom dochází k rychlejšímu průchodu tepla konstrukcí. To v praxi znamená opět rychlejší regulaci vytápění.
Vrstva cementového potěru zase oproti potěru anhydritovému rychleji vysychá, proto se CEMFLOW používá při realizaci podlah v dřevostavbách.
Čtěte také: Vlastnosti lité betonové podlahy
Příprava podkladu pro litou podlahu
Na nosné podkladové konstrukci s realizovanými rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100), případně cementovou litou pěnou PORIMENT z nabídky skupiny Českomoravský beton. Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 10 - 20 cm.
Tepelná, případně kročejová, izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová folie či jiný podklad. Po obvodu se na zdi upevní dilatační pás z pěnového polyethylenu.
Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami.
Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m. Takto vypadá místnost připravená pro pokládku lité podlahy.
Výšku, do jaké se potěr lije, nastavený trojnožkami, volíme podle vlastností litého potěru (pevnostní třída v tlaku a v tahu za ohybu), v případě plovoucích potěrů i podle tloušťky a stlačitelnosti izolační vrstvy pod litou podlahou (tepelná izolace a kročejová izolace) a na základě požadavku na celkovou únosnost, resp.
Čtěte také: Kamenný koberec: Využití
Realizace lité podlahy
Litý potěry CEMFLOW se vyrábí na betonárnách a na stavbu se dopravuje v čerstvém stavu autodomíchávačem. Využití autodomíchávače oproti mobilnímu silu je výhodné, protože autodomíchávač není nenáročný na místo (nepotřebuje manipulační prostor pro plnění a zdvih sila, pouze přístupovou cestu) a nevyžaduje připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Na stavbě navíc nezůstává žádný odpad.
Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Na požádání ji může provést obsluha výrobcem dodaného čerpadla nebo jiný zástupce výrobce směsi. Měřením konzistence materiálu při přejímce kontroluje zpracovatel deklarovanou kvalitu potěru.
Konzistence cementového potěru se měří na navlhčené a setřené rozlivové desce pomocí maltového kužílku (Haegermannův kužel - dle ČSN EN 1015-3), anhydritové potěry se testují na suché desce. Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22-26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20-24 cm pro tloušťku nad 8 cm. Maximální povolený rozliv litého cementového potěru je 28 cm. U anhydritového litého potěru se doporučuje ukládání potěru na hodnotě 24 cm rozlivu (tolerance ±2 cm, max. hodnota 26 cm). Jestliže je ukládána vrstva vyšší než 5 cm, doporučuje se pro dodržení odpovídajících vlastností potěru konzistence do 23 cm rozlivu.
Do konstrukce se litá směs cementového potěru dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Maximální dopravní vzdálenost pístovým čerpadlem činí 150 m vodorovně nebo 30 m svisle.
Směs se lije vždy tak, aby se zamezilo jejímu vniknutí pod separační vrstvu.
Čtěte také: Použití lité betonové dlažby
Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce.
Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru. Při tomto druhém vlnění se hrazda ponořuje zhruba do poloviny tloušťky uložené vrstvy, tedy o něco jemněji. Vlnění se musí provádět bezprostředně po nalití plochy (uložení), dokud je směs maximálně zpracovatelná.
Ošetřování a zrání lité podlahy
Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. Pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi. Průměrné dávkování postřiku je 0,1 l/m2. Konkrétní dávkování, případně vynechání, závisí na podmínkách v místě ukládky, zejména na rychlosti vysychání potěru. Potěr je třeba první tři dny po položení chránit před průvanem i přímým slunečním zářením a prudkou změnou teplot.
Litá podlaha je pochozí po 24-48 hodinách po ukončení pokládky, částečně zatížitelná po cca 3 dnech (při teplotách 15-20 °C). V případě, že na litou podlahu bude pokládána lepená nášlapná vrstva, je třeba povrch potěru ještě přebrousit a zkontrolovat zbytkovou vlhkost potěru.
Litý potěry ANHYMENT a CEMFLOW se vyrábí v betonárnách skupiny Českomoravský beton s plně automatizovaným systémem řízení dle speciální a ověřené receptury.
Vlastnosti betonových podlah
Podlaha je důležitou součástí jakékoliv nemovitosti. Stavební konstrukce, která slouží jako nášlapná a zároveň podkladní vrstva pro výslednou podlahovou krytinu. Dnes se budeme bavit o betonové podlaze s dlouhou tradicí využívané při stavbě libovolných objektů. Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo.
Výhody betonových podlah
Pokud jde o mechanické vlastnosti betonu, můžete se spolehnout na jeho výslednou pevnost odvíjející se od použitého betonu. Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou. Zároveň se lze spolehnout na její dobré akumulační vlastnosti, díky čemuž dokáže dlouhodobě udržet teplo. Betonová podlaha je při troše šikovnosti zárukou dobré rovinatosti. Docílit lze standardní rovinnosti 2 mm na 2 m. S betonem se nemusíte obávat vytvoření žádného spádu ani naprosté hladkosti povrchu.
Díky tomu, že připravená betonová směs je spíše navlhlého než vlhkého charakteru, i práce s ní je o mnoho snazší než s ostatními podlahovými materiály tohoto typu. A jeden z největších kladů na závěr, betonové podlahy jsou asi o 30 % levnější nežli jiné materiály vhodné k těmto účelům.
Použití betonových podlah
Výhody betonové podlahy do jisté míry prozrazují širokou použitelnost tohoto stavebního materiálu. Beton je vhodný nejenom do novostaveb, ale i starších objektů při jejich rekonstrukci. Vybetonování podlahy můžete realizovat v rodinném domě, v paneláku, v koupelně, ale také v dílně. Z betonu si můžete zhotovit velice pevnou podlahu v garáži a výjimkou nejsou ani průmyslové provozy.
Pokud se rozhodnete aplikovat betonovou podlahu v zátěžovém provozu, a hlavně ve větší vrstvě, měli byste použít výztuž, a to v podobě kari sítí předepsaných rozměrů.
Jestliže se na vybetonování podlahy chystáte v zimě, myslete na jednu důležitou věc. Při teplotách pod 5 °C dochází k postupnému zpomalení hydratace betonu, potažmo jeho zrání. Tento proces se zastavuje kolem 0 °C.
Postup betonování podlahy krok za krokem
Před realizací si nejprve připravte všechno potřebné, ať už jde o náčiní či stavební materiál. Teprve poté se pusťte do samotné činnosti. Zpracování betonu je také omezeno určitým časem, takže hledání věcí na poslední chvíli není ideální. Co se týče stavebního materiálu, nezbytné jsou tři složky. Je to voda, cement a písek. I zde hraje kvalita svoji roli a odráží se do pevnosti výsledného díla. Písek používejte kopaný ve frakci 0/4 mm nebo štěrk frakce 4/8 mm. Pokud jde o cement, ideální volbou je 32,5 R. Jestliže vás čeká betonování na hlíně, nezapomínejte ani na podsyp v podání štěrku s frakcí 16/32 mm. Toho budete potřebovat zhruba v tloušťce 10 až 15 cm.
Příprava na betonování podlahy
Základem všeho je příprava na betonování podlahy. Tento proces se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat. Zda jde o prostory v rodinném domě, garáži či staré kůlně. Podle toho musíte nachystat i podklad. Jiná práce vás bude čekat při realizaci v místnosti, kde budete provádět betonování podlahy na polystyren. Jestliže budete realizovat betonovou podlahu v přízemí přímo na základovou desku, pak nezapomeňte na vyrovnání podkladu a převisů. A to za pomoci jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu.
Co se týče přípravy podkladu, upotřebíte také zmíněné ocelové pásky nebo dřevěné hranoly. Ty slouží pro vytvoření srovnávací roviny. Jejich vrchní část pro vás bude stěžejní při stahování betonu. Tyto prvky se snažte dobře ukotvit, aby se vám při stahování nehýbaly.
Míchání betonu
Celý postup samozřejmě začíná přípravou betonové směsi. Pomyslným odrazovým můstkem je míchání betonu. K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Obecně lze říci, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody.
Lití betonu
Když máte připravenou výšku podlahy, obvodové pásy, stahovací plochy a zavlhlou směs betonu, můžete se pustit do sypání betonu na podklad. Obvykle se začíná v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupuje se směrem ke dveřím. Takto zhutněný beton je následně strháván za pomoci hliníkové nebo dřevěné srovnávací latě. Snažte se rozdělit si plochy v místnosti na části tak, abyste se každé z nich věnovali maximálně 45 minut a s betonem jste nepracovali zbytečně déle.
Zrání betonu
V okamžiku, kdy máte kompletně vybetonovanou podlahu, můžete si zhruba na dva až tři dny odpočinout. Teprve po této době je betonová podlaha pochozí. Několik dalších dnů bude probíhat její zrání. Takový proces je třeba hlídat s ohledem na okolní teplotu. Pokud jste se pustili do betonování podlahy v zimě s teplotami do 10 °C, nic řešit nemusíte. Jestliže je tepleji, je důležité zabránit rychlému vyschnutí betonu a jeho popraskání. Snažte se proto podlahu čas od času zakropit vodou, ideálně viditelně suchá místa.
I když je betonová podlaha pochozí asi za 48 hodin, její plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech zrání. Myslete také na to, že v betonu je voda, takže následná pokládka podlahové krytiny je možná až při odpovídající vlhkosti v podlaze. U lepené dlažby to moc řešit nemusíte, u ostatních krytin je to vhodné.
Cena betonové podlahy
V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu. Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč. Nakonec je tu i autodomíchávač, v jehož případě se cena za kubík betonu pohybuje od 2 500 Kč. K tomu však musíte připočíst ještě náklady na dopravu a skládání betonu. Betonování podlahy svépomocí je bezpochyby jednou z nejlevnějších variant vůbec. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé.
Orientační ceny betonových směsí
| Způsob přípravy | Cena za 1 m3 |
|---|---|
| Svépomocí (míchání) | 1 600 Kč |
| Autodomíchávač | 2 400 Kč + doprava a skládání |
| Pytlovaný beton | 7 500 Kč |
Když si koupíte zvlášť všechny materiály pro vytvoření betonové směsi, v porovnání s ostatními variantami rozhodně ušetříte. Kubík betonu míchaného v domácích podmínkách vychází od 1 600 Kč. Stejné množství dovezené autodomíchávačem vyjde od 2 400 Kč za kubík plus náklady na dopravu a skládání. Nejdražší je stejné množství betonu vytvořené z pytlované směsi, což stojí asi 7 500 Kč.
Často kladené otázky
Za jak dlouho je pochozí vybetonovaná podlaha? Na betonovou podlahu můžete šlapat zhruba po 48 hodinách. I když se beton tváří pevně, jeho plnohodnotné zatížení je možné až po 28 dnech. Zároveň si dávejte pozor na zbytkovou vlhkost v podlaze před pokládkou podlahové krytiny.
Jaká je optimální vrstva betonové podlahy? Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm. Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení.
Litá betonová podlaha neboli cementový potěr je vysoce odolným, pevným a stálým materiálem, který je vhodný pro novostavby i rekonstrukce rodinných domů a průmyslových nemovitostí. Betonová podlaha je vhodná jak do interiéru, tak do exteriéru, neboť při styku s vodou nedochází k jejímu poškození. Lité betonové podlahy slouží jako podklad pro finální nášlapnou vrstvu.
Lité betonové podlahy jsou vhodné pro podlahové vytápění. Oproti anhydritové podlaze sice mají o 20 % nižší tepelnou vodivost, na druhou stranu betonové podlahy disponují vyšší tepelnou akumulací.
Před litím betonové podlahy je nutná hydroizolace a tepelná izolace podkladu. V případě nadzemního podlaží doporučujeme také zvukovou izolaci. Postup realizace vyžaduje pravidelné dilatace, neboť při zrání betonu dochází k jeho smršťování a hrozbě vzniku vlásečnicových trhlin. Doba zrání betonu je několik týdnů, přičemž povrch je pochozí po 48 hodinách.
Ručně realizované betonové podlahy jsou klasikou, která se u nás, ale i po celém světě, používá velmi dlouho. Inovovány byly o strojní hlazení povrchu a přidání plastifikátoru především v případě aplikace na podlahové topení, nebo při požadavku rychlejšího zrání.
Beton je jedním z nejpoužívanějších kompozitních materiálů, je tvořen pojivem, plnivem a vodou (v malém množství, je pouze vlhký), díky které beton hydratuje a postupně vyschne. Beton je velice odolný materiál, který neplesniví, proto je vhodný i do sklepů a jiných vlhkých prostor. Přitom jde o levné řešení podlah, které je vhodné pro novostavby i rekonstrukce, do dílen, hal, průmyslových provozů apod..
V případě požadavku na nižší zatížení stavebních konstrukcí lze aplikovat beton lehčený (má menší objemovou hmotnost, např. polystyrenbeton, liapor apod.). Alternativou tradičního betonu jsou betony lité (samonivelační, řídká cementová kaše konzistence anhydritu).
tags: #litá #betonová #podlaha #postup