Vyberte stránku

Originální ručně tesaná kamenná koryta byla ještě před několika desetiletími při přestavbách venkovských stavení spíše na obtíž a často končila na skládce. Kdysi stávala někde nedaleko hnoje a dnes jsou hledanou (a draze placenou) starožitností. Kamenná koryta, žlaby či napáječky často leží nevyužitá v bývalých hospodářských budovách a dávno neslouží původním účelům. Kamenná koryta a korýtka stojí za to, abyste je vrátili k životu.

Historie a materiál kamenných koryt

Z kamene vytesaná koryta, žlaby či napáječky sloužily hospodářským zvířatům na krmivo a vodu. Nejčastěji bychom je našli v koňských stájích, ale používaly se i pro další domácí zvířata. Můžeme proto vidět od nízkých téměř čtvercových korýtek měřících několik desítek centimetrů až po několik metrů dlouhé úzké žlaby ve stájích nebo objemné a vysoké napáječky na vodu, někdy obdélníkové, někdy i půlkulaté. Vytesat takové kusy jistě nebylo snadné, ale v době jejich vzniku to bylo nejekonomičtější řešení. Kámen je téměř nezničitelný, což dokazuje i to, že se koryta zachovala do dnešních dob. Jiný takto odolný materiál tehdy nebyl k mání. Zpracovávala se tak například žula, pískovec i mramor.

Znovuvyužití starých kamenných žlabů

Koryta nacházeli chalupáři ještě na původních místech ve stájích a chlévech, některá objevili na zahradě zarostlá trávou, další cosi podpírala, jiná už při dřívější manipulaci pukla a ležela bez užitku v koutu dvora. Chalupáři jsou národ nápaditý, pracovitý a šikovný. A protože si váží práce předků, přišli i na možnosti, jak původní koryta a napáječky využít. Dokonce i ty poškozené. Jestliže bylo koryto jen prasklé nebo na dva kusy, ale nic nechybělo, dalo se spojit. Stará koryta se tak ze svých původních míst uvnitř hospodářských stavení přenášejí na zahradu, kde dokážou s trochou péčí udělat ještě hodně parády.

Možnosti využití:

  • Květinové truhlíky: Úzký obdélníkový tvar většiny koryt přímo nabízí použít je jako truhlíky na květiny. Ty menší můžeme postavit přímo ke vstupním dveřím, delší lze umístit před stěnu domu pod okna, ohraničit jimi před stavením terásku s posezením, předělit prostor mezi dvorem a zahradou a podobně. Skalničková koryta jsou ideálním řešením pro ty, kteří touží skalničky pěstovat, ale nemají k dispozici vhodný prostor. Výhodou je, že koryta můžeme umístit třeba i na terasu a tak mít rostliny opravdu dobře na očích. Vysloužilá koryta jsou díky patině přímo ideální pro osázení skalničkami.
  • Vodní prvky: Žlaby a napáječky na zahradě lze naplnit vodou. Z těch menších budou praktická ptačí a hmyzí pítka, z větších minijezírka. Při dostatečné hloubce se v nich bude dařit i některým drobnějším vodním rostlinám. Do pítek můžeme přidat i jeden dva oblé kameny, které budou částečně vyčnívat nad hladinu a usnadní tak hmyzu, motýlům a ptáčkům přístup k vodě. Vodu, která se odpaří, průběžně doléváme. Z drobnějších korýtek, u nichž odstraníme jednu krátkou boční stranu, se dá sestavit u jezírka nádherná vodní kaskáda.
  • Zahradní umyvadla: Zachovalé, hladké a tak akorát velké korýtko se může proměnit na nevšední umyvadlo. Hodí se nejen na zahradu, ale i jako součást stylové chalupářské koupelny, samozřejmě doplněné rustikální baterií. Jen údržba je trochu náročnější.
  • Dekorační prvek: Když nechceme vytvářet ani květinové truhlíky, ani jezírka, můžeme do koryt na dvoře nebo v zahradě jen naaranžovat pěkné kameny a zajímavě pokroucené kusy dřeva, případně další přírodniny.

Výroba žlabu z umělého kamene

Protože se kamenné koryto postupem času stalo vzácností, jeho obliba vyvolala zájem použít jiný materiál, než je kámen, ale s podobnými vlastnostmi. Tak si žlaby z umělého kamene můžeme vyrobit sami. Zručnější kutilové se mohou pustit i do vlastnoruční výroby. Úhlovou bruskou si dokonce můžete koryto vyřezat do pískovce sami.

Pro výrobu žlabu z umělého kamene potřebujeme dvě formy, jednu větší a jednu menší. Do menší formy vložíme několik závaží, například kameny, cihly, nebo betonové misky. U větších koryt od délky přibližně 70 cm bychom závažími neměli šetřit. Meziprostor mezi oběma formami opatrně plníme cementovým tmelem, dokud nedosáhneme požadované výšky pozdějšího betonového koryta. Klademe důraz na přesné vyrovnání obou forem. Beton nanášíme od zdola nahoru a dodržujeme sílu vrstvy tři centimetry. Nezapomeneme udělat odtokový otvor ve dně. Povrch uhladíme. Do tuhnoucího betonu můžeme vtlačit drobné oblázky a vytvořit z nich třeba mozaice podobný vzor. Z betonu vytlačenou vodu pak odsajeme papírovou utěrkou.

Čtěte také: Instalace betonového kamenného obkladu

V závislosti na velikosti nádoby potřebuje beton i při vysokých venkovních teplotách nejméně 3 dny, než je dostatečně pevný a než můžeme hotové dílo opatrně vyjmout z formy. Nádobu necháme pár dní pomalu schnout, aby nám při následné manipulaci nepraskla. Vyklepneme z ní plastovou formu - kopyto. Začistíme ji hrubým kartáčem a můžeme zvenčí natřít barvou na beton. Obdobným způsobem můžeme vyrábět různé tvary nádob. Můžeme je využít jako nejrůznější květináče či nádoby na výsadbu květin, jako pítka či jako nejrůznější nádoby na vodu.

Osázení kamenného žlabu

Výběr rostlin k osázení koryta závisí na velikosti žlabu i na tom, kam ho umístíme. Klasiku představují skalničky - mívají krátké kořeny a v mělkých žlabech se jim daří dobře, protože do určité míry připomínají jejich přirozené prostředí. Pro malá alpina použijeme nezbytně dobře propustný substrát. Zajímavé je třeba koryto osázené různými kultivary netřesků, které ho i při zcela minimální péči z naší strany během pár let zcela vyplní. Jehličnany časem proměníme v jakési bonsaje, nebo můžeme zastřihovat délku jehlic tak, jak to také dělají Japonci. Do korýtek se hodí nižší rostliny s menším kořenovým balem, trvalky i letničky. Jsou to ideální nádoby na skalničky a mechy, pěkně se v nich vyjímají různé zakrslé jehličnany. V kombinaci s hezky tvarovanými kameny můžeme v korytu vytvořit malou japonskou zahrádku. Kdo nemá s pěstováním skalniček zkušenosti, klidně může koryto osázet jediným druhem. Jak je patrné v naší fotogalerii, zvlášť skvěle vypadají tzv. stálezelené skalničky, byť v některých případech mají listy zbarvené i do jiných barev.

Péče o rostliny v korytě:

Péče není nijak náročná, pouze v létě je nutná zálivka každý večer, protože koryto během dne velmi rychle vysychá. Přihnojování není nezbytné, pokud ho ovšem praktikujeme, končíme s ním v srpnu. Před holomrazy rostliny chráníme přikrytím několika smrkovými větvemi.

Drenáž a podklad:

Aby nedocházelo k hromadění vody v korytě, musí mít pro potřeby pěstování rostlin dostatečný odtokový otvor, u větších nádob je dobré mít otvorů více. Protože koryta nemají odtokový otvor, buď ho musíme do nich udělat, nebo na dno nasypeme kamínky jako silnější drenážní vrstvu, aby kořínky rostlin nestály ve vodě. Když bude mít koryto odtokový otvor, je lepší nestavět ho přímo na zem, ale podložit kamennými kostkami, aby přebytečná dešťová voda mohla odtékat. Při zakládání budeme potřebovat trochu kamenné drti nebo štěrku na drenáž, několik kamenů pokud možno jednoho druhu, středně těžkou zeminu, vybrané dřeviny a skalničky. Odtokové otvory zakryjeme plochými kameny. Drenážní vrstva na dně by měla být asi tři centimetry silná. Za deštivého počasí a v zimě nesmí ve žlabu v žádném případě stát voda, jinak by rostlinám uhnívaly kořeny. Koryto naplníme téměř po okraj středně těžkou zahradní zeminou s přídavkem rašeliny - lehká půda nebo samotná rašelina v létě rychle vyschnou. Zem důkladně upěchujeme a umístíme kameny jednoho druhu nalezené ve volné přírodě. Není vhodný čerstvý lomový materiál. Ploché kameny skládáme vždy v jednom směru i úhlu sklonu. Pokud mají zřetelné vrstvy, rovnáme je podle nich.

Možnosti pořízení žlabů

Staré kamenné koryto, jaké dříve sloužilo ke krmení nebo napájení užitkových zvířat, lze skvěle využít jako dekorativní nádobu pro květiny. Kamenné koryto se postupem času stalo vzácností, a tak jeho obliba vyvolala zájem použít jiný materiál, než je kámen, ale s podobnými vlastnostmi. Další možností je nákup nově vytesaného koryta z přírodního kamene (nejčastěji ze žuly nebo pískovce, ale třeba i z vápence). Vybírat můžete nejen podle tvaru a velikosti, ale také podle opracování. Zvlášť pěkně vypadají hrubě štípané kusy, jindy mohou být pohledové plochy upravené pemrlováním, tj. výsledkem je jemné zdrsnění povrchu. Koryto dlouhé 1,1 metru vás může přijít na téměř 10 000 Kč, zanedbatelná není ani jeho váha - často kolem 80 kg. Výhodou je, že si můžete domluvit v kamenictví výrobu na zakázku a získat tak koryto, které bude nejlépe vyhovovat vašim potřebám a možnostem. Výrazně levněji vyjdou koryta z umělého kamene (obvykle připomíná pískovec). Ta mohou být kvůli nízké hmotnosti skvělým řešením pro ty, kteří touží mít osázené koryto na balkoně.

Čtěte také: Plot z lomového kamene

Kamenná zahrada s žlaby

Kamenná zahrada vnese do vaší zahrady kousek alpské krajiny a je zahradou nenáročnou na údržbu. Obzvláště oblíbené pro úpravu kamenné zahrady jsou rostliny, které najdeme ve vysokohorské přírodě. Zahrada z přírodního kamene je skvělý způsob, jak na své zahradě napodobit horskou krajinu a upravit ji pomocí příslušných rostlin. Přesto se jedná o umělou krajinu, v níž panují jiné poměry než ve volné přírodě - na to byste měli pamatovat při výběru vhodných rostlin. Při výběru rostlin na kamennou zahradu jsou kromě stanoviště rozhodující také kameny, které chcete při úpravě zahrady použít. Na vápnitých druzích hornin, jako je vápenec, vysaďte kalcifilní rostliny. Typickou je výsadba nízkých polštářovitých rostlin nebo zakrslých dřevin. Pokud chcete založit kamennou zahradu, připravte si nejprve podklad, abyste zabránili přemokření. Na připravenou plochu rozprostřete nejprve větší kameny a mezery vyplňte štěrkem a štípaným kamenem. Poté na požadovaná místa umístěte a zasaďte rostliny. Nakonec mezery mezi rostlinami vyplňte drtí a kamennou zahradu zalijte. I skalka v kamenném korytě nabízí zajímavé možnosti uspořádání a osázení. S pomocí kamenů můžete začít s budováním miniaturní skalky. Kameny mohou mít různé uspořádání.

Čtěte také: Kamenný obklad plotu: návod a náklady

tags: #jak #vyrobit #kamenný #žlab

Oblíbené příspěvky: