List je postranní, většinou plochý, zelený orgán, který se zakládá exogenně na vzrostném vrcholu stonku. Listy do své konečně velikosti a tvaru dorůstají v poměrně krátké časové době. Morfologicky bývá list rozlišen na několik základních částí, které se podrobněji rozeberou dále.
Funkce listů
Mezi základní funkce listu patří fotosyntéza, transpirace a výměna vzduchu mezi rostlinou a prostředím. Opadem listů se rovněž rostlina chrání před nadměrným výparem vody v zimě, kdy by nebyla schopna ztráty doplňovat a uschla by.
Morfologie listu
Listy se morfologicky dělí na několik základních komponent, z nichž každá má svou specifickou funkci a charakteristiku.
Listová čepel - lamina
Listová čepel je u většiny rostlin souměrná, vzácně se může být i asymetrická. Tvar a typ listové čepele je velice důležitý z taxonomického hlediska.
Řapík - petiolus
Řapík je stopkovitá část listu, která se vyznačuje charakteristickým tvarem a stavbou. Řapíky spodních listů jsou zpravidla delší než řapíky horních listů, čímž listy dokonale využívají světelnou energii.
Čtěte také: Recenze umělých listů
Listová pochva - vagina
Listová pochva vzniká nadměrným vývinem báze listu. Mezi mohutně vyvinuté listové pochvy patří např. zástupci z čeledi Apiaceae. Podle tvaru může být listová pochva: srostlá, otevřená, přitisklá, nebo nadmutá. U čeledi Poaceae (lipnicovitých) je listová pochva výrazným znakem.
Palisty - stipulae
Palisty představují párové výrůstky na bázi listové čepele a řapíku. U některých rostlin nejsou palisty vůbec vyvinuty nebo záhy opadávají. Palisty lze rozdělit na: opadavé (např. u Prunus avium) a prchavé, jež opadávají hned při vzniku.
Typy listů
Rostliny vytvářejí širokou škálu listů, které se liší tvarem, uspořádáním a složením.
Listové formace
V průběhu ontogeneze se na rostlině vytvářejí různě typy listů, které se liší tvarem, funkcí a dobou trvání. Mezi listové formace patří děloha, šupiny, lupenité listy, listeny a listence.
Uspořádání listů na stonku (Fylotaxie)
Listy vyrůstají na stonku v určitém uspořádání, které jsou typické pro daný rostlinný druh. Postavení listu na stonku se rozlišuje například tak, že střídavé listy jsou postaveny na ose ve spirále, zatímco vstřícné listy jsou postaveny ve dvojicích proti sobě.
Čtěte také: Jak montovat rohovou lištu
Tvar a okraj listové čepele
Tvar a okraj listové čepele jsou důležité taxonomické znaky. Níže je přehled některých běžných typů:
| Kategorie | Typ listu | Popis |
|---|---|---|
| Tvar čepele | Asymetrické | Poloviny čepele rozdělené hlavním nervem. Nemají stejný tvar a zpravidla též jedna polovina čepele přisedá k řapíku o něco výše než druhá. |
| Čárkovité | Listy s mnohokrát větší délkou než šířkou. | |
| Dlanitě laločnaté | Mají dlanitou nervaturu a čepel vybíhá v dlanitě rozložené laloky. | |
| Kopinaté | Listy složené alespoň 3 krát větší délkou než šířkou. | |
| Kosníkovité | Mají čepel obrysu kosočtverečného až kosodélkníkovitého. | |
| Laločnaté | Čepel vybíhá na obvodu v laloky. | |
| Srdčité | Rostliny se srdčitými listy. | |
| Vejčitě kopinaté | Rostliny s vejčitě kopinatými listy. | |
| Okraj čepele | Celokrajné | Mají hladký, celistvý okraj čepele bez jakýchkoliv zářezů. |
| Ostnitě pilovité | Mají na obvodu zuby vybíhající v tenké ostny. | |
| Pilovité | Čepel má na obvodu špičaté zuby. U dvakrát pilovitých zubů jsou hrubé zářezy ještě samy špičatě zubaté. | |
| Zubaté | Mají na obvodu tupě zaokrouhlené zářezy do čepele. |
Složené listy
Složené listy jsou listy, kdy listová čepel je rozdělena v několik samostatných lístků. Mezi složené listy patří:
- Dlanitě složené listy: List je složen z několika samostatných lístků přisedajících k řapíku v témže místě.
- Lichozpeřené listy: List je rozdělen v jednotlivé lístky přisedající k listovému vřetenu. Jejich počet je lichý, na konci pak stojí koncový lístek.
- Sudozpeřené listy: Jsou složeny ze sudého počtu lístků přisedajících ke společnému vřeteni.
- Trojčetné listy: Jsou složeny ze 3 lístků přisedajících k řapíku v témže místě.
- Zpeřené listy: Jsou složeny z více lístků, které přisedají párovitě nebo střídavě na společné vřeteno.
Metamorfózy listu
Mezi tzv. modifikace, či metamorfózy listů patří například cibule, což jsou zdužnatělé orgány pouze listového či stonkového charakteru. Mohou být buď plné (složené z jednoho dužnatého listu, např. Allium ursinum), nebo sukničné (skládají se ze zdužnatělých vnitřních částí).
Rozměry listů
Velikost listů je značně rozdílná. U některých palem z rodu Raphia dosahují listy velikosti až 20 m. Zvláštní a velké listy jsou typické např. pro Victoria regia, kde průměr čepele dosahuje až 2 m a obvod listu až 6 m, tyto listy dokáží unést i značnou váhu.
Čtěte také: Montáž a vlastnosti MDF lišt
tags: #typy #listů #a #jejich #rozměry