Vyberte stránku

Venkovní neboli předokenní parapety jsou nedílnou součástí každé montáže či výměny oken. Nejen, že dotváří finální vzhled oken, fasády a v konečném důsledku i celé stavby, ale zároveň plní klíčovou a nezastupitelnou funkci správného napojení okenního rámu na korpus domu. Okenní systémy nekončí pouze u skla a rámu. Jejich nedílnou součástí je správně navržený a osazený parapet. Tento prvek tvoří zásadní přechod mezi oknem a zdivem. Jeho hlavním úkolem zdaleka není jen estetika nebo vytvoření odkládací plochy. Jde o vysoce funkční stavební detail. Správně zvolený profil chrání fasádu před dešťovou vodou.

Rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostředím je propastný. Venkovní část musí odolávat extrémním teplotním výkyvům, UV záření a hnanému dešti. Tyto diametrálně odlišné podmínky určují, jaké parapety na stavbu nakoupíme. Kvalitní výsledek vždy závisí na dvou faktorech. Prvním je volba správného materiálu pro dané prostředí. Druhým, neméně důležitým bodem, je samotné technologické provedení. I ten nejdražší profil ztratí svou funkci, pokud je špatně ukotven nebo podceněn jeho spád.

Typy materiálů venkovních parapetů

Mezi nejpoužívanější materiály na výrobu parapetů patřily v minulosti kámen, mramor, cihla nebo dřevo, tedy materiály běžně užívané ve stavebnictví. S postupem doby a vývojem materiálů se v minulém století začíná čím dál více prosazovat ohýbaný plech.

Ohýbané hliníkové parapety

Ohýbaný plech se hojně využívá i dnes, a to nejčastěji v hliníkové slitině AlMg3 o tloušťce 0,7 mm až 1,4 mm. Tyto parapety české výroby se vyrábí z ohýbaného hliníkového plechu ve třech tloušťkách (1,4 mm, 1 mm, 0,8 mm). Dokážeme zajistit i tloušťku 1,2 mm. Povrch je ošetřen polyesterovým vícevrstvým lakem pro delší životnost. Výhodou těchto plechů je široká škála použití a možností. Ze svitků je možné připravit i atypické parapety s nestandardními rozměry (například hloubkou přes 600 mm). Oproti taženým parapetům jsou cenově dostupnější. Nevýhodou je, že takto hluboké parapety jsou při slabém materiálu špatně manipulovatelné, a snadno může dojít k jejich poškození. Ohýbaný hliníkový plech s tloušťkou kolem 0,8 milimetru sice vizuálně vypadá podobně jako tažený, ale při větších délkách má tendenci se vlnit.

Hliníkové tažené parapety

V současné době je nejpoužívanějším a nejpropracovanějším materiálem pro výrobu parapetů extrudovaný hliník. Extrudovaný hliníkový nebo také tažený parapet se nejčastěji dodává v tloušťkách 1,1 mm až 2,5 mm, hloubka neboli vyložení bývá nejčastěji 50 mm až 400 mm. Tyto parapety jsou nejkvalitnější, které u nás najdete. Velmi dobře odolávají nepřízním počasí, UV záření a mechanickému poškození. Vyrábí se metodou vysokotlaké extruze v tloušťkách 1,2 mm až 2,8 mm podle délky parapetu. Poté se 2x eloxují pro jejich delší životnost. Tažený hliníkový parapet je absolutní špičkou. Jeho tloušťka se pohybuje mezi 1,5 až 2,6 milimetry. Je neuvěřitelně tuhý, neprohýbá se a skvěle tlumí hluk bubnujícího deště.

Čtěte také: Vše o dlažbě: Akce a tipy pro výběr

Pozinkované parapety

Pozinkované parapety se vyrábí z velmi kvalitního ocelového pozinkovaného plechu. Povrch parapetu je ošetřen polyesterovým povlakem pro delší životnost. Pozinkované parapety o síle 0,75 mm jsou nejlevnější variantou venkovních parapetů. Tradiční pozinkovaný plech dnes rychle ustupuje modernějším slitinám.

Poly-mramorové parapety

Poly-mramorovými parapety dodáte svým oknům a celkovému vzhledu domu na vznešenosti. Poly-mramor je velmi pevný a odolný vůči mechanickému poškození, povětrnostním podmínkám a teplotním výkyvům. Pro venkovní použití se do parapetu vyfrézuje okapová drážka. Poly-mramorový konglomerát je z 95% tvořen z přírodního mramoru a z 5% polyesterovou živicí, kterou lze docílit více barevných variant a odstínů. Poly-mramor se využívá také na vnější obklady. Udržuje se přípravky s neutrálním PH.

Další materiály

Mezi ohýbané parapety řadíme též titanzinkový plech, tedy slitinu titanu a zinku (TiZn). I přesto se dnes občas instalují profilované plechy z mědi nebo titanzinku. Tyto materiály nacházejí uplatnění hlavně u historických budov a památek. Vyznačují se přirozenou tvorbou patiny, která je chrání před korozí. Jsou však cenově velmi nákladné a vyžadují specifické klempířské postupy.

Výběr venkovních parapetů závisí především na požadavcích investora. V nabídce jsou standardně pozinkované, měděné, hliníkové, titanzinkové či poly-mramorové venkovní parapety. Důležité je, že výběr venkovního parapetu nijak podstatně neovlivňuje způsob jeho montáže.

Zaměření venkovního parapetu

Než začnete parapety vybírat, rozmyslete si, zda se budou montovat před dokončením omítky nebo až po jejím dokončení. Je to důležité pro výběr bočních krytek, které zabrání zatékání vody do fasády.

Čtěte také: ROOFTEK: Montážní návod pro asfaltové pásy

Změříme hloubku parapetu. Hloubku parapetu měříme včetně zapuštění parapetu k podkladnímu profilu okna. K naměřené hloubce přidáme min. 40 mm na přesah parapetu kvůli šířce nosu, krytce a přesahu parapetu od fasády. Hloubku (šířku) venkovního parapetu volíme obvykle s ohledem na dostatečnou vzdálenost odkapu stékající vody od fasády. Vzdálenost mezi zdí a vnitřní hranou nosu musí být minimálně 40 mm.

Délku parapetu měříme mezi špaletami. Od naměřené délky odečteme 5 mm, což odpovídá síle páru bočních krytek. Délka venkovního parapetu by kvůli teplotní roztažnosti měla být o 5 - 10 mm kratší než je délka okenního otvoru. Čistý výrobní rozměr délky venkovního parapetu je o 6-10 mm kratší z důvodu tepelné roztažnosti parapetu (musí být vůle 3-5 mm v boční krytce). Při rozpínání kovu tak dojde k pohybu v plastových bočních krytkách a omítka špalet nebude praskat. Při určování optimálního rozměru parapetu je také nutné počítat se šířkou boční stěny krytky, což jsou 2 mm.

Změříme úhel špalety. Pokud se špalety otevírají, vždy měříme delší stranu parapetu. Stejný postup provedeme na druhé straně parapetu. Ostění otvoru by mělo být ideálně kolmé (do pravého úhlu) k okennímu prvku. Obě dvě ostění okna by měly mít stejnou šířku s max. počítejte prosím s tolerancí výrobních rozměrů +/- 3 mm.

Technické požadavky na parapety definuje norma ČSN 73 3610, soustředí se zejména na přesah přes fasádu, který musí tvořit minimálně 30 mm, na sklon nejméně 3° (5,24 %) a také na vodotěsnost.

Příprava podkladu a parapetu

Pro montáž venkovních okenních parapetů je nezbytné dodržet stavební připravenost, která předpokládá pevný, soudržný a rovný povrch podkladu, na který budeme montovat. Rovný a pevný podklad musí být 25-30 mm pod horní hranou okenního rámu, do kterého zasouváme parapet.

Čtěte také: stavebniny zaměřené na kámen a doplňky

Před upevněním parapetu k podkladu osaďte venkovní parapet nanečisto a zkontrolujte, zda podklad či samotný parapet nepotřebuje upravit rozměr. Podklad parapetu musí být suchý a zbavený všech nečistot. Okenní parapety není možno montovat do vlhkého nebo nevyzrálého podkladu, kdy může dojít k vstřebání vlhkosti a tím znehodnocení výrobku. Přípustná vzdušná vlhkost je 50 - 70 % vzdušné vlhkosti. Parapetní lůžko musí být hladké, rovné a v min. Při zateplení fasády doporučujeme mít lůžko vymazané termo maltou s armovací vrstvou nebo zateplené izolantem s armovací vrstvou v min. Před nalepením parapetu by měla být armovací vrstva fasády vytvrzená a vyschlá.

Z boků a ze zadního nosu (ohybu) parapetu jemně odlepíme ochrannou fólii (fólii nikdy během montáže nestrháváme celou). Důležité: Parapety jsou z výroby opatřeny ochrannou fólií. Tu v žádném případě nestrhávejte a ponechejte ji na parapetu až do ukončení všech stavebních prací. Pokud nejsou hotové veškeré zednické nebo jiné práce, které by mohly způsobit mechanické nebo chemické poškození parapetu, ponecháme ochrannou fólii na parapetu. Na parapetu musí být po celou dobu montáže ochranná PVC fólie. U eloxovaných parapetů je nutné dávat maximální pozor na chemické poškození!

Nacvakneme boční krytku. Stejný postup provedeme na druhé straně parapetu. Na plechový parapet namontujte boční krytky. Parapet s bočními krytkami se pokuste osadit „na nečisto“ a vyrovnejte jej do roviny. Připravený parapet nejdříve zkušebně osadíme nanečisto. Pokud najdeme mezery mezi parapetem a oknem, parapet před montáží vypodložíme.

Montáž venkovního parapetu

Samotná montáž venkovních parapetů začíná důkladnou přípravou podkladu. Moderní okna mají ve spodní části rámu připravený speciální podkladní profil. Montáž venkovních parapetů je klíčovým krokem k estetickému a funkčnímu dokončení montáže Vašich oken.

Okenní parapet vždy zasouváme pod okenní rám, abychom jej zabezpečili proti vytržení. Parapet osadíme a dbáme na to, aby zadní nos parapetu byl „zacvaknutý“ v drážce podkladního profilu. Na upravený a očištěný podklad naneseme nízkoexpanzní (max. 40%) montážní pěnu, do které uložíme připravený parapet, který hned pomocí vodováhy vyrovnáme do spádu cca. Na předem připravený a vodou navlhčený podklad naneste vrstvu montážní nízkoexpanzní pěny či lepidla a zasuňte parapet do drážky ve spodním rámu okna a pomocí vodováhy jej vyrovnejte do požadované pozice. Nejpoužívanějším způsobem fixace k lůžku je lepení. K tomuto účelu se používá výhradně nízkoexpanzní polyuretanová pěna. Ta vyplní nerovnosti, zajistí tepelnou izolaci pod profilem, ale zároveň prvek při tvrdnutí nenadzvedne.

Použitím klínků parapet vyrovnáme. Sklon parapetu musí být min. 1-2 mm, nikdy ne směrem k oknu. S pomocí vodováhy také překontrolujte, zda je parapet v podélném směru umístěn vodorovně. V příčném směru by měl být naopak ve sklonu. Provedeme kontrolní měření na obou stranách. Vyrovnání parapetu proveďte například pomocí klínků a z vrchní strany na něj položte vhodné závaží, aby vlivem nabývání objemu montážní pěny nedošlo k vyboulení parapetu.

Parapety se připevňují šrouby k okennímu rámu nebo podkladovému profilu a podlepují se nízkoexpanzní montážní pěnou, která zároveň tepelně izoluje. Parapety se připevňují do podkladového profilu pomocí montážních šroubů. Každý venkovní parapet má předvrtané otvory s roztečí v rozmezí přibližně 25 - 33 cm, takže na 1 m délky stačí teoreticky 3 - 4 šrouby. Ze zkušenosti však doporučujeme objednat 5 ks šroubů na 1 m délky parapetu. Malá rezerva se vždycky hodí. Prošroubujte zadní hranu skrze otvory s rámem okna a nasaďte na šrouby krycí čepičky. Poté ukotvěte profil parapetu do okenního rámu pomocí vrutů skrze připravené montážní otvory a hlavičky vrutů zakryjte plastovými krytkami.

Takto osazený a vyrovnaný parapet podpěnujeme nízkoexpanzní pěnou. Osazený a vyrovnaný parapet podpěníme lepicí montážní pěnou, nebo nízkoexpanzní montážní pěnou. Pokud vznikla nerovnost, parapet opět vyrovnáme. Ty si zachovávají trvalou pružnost a skvěle tlumí vibrace. Jakýkoliv venkovní parapet musí být během zrání montážní pěny rovnoměrně zatížen.

Montáž parapetu je možno zahájit po provedení štukových omítek a jejich vyzrání. Po vytvrdnutí montážní pěny vyplníme spáry mezi okenním rámem a parapetem silikonovým tmelem. Pokud vznikla nerovnost, parapet opět vyrovnáme.

Odlepenou fólii připevníme zpět, abychom zabránili poškození parapetu. Ochranná samolepící fólie se musí po montáži parapetních desek odstranit. Montáž venkovního parapetu je hotová, nestrhávejte z něj však ještě ochrannou fólii. Odstranit ji můžete až po dokončení venkovních omítek.

Montáž parapetu na kontaktně zateplenou fasádu

  1. Parapetní lůžko musí být hladké, rovné a v min. Při zateplení fasády doporučujeme mít lůžko vymazané termo maltou s armovací vrstvou nebo zateplené izolantem s armovací vrstvou v min. Před nalepením parapetu by měla být armovací vrstva fasády vytvrzená a vyschlá.
  2. Výřezy pro usazení parapetních bočních krytek k omítce parapetu. Výřez se provádí také u rohových a průběžných spojek. Pokud výřez neuděláte nic se neděje, ale počítejte s větší spotřebou lepící hmoty parapetu a větší spodní mezerou mezi parapetem a hranou parapetního lůžka.
  3. Osazení parapetu a jeho nalepení na nízkoexpanzní pěnu Ceresit CX10. Na parapetu musí být po celou dobu montáže ochranná PVC fólie.
  4. Osazení ukončovacího omítkového profilu s tkaninou do boční krytky parapetu. Tento profil nám zajistí rovné ukončení omítky k hraně boční krytky parapetu. Mezi krytkou a lištou vynecháme dilatační mezeru 1-2 mm.
  5. Hotový usazený parapet po natažení finální omítky. Ochranná samolepící fólie se musí po montáži parapetních desek odstranit.

Boční krytky a spojky

Společně s parapetem budete také vybírat plastové, nebo hliníkové boční krytky parapetu, jejichž výběr závisí na tom, zda bude parapet namontován před aplikací omítky či po aplikaci omítky.

Konce parapetů se zakrývají hliníkovými koncovkami. Koncovky zvolíte podle toho, jestli montujete před omítkou nebo po omítce. Při výběru krytek je důležité vědět, zda budete parapety montovat před dokončením omítky, nebo naopak po dokončení omítky. Na výběr máte ze 3 typů krytek. Krytky parapetů se dodávají vždy v páru. Hliníkové krytky mají výrazně vyšší životnost.

Typy koncovek

  • Tyto koncovky zvolte v případě, že na domě omítku ještě nemáte hotovou. Omítka pak částečně koncovky přikryje, budou v ní zapuštěné. V případě využití zaomítacích krytek se do špalety vyseká malá drážka, do které se krytka zaomítá v takové pozici, aby její hrana lícovala s omítkou špalety.
  • Tyto koncovky volte v případě, že kolem oken máte omítku již hotovou. Koncovka pak k čisté omítce přiléhá a případné nerovnosti se zatmelí.
  • Stále nejpoužívanějším materiálem pro výrobu koncovek zůstává plast. Nejčastěji se využívá univerzální pár koncovek, který je použitelný jak na předomítkové napojení, tak i na montáž v případě staveb, kde jej již fasáda naaplikována. Hliníkovým taženým parapetům nejlépe sluší kvalitní hliníkové krytky.

Dalším rozšířeným materiálem pro výrobu parapetových krytek je hliník. V tomto případě rozlišujeme před- a poomítkové, je proto nutné předem určit, zda bude parapet instalován před tím, než bude zhotovena fasáda (doporučený postup), a nebo až poté. V takovém případě je poomítková koncovka následně pouze slícována s omítkou a hliníkový profil těsně doléhá na špaletu.

Novou generací koncovek, která se začíná prosazovat, jsou koncovky s těsněním. Zřejmě nejpropracovanější řešení v současné době nabízí koncovky s vnitřním celoplošným těsněním, které jednak chrání proti hnanému dešti až do hodnot 1950 Pa a jejich součástí jsou i odtokové kanálky pro případ průsaku a jednak jejich technické řešení počítá i s dilatací parapetu. Podobně sofistikované řešení jako u koncovek je dostupné i v případě rohových a průběžných spojek.

Pro dlouhé venkovní parapety využijete spojek do roviny. Pokud je váš parapet spojený ve vnějším rohu, použijte spojku pro vnější roh. Pro délkové napojení doporučujeme použít dilatační lišty, dodávané ve stejných odstínech, jako boční krytky.

Při montáži parapetů je klíčové jejich systémové napojení na obvodovou zeď a následně vhodné utěsnění. Na zřeteli je třeba mít i dilataci hliníku, která dosahuje až 1 mm až 1,5 mm/bm podle barvy a přizpůsobit tomu dotěsnění koncovek a spojek. V případě použití hliníkové krytky je pro zajištění dilatace parapetu vhodné do drážky v krytce nanést silikonový transparentní tmel - neutral. V případě použití pozinkovaného parapetu doporučujeme boční řezy natřít základovou barvou a utěsnit drážku krytky silikonovým transparentním tmelem - neutral. Díky tomu předejdete korozi. Klíčovým komponentem celého systému jsou boční koncovky neboli krytky. Dříve se plechy pevně zazdívaly do fasády. Dnes se používají kluzné plastové nebo hliníkové koncovky. Ty umožňují kovu volně pracovat a dilatovat vlivem změn teplot. Koncovka se zapustí do fasády a samotný plech se v ní může o pár milimetrů pohybovat.

Časté chyby a doporučení

Navzdory tomu se ale stále setkáváme s případy nevhodného napojení parapetu na fasádu, nekvalitního nebo špatného dotěsnění, případně nedostatečného či dokonce záporného sklonu. Následující článek si klade za cíl poukázat na nejčastější chyby, ke kterým při realizacích dochází, a upozornit na důležitost jejich nepodceňování. Jedná se o jeden z nejkomplikovanějších detailů a zároveň nejrizikovějších bodů řešených při dokončovacích pracích na stavbě. Je proto třeba jej skutečně nepodcenit a dbát na správné provedení.

V praxi se běžně setkáváme s tím, že se venkovní parapety osazují až na samotném konci stavby, což s sebou nezřídka nese finanční komplikace. Často dochází k tomu, že investor již nemá dostatek financí na výběr nejvhodnějšího materiálu a raději zvolí levnější variantu. To se následně projeví v řadě nezdařených realizací a rekonstrukcí napříč Českem.

Nedodržení technologických postupů se projevuje velmi brzy. Častou chybou je zanedbání tepelné izolace přímo pod okenním rámem. Pokud instalatér podcení vyplnění prostoru pod profilem izolační pěnou, vzniká masivní tepelný most. V zimě pak začne v interiéru vlhnout zeď těsně pod oknem a rychle se objeví nebezpečná černá plíseň. To platí pro exteriérové i interiérové systémy.

Dalším obrovským prohřeškem je špatně spočítaný přední přesah profilu. Okapnička plechu musí přesahovat hotovou fasádu minimálně o 30 až 40 milimetrů. Pokud je přesah menší, hnaná voda nedokáže z hrany odkapávat přímo na zem. Místo toho stéká po fasádě, kde tvoří špinavé pruhy. V zimě pak tato voda na omítce mrzne a dochází k postupné destrukci vrchní vrstvy zateplovacího systému.

Pokud není zřejmé, zda bude napojení koncovek odolné vůči průsakům, je třeba lůžko parapetu preventivně zajistit druhou, voděodolnou vrstvou. U dřevostaveb je to dokonce nutnost. K tomu lze využít buď těsnicí fólii pro venkovní použití nebo fólii EPDM. Podmínkou však zůstává, že zejména v rozích musí být důkladně složena. V poslední době jsou na trhu k dostání i těsnicí hmoty na bázi tekutého plastu. Dalším velmi citlivým a zároveň opomíjeným místem je konstrukční styk okenního rámu, koncovky, parapetu a fasády. Němci označují toto místo jako Gewerkeloch.

Důležitým tématem diskutovaným v poslední době zejména v souvislosti se stále větším procentem použití předokenních rolet a žaluzií je také řešení napojení vodicí kolejnice na parapet. V praxi se setkáváme s tím, že montážní firmy toto téma úplně zanedbaly nebo jej neuměly vyřešit. Je nezbytné zajistit, aby koncovka a parapety byly nainstalovány dříve než kolejnice. Koncovka musí být standardně po celé délce strany parapetu a vodicí kolejnice žaluzie musí být vyvedena právě na parapet, aby voda odtékala po něm. Při špatných realizacích se stávalo, že koncovka lícovala pouze ke kolejnici a kolejnicí pak zatékalo za fasádu. Pro předejití podobným nedostatkům by se měl používat systém poomítkové koncovky a k ní takzvané nacvakavácí „ploutve“. Tu je nezbytné seříznout a udělat prostor na kolejnici.

V současné době je na trhu k dostání řada koncepčních řešení, který mohou urychlit a zpříjemnit montáž venkovního parapetu. Například pokud je parapet osazován na stavbu, která se teprve bude zateplovat, je vhodné využít některý z široké škály držáků, které zajistí správný sklon parapetu a zároveň díky němu nedochází k únikům tepla, protože netvoří tepelný most. Mimo držáků existují i takzvané podparapetní profily. Ty jsou opět vyrobeny pod normovaným sklonem. Vyrobeny jsou z materiálu EPS, a jsou tedy snadno upravitelné a můžou mít i výkroj na parapetní koncovku.

Pro osazení venkovního parapetu budete potřebovat parapet požadovaného rozměru, vruty pro uchycení parapetu do rámu okna, akrylový tmel, nízkoexpanzní polyuretanovou pěnu, příp. univerzální silikon. Okenní parapety opracováváme běžnými dřevoobráběcími nástroji např. formátovací pilou, horní frézkou, přímočarou pilou atd.

tags: #venkovní #parapety #typy #materiály #montáž

Oblíbené příspěvky: