Substrát v teráriu s plazy hraje klíčovou roli v řadě základních funkcí. V prvé řadě může pomoci regulovat vlhkost. Některé typy substrátů, jako je rašelina nebo rašeliník, mohou absorbovat a udržovat vlhkost. To je nezbytné pro druhy plazů, které dávají přednost vlhčímu prostředí. Naopak pro druhy, které preferují sušší podmínky, jsou vhodné substráty jako písek nebo štěrk.
Dále terarijní substrát poskytuje důležité prostředí pro přirozené projevy chování zvířete. Jde například o norování a hrabání za účelem úkrytu, termoregulace nebo kladení vajec. Substrát také slouží jako domov pro mikroorganismy, které pomáhají udržovat terárium čisté. Tyto mikroorganismy spolu s drobnými živočichy (Isopody apod.) rozkládají zbytky potravy a trus, čímž pomáhají udržovat rovnováhu v teráriu.
Agama vousatá a její přirozené prostředí
Není divu, že agama vousatá (Pogona vitticeps) patří mezi nejčastěji chované plazy. Rod Pogona zahrnuje šest druhů, chovatelé si však nejvíce oblíbili agamu vousatou. Agamy vousaté obývají suché stepní oblasti a jedná se o heliofilní (slunomilné) ještěry. Konkrétně Pogona vitticeps obývá rozsáhlou oblast vnitrozemí Austrálie (jihovýchod Severního teritoria, jihozápad Queenslandu, východní polovina Jižní Austrálie a severozápad Nového Jižního Walesu). Většinu času tráví v křovinách, na stromech nebo se vyhřívá na skalách. Před velkým horkem se agama zahrabává pod zem a ukládá se do letního spánku. Aby agama přežila v drsném prostředí, vyvinulo se u ní několik adaptací. Agama vousatá dostala své jméno podle malých ostnů pod krkem, které reflektují náladu svého nositele. Barevně jde o velmi variabilní druh. V přírodě se agamy vousaté pohybují v polopoušti po rozmanitém povrchu. Od jemného prašného písku až po kameny.
Agama žije v pouštích a polopouštích Austrálie, spousta lidí si při tomto popisu vybaví nekonečně rozlehlé pustiny plné písku, ale to není tak úplně pravda… agama žije na jílovitých zeminách, vyskytují se zde traviny, stromy, skalky apod. Písek bývá často namíchaný s kameny a pokrytý různými odpadními zbytky rostlinného charakteru (staré traviny, popadané listí, kousky kůry, kořeny a větvičky rozličných velikostí). Je tedy zcela přirozené, že agamy pozřou s potravou malé množství substrátu a drobných částic vegetace. V malé míře však nejde o nic dramatického.
Volba substrátu pro terárium s agamou
V přírodě jemné prachové částice nevadí, odvane je vítr, ale v teráriu se příliš jemného substrátu vyvarujme. Může způsobovat dýchací problémy a záněty, nehledě na neustále zaprášené prostředí terária. Podestýlka musí být bezprašná, hygienická, snadno udržovatelná a v případě chovu samic by měla umožnit zahrabání snůšky. Obecné pravidlo zní: pokud podestýlka zapáchá, je nutné ji co nejdříve vyměnit, bez ohledu na dobu používání. Pro karanténu, léčbu nebo snadnou údržbu je ideální ručník či osuška. Dlažba a lino mají omezené použití a nejsou vhodné pro všechny situace.
Čtěte také: Srovnání rolet a žaluzií: Výhody a nevýhody
Doporučené typy substrátů
- Bezprašný písek: Nejběžnějším a bezpochyby nejvíce přirozeným substrátem do terária pro agamu vousatou je písek, který však musí být co nejméně prašný, aby nezpůsoboval dýchací potíže. Z toho důvodu je ideální volbou písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm. O něco prašnější, ale stále vcelku vhodný, je písek na zásyp dlažby o stejné frakci. Nejvíce přirozeným substrátem je písek, zejména pokud chováme samice, které potřebují místo pro snůšku.
- Kukuřičná podestýlka: V poslední době se hojně rozšířilo používání kukuřičné podestýlky, je to velmi zajímavá alternativa a je především funkční.
- Speciálně navržený substrát pro polopouštní druhy: Existují i komerční substráty určené přímo pro polopouštní zvířata.
- Speciální jílovitý substrát: Ideální pro terarijní živočichy, kteří rádi norují a hrabou. V přírodě žijí agamy na jílovitých zeminách.
Substráty, kterým se vyhnout
- Prašné písky: Speciální terarijní písky bývají většinou nevhodné právě z důvodu vysoké prašnosti.
- Kokosový substrát (lignocel): Vhodný zejména pro bezobratlé, ale pro agamy se nedoporučuje. Lignocel je prašný a tvoří se v něm plísně.
- Dřevěné štěpky, kočkolit a podobné podestýlky: Riziko pozření a následného zablokování trávicího traktu.
- Absorpční podložka do terária: Je hygienickou alternativou k běžnému substrátu, ale neumožňuje přirozené chování jako hrabání a norování.
Kladení vajec a substrát
Pokud agamky hledají potravu na zemi, dostávají do sebe i písek, který způsobuje střevní problémy. Jestliže však budete plaza řádně krmit, a on tím pádem nebude mít důvod marně hledat potravu v substrátu, nemělo by docházet k problémům. Problém nastává, pokud se těchto úlomků nebo substrátu nahromadí příliš velké množství. V přírodě k tomu dochází jen minimálně, spíš v zajetí se stává, že některé agamy substrát úmyslně požírají. V takovém případě hrozí poškození trávicího traktu, ucpání střev, z toho plynoucí riziko infekcí a v krajních případech i úhyn. Toto chování má zpravidla příčinu v chybné péči, kdy jsou agamám nedostatečně podávány vitamíny a minerály, zejména pak vápník.
Samice pro nakladení vajec hledá místo s ideálními podmínkami pro inkubaci vajec. To znamená, že by vhodné kladiště mělo splňovat parametry "inkubátoru". Zejména se jedná o optimální vlhkost substrátu, který by neměl být suchý ani přemokřelý, a také o dostatečnou teplotu substrátu. Nízká teplota substrátu v kladišti bývá častou chybou. Kladiště by mělo být připraveno v blízkosti výhřevné žárovky nebo jiného zdroje tepla, nikoli v chladném koutě terária. Při samotném budování kladiště je dobré využití různých prvků dekorace jako jsou police, převisy, jeskyně, kořeny apod. Samice totiž preferují vyhrabání tunelu, na jehož konci se otočí a ukryté v klidu nakladou. Tento tunel pak po sobě pečlivě zahrabou. Další možností je i využití přiměřeně velkého kbelíku nebo boxu, který se naplní vlhkým substrátem a vloží do terária. Tento box by neměl být příliš průhledný. Přístup může být buď klasicky shora, nebo se box zakryje a vstupuje se do něho z boku.
Zhruba po 3 týdnech od páření začne být samice nervózní, začne přehrabávat terárium a hledá vhodné místo, kam naklade vejce. Terárium jí proto uzpůsobíme tak, aby měla v rohu vyšší vrstvu vlhkého písku tzv. kladiště, nebo se dá také použít plastová bedna naplněná pískem a z části překrytá, aby měla klid na kladení.
Pro inkubaci budeme potřebovat nějaký substrát, který dobře drží vlhkost, v teraristice se nejčastěji používá vermikulit. Substrát zalijeme vodou, necháme jej nasát a poté ho důkladně vymačkáme, aby z něj už netekla voda. Plastové krabičky např. od jídla atd. naplníme z půlky tímto substrátem a do něj vkládáme vejce a to tak, že si uděláme menší důlek a do něj položíme vejce a dosypeme substrátem. Vajíčka v dózách mohou být částečně zahrabaná ve vhodném substrátu jako je například vermikulit, perlit nebo seramis, popřípadě je možné je mít uložené na speciálním platíčku, kde absorbují vodu pouze ze vzdušné vlhkosti. Substrát pod vejci by neměl nikdy vyschnout, nedostatek vlhkosti se projevuje.
Tabulka vhodných a nevhodných substrátů pro agamu vousatou
| Typ substrátu | Vhodnost | Poznámky |
|---|---|---|
| Bezprašný písek (filtrační, zásypový 0.6-1.2mm) | Vhodný | Přirozený, umožňuje hrabání a snůšku, minimálně prašný. |
| Kukuřičná podestýlka | Vhodná | Funkční, zajímavá alternativa. |
| Speciální substráty pro polopouštní druhy | Vhodné | Navrženy pro specifické potřeby těchto druhů. |
| Speciální jílovitý substrát | Vhodný | Ideální pro norující a hrabající zvířata. |
| Ručník/osuška | Vhodný (dočasně) | Pro karanténu, léčbu, nebo snadnou údržbu. |
| Dlažba/lino | Omezeně vhodné | Omezené použití, nejsou vhodné pro všechny situace. |
| Prašné terarijní písky | Nevhodný | Způsobuje dýchací problémy, záněty, zaprášené prostředí. |
| Kokosový substrát (lignocel) | Nevhodný | Prašný, tvoří se v něm plísně, vhodný spíše pro bezobratlé. |
| Dřevěné štěpky, kočkolit | Nevhodný | Riziko pozření a zablokování trávicího traktu. |
| Absorpční podložka | Nevhodný | Neumožňuje přirozené chování (hrabání). |
Doporučení pro chov agamy
Velikost terária a ventilace
Agamy jsou teritoriální stvoření, zejména samci, a proto je raději vždy chovejte samostatně. Pokud chcete více agam, nepořizujte si více než jednoho samce. Samci se mezi sebou zpravidla perou, což je pro ně stresující a v krajním případě to může skončit úhynem. Minimální doporučená velikost výběhu pro dospělou agamu je 120 x 60 x 60 cm, i když větší je vždycky lepší. Pro jednu agamu doporučuji vnitřní rozměr terária minimálně 100 x 50 x 50 cm, pro 2 agamy 120 x 60 x 60 cm, pro 3 agamy 130-140 x 65-70 x 60-65 cm. Nikdy nedávejte do jednoho terária zvířata s velkým velikostním rozdílem, hrozí to, že větší menší bude utlačovat, to přestane žrát a nebude prospívat. Velmi důležitým prvkem terária je, aby terárium bylo dobře odvětrávané. Obecně se doporučuje mít tzv. křížové větrání (jedno větrání např. dole pod posuvnými dvířky nebo z boku a druhé větší ve stropní části třeba i 2/3 plochy stropu), pokud je terárium správně odvětráváno, dochází k samovolné obměně vzduchu. Horní větrání alespoň 1/4 stropu, ideálně 1/3. Může být umístěno i na zadní desce pod stropem. Spodní větrání zajišťující cirkulaci vzduchu nejlépe v přední stěně nebo v jedné z bočních.
Čtěte také: Štuk vs. stěrka: Kompletní srovnání
Teplota a osvětlení
Zatímco o vlhkost se zas tak starat nemusíte, protože požadovaných 40-60 % dosáhnete občasným orosením jednoho rohu výběhu, s teplotou a světlem je to složitější. Ideální teplota by se měla pohybovat kolem 40-42 °C v místě vyhřívání a v chladnější části kolem 25 °C. Agama je zvíře žijící v pouštích a polopoušti Austrálie, kde je vyšší teplota a vyšší intenzita denního světla, a tomuto by měly odpovídat i podmínky v teráriu. Teplotní gradient, který byste měli vytvořit v teráriu je 40-45°C pod výhřevem a v nejchladnějším místě terária by teplota měla být kolem 28°C. Na výhřevném místě je ideální rozmezí 43 - 48°C. Mláďatům v prvních dnech života až zhruba do věku 6 týdnů stačí lokální výhřev s teplotou 38 - 40°C. Naopak na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 29°C. Pokud se povede dosáhnout těchto dvou krajních hodnot, teploty ve zbytku terária se budou pohybovat místy mezi 30°C až 34°C, což je ideální. Noční poklesy teplot jsou pro ně vhodné.
Pro splnění nároků agamy na osvětlení budete potřebovat vysoce výkonné UVB světlo, které umožní ještěrovi metabolizovat vitamin D3 a následně správně asimilovat vápník obsažený v potravě, čímž předejdete onemocnění kostí. Agamám svítíme denně 12hodin, na noc terárium vypínáme. Doba svícení je průměrně 12 - 13 hodin denně. Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária. Absence těchto světel je nejčastější příčinou nežravosti a snížené aktivity u denních ještěrů a želv. Agamy vousaté jsou heliofilní zvířata s vysokými nároky na intenzitu osvětlení, častou příčinou nežravosti a neaktivity je špatně zvolené osvětlení.
Typy osvětlení
- Plnospektrální zdroje: Např. zářivka Sunlux Daylight.
- Širokospektrální zdroje: Např. Arcadia LED BAR - postrádají UVA záření, proto by v teráriu nemělo chybět světlo, které ho doplní. UVA záření zajistí například UVB zářivky od Arcadia, UVB kompakty (především Sunlux) i UVB výbojky.
- UVB záření: Zajistí kompaktní zářivka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka. U těchto světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla. Příjem UVB záření a jeho vliv na fyzikální procesy je umocněn, pokud je agama zároveň vystavena vyšší teplotě. V případě, že jste jako zdroj UVB použili kompaktní nebo lineární zářivku, je nutné přidat jako zdroj tepla výhřevnou bodovou žárovku.
Varianty osvětlení
- Varianta s výbojkou: Je dražší a asi nejkvalitnější možnou variantou, jak správně osvětlit terárium. Používá se vysokotlaká výbojka, která pro svůj provoz potřebuje HID předřadník. Výbojka se vyrábí v různých wattážích (35, 50, 70, 100, 150 W) a umisťuje se do vzdálenosti uvedené na obale (minimální vzdálenost u 70W je 40cm, u 50W je 30cm a u 35W - 20 cm od zvířete). Výbojka dává UVA + UVB světlo (zjednodušeně teplo a UVB). Pořizovací cena se pohybuje okolo 1500,- za komplet (předřadník a výbojka). Výbojka ztrácí po čase svou účinnost, je proto dobré ji zhruba po 18 měsících svícení vyměnit za novou, nebo nechat přeměřit od někoho, kdo má SolarMeter. Celé terárium je potřeba dosvítit nejlépe zářivkovým svítidlem, do kterého je zapotřebí pořídit plnospektrální trubici.
- Varianta s UVB kompaktem: Zlatá střední cesta. Vedle výhřevné žárovky se umisťuje právě UVB kompaktní žárovka, její vzdálenost od zvířete by měla být okolo 15cm. Doporučuji typ ReptiEye 10.0. Žárovka ztrácí po čase svou účinnost, je proto dobré ji zhruba po 6 měsících svícení vyměnit za novou. Jako zdroj tepla doporučuji pořídit širokospektrální bodovku s lepší barvou světla a vyšším výdejem UVA záření. Zdroj tepla se umisťuje v blízkosti UVB zdroje.
- Varianta s UVB trubicí: Používáno u mláďat odchovávaných v samla bednách. Aby tato svítidla měla nějakou účinnost, je potřeba, aby se zvířata dostala na malou vzdálenost od trubice (10-15cm). Terárium je opět potřeba doplnit o zdroj tepla.
Krmení a hydratace
Agama je všežravec a živí se tedy jak rostlinnou, tak živočišnou potravou. Mláďata krmíme denně, v množství potravy je neomezujeme. U dospělců bychom měli být opatrnější, agamy sežerou to, co jim dáte, proto často trpí obezitou. Dospělce krmíme střídmě a z větší části rostlinou stravou. Mláďata krmíme denně, klidně i několikrát. S učením na rostlinnou potravu není nač čekat, čím dříve si na ní navyknou, tím méně je s nimi starostí v pozdějším věku. Denní příjem potravy je vhodný pro agamky zhruba do 40-42 cm. Od této velikosti se tempo růstu zpomaluje a agamy začínají především mohutnět. V tomto období je vhodné začít přidávat větší množství rostlinné potravy a naopak ubírat s hmyzem, který stačí dávat jednou za 2 - 3 dny. Vždy je dobré mít na mysli, že zdraví prospěšné je spíše nepravidelné krmení, kdy můžeme nárazově střídat každodenní krmení s hladovkou, popřípadě s několikadenním krmením výhradně rostlinnou potravou.
Agamě nabídněte listovou zeleninu, papriky, sladké brambory a občas ovoce, z hmyzu pak šváby, cvrčky, sarančata, moučné červy a další. Z hmyzu jsou vhodnými druhy zejména švábi rodu Blaptica dubia (šváb argentinský), cvrčci a sarančata. Co se týče červů, nedoporučuji je jako významnou složku jídelníčku, ale pouze jako zpestření. Rostlinnou potravu je možné rozdělit na rostliny (byliny), zeleninové a ovocné plody. Základem je pak vycházet z optimálního poměru těchto složek - byliny 75 %, zelenina 20 % a ovoce 5 %. V zimním období, kdy není možnost nasbírat rostlinnou potravu venku, tvoří hlavní složku zelenina. Tu je možné vylepšit pomocí sušených květů, sušených bylin a včelího pylu. Rostliny před podáním vždy opláchněte pod tekoucí vodou. Podávání ovoce, okurek a ledových salátů apod. věcí bychom se měli vyhnout, nemají žádnou výživovou hodnotu a z větší části jsou tvořeny pouze vodou.
Agama z rostlin získává vodu, ale je potřeba ji jednou za čas (1x za týden) porosit, aby se napila, v horkých letních dnech rosíme častěji. Osobně vodu v teráriu nenechávám. Výjimkou jsou mláďata v prvních 6 - 8 týdnech, která snadno podléhají dehydrataci. Vodu agamy získávají zejména z rostlinné potravy a pokud mají možnost, jednou za několik týdnů až měsíců se pořádně napijí. Agamy prakticky nepotřebují koupele. Mělo by se jednat pouze o výjimečné situace, kdy je potřeba agamu omýt od nečistot. Popřípadě pokud chcete, aby se napila. Příliš časté pití vody však může agamě škodit.
Čtěte také: Bílé dveře do interiéru: Který materiál je ten pravý?
Vitamíny a minerály
Krmný hmyz obalujeme co nejčastěji v čistém vápníku a jednou za týden nebo i delší dobu obalíme v minerálech, které obsahují vitamíny A, B, D, D3 (například Reptivite). S těmi vitamíny se musí opatrně, jelikož jejich přebytky agama neumí vyloučit a hrozí předávkování (hypervitaminóza). Vitamínových směsí je celá řada. Liší se kvalitou, složením, chutí, přilnavostí na potravu a samozřejmě i cenou. Na vitamíny můžete nahlížet spíše jako na doplněk, který se podává příležitostně jednou za 7 - 10 dní. Jejich přebytek je stejně škodlivý jako nedostatek. Doporučit mohu například Reptivite, Reptimineral a Nekton. Existují však i vitamíny, které jsou na přírodní bázi a jejich předávkování tolik nehrozí, mohou se díky tomu dávat častěji. Minerální látky to není jen nejvíce zmiňovaný vápník. Aby byl vápník správně využíván v organizmu, měl by být ve správném poměru k fosforu. Konkrétně 2 (vápník, Ca) : 1 (fosfor, P). Pokud agama odmítá rostlinnou potravu a žere ve velké míře hmyz, můžete očekávat převahu fosforu, proto je vhodné hmyz posypávat vápníkem pro zlepšení poměru Ca : P. Při výběru zdroje vápníku se doporučuji vyhnout takovému, který je s přídavkem vitamínu D3. Tímto vitamínem se totiž velmi snadno předávkuje. Vitamín D3 si tělo ještěrů vytváří přirozeně v ideálním množství díky UVB záření. Čistý vápník doporučuji nabízet zhruba od 1 roku alespoň dvakrát týdně, ale můžeme prakticky při každém krmení v menší míře. U mláďat v růstu a u samic v období snůšek dávejte ve zvýšeném množství. Za zmínku stojí ještě hořčík (Mg), který má také vliv na správné využití vápníku v těle. Kromě toho pozitivně působí na nervovou soustavu, svalstvo, krevní tlak a další funkce.
Doplňky terária
Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje. Navíc možnost šplhání zvětšuje užitnou plochu terária. Proto je vhodné vytvořit zadní stěnu s většími odpočívadly. Kromě/místo toho lze použít silné větve s hrubou kůrou (dub, hrušeň, švestka apod.). Nevhodné je dřevo z jehličnanů. Doporučuji si sehnat kousek břidlice, který umístíte pod výhřevné místo, agama se na něm bude ráda nahřívat. Další často zmiňovanou věcí jsou doplňky terárií, jedním z nich je 3D stěna, doporučuji každému upravit si terárium tak, aby zvíře mohlo využít prostor trojrozměrně, zvětší se tím užitná plocha terária. Do terária má dále význam umístit nějakou větev, po které může agama šplhat, osobně se mi osvědčila vinná réva, nebo se doporučují ovocné stromy, jehličnany se nedoporučují, jelikož pouští smůlu. Větev bych jen opláchl a očistil od nečistot třeba kartáčem a celé bych to nechal chvíli venku, aby ji mohli opustit nájemníci. Převařování, přepékání je také možnost, ale stává se tím větev náchylnější na vznik plísní. Zde je potřeba si uvědomit, že agamy rostliny ničí svou vahou, drápy a ožíráním. Mezi vhodné druhy patří Aloe, Crassula (ovata, arborescens), Tillandsie, netřesk a jiné běžně dostupné sukulenty. Po koupi rostlin musíme počkat alespoň 3 týdny, aby vyprchala hnojiva, která mohou agamy otrávit. V případě umělých rostlin vybírejte pouze takové, které nelze ožírat (bez lístků), protože hrozí ucpání střev s fatálními následky.
tags: #jaký #substrát #pro #agamu