Při renovaci bytu, zejména pokud se potýkáte s prasklinami ve stěnách, je důležité zvolit správný postup a materiály. Starou malbu je nejlepší oškrábat až na původní podklad, dočistit smirkovým papírem a vodou a následně napenetrovat stěny 2-3 vrstvami vnitřního penetračního nátěru. Tím se zlepší přilnavost a sníží riziko praskání nové malby. Ale jaký je rozdíl mezi štukem a stěrkou, a kdy je který materiál vhodnější?
Co je to štuk a kdy ho použít?
V interiéru se za nejčastější volbu dá považovat štuková omítka. Seženete ji buď v prášku, nebo už namíchanou v kyblíku a její aplikace je velmi snadná. Hodí se pro zhotovení finálních úprav zdí, pro opravy starých omítek nebo na povrchy jako je hladký beton. Protože je bílá, nenároční kutilové ji mohou použít jako náhradu za základní malířský nátěr.
Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí. Jemná štuková omítka pro exteriéry vytváří povrchy v požadované kvalitě a omezuje přenos smršťovacích trhlin z podkladu. Je vhodná pod všechny druhy fasádních nátěrů.
Vápenné barvy se mají chemicky vázat na vápeno-cementové omítky, štuky. Na očištěnou štukovou omítku můžete použít REMAL SANAL NA ZDIVO, následně penetraci a malířskou barvu např. REMAL PROTIPLÍSŇOVÝ.
Nevýhody štuku
Nevýhoda štuku oproti sádrové omítce jsou „zrníčka“, kvůli kterým nedosáhnete bezchybného vzhledu.
Čtěte také: Srovnání rolet a žaluzií: Výhody a nevýhody
Co je to stěrka a kdy ji použít?
Stěrka umožňuje pečlivou práci, protože déle schne. Vhodnější je vyrovnávat s ní celé plochy, aby na stěně nezůstaly skutečně žádné nerovnosti - malba je totiž neskryje.
Sádrová stěrka je způsob aplikace ve velmi tenkých vrstvách. Jde o tenkovrstvý materiál používaný jako svrchní vrstva omítky k zajištění dokonale hladkého a jemného povrchu před další úpravou.
Stěrky jsou univerzálnější. Používají se pro vyrovnání hrubých a nerovných povrchů i na tepelněizolační omítky. Jejich vlastnosti nabízejí řešení při poškození povrchu neaktivními trhlinami, proto jsou oblíbené při renovacích a opravách fasád.
Druhy stěrek
Betonová stěrka (benátský štuk) neboli omítka s imitací betonu, je designový prvek navozující industriální vzhled jakékoliv stěny, koupelny, sprchového koutu, krbu, kuchyně nebo jakékoliv jiné části interiéru či exteriéru.
Nabízíme také vysoce odolné betonové stěrky na podlahu, vhodné pro snadnou údržbu.
Čtěte také: Tipy pro betonovou stěrku na stěně
Výhody sádrových omítek
Sádrové omítky patří k esteticky nejdokonalejším a hodí se ke všem běžným stavebním podkladům. Mezi jejich nesporné výhody patří prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a následně ji opět uvolnit do prostoru. Rovněž dokáží lépe držet teplo.
Nevýhody sádrových omítek
Nevýhodou sádrových omítek je, že se dají použít pouze v interiéru a jejich použití tam, kde je neustále vlhko (vytížené kuchyně, koupelny, prádelny), si musíme dobře rozmyslet. Obecně je při nanášení sádrové omítky zapotřebí více zkušeností a zručnosti, než při nánosu omítky štukové. Další nevýhodou je měkkost. Sádrové omítky jsou mnohem náchylnější na mechanické poškození. Pokud tedy máte například malé děti, které rády mlátí do zdí hračkami, očekávejte vrypy a díry. Na druhou stranu, sádrové omítky se snadno zatáhnou a přebrousí.
Jak připravit stěny před malováním
Dřív, než se pustíte do samotného malování, je nutné zdi připravit na nátěr. Omeťte je od prachu a pavučin. Jestli máte stěny znečištěné mastnotou nebo pokreslené dětmi, zkuste povrch setřít hadříkem namočeným do roztoku vody a octa (v poměru asi 1:1). Určitě zkontrolujte stav omítky, ušetříte si tím spoustu nervů i času. Povrch musí být pevný a nesmí se drolit.
Jestli zeď potřebuje oškrabat, zjistíte třeba tím, že na ni nalepíte malířskou pásku. Zvažte také, zda není potřeba vyspravit díry a trhliny. Spáry proškrabte špachtlí, vymeťte z nich štětcem prach a vyspravte je zvolenou vyrovnávací hmotou. Vyspravená místa pak začistěte smirkovým papírem.
Ještě před nanesením samotné barvy zeď štětkou penetrujte, tedy napusťte savý podklad penetračním přípravkem. Ten ho zpevní, zvýší jeho savost a navíc umožní barvě lépe přilnout. Když zeď penetrovat nebudete, nejspíš zůstanou na zdi fleky nebo se bude barva loupat a odpadávat. Zásadní je zvolit vhodnou barvu, která vytvoří v pokoji příjemnou atmosféru a díky níž se v něm budete cítit dobře. Na kousku zdi ji proto vyzkoušejte, zda vám bude vyhovovat. Její odstín se totiž vždy liší - v kbelíku, hned po nanesení i po zaschnutí.
Čtěte také: Jak opravit štěrk v betonu
Tipy a triky pro renovaci stěn
- Odstranění starých maleb: Pro odstranění vrstev malířské barvy se běžně používá široká ocelová stěrka (malířská špachtle), malbu je nutné předem důkladně namočit malířskou štětkou. Zbytky se důkladně umyjí vodou se saponátem nebo mýdlem.
- Odstranění mastnoty: Zamaštěnou štukovou omítku odstraňte seškrábáním, podklad dobře odmastěte (saponát, mýdlo) a vyspravte REMALEM STĚRKOU.
- Oprava prasklin: Pokud se jedná o prasklinky v omítce, nátěr malířskými barvami nebo místní tmelení akrylátovým tmelem nebo akrylátovým štukem (v kartuších) problém na delší dobu nevyřeší. Vznik jemných prasklinek může zmírnit důkladná penetrace před vymalováním. Pokud to nepomůže, je potřeba vyzkoušet odstranit staré nátěrové vrstvy a stěnu pořádně napenetrovat. Po vysušení opravit praskliny a škrábance REMAL STĚRKOU.
Výběr omítky do interiéru
Při volbě omítky do interiéru byste se měli rozhodovat podle jiných parametrů než u fasádních omítek. Funkce vnitřních omítek se totiž od venkovních liší v mnoha ohledech. U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost. Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků. Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.
Typy interiérových omítek
- Jádrové (hrubé) omítky: Zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku.
- Štuky: Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin. Jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí.
- Vápenné omítky: V interiérech se nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.
- Sádrové omítky: Z estetického hlediska patří k nejdokonalejším. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše. Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností. Protože dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti. Mají však i řadu nevýhod - jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí.
- Hliněné omítky: Představují návrat k tradičním postupům. Díky šetrnosti k přírodě a zdravotní nezávadnosti jsou stále žádanější, a to zejména u dřevostaveb. Připravují se ze směsi písku a jílu. Mohou být vyhlazené, strukturované, či reliéfní. Použít je můžete na téměř jakýkoli podklad.
Tabulka srovnání vlastností omítek
| Vlastnost | Štuková omítka | Sádrová omítka | Vápenná omítka |
|---|---|---|---|
| Vzhled | S jemnými zrníčky | Hladká a rovná | Hrubší struktura |
| Použití | Finální úpravy, opravy | Interiéry | Finální omítání |
| Prodyšnost | Dobrá | Vynikající | Dobrá |
| Odolnost vůči vlhkosti | Střední | Nízká | Nízká |
| Mechanická odolnost | Střední | Nízká | Střední |
tags: #sterka #nebo #stuk #srovnání