Při výstavbě nebo rekonstrukci domu je klíčové myslet na správnou pokládku střešní krytiny. Ta totiž významně ovlivňuje životnost celé střechy a tím i ostatních částí domu. Je nezbytné zaměřit se na jednotlivé detaily střešní skladby a jejích komponentů.
Výběr střešní krytiny a její vliv na životnost
Při realizaci střechy nestačí jen vybrat pěknou a kvalitní střešní krytinu, ale i doplňkové výrobky. Výběr samotné krytiny je samozřejmě důležitý, závisí na sklonu střechy, jejím tvaru a členitosti. Kritickými místy při pokládce jsou spoje a přechody mezi střešní krytinou a doplňky. Použití levných doplňků, které neodpovídají svými vlastnostmi požadované kvalitě, by mohlo narušit funkčnost střechy, případně zkrátit její životnost. Důležité je ovšem i kvalitní zabudování jednotlivých prvků, znalost norem a pravidel, proto je nejlepší obrátit se na odborníky.
Typy střech dle sklonu
Střechy se podle sklonu rozdělují na ploché, šikmé a strmé.
- Plochá střecha: Sklon ploché střechy je do 5°. Realita je taková, že minimální spád ploché střechy by měl být 3°, aby se netvořily kaluže. Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin.
- Šikmá střecha: Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá. Nejběžnějším typem je sedlová. Přestože patří do kategorie se spádem od 5°, optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°. Dalším oblíbeným šikmým typem je střecha pultová. Její realizace je ještě jednodušší než u sedlové střechy, ale má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu. Opět musíte vycházet ze sklonu pultové střechy, který bývá spíše menší, a tím více limitující z hlediska krytiny.
- Strmá střecha: Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany.
Vztah mezi sklonem střechy a výběrem krytiny
Nezbytné je pamatovat, že ne každou krytinu lze použít na jakýkoliv sklon střechy. Například pro sklon střechy 10° nemůžete použít plastovou krytinu Capacco, jelikož se hodí pro minimální sklon 25 stupňů. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno.
Asfaltové šindele
Asfaltové šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Některé specializované výrobky pak lze použít i pro sklony od 9,5°. U velmi nízkých sklonů střechy není možné kanadský šindel použít, protože tato skládaná krytina není odolná proti vzlínající vodě. U střech s nižším sklonem, nebo střech v nepříznivých klimatických oblastech klademe asfaltový šindel vždy s větším překryvem. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme na asfaltové šindele více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu (to může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích, které pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů).
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Pálené a betonové tašky
Co se minimálního sklonu střechy pro tašky týká, konkrétně pálené tašky, záleží na bočních a hlavových drážkách. Z toho plyne, že v reálu se hodnoty liší podle výrobců a dalších faktorů a je třeba si vždy ověřit doporučený sklon konkrétního výrobku. Pálené střešní tašky můžete použít až do 90°. V případě, že je návrhový sklon střechy nižší než 10°, nedoporučuje se použití pálených nebo betonových krytin, a to bez ohledu na konstrukční řešení DHV. Keramické tašky jsou vypalovány ekologicky zemním plynem v tunelových pecích nad 1000 stupňů Celsia. Jejich přírodní barva v případě režných tašek je dána také obsahem železa v surovině.
Doplnění krytiny - podkladní pás a oplechování
Na záklop je nutné instalovat podkladní pás, který slouží jako pojistná hydroizolace. Ta ochrání střechu před pokládkou a během ní a vyrovná drobné nerovnosti v záklopu. U sklonů střech pod 20° je nutné mít vyšší přesah pásu, a to až 50 %. U sklonů nad 20° stačí přesah pásu 8 až 10 cm, u sklonů nad 85° není nutné podkladní pásy používat. V úžlabí se podkladní pás instaluje svisle, v normální ploše střechy vodorovně. V případě, že střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí. Do úžlabí je možné použít oplechování nebo speciální úžlabní asfaltový pás, který je možné zvolit ve stejné barvě, jako je barva šindelů. Oplechování střechy je důležité nejen kvůli zamezení zatékání, ale také pro celkovou funkčnost.
Důležité aspekty střešní skladby
Kotvení střešní krytiny
Kotvení střešní krytiny má svá pravidla a vyplatí se je dodržet. Při nedostatečném kotvení totiž hrozí, že vám tašky při silnějším větru začnou létat. Keramické tašky kotvíme na štítech (každá krajní taška), na nárožích a úžlabích. Při sklonu nad 45° je třeba připevnit každou třetí tašku a při sklonu nad 60° každou tašku v ploše. Hřebenáče se standardně kotví příchytkami. Častou chybou je upevnění tašek v úžlabí a nároží nevhodným způsobem (např. tzv. přilepené silikonem) případně nepřichycené vůbec.
Odvětrání střešního pláště a větrotěsnost
Jedna z věcí, které výrazně ovlivňují životnost střechy, je odvětrání střešního pláště. Protože není možné zcela zabránit vlhkosti proniknout do konstrukce střechy, je třeba ji odtud vhodně odvětrat. Vlhkost, která se dostane do vzduchové mezery ve střeše, je odváděna větrací mezerou pod taškami a větracími taškami mimo střešní plášť. Pro vytvoření větrací mezery pod taškami je používána tzv. kontralať o výšce min 4 cm. Častou chybou bývá použití kontralatí s nedostatečnou výškou, což zmenší provětrávací mezeru. U hřebene použijeme větrací pás kovový a větrací tašky, případně moderní systém liniového odvětrání střechy. Chyby mohou nastat také při dodatečné změně sklonu střechy, použití nesprávné doplňkové hydroizolační vrstvy a při nedostatečném množství odvětrávacích otvorů. Proto je třeba dodržovat množství odvětrávacích prvků tak, jak je uvedeno v technickém listu.
Požadavek na větrotěsnost střech, zejména zateplených, jednoznačně vyplývá z normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, kde pod bodem 7.1.3 je doslova uvedeno: „Tepelně izolační vrstva musí být účinně chráněna proti působení náporu větru“, což si můžeme vyložit i jako potřebu ochrany tepelné izolace proti působení proudění vzduchu. Vzhledem k tomu, že samotná střešní skládaná krytina nemůže tvořit větrotěsnící vrstvu (navíc se pod ní vytváří ventilační vzduchová mezera), pak jedinou vrstvou, která může ochránit tepelnou izolaci vůči takovému vlivu, je DHV = Doplňková Hydroizolační Vrstva (původně nazývaná PHI = Pojistná HydroIzolace), mezi řemeslníky známá jako „podstřešní fólie/membrána“.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Kdy vlastně nastává problém náporu větru (proudění vzduchu):
- U vysokých budov (více jak 3NP), a zejména u budov svojí výškou převyšujících okolní zástavbu.
- Samostatně stojící budovy ve volném rovinatém terénu.
- Budovy na samém okraji obce stojící ve volném rovinatém terénu.
- Budovy na svahu či vrcholu kopce (či v sedle mezi kopci), a to i v nízké větrové oblasti.
- Budovy uprostřed obce, ale v čele dlouhé ulice (čelně v křižovatce tvaru T).
- Budovy ve zvýšené či vysoké větrové oblasti.
V těchto případech, bez ohledu na konkrétní sklon střechy, by tedy mělo být provedeno slepení přesahů DHV = „podstřešní fólie/membrány“ tak, aby tato vrstva mohla plnit také funkci větrozábrany.
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Tato nenápadná součást střešní konstrukce - pod skládanou krytinou - chrání střechu před proniknutím srážek a vlhkosti, ale také nečistot z vnějšího prostředí, což ovlivňuje životnost střechy. Při výběru se řídíme sklonem a tvarem střechy, typem tašek a místními podmínkami.
Laťování střechy
Při novostavbě i rekonstrukci je třeba dávat pozor, aby vzdálenost laťování a typ střešní krytiny odpovídaly. Nesprávné laťování způsobí nejen estetické vady střešního pláště, ale zejména snižuje odolnost střechy vůči odvodu vody. V důsledku toho hrozí i poškození doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) a tepelné izolace. V takovém případě se pod krytinu může dostat srážková voda, sníh nebo nečistoty. Při rekonstrukci stávající střechy je nejlepší použít posuvné tašky Tondach, které mají flexibilní laťování. U klasických drážkových tašek (falcovek, francouzských tašek atp.) se vždy pokládka provádí tzv. na sucho.
Spádování žlabů
Detail, o kterém si často myslíme, že se ani nedá pokazit, je spádování žlabů. Pokud se po montáži nezkontroluje sklon vodováhou, může se stát, že žlab nebude vhodně vyspádovaný tak, aby voda odtékala do svodových trubek a při silnějších deštích voda zůstane stát ve žlabu.
Čtěte také: Bezpečná renovace eternitové střechy
Protisněhová ochrana
Sněhová pokrývka v zimě sice potěší oko a vypadá romanticky, představuje však potenciální nebezpečí pro konstrukci střechy, ale i pro okolí - ať už jde o majetek, nebo kolemjdoucí lidi. Úkolem protisněhové ochrany je zajistit, aby sníh nepadal nekontrolovaně a ve velkých masách ze střechy. K tomu slouží protisněhové háky a mříže. Nestačí je však rozmístit jen v jedné nebo dvou řadách nad okapy - takové řešení nezabrání sesouvání sněhu ze střechy a může také poškodit i samotné protisněhové háky, krytinu i okapy. Je proto třeba celoplošné rozmístění se správným počtem prvků. To závisí na sklonu střechy a také sněhové oblasti.
Časté chyby a jejich prevence
Chyby při pokládce okrajových tašek
Na stavbách se objevují i chyby při ukládání okrajových tašek. Stává se, že jsou uloženy bez dostatečné mezery mezi okrajem tašky a stěnou.
Výměna poškozené krytiny
Pokud máte starší dům a chystáte se udělat výměnu poškozené krytiny, nezůstávejte jen u ní. Častou chybou je výměna jen viditelně poškozené krytiny, avšak s ponecháním na pohled bezproblémových klempířských výrobků ve snaze ušetřit. Toto se však časem může vymstít, protože klempířské plechy bývají poškozeny i na místech, kde to není na pohled vidět (ze spodní strany, v místě ohybu, pod krytinou).
Instalace střešních oken
Instalace střešních oken do různých typů krytin šikmých střech se stala standardní součástí prací pokrývačských, klempířských a tesařských firem. Přesto se často setkáváme s montážními vadami. Tyto nedostatky bývají po dokončení vnitřního obložení často skryty v konstrukci krovu, což může v důsledku vést k vážným stavebním poruchám. Nejčastější chyby při montáži střešního okna je možno rozdělit do těchto skupin:
- Upevnění a vyrovnání rámu okna: Rám okna se upevňuje pomocí montážních úhelníků na pomocné montážní latě. Přesné vyrovnání rámu je důležité pro zajištění těsnosti okna, kterou udává koeficient spárové průvzdušnosti.
- Napojení pojistné hydroizolace/podstřešní fólie na rám okna: Vodotěsné napojení podstřešní fólie na rám okna plní dvě základní funkce: ve spojení s instalací odvodňovacího žlábku nad oknem zajišťuje odtok srážkové vody mimo okno a zároveň chrání tepelnou izolaci kolem okna a udržuje ji v suchém, a tedy plně funkčním stavu.
- Umístění tepelné izolace a parotěsné fólie kolem rámu okna: Většina montážních vad se projevuje zejména v zimním období, kdy při nedodržení zásad výstavby podkroví dochází vlivem rozdílu teplot ke kondenzaci vzdušné vlhkosti v konstrukci střechy. Platí to zejména pro nedostatečné zateplení okna a chybné napojení parotěsné zábrany na rám okna. Této situaci lze předejít použitím prefabrikovaných výrobků instalovaných v průběhu montáže střešního okna.
Velmi důležitým kritériem je výběr montážní výšky oken v ploše střechy. V budovách s podlažím nacházejícím se níže než 25 m nad úrovní terénu by vzdálenost dolního okraje otvíravého okna od podlahy měla být nejméně 85 cm. Zatímco na podlažích nacházejících se výše než 25 m nad úrovní terénu by tato vzdálenost neměla být menší než 110 cm. Je nutno zdůraznit, že čím výše od podlahy bude okno namontováno, tím lépe bude místnost prosvětlena.
Rozměr okna by měl zohledňovat rozestupy krokví, protože to umožňuje snadnou a rychlou montáž a zaručuje lepší stabilitu konstrukce a stálost spoje. Montáž na krokvích se doporučuje zejména při výměně starých oken za nová, v již existujících střechách, a také pokud se v projektu počítá s okny velkých rozměrů. Je-li šířka okna větší než rozteč krokví, použijí se výměny ve střešní konstrukci.
Měření sklonu střechy
Chystáte-li se měnit střešní krytinu za jiný druh a nejste si jisti spádem a tedy použitelnými materiály, nemusíte hledat projektovou dokumentaci k domu. Místo toho si do mobilního telefonu stáhněte aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu. Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr.
Sklon střechy ve stupních nebo v procentech?
Nepozorná záměna stupňů za procenta již dokázala spolehlivě zkomplikovat život nejedné střechy. Rozhodně totiž neplatí, že sklon střechy 30° je totéž, co sklon 30 %. Zatímco stupeň je jednotka, která vyjadřuje velikost úhlu, procento vyjadřuje část jakéhokoliv celku. Ciferník hodinových ručiček lze pomocí stupňů rozdělit na 360 stejných dílků. Čtvrt hodina na ciferníku je potom 90°. Pomocí procent tentýž ciferník rozdělíme na 100 dílku, což pro čtvrthodinu odpovídá, jako 25 % z celého ciferníku. 100% sklon, tedy spád 100 cm na 1 metr délky je tedy ve stupních 45°.
Převod stupňů na procenta
Následující tabulka ukazuje, jakým procentům odpovídají nejčastější sklony střech:
| Sklon ve stupních (°) | Sklon v procentech (%) |
|---|---|
| 15° | 26,8 % |
| 20° | 36,4 % |
| 30° | 57,74 % |
| 40° | 83,91 % |
| 45° | 100 % |
Z hodnot uvedených výše je patrné, že nepozorná záměna 30° za 30 % může být pro střechu (i peněženku investora) fatálním omylem. Procenta se používají spíše v případě plochých střech (i když se u plochých střech můžete potkat s obojím, např. v členění ČSN 73 1901-1 plochá střecha do 5°; šikmá střecha do 45°; a strmá střecha nad 45°), zatímco stupně se více používají u šikmých a u strmých střech téměř výhradně.
tags: #le #falde #del #tetto #strechy #střešní