Nepromokavá bunda představuje vybavení, které budete mít v batohu při většině výprav, ať už se jedná o tisíce kilometrů dlouhý trek nebo víkendový výlet. Výběru nepromokavé bundy proto věnujeme zvýšenou pozornost. Jelikož víme, že vyznat se ve všech parametrech nepromokavých bund nemusí být úplně jednoduché, připravili jsme stručného průvodce. Ten by měl vysvětlit základní pojmy spojené s nepromokavými bundami a zároveň pomoci při výběru toho správného kusu.
Klíčové vlastnosti nepromokavých bund
Základními pojmy u nepromokavých bund jsou nepromokavost, prodyšnost a odolnost.
Nepromokavost
Nepromokavost je určující vlastnost nepromokavé bundy. Pokud hledáte bundu do deště, bundu která „vydrží déšť“ nebo bundu která „neproteče“, pokaždé hledáme mezi nepromokavými bundami. To jsou totiž přesně ty bundy, jejichž hlavním úkolem je ochrana před nepříznivými vnějšími podmínkami, tzn. ochrana před deštěm, sněhem, popřípadě větrem. Ve chvíli kdy neprší, nesněží nebo nefouká máme většinou tyhle bundy schované v batohu. Když se však začne rapidně zhoršovat počasí a na obzoru se objeví těžké olověné mraky plné vody, přichází ta pravá chvíle pro nepromokavou bundu.
Nepromokavost bundy, resp. tkaniny, z níž je ušita, se zajišťuje dvěma způsoby - membránou či zátěrem.
Membrána
Membrána je nejčastější a nejlepší způsob, jak se zajišťuje nepromokání bundy, díky čemuž jsou nepromokavé bundy často známé též jako membránové bundy. Svým složením a způsobem výroby se jednotlivé membránové technologie liší, nicméně ústřední role membrány je všude stejná. Membrána je tenký povlak, který se laminuje na vnitřní stranu vnější tkaniny bundy a který zajišťuje, že voda neproniká skrz tkaninu dovnitř. Tento povlak je extrémně tenký a u bund dosahuje tloušťky mezi 7 a 30 mikrometry. Pro srovnání se hodí uvést, že lidský vlas má tloušťku 100 mikrometrů.
Čtěte také: Co potřebujete vědět o paropropustnosti laminátu
Zátěr
V podstatě se jedná o nanášení tekuté, většinou polyuretanové, vrstvy na vnitřní stranu vnější tkaniny. Po zaschnutí se může nanášet další a další vrstvy zátěru, které činí tkaninu více nepromokavou. S přibývajícími vrstvami zátěru bohužel rapidně klesá prodyšnost, a proto zátěr představuje spíše levnější a méně výkonnou verzi nepromokavých tkanin. Kvůli této skutečnosti se zátěr vyskytuje jenom sporadicky u vysoce výkonného outdoorového oblečení.
Měření nepromokavosti
Standardně se nepromokavost měří tím, že se vodou vytváří tlak na povrch tkaniny a následně se měří, při které hodnotě začne voda prosakovat skrz. Představte si vysoký, otevřený válec, postavený na tkaninu, do kterého pomalu přiléváme vodu. S rostoucím množstvím vody roste i tlak vyvíjený na tkaninu a v určitém momentu voda prosákne. To je chvíle kdy se změří výška vody ve válci a výsledná hodnota představuje číselné vyjádření míry nepromokavosti tkaniny tzv. vodní sloupec. Za nepromokavou se podle norem považuje již tkanina s vodním sloupcem 1500 mm. Takový vodní sloupec vydrží pouze lehký déšť a to pouze po velmi omezenou dobu. Proto mají kvalitní bundy minimální hodnotu 10 000 mm a maximální 28 000 mm, přičemž i minimální hodnota již vydrží přibližně tři až čtyři hodiny deště.
Vodní sloupec se samozřejmě měří v laboratorních podmínkách, kdy na tkaninu působí pouze tlak samotné vody. Při běžném použití v terénu působí nicméně i další činitelé, kteří tlak zvyšují a ovlivňují následný výkon membrány. Většinou se jedná o tlak způsobený popruhy batohu, lezeckým úvazkem, přeplněnými kapsami nebo i jednoduše sezením či klečením. Pro ilustraci - pod 30 kilovým batohem vzniká v místě ramenních popruhů tlak o výši vodního sloupce cca 6000 mm. Proto je to nejčastěji v místech pod zvýšeným tlakem, kudy se voda dostává skrz tkaninu jako první. Vyšší hodnoty vodního sloupce zaručí větší ochranu před proniknutím vody, zároveň ale bývají často méně prodyšné.
Konstrukce nepromokavých tkanin (lamináty)
Nepromokavé tkaniny, ať už se jedná o membrány nebo zátěry, se podle vrstev laminátů dělí na tři základní typy. Ty se liší svými vlastnostmi i způsobem použití.
-
Dvouvrstvé membrány (2L)
Dvouvrstvé lamináty jsou tvořeny vnější látkou a membránou. Membrána je nalaminovaná na vnitřní stranu vnější tkaniny a musí být doplněna podšívkou, která ji chrání při nošení na těle od mechanického poškození od nižších vrstev oblečení. Podšívka, která je většinou síťového charakteru, kromě toho absorbuje i případnou vlhkost a pot, které při aktivním pohybu vznikají. Proti oděru jí může chránit také nylonová síťka nebo speciální otěruvzdorná úprava jako např. u membrán GORE-TEX® PACLITE Plus. Taková membrána bývá velmi lehká a vysoce prodyšná, nicméně bude mít nižší odolnost.
Čtěte také: Zábava a učení s laminovanými kartičkami
-
Dvou a půl vrstvé membrány (2,5L)
Stejně jako u dvouvrstvých membrán i zde se membrána laminuje na vnitřní stranu vnější tkaniny. Zevnitř ji však navíc chrání potisk nebo lehký polyuretanový zátěr. Dvou a půl vrstvá membrána má tak vyšší odolnost než dvouvrstvá membrána, přičemž stále zůstává lehká a dobře sbalitelná. Kvůli ochrannému potisku membrány bývá ale o něco méně prodyšná. Tuto konstrukci využívá většina bund z materiálu Pertex Shield®.
-
Třívrstvé membrány (3L)
U třívrstvých membrán se membrána opět laminuje na vnitřní stranu vnější tkaniny. Jako ochrana membrány se zde však laminuje další tkanina, která tvoří vnitřní, třetí, vrstvu - tedy podšívka. Třívrstvé membrány bývají zpravidla o něco těžší, jsou ale nejodolnější a zároveň se pyšní velmi vysokou prodyšností. Třívrstvé membrány naleznete například u modelů využívajících materiál Proflex.
Posun ve vlastnostech laminátů v posledních letech nabral spád a materiály jsou lehčí, prodyšnější a lépe se s nimi manipuluje. Na rozdíl od minulosti se také objevily plnohodnotné alternativy kdysi monopolního Goretexu. Proto si již nevystačíme jen s historickým poznáním: „to je Gore, to je nepromokavé“, ale musíme si všímat, na jakou aktivitu a zacházení je daný oděv určen. Vedle výšky vodního sloupce a prodyšnosti je velmi důležitá i rozdílná mechanická odolnost jednotlivých materiálů.
Pro lepší přehled nabízíme srovnání typů laminátů:
| Typ laminátu | Konstrukce | Odolnost | Hmotnost | Prodyšnost |
|---|---|---|---|---|
| Dvouvrstvý (2L) | Membrána + vnější tkanina, nutná doplňková podšívka | Nižší | Velmi lehká | Vysoká |
| Dvou a půl vrstvý (2.5L) | Membrána + vnější tkanina + ochranný potisk/zátěr | Střední (vyšší než 2L) | Lehká, sbalitelná | Dobrá (o něco méně než 2L) |
| Třívrstvý (3L) | Membrána + vnější tkanina + vnitřní tkanina (podšívka) | Nejvyšší | Vyšší | Velmi vysoká |
Prodyšnost
Pokud mluvíme o tom, jak je bunda prodyšná nebo jak hodně „dýchá“, odkazujeme tím na schopnost tkaniny propustit vodní páry. U neprodyšných tkanin dojde i při velmi lehkých aktivitách k rychlému přehřívání. Na přehřátí tělo reaguje potem. Jelikož vodní páry nemají možnost uniknout ven, hromadí se uvnitř bundy v podobě vlhkosti. To může vyústit v dramatický pokles tělesné teploty, jelikož nahromaděná vlhkost slouží jako tepelný vodič a odvádí teplo od těla skoro pětadvacetkrát rychleji než suché oblečení. Tato situace může mít v extrémních případech za následek dehydrataci nebo i podchlazení. Abychom se takové situaci vyhnuli, je dobré věnovat pozornost prodyšnosti membrán. Ta bývá zpravidla řešena dvěma způsoby - porézní technologií a hydrofilní technologií.
Čtěte také: Odolné laminátové parapety
Porézní membrány
Porézní membrány využívají miliony mikroskopických pórů, které jsou dost velké, aby propustily vodní páry pryč od těla. Nepromokavost membrány je dána obrovským povrchovým napětím materiálu membrány, které nedovolí vniknout do pórů ani nejmenším kapičkám vody. Porézní membrány fungují okamžitě. Jakmile se z těla začne dostávat sebemenší množství vodní páry, porézní membrána je ihned odvede ven. Nevýhodou může být, že porézní membrána bude mít problém odvést od těla tekutinu v kapalné formě (např. při rychlém zpocení při extrémní zátěži), jelikož póry nejsou dostatečně velké pro odvod kapaliny. Za zmínku rozhodně stojí, že porézní membrány je potřeba udržovat čisté, protože špínou a potem ucpané póry nejsou schopné odvádět páry od těla.
Hydrofilní membrány
Hydrofilní membrány pracují na principu přenosu vlhkosti na molekulární bázi, a tudíž neobsahují žádné póry. Tato membrána do sebe absorbuje vlhkost uvnitř bundy, kterou poté na principu difuze v pevných látkách a rozdílu v koncentraci uvnitř a vně membrány vytlačí na vnější povrch membrány. Zde se vlhkost jednoduše odpaří. Hydrofilní membrány vyžadují větší aktivitu, aby se aktivovala jejich funkčnost. Proto je potřeba se v nich nejprve trochu zpotit. Poté však odvádějí jakoukoliv vlhkost od těla a nemají problém ani s vlhkostí v kapalném skupenství. Pro správnou funkčnost je třeba u hydrofilních membrán udržovat i řádnou DWR úpravu na vnějším povrchu tkaniny.
DWR (Durable Water Repellency)
Tři písmena DWR jsou zkratkou označení Durable Water Repellency, které se překládá jako trvanlivá vodoodpudivost. Jedná se o povrchovou úpravu textilie, díky níž vytváří voda na povrchu tkaniny malé kapičky, které se následně skutálejí pryč, místo aby se vsákly. Díky DWR úpravě zůstává vnější povrch tkaniny co nejvíce suchý a umožňuje hydrofilním membránám snadný přechod vlhkosti od těla ven. Funkčnost DWR je běžným používáním textilií snižována, a proto je nutné ji jednou za čas obnovit pomocí speciálních prostředků.
Závislost na vnějších podmínkách
Určitě je dobré připomenout, že prodyšnost membrány výrazně ovlivňují rozdílné hodnoty vlhkosti a tlaku mezi vnitřní a vnější stranou tkaniny. To znamená, že i ty nejvíce prodyšné bundy budou méně efektivní, když je ve vnějším prostředí vysoká vlhkost. To platí pro všechny membrány.
Měření prodyšnosti
Je spousta způsobů, jak měřit prodyšnost. Tím nejčastějším je určení množství vodních par odpařených přes jeden m2 tkaniny po dobu 24 hodin, tzv. hodnota MVTR (Moisture Vapor Transmission Rate). I ty nejprodyšnější membrány jsou méně účinné při vysoké vlhkosti vzduchu, a proto hraje vedle laboratorního testování důležitou roli při vývoji membrán i testování v terénu při různých fyzických zátěžích. Hodnoty prodyšnosti vždy berte s určitou rezervou a spíše jen jako takového „průvodce“ při výběru vhodné bundy. Stále se jedná jen o laboratorní měření, které ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Stačí jen mírně pozměnit vlhkost okolního prostředí nebo teplotu odpařované tekutiny a rázem máte zcela odlišné hodnoty.
Jedním z dalších způsobů měření je metoda RET (Resistance to Evaporative Heat Transfer). Ta měří odpor materiálu, který klade vodní páře. Čím nižší hodnota RET, tím má materiál vyšší paropropustnost. V současnosti se jedná o nejobjektivnější a nejpřesnější způsob měření, který má nejblíže k reálnému použití materiálu v praxi. Za předpokladu, že měření probíhá za stejných podmínek, může se využít přibližný přepočet MVTR na RET a naopak. Například: RET 3 odpovídá cca hodnotě MVTR 40000 g/m2/24h.
Odolnost
Jedna věc je výroba funkční nepromokavé tkaniny, druhou věcí je zajištění její odolnosti. Odolnost tkanin se testuje již při výrobě pomocí tzv. Martindale metody testování. Vedle toho dochází k testování výrobků i běžným používáním při různých povětrnostních podmínkách, s různou zátěží a v různém prostředí.
Martindale metoda
Nejpoužívanější metodou pro testování odolnosti tkanin je metoda Martindale. K tomuto testu dochází při výrobě a spočívá v otáčení plstěného kotouče pod určitým tlakem na povrchu tkaniny tak dlouho, dokud se nepřetrhnou první dvě niti testované tkaniny. Podle výsledku tohoto testu se poté určí pevnost tkaniny v oděru.
Testování v terénu
Vedle laboratorního testování jsou ještě před sériovou výrobou veškeré produkty předmětem testování v terénu. Při tomto testování dochází k používání výrobků v různých podmínkách, při různé intenzitě a za různého počasí, ať už běžnými uživateli nebo profesionálními sportovci. Na základě poznatků z testování v terénu jsou často jednotlivé modely ještě upraveny, než se dostanou do sériové výroby.
Jak hodně odolný produkt potřebuji?
Při koupi bundy je důležité zvážit výhody a nevýhody mezi odolností a hmotností. Odolnější tkanina bude většinou těžší, lehčí tkanina o něco méně vydrží. Pokud je primárním cílem rychlost a lehkost, popřípadě pouze občasné použití v prudkých deštích při vyšších teplotách (jarní přeháňky, letní bouřky…), budou bohatě stačit lehké bundy z lehkých tkanin. Pokud však máte v plánu náročné horské aktivity nebo ji chcete používat celoročně v širokém rozsahu teplot a za velmi odlišných přírodních podmínek, bude lepší zvolit těžší a odolnější materiály.
Doplňkové prvky při výběru nepromokavé bundy
Při nákupu nepromokavé bundy je třeba zvážit i další prvky kromě tkaniny samotné.
-
Kapuce
U kapuce je důležité, aby správně seděla. Její správné umístění ovlivní množství tepla, které uniká přes hlavu a současně ovlivní i zorné pole. Je dobré si povšimnout množství stahování a možnosti přizpůsobení, stejně jako stojí za to zvážit, zdali bude kapuce používána s přilbou či nikoliv. Dobře seřiditelná kapuce by měl být základ u každé kvalitní outdoorové bundy.
-
Střih
Klíčové je vybrat správný střih. Nejprve je potřeba se podívat na velikostní tabulky a podle nich zvolit tu správnou velikost. Poté je potřeba zvážit, zdali se bude bunda používat pouze na základní vrstvě, popřípadě lehké střední vrstvě, hodně na tělo (běh, rychlá chůze, pohyb ve vyšších teplotách…) nebo zdali bude krýt několik silnějších vrstev (turistika v nižších teplotách, vysokohorská turistika…). Podle toho je třeba vybrat buď užší střih slim-fit nebo standardní širší střih regular.
-
Stahování
Stahování umožňuje částečně pozměnit střih bundy podle tvaru těla. U ultralehkých bund je nastavitelné stahování často nahrazeno pouze gumou. Pokud chcete zabránit studenému větru, aby se dostal pod bundu, je dobré se soustředit na přítomnost nastavitelného stahování v pase. Na druhou stranu více prvků stahování znamená nárůst hmotnosti.
-
Hmotnost
Nízká hmotnost může být vykoupena nižší odolností. Je proto důležité zvážit primární určení bundy. Pokud je prioritou rychlost a lehkost nebo pokud budete mít bundu většinu času sbalenou v batohu (chůze, běžná turistika, běh…), není problém volit bundu s tou nejnižší hmotností. Pokud však hodláte bundu používat při aktivitách, při nichž bude tkanina vystavena riziku oděru či výraznějšímu pnutí (lezení, vysokohorská turistika…), je lepší zvolit odolnější a těžší bundu.
-
Zipy
Vaše bunda může mít sice nejlepší membránu, ale pokud protečou zipy, skončíte v mokru tak jako tak. Proto je potřeba se ujistit, že má bunda voděodolné zipy (např. YKK Aqua Guard).
Péče o laminátové nepromokavé oblečení
Tlak na nižší váhu a tvrdost laminátových materiálů vedl ke změně nejen technologie výroby ale i vlastností, a s tím souvisí i průběžná péče o nepromokavé oblečení. Na rozdíl od historických těžkých laminátů se musí pravidelně prát. A to nejen z důvodu vnější očisty oblečení od bahna a jiných nečistot, ale zejména kvůli potu.
Pot, který vzniká při aktivním pohybu na našem těle nebo při nošení batohu na zádech je totiž velmi agresivní a chemicky negativně působí na laminát a dlouhodobým působením snižuje jeho nepromokavost. Proto je zejména u oblečení používaného při běhu, na skialpech, na kole a jiných anaerobních aktivitách nutné nepromokavou bundu vždy po propocení vyprat. Stejně jako vrstvy oblečení pod ní. Je na to však potřeba speciální přípravek, který nejen zneutralizuje účinky potu, ale fixuje i vlastnosti membrány.
Nepromokavé oblečení perte maximálně do 40 °C, neždímejte a nedávejte jej do sušičky. Rychle vám uschne na ramínku nad vanou.
Vaše bunda či kalhoty z laminátu ocení také dodržení některých pravidel při jejich nošení a používání. Zejména kalhoty, s ohledem na pocení, neoblékejte na holé tělo a používejte pod ně vždy funkční prádlo či jiné spodní kalhoty či šortky. Jak již bylo řečeno výše, pro túry s těžkými turistickými batohy si pořiďte silnější bundu, která je k tomu určená a zaručí vám na exponovaných ramenou pod popruhy nepromokavost i po letech. A přestože se jeví nové materiály měkčí a skladnější, pamatujte, že zmačkáním do co nejmenší ruličky můžete poškodit nejen membránu, ale i pevnost slepení jednotlivých vrstev na sebe.
tags: #laminatove #nepromokave #bundy #informace