Voda je nezbytnou součástí většiny stavebních materiálů, avšak v případě podlah může být příčinou poruch nášlapných vrstev. Poruchy podlah způsobené vlhkostí vznikají zčásti díky návrhu potenciálně rizikových konstrukcí, z části díky nesprávnému provedení detailů, či podvolení se tlaku na zkrácení nutných technologických přestávek. Pro laminátové podlahy je pochopení a správné řízení vlhkosti klíčové pro jejich dlouhou životnost a estetický vzhled.
Vliv vlhkosti na podlahové potěry a laminátové podlahy
V případě podlah jde zejména o potěry, ať již cementové nebo anhydritové. Potěry pak jsou nejčastější variantou nosné vrstvy podlahy, díky vynikající tvarové přizpůsobivosti, dobrým mechanickým vlastnostem i příznivé ceně. Voda umožňuje práci s těmito materiály ve formě tekutiny a vytváření monolitické konstrukce, tj. jednoduchou přepravu čerpáním, snadné vyplnění předepsaného objemu a urovnání povrchu a další technologické výhody.
Cementové potěry
Cementový potěr tvrdne díky hydrataci cementu, tj. jeho reakci s vodou. Jedná se o chemicky poměrně složitý proces, jak co do množství probíhajících reakcí jednotlivých slínkových minerálů, tak i co do časového průběhu. Tuhnutí, tedy přechod z kapalného do pevného skupenství, které nastává cca po 24 hodinách, je jednou z teprve počátečních fází hydratace. K dominantnímu nárůstu pevnosti betonu (cementového potěru) dochází až následně, tedy v době, kdy materiál má již pevné skupenství. Obvykle se doba do 28 dní popisuje jako zrání a později jako dozrávání. Hydratace cementu se zastaví v okamžiku, kdy jsou spotřebovány materiály, které do ní vstupují, nebo pokud se nepříznivě změní podmínky. Příkladem nedostatku vody může být příliš rychlé vyschnutí materiálu a nepříznivými podmínkami například pokles teploty pod +5 °C. Pokud tedy beton (cementový potěr) vyschne příliš brzy, nedojde k využití všeho pojiva a výsledné vlastnosti zatvrdlého materiálu budou pravděpodobně horší, než bylo očekáváno a hlavně deklarováno a předpokládáno při dimenzování.
Anhydritové potěry
V případě anhydritového potěru je situace rozdílná. Anhydritové pojivo tvoří převážně bezvodý síran vápenatý (CaSO4), což je látka velmi podobná sádře (půlhydrát síranu vápenatého, CaSO4 + 1/2 H2O). Po zamíchání pojiva s vodou dochází nejprve k jeho rozpuštění. Z přesyceného roztoku následně postupně krystalizuje sádrovec (CaSO4 + 2 H2O). Krystaly postupně srůstají a vytváří pevnou strukturu. V počáteční fázi zrání je i anhydrit třeba chránit proti ztrátě vody.
V potěru je tedy voda třeba a nelze se bez ní obejít. Na druhé straně při pokládce nášlapných vrstev je nadměrná vlhkost nežádoucí. Může být příčinou vyboulení dřevěné podlahy či rozevírání jejích spár, příčinou vzniku puchýřů na povlakových krytinách či neprodyšných stěrkách, odlupování nášlapných vrstev od podkladu v důsledku osmotického tlaku, vzniku plísní atd. Stále platí, že standardní laminát není určen pro dlouhodobě vlhké prostředí.
Čtěte také: Zábava a učení s laminovanými kartičkami
Příklady poruch podlah způsobených vlhkostí
Předchozí příklady z nedávné doby ukazují, že poruchy podlah způsobené vlhkostí jsou stále aktuálním problémem. Častou závadou dřevěných podlah, která by případně měla významný vliv i na vznik zjištěných poruch, je malá šířka spár dřevěné podlahy podél stěn. Obvykle je požadováno 1,5 mm na každý 1 metr délky podlahy, minimálně 10 mm. K vyboulení parket může dojít díky nabobtnání parket v důsledku vysoké vzdušné vlhkosti.
Případová studie 1: Vyboulení dřevěné podlahy
Stáří podlahy v době místního šetření bylo cca 3 roky. V červenci 2009, po dlouhém období deštivého počasí, došlo k vyboulení nášlapné vrstvy z dřevěných vlysů v prostoru ložnice na dvou místech a na jednom místě v prostoru vnitřní chodby, v opačné části bytu než se nachází ložnice. V poškozených oblastech nebyly zjištěny žádné projevy zatečení vody, či jiného průniku vlhkosti, a to ani od obvodové stěny, ani od sousedních koupelen. Vlhkost cementového potěru zjištěná na odebraném vzorku byla 2,3 %, což splňuje obvyklé požadavky.
Případová studie 2: Poruchy podlah ve dvou bytech
V bytovém domě o šesti nadzemních podlažích bylo prováděno posouzení poruch podlah ve dvou bytech. V bytě A došlo k nadzdvižení lamel nášlapné vrstvy podlahy v jedné z místností, v prostoru těsně za vstupními dveřmi do místnosti. Poškození nastalo lokálně v relativně malé oblasti dvou až tří sousedních lamel. Nadzdvižené lamely znemožňují otevření dveří. V době místního šetření byla v místnosti s poškozenou podlahou teplota vzduchu 20,1 °C a relativní vlhkost vzduchu 48,7 %. Vlhkost dřevěné lamely na jejím spodním líci činila cca 14 % až 26 %. Nejvyšší vlhkost byla zjištěna v místě, kde došlo ke změně barevného odstínu dřeva vlivem působení vysoké vlhkosti. Vlhkost anhydritu byla 1,72 %, resp. 1,42 % a vlhkost minerální vaty 12,17 % a 7,24 %. Zjištěná vlhkost anhydritové desky je příliš vysoká pro zajištění dlouhodobé trvanlivosti dřevěné podlahy a výrazně překračuje nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %.
Z těchto skutečností lze odvodit, že vlhkost do anhydritové desky a následně do dřevěných lamel proniká z velmi vlhké vrstvy minerální vaty. V místě poruchy nášlapné vrstvy se pravděpodobně nachází lokální perforace polyetylenové folie, která pronikání vlhkosti umožňuje. Tomuto mechanizmu vzniku poruchy odpovídá jednak vlhkostní skvrna na spodním líci odebraných lamel i skutečnost, že ke vzniku poruchy došlo po delším časovém úseku, protože vlhkost do anhydritové vrstvy pravděpodobně proniká relativně pomalu. U nových staveb se tyto poruchy vyskytují relativně často a jejich příčinou bývá zatečení vody do vrstvy tepelné a kročejové izolace při lití anhydritové desky v důsledku nedokonalého utěsnění separační vrstvy. V případě posuzované podlahy však nelze jako zdroj vlhkosti vyloučit ani netěsnost rozvodů vytápění, které jsou vedeny ve vrstvě polystyrenbetonu, umístěné pod minerální vatou.
Případová studie 3: "Korýtkování" a rozevírání spár
V bytě B bylo zjištěno, že na dvou místech v pruhu šířky cca 1,5 m v obývacím pokoji a v pruhu šířky cca 1 m, procházejícím přes chodbu a přilehlé ložnice, došlo ke zdeformování jednotlivých lamel, tzv. "korýtkování", kdy se jednotlivé lamely prohnuly do tvaru žlábků s podélnou osou rovnoběžnou s podélnou osou lamel. Současně došlo k rozevření spár mezi jednotlivými lamelami. Při místním šetření byla teplota vzduchu v bytě cca 18 °C a relativní vlhkost vzduchu cca 34,5 %. Byt dosud nebyl využíván a vlhkost vzduchu byla v topné sezóně nárazově zvyšována pomocí malého zvlhčovače vzduchu. V poškozené oblasti byla vlhkost anhydritu 0,72 % a vlhkost minerální vaty 3,0 %. V místech bez výskytu poruchy "korýtkování" byla zjištěna vlhkost anhydritu v rozmezí 0,15 % až 0,21 % a vlhkost minerální vaty 2,73 % a 7,21 %. Vlhkost anhydritové desky zjištěná v místě výskytu závady "korýtkování" (0,72 %) překračuje nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %. Na základě výše uvedených skutečností je třeba za dominantní příčinu vzniku "korýtkování" označit zvýšenou vlhkost podkladu, která způsobila nabývání spodního líce lamel. Ke zvýraznění poruchy přispěla i nízká relativní vlhkost vzduchu, která způsobuje smršťování horního líce lamel.
Čtěte také: Odolné laminátové parapety
Ze skutečnosti, že anhydritová deska má zvýšenou vlhkost pouze v oblastech s výskytem poškození, lze usuzovat, že v těchto místech se nachází zdroj vlhkosti, která proniká do anhydritové desky a následně do dřevěné nášlapné vrstvy. Zároveň to ukazuje, že vlhkost v anhydritové desce není pozůstatkem záměsové vody anhydritové směsi, tj. nedostatečného vyschnutí anhydritové desky před položením dřevěné nášlapné vrstvy. Tvar oblastí, kde se poškození nachází, naznačuje, že vlhkost pravděpodobně proniká ve spojích polyetylenové fólie (separační vrstvy) z níže položených vrstev minerální vaty.
Případová studie 4: Vlhkostní poměry u dvojité podlahy
Předmětem posouzení byly vlhkostní poměry podlahové konstrukce v reprezentativní budově občanské vybavenosti. Podlahová konstrukce je provedena jako dvojitá pomocí podlahového systému suché výstavby, který je tvořen kalciosulfátovými (sádrovláknitými) deskami tloušťky 40 mm, podpíranými ocelovými stojkami. Výška vytvořené dutiny určené zejména pro rozvody kabelů apod. je cca 150 až 200 mm. V době místního šetření byla vlhkost sádrovláknitých desek nízká a desky lze charakterizovat jako relativně suché. Přesto je z výsledků patrné, že vlhkost desek zabudovaných do podlahové konstrukce je vyšší než vlhkost nových desek, přičemž zabudované desky obsahují přibližně dvojnásobné množství vody než desky nové. Naproti tomu průměrná vlhkost betonu stropních desek je 4,38 %. Při relativní vlhkosti vzduchu na úrovni cca 40 až 50 % se v odborné literatuře uvádí rovnovážná vlhkost betonu na úrovni cca 1 %. Vzhledem k tomu, že součástí stropní konstrukce je i systém zajišťující vytápění objektu, lze očekávat, že výsledná rovnovážná vlhkost betonu bude spíše nižší.
Při posuzování vlhkostních poměrů podlahové konstrukce je nutné vzít v úvahu rovněž vlastnosti použitých materiálů. Kladená kaučuková krytina je pro vlhkost prakticky neprostupná. Zároveň sádrovláknité desky jsou z materiálu, který relativně snadno přijímá vlhkost a jehož mechanické vlastnosti jsou při nadměrné vlhkosti zhoršené. Nelze vyloučit možnost vzniku poruch podlahové konstrukce v důsledku vlhkosti uvolňované z železobetonové stropní desky. Ze stropní konstrukce dojde k uvolnění ještě relativně velkého množství vlhkosti. Zároveň nosná deska dvojité podlahy je vytvořena z materiálu snadno přijímajícího vlhkost a citlivého na vlhkost a navíc bude překryta prakticky vlhkotěsnou podlahovou krytinou. Je zřejmé, že skutečnost, zda v budoucnu dojde k poškození podlahové konstrukce působením vlhkosti ze stropní desky, či nedojde, bude dominantně záviset na intenzitě provětrávání vzduchové dutiny dvojité podlahy.
Požadavky na vlhkost podkladu pro laminátové podlahy
Před aplikací samonivelační stěrky je nutné zkontrolovat vlhkost podkladu:
- Anhydrit:
- bez podlahového topení max. 0,5 % CM
- s podlahovým topením max. 0,3 % CM
- Beton:
- bez podlahového topení max. 2 % CM
- s podlahovým topením max. 1,7 % CM
Obsah vlhkosti musí být nižší než 2,5 % pro podklady na bázi cementu a 0,5 % na bázi síranu vápenatého (např. anhydrid), při stanovení CM nebo váhovou metodou. Maximální povolená vlhkost pro podklad na bázi cementu je 2,0 % a na bázi síranu vápenatého 0,3 % (měřeno CM nebo gravimetrickou metodou) pro podlahové topení.
Čtěte také: Položení plovoucí podlahy svépomocí
U podkladů s podlahovým topením je před začátkem prací nutné provést topnou zkoušku. Je nezbytné dodržet postupný náběh podlahového topení daný topným režimem 30 dnů před pokládkou.
Příprava podkladu pro laminátové podlahy
Podklad pro dřevěné podlahy musí být pevný, tvrdý, suchý a rovný. Podklad musí odpovídat normě. Laminátovou podlahu je třeba pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.). Zvláštní pozornost je třeba věnovat přípravě podkladu. Ten by měl být dokonale hladký, čistý a suchý. Další důležitá vlastnost podkladu je rovina (max. 2 mm na 2m lati).
Předepsané roviny dosáhnete použitím samoniveční stěrky. Ta zároveň zajistí hladký povrch. Během aplikace samonivelace by vnitřní teplota neměla klesnout pod 18 °C. Podklad nesmí obsahovat nerovnosti větší než 2 mm na 2 metry a 1 mm na 20 cm.
Odstranění stávající podlahové krytiny
- Při lepení podlahy musí být zcela odstraněna stávající podlahová krytina.
- U plovoucí podlahy, v případě textilních nebo jiných paropropustných podlahových krytin je třeba odstranit jak podlahovou krytinu, tak její podklad.
- Stávající podlahy tvořené parotěsnou krytinou není nutné odstraňovat (PVC, Linoleum atd.), pokud splňují všechny další požadavky.
Příprava dřevěného podkladu
- Odstraňte nejprve zcela podlahovou krytinu.
- Podklad nesmí vykazovat žádné stopy plísně nebo napadení hmyzem.
- Ujistěte se, že je podklad rovný. Upevněte všechny uvolněné prvky.
- Pokud je podlaha v přízemí, položte nejprve parotěsnou folii.
- Použijte vhodnou vyrovnávací podložku.
- Položte podlahu kolmo na podkladní prkna.
- Prostor pod dřevěným podkladem musí být dostatečně větraný. Odstraňte případné překážky a ujistěte se, že je umožněno větrání (větrací otvory minimálně 4 cm2 na každý m2 podlahy).
- Vlhkost dřeva nesmí být vyšší než 10 %.
Pokládka laminátové podlahy
Zjednodušil a zrychlil se i způsob montáže. Díky click systému již není nutné laminátovou podlahu spojovat lepením. V případě potřeby ji můžete rozebírat a znovu skládat. Pro pokládku laminátových podlah si můžete vybrat buď plovoucí způsob pokládky, nebo celoplošné lepení. Nicméně parkety nesmí být přibíjeny nebo šroubovány. Parkety umožňují jednoduché spojování za pomocí důmyslného tvaru pera a drážky (zámkového spoje), lepení spoje tedy není potřeba.
Aklimatizace a podmínky pokládky
Parkety jsou vysušeny na optimální vlhkost dřeva. Z tohoto důvodu musí být nerozbalené balíky s parketami aklimatizovány v místě pokládky. V létě alespoň 48 hodin a v zimě 4 až 5 dní. Tím bude umožněno parketám přizpůsobení se místním podmínkám. Nejlepší podmínky pro pokládání parket jsou teploty mezi 18 a 20 °C a relativní vlhkost vzduchu mezi 45 až 65 %.
Při pokládce podlah je třeba dbát, aby teplota v místnosti byla 20 °C a vlhkost v rozmezí 45-60 %.
Kontrola parket před instalací
Neinstalujte parkety s poškozeným povrchem, hranou nebo zámkovým spojem! Pečlivě každou parketu před instalací zkontrolujte, nejlépe na denním světle. Vezměte na vědomí skutečnost, že dřevo není homogenní materiál. Mezi jednotlivými parketami se mohou vyskytovat rozdíly tak jako se vyskytují rozdíly mezi jednotlivými stromy. Výskyt suků a trhlin je závislý na vybraném třídění a zvoleném rozsahu. Jsou to přirozené znaky dřeva a nelze je považovat za vadu výrobku. Proto se vždy ujistěte, že máte před montáží z podlahy správný dojem a všechny potřebné informace. Pokud je parketa instalována, je považována za akceptovanou a nemůže být reklamována. Doporučujeme při montáži míchat parkety z několika balení.
Dilatační spáry
Vzhledem k tomu, že se může lišit vlhkost v místnosti - např. mezi letním a zimním obdobím - je velmi důležité umožnit podlaze rozpínání a smršťování. Z tohoto důvodu je nutné ponechat dilatační spáru minimálně 10 mm okolo stěn a všech pevně usazených předmětů (trubky, prahy, schody, sloupy, rámy dveří apod.). V každém případě si ověřte, že jsou dilatační spáry mezi jednotlivými místnostmi (např. pod dveřmi). Tyto dilatační spáry jsou překryty profilem upevněným k podkladu. Při délce místnosti více než 12 m a šířce větší než 8 m, by měla být provedena dilatační spára v ploše podlahy. U klikových podlah je nutné během pokládky udělat u zdí a konstrukčních prvků dilatační spáry minimálně 5 mm. Plochy větší než 10 x 10 m je nutné dilatovat v ploše (mezera 5 mm).
Pokládka na podlahové topení
Pokud dřevěné podlahy pokládáte na podlahové topení, musí být vždy pod podložku instalována parotěsná vrstva. Váš prodejce nebo dodavatel podlahového vytápění musí zaručit, že povrchová teplota nikdy nepřekročí 27 °C. Vytápěné plochy nezakrývejte kobercem, materiálem s izolační schopností ani nízkým nábytkem, který může izolovat teplo. Může dojít k poškození dřevěné podlahy. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C. I v případě, že není instalováno podlahové topení, teplota podlahy nemá přesáhnout uvedenou teplotu. Teploty vyšší než 27 °C mají za následek deformace dílců v podobě vznikajících spár, u verze click navíc uvolňování zámků. Laminátová plovoucí podlaha se díky malé tloušťce může použít i pod podlahové vytápění, všímejte si označení na obalu.
Postup pokládky plovoucím způsobem (Multifit Uniclic®)
Podlahu doporučujeme instalovat rovnoběžně s dopadajícím světlem do místnosti (vizuálně atraktivnější). Můžete si zvolit místo, kde začnete s instalací. Promyslete, jaká cesta pokládky podlahy bude nejsnadnější. Popsán je způsob pokládky pro praváky, zleva doprava.
- Pokud jste zvolili plovoucí způsob pokládky parket, musíte nejprve položit podložku rovnoběžně s délkou instalovaných parket a poté postupně další řady jakmile položíte parkety. Velmi důležité je použití vyrovnávací podložky na vyrovnání veškerých nerovností podkladu podlahy. Ve většině případů je nutné použití parotěsné folie proti vzlínající vodě nebo kondenzaci.
- Začněte celou parketou. Odřízněte pero na dlouhé a krátké straně. Položte parketu uřezaným perem ke zdi. Vložte distanční klíny mezi parketu a stěnu.
- Pod úhlem 20 - 30° vložte čelní spoj parkety do již položené parkety. Jemně parketou pohybujte nahoru a dolů a zároveň ji tlačte k vedlejší parketě. Parkety se automaticky uzamknou. Pomocí vhodného hranolu, můžete opatrně poklepem parkety doladit. Koncové parkety bude samozřejmě nutné řezat. Chcete-li docílit čistého řezu, musí být při řezání ruční pilou, nebo při vrtání parketa lícem nahoru a v případě přímočaré pily naopak lícem dolů.
- Ujistěte se, že nejsou krátké spoje v sousedících řadách nikdy v řadě. Uzamkněte první parketu druhé řady do předchozí řady. Poté druhou parketu nakloňte o 20 - 30° a zatlačte ji do krátkého spoje první parkety druhé řady. Stlačte parketu dolů a tím ji uzamknete.
- Mezi poslední řadou a stěnou musí být také ponechána dilatační spára 10 mm. Pamatujte na to při řezání poslední řady parket.
Pokládka lepením
Lepení lze provádět pouze na podkladu, který je pro to vhodný (rovinnost, pevnost, trhliny atd.), v souladu s obecnými principy a normami. Podklad musí být dostatečně suchý, pevný a homogenní. Pokud vaši podlahu lepíte, snažte se co nejméně chodit po nalepené podlaze. Pokud se rozhodnete pro lepení podlahy, ujistěte se, že máte vhodné lepidlo. Ohledně doby schnutí, spotřeby, způsobu aplikace atd. postupujte podle informací a rad výrobce lepidla. Tyto informace naleznete na obalu lepidla. Systém Multifit Uniclic® je velmi praktický při lepení podlahy, protože již není nutné prkna stahovat a lepidlo se nedostane do spár.
| Typ podkladu | Bez podlahového topení | S podlahovým topením | Metoda měření |
|---|---|---|---|
| Cementový potěr | 2,0 % CM | 1,7 % CM (nebo 0,3% gravimetrickou metodou) | CM / Gravimetrická |
| Anhydritový potěr | 0,5 % CM | 0,3 % CM | CM |
| Dřevěný podklad | Max. 10 % | Elektronický vlhkoměr | |
Údržba laminátových podlah
Pro co nejdelší zachování kvality plovoucí laminátové podlahy je vhodné znát a dodržovat určitá pravidla. Optimální vlhkost v místnosti se má pohybovat mezi 50 až 65 %.
Laminátová podlaha reaguje na okolní podmínky (obzvláště na relativní vlhkost vzduchu) příslušnou změnou. Změna vlhkosti laminátu vede ke smršťování (při nízké vlhkosti) nebo bobtnání (při vysoké vlhkosti) a s tím jsou spojeny příslušné následky (např. tvorba spár). Aby se zamezilo těmto mimořádným změnám, je nutno myslet na to, že relativní vlhkost vzduchu se v prostorách s laminátovou podlahou musí pohybovat celoročně mezi hodnotami 50 až 60 % při teplotě 20 - 22 °C. V případě potřeby je nutno prostor opatřit větracím, topícím nebo zvlhčovacím zařízením.
Teplotní a vlhkostní podmínky
Po pokládce je pro dřevěnou podlahu důležité udržování teploty v rozmezí 18 - 22 °C a relativní vlhkosti vzduchu mezi 45 - 65 %. V zimním období je vzduch v místnosti obvykle velmi suchý. Kvůli tomu je nutné pro zajištění konstantní úrovně vlhkosti umístění zvlhčovačů vzduchu. U velkých místností je často nutné použití elektrických zvlhčovačů. V létě a na podzim, kdy je vysoká relativní vlhkost vzduchu, by měla být místnost dobře větraná. Dále je třeba po položení zamezit výkyvům teplot (teplotním šokům) a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Každý materiál (kov, plast, dřevo) má totiž určitou roztažnost. Teplota v prostoru by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C. V létě je potřeba ji chránit před přímým účinkem slunečních paprsků, které pronikají např. přes sklo. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu.
Čištění a ochrana
Laminátové podlahy nenechávejte nikdy delší dobu vlhké nebo mokré, protože obzvláště v oblastech spojů nasávají vodu a mohlo by proto dojít ke změnám jejich formy (nabobtnání) nebo k zašednutí. Proto dbejte vždy na to, aby čištění bylo pokud možno prováděno nasucho (mopem, smetákem, vysavačem), popř. pouze dobře vyždímanými hadry, aby se na podlaze netvořily "loužičky". Mokrá údržba je zásadně zakázána. Pro údržbu používejte jen doporučené prostředky. Pamatujte, že použití jiných čisticích prostředků může dojít k poškození podlahy. Vždy podlahu ihned vytřete do sucha, tak aby nebyla vidět žádná vlhkost na povrchu. Parkety se zkosenou hranou mohou být čištěny pouze nasucho. Pro olejované podlahy používejte doporučené čistící a udržovací prostředky, pro zamezení vysychání a vyblednutí parket. Vždy postupujte podle pokynů dodaných s výrobkem.
Pro odstranění nečistot a prachu podlahu setřete suchým mopem, vysajte nebo zameťte. Ujistěte se, že je vysavač opatřen měkkými kolečky a speciálním nástavcem na parkety, aby se zabránilo poškrábání podlahy. Nikdy nepoužívejte parní čistič. Před prvním mytím/čištěním podlahy po instalaci nejprve odstraňte nejprve veškerý prach a nečistoty.
Vrchní vrstvu podlahy mohou poškodit drobné abrazivní nečistoty (štěrk, kamínky). Zabráníte tomu, pokud ve vstupních prostorách zřídíte tzv. čistící zóny s použitím rohožek a koberečků. Rozlité tekutiny okamžitě otřete a na čištění nikdy nepoužívejte abrazivní prostředky ani drátěnky a drsné houbičky. Na laminát nejsou vhodné vosky a politury, protože na povrchu vytvářejí matný film.
Okamžitě odstraňte jakoukoliv kapalinu. Nohy nábytku opatřete plstěnými podložkami. Zabraňte vnášení nečistot, vody a písku do interiéru umístěním vhodných čistících zón a rohoží u vstupních dveří. Kancelářská křesla a židle používejte pouze s měkkými kolečky typu „W“, které jsou vhodné pro dřevěné podlahy, a/nebo použijte vhodnou podložku. Při stěhování nábytek vždy zvedejte, nikdy neposouvejte po podlaze.
Jako u každého přírodního materiálu může sluneční záření způsobit barevné změny na povrchu dřeva. Výrobce nenese žádnou odpovědnost za problémy nebo vady, které vznikly neodbornou přípravou podkladu, samotnou instalací podlahy, vystavováním podlahy nevhodným klimatickým podmínkám či nevhodnou údržbou.
tags: #paropropustnost #laminatove #podlahy #informace