Laminovaná deska je všestranný materiál široce používaný v různých průmyslových odvětvích a aplikacích. Jedná se o kompozitní dřevěný výrobek, který se vyznačuje spojením několika vrstev dřevěných dýh nebo papíru impregnovaných pryskyřicí, čímž vzniká pevná, odolná deska s vynikající rozměrovou stabilitou.
Historie a původ laminátových desek
V meziválečném období se projevoval nejen nedostatek dřeva, ale také nedostatek materiálu vhodného pro výrobu překližky. Alternativou se tedy jevila výroba dřevotřískové desky. Za vynálezce je považován Max Himmelheber z Německa. Komerčně se tento materiál začal vyrábět v německých Brémách v roce 1930. V Československu se první třískové desky vyráběly od roku 1948 ve Zlíně firmou Baťa. Zajímavostí je, že k výrobě dřevotřískových desek se zřejmě používaly zbytky z výroby obuvnických dřevěných kopyt.
Složení laminátových desek
Laminovaná deska se obvykle skládá ze dvou hlavních částí: nosného jádra a laminátového povrchu. Jádro je nejčastěji dřevotříska (DTD) tloušťky 28-38 mm, méně často MDF. Tyto desky se vyrábí roztřískováním podrozměrného dřeva, dřevního odpadu a drobných částic, jako jsou piliny, hobliny a třísky vznikající při zpracování dřeva. Surovinu je třeba před zpracováním zbavit veškerých nečistot. Třísky se vysuší a smíchají se syntetickým lepidlem, následně se z vzniklého materiálu navrství koberec (ve středové vrstvě koberce jsou hrubější třísky, zatímco vnější vrstvy jsou tvořeny jemnějšími třískami).
Laminátový povrch je druh papíru namočený v melaminové pryskyřici, obecně známý pod názvem lamino. Povrchová úprava laminátových desek vzniká nalisováním dekorativního papíru impregnovaného aminoplastickými pryskyřicemi. V případě HPL je na povrchu ještě tenká průhledná krycí vrstva z papíru z čisté celulózy a melamin-formaldehydové pryskyřice (tzv. Overlay s gramáží okolo 20 g/m2), která se slisováním stává součástí laminátu. Tenčí vrstvy jsou měkčí a náchylnější na otěr, silnější vrstva HPL je prakticky pro pracovní desky standardem. Tloušťka povrchové laminátové vrstvy se pohybuje mezi 0,2 a 0,8 mm.
Boční plochy desek jsou dokončeny ABS hranou, jenž chrání desky před mechanickým poškozením a působení vlhkosti na materiál.
Čtěte také: Praktická laminátová podlaha s designem betonu
Výrobní proces
Výrobní proces laminované desky zahrnuje několik kroků:
- Příprava materiálu jádra: Surovinu (dřevní odpad) je třeba před zpracováním zbavit veškerých nečistot. Třísky se vysuší a smíchají se syntetickým lepidlem.
- Vrstvení: Z vzniklého materiálu se navrství koberec, kde ve středové vrstvě jsou hrubější třísky a vnější vrstvy jsou tvořeny jemnějšími třískami.
- Lisování jádra: Takto připravený koberec se za vysoké teploty a tlaku slisuje. Poté dochází ke klimatizování desek a jejich formátování na požadované rozměry.
- Aplikace laminátového povrchu: Povrchová úprava laminátových desek vzniká nalisováním dekorativního papíru impregnovaného aminoplastickými pryskyřicemi. Tato vrstva získává požadovaný design a strukturu.
Typy laminátů
Laminát se vyrábí ve dvou základních kategoriích:
- LPL (Low Pressure Laminate) - nalisovaný za nižšího tlaku, typický pro levnější varianty. LPL je měkčí povrch, méně odolný vůči škrábancům, vhodný pro méně namáhané plochy.
- HPL (High Pressure Laminate) - lisovaný za vysokého tlaku, tvrdší a odolnější. HPL je standard pro kuchyňské pracovní desky ve střední kategorii. Tloušťka těchto laminátů je nejčastěji 0,8-1,2 mm, ale může být i větší. Lisování souborů papírů se provádí ve stacionárních lisech řádově desítky minut při teplotě okolo 150 °C s vysokým tlakem (dle požadavků normy min. 5 MPa, většina renomovaných výrobců používá tlak až 7 MPa). HPL obvyklé konstrukce mají ve středové vrstvě papíry napuštěné tmavou, červeno-hnědou fenolickou pryskyřicí. Povrch je tvořen dekorativním papírem prosyceným bezbarvou melamin-formaldehydovou pryskyřicí s ochrannou vrstvou.
CPL (Continuous Pressure Laminates) se používá pro lamináty lisované kontinuálním způsobem. Někdy se jejich různé varianty označují jako střednětlaké nebo nízkotlaké lamináty. Hlavní rozdíl oproti HPL spočívá již ve výrobním způsobu, kdy CPL jsou lisovány ve válcových lisech nebo v kontinuálních pásových lisech. Doba lisování je značně kratší než v případě vysokotlakých laminátů, tlak je často nižší než 2 MPa. Z těchto důvodů nejsou CPL tak odolné a jejich tloušťka je také menší, obvykle v rozmezí 0,5-1 mm. Jejich výhodou je možnost výroby větších formátů a snadnější aplikace na tvarované dílce a zaoblené plochy. Jelikož však neexistuje žádná norma stanovující požadavky na jednotlivé vlastnosti, jejich kvalita se velmi liší dle výrobce a typu dekoru.
Někdy bývá laminát zaměňován s pojmem lamino (LDT - laminovaná dřevotřísková deska). V případě lamina se však již nejedná o pouhou povrchovou úpravu, ale o označení konstrukčního materiálu. Laminovat je možné všechny konstrukční materiály, které mají dostatečnou rozměrovou stabilitu, vhodné mechanické vlastnosti a hladký povrch. Ve většině případů se však jedná o dřevotřískové desky.
Vlastnosti a výhody laminátových desek
Laminované desky mají řadu žádoucích vlastností, díky nimž jsou vhodné pro různé aplikace:
Čtěte také: Středně šedá laminátová podlaha s V4 spárou
- Cena: Laminátová deska je výrazně levnější než kvarc, kámen nebo keramika.
Při délce desky 3-5 bm je rozdíl mezi laminátem a kvarcem 10 000 - 40 000 Kč.
- Estetická přitažlivost a výběr: Vyráběno je v mnoha barevných dekorech a odstínech (s designem dřeva různého typu, přes různé barevné provedení až po různé moderní natištěné vzory). Napodobeniny kamene, mramoru nebo textury jsou dnes velmi věrné a vizuálně od originálu k nerozeznání na fotografii.
- Odolnost: Laminované desky jsou odolné vůči krátkodobému působení vody, zvýšené teplotě a chemikáliím používaným v domácnosti. Povrch laminátové desky je odolný vůči otěru a chemikáliím. Tepelná degradace a výraznější měknutí laminátu začíná okolo 200-250 °C, zápalná teplota je pak nad 400 °C. Pokud tedy na pracovní desku kuchyňské linky položíte konvici s vroucí vodou, k žádnému poškození laminátu by nemělo dojít.
- Snadná údržba: Nečistoty lze otřít pouze suchým nebo lehce navlhčeným hadříkem. Na odolnější skvrny lze použít šetrný saponát.
- Dostupnost a rychlost: Laminátové desky jsou standardní zboží, které mají v zásobě velká studia i řetězce.
- Eliminace vad přírodního dřeva: Výhodou se jeví velkoplošnost materiálu a eliminace vad vyskytující se u přírodního dřeva.
Typy povrchových úprav laminátů
Textura a struktura povrchové vrstvy těchto laminátů může věrně imitovat téměř jakýkoliv materiál, nejčastěji dřevo, kámen, textil nebo dlaždičky, výjimkou ale není ani napodobení koženého nebo kovového či zrcadlového povrchu.
- Lesklá úprava: Je pohledově atraktivní a bývá používána pro kuchyňský nábytek. Faktem je, že otisky na lesklém povrchu viditelné jsou, ale v případě kuchyňského nábytku se snadno očistí.
- Strukturovaný povrch: Využití výrazněji strukturovaného povrchu je vhodné pro zlepšení protiskluzových vlastností nebo z vizuálního důvodu. Rovněž povrch pracovních desek by neměl být zcela hladký. Výhodnější může být využití jemné 3D struktury. Při posunování nástrojů po pracovní desce pak nedochází k tak výraznému poškrábání, protože nástroje nepoškodí celý povrch desky.
- Digitální tisk: Označuje lamináty, které mají na dekoračním papíru v povrchové vrstvě velkoplošně vytištěn určitý vzor nebo libovolnou fotografii.
- Laminát se zvýšenou odolností proti abrazi: Pro zvlášť zatěžované podlahy je možné využít lamináty, do jejichž vrchní vrstvy se přidávají zrna oxidu hlinitého (technického korundu). Korund je jedním z nejtvrdších minerálů, výhodou této podlahy je pak vysoká odolnost a lesk.
- Kovolaminát: Je vyroben slisováním fenolických papírů s plechem (nejčastěji hliníkovým) v povrchové vrstvě. Kovolamináty se obvykle používají na obklady stěn.
- Laminát s úpravou proti otiskům a šmouhám: Princip úpravy těchto materiálů spočívá v přidání aditiv, které snižují tepelnou vodivost, čímž se zabraňuje kondenzaci vlhkosti a tvorbě otisků na povrchu. Rovněž je upravena mikroskopická drsnost povrchu.
Nevýhody laminátových desek
Nevýhodou lamina je oproti dřevu vyšší hmotnost a horší fyzikálněmechanické vlastnosti.
- Citlivost na teplo: Hrnec přímo z plotny desku poškodí - vznikne bílá stopa nebo odvrstvení laminátového povrchu.
- Citlivost hran na vlhkost: Klíčovým slabým místem laminátové desky je hrana - přesněji řečeno, co se stane, když se hrana dostane do dlouhodobého kontaktu s vodou. Dřevotřísková nosná deska je pórovitá a vlhkost nasává jako houba. Co se stane: dřevotříska začne bobtnat, hrany se drolí, v extrémním případě se deska deformuje. Tento problém se neprojeví v prvním roce - přichází postupně po třech, pěti nebo sedmi letech.
- Neopravitelnost: Poškozený laminátový povrch nelze efektivně opravit: retušovací pasty zakryjí drobné škrábánky, ale hlubší poškození, odloupnutý povrch nebo spálená stopa zůstanou viditelné. Celá deska nebo sekce se musí vyměnit.
Typy zakončení hran laminátových desek
Přiřezaná hrana laminátové desky odhaluje, jak moc na kvalitě záleží.
- Pravoúhlá hrana bez pásku: Levná varianta, nechráněná dřevotříska na hraně. Vlhkost ji zasáhne jako první. Toto je signál levné kuchyně bez ambic na dlouhou životnost.
- ABS hrana 1 mm: Plastový pásek nalepený na hranu. Základní ochrana. Časem se v rozích začne odlupovat, zejména pokud je lepení nekvalitní nebo pokud je hrana vystavena teplu (u sporáku).
- ABS hrana 2 mm s laserovým lepením: Standard prémiových desek. Hrana je silnější a lepení laserem nebo horkotavnou metodou vytváří opticky téměř neviditelný spoj a mechanicky pevný celek. Tato hrana nevypadá jako „přilepená" a drží výrazně déle. Při výběru kuchyně si vždy nechte ukázat vzorek hrany zblízka. Lépe: vezměte vzorek do ruky, ohledejte jej prstem.
Aplikace laminátových desek
Kvalita laminátových desek se odvíjí především od výrobce a jeho technologií zpracování. Laminované desky jsou výbornou volbou v poměru vzhledu, ceny a uživatelské nenáročnosti. Kvalitní, trvanlivé a jejich využití je široké.
Čtěte také: Co je EN 13329?
- Kuchyně: Asi nejvíce využívané jsou tyto materiály při výrobě kuchyní. Jejich odolnost velmi dobře vyhovuje náročnému kuchyňskému provozu. Právě u kuchyní platí, že design a barvy stojí při návrhu a realizaci na prvním místě.
- Koupelny: Laminátové desky je možné použít i v koupelně. Pokud ale máte dlažbu, pak nic nestojí v cestě, abyste pro realizaci skříněk použili laminátové desky. Jejich odolnost při užívání v běžném provozu koupelny je zcela vyhovující.
- Nábytek: Všechny skříně, klasické i vestavěné, a skříňkové systémy využívají laminátové desky v hojné míře. Laminátové desky se vyrábí v profilech 10-38 mm, pro velké a vestavné skříně je vhodné vybrat desky o šířce 38 mm.
- Podlahy a stěnové panely: Vysokotlaké lamináty s hladkým povrchem se nejčastěji používají na podlahy bytových i veřejných budov. Při aplikaci laminátu na podlahu je předností jejich tvrdost a odolnost vůči oděru, jejich nevýhodou pak může být, oproti například dřevu, nižší pocitová teplota povrchu při chůzi naboso.
Kdy se laminátová deska vyplatí?
Omezený rozpočet: pokud vaše celkové náklady na kuchyni jsou nižší a pracovní deska je místem, kde šetříte, laminát je smysluplná volba. Kvalitní HPL deska za 800-1 200 Kč/bm splní svůj účel spolehlivě.
Pronájem nebo dočasné bydlení: kde investice do prémiového materiálu nedává ekonomický smysl.
Méně intenzivní vaření: pokud kuchyni používáte méně nebo vaříte jednoduché pokrmy bez intenzivního kontaktu s vodou a kyselinami.
Kuchyň do paneláku nebo menšího bytu: kde celkový rozpočet rekonstrukce neumožňuje výrazné navýšení jen na pracovní desku.
Důležité aspekty při výběru
- Výrobce desky: Nejznámější výrobci laminátových kuchyňských desek jsou Kronospan, Egger, Pfleiderer nebo Fundermax. Tyto značky mají standardizované parametry a jejich desky lze porovnat. Neznámý výrobce bez technického listu je riziko.
- Třída odolnosti povrchu: Laminátové desky se testují na odolnost vůči otěru, teplu a chemikáliím. Výsledek se uvádí jako třída nebo AC rating. Ptejte se, nebo si nechte ukázat technický list - čím vyšší třída, tím odolnější povrch.
- Způsob zakončení u dřezu: Zeptejte se přímo, jak je ošetřena hrana desky u výřezu pro dřez. Ideál je nerezová nebo plastová lišta zakrývající přiřezanou hranu DTD. Bez ochrany hrany u dřezu je životnost desky výrazně kratší. Kritické místo je hrana u dřezu. Dřevotřísková nosná deska je porézní - pokud hrana u výřezu pro dřez není dokonale utěsněna silikonem nebo chybí ochranná lišta, voda prosakuje do jádra a deska začne bobtnat.
Pokud se rozhodnete pro laminátovou desku, investujte do kvality na jednom místě: silikon kolem dřezu. Nechte ho nanést precizně, přelepte silikónem i spoj dřezu s deskou zezdola a svrchu.
Údržba laminátových desek
Lamináty nepotřebují žádnou zvláštní údržbu a čištění povrchu je v obvyklých podmínkách možné provádět pomocí běžně dostupných čisticích prostředků a horké vody. Lamináty však není vhodné vystavovat silným zásadám a kyselinám ani čistit pomocí abrazivních prostředků. Rovněž není vhodné používat leštící prostředky na nábytek nebo vosky, protože na takto ošetřeném povrchu více ulpívají nečistoty, které následně odírají povrch laminátu. Opravy menšího poškození a drobných škrábanců lze s různou úspěšností vzhledem k typu laminátu provádět pomocí opravné pasty nebo tmelů.
Kompaktní laminát (HPL skrz naskrz bez dřevotřísové nosné vrstvy) odstraňuje hlavní nevýhodu klasické laminátové desky: nasávání vlhkosti jádrem.
tags: #laminátová #deska #podrobné #informace