Když se řekne zalévat přiměřeně, zní to snadno, ale v praxi je to mnohem složitější. Správná míra zálivky se neustále mění v závislosti na teplotě, vlhkosti vzduchu, množství srážek, velikosti rostliny, jejímu kořenovému systému, ročnímu období a fázi růstu. Z jednoho jednoduchého doporučení se tak rychle stává komplikovaná rovnice s mnoha proměnnými, kterou je nesnadné rozlousknout.
Protože tu správnou odpověď na to, kolik vody je skutečně třeba, nakonec zná jen ona konkrétní rostlina. A to byl nejspíš jeden z motivů inspirace, která před dlouhými staletími inspirovala zahradníky z Pyrenejského poloostrova. Rozhodnutí o tom, kolik vody je při zálivce třeba, přestali úplně řešit. Nechali na rostlinách, ať si samy vezmou, kolik vody potřebují. Tak vznikla metoda zavlažování pomocí nádob zvaných Ollas.
Co jsou Ollas?
Ollas - v jednotném čísle olla - jsou kulovité nádoby z pálené, neglazované hlíny s širokým hrdlem. Ve Španělsku a Portugalsku se historicky využívaly pro pomalé dušení pokrmů nebo polévek, pro skladování suchých poživatin. Jednalo se o domácí víceúčelovou keramiku, spotřební hrnčířské zboží. Nakupované ve velkých objemech i proto, že svůj účel našlo i na zahradě nebo v olivovém háji. Právě tahle poslední aplikace se hezky zažila a z Pyrenejského poloostrova se v koloniální éře rozšířila na jih Ameriky a do Mexika. Své uplatnění našla všude tam, kde bylo sucho a nebylo snadné dávkovat rostlinám optimální zálivku.
Jak Ollas fungují?
Ten hliněný hrnec zakopete do země tak, aby byl blízko kořenů rostliny, kterou chcete - nebo spíše nechcete - zalévat. Z ollas vykukuje hrdlo jen několik centimetrů nad povrch. Usadit je do země musíte tak, abyste nepoškodili kořeny a rostlinu. Není také od věci hrdlo láhve uzavřít nebo přiklopit kamenem, aby se z ní nestala past pro drobné živočichy. To umístění olla do správné vzdálenosti, v kořenové zóně, je na tom celé asi jediný kumšt. V případě stromků to může být o něco dál od kmene, než už keřů. Ollas se také dají zasadit do vyvýšeného záhonku, případně jimi můžete proložit klasický záhonek na zemi. Vázáni jste vlastně jenom tím, kolik těch hliněných hrnců máte k dispozici.
Zbývá už jen poslední a nejdůležitější maličkost. Do zakopaných ollas až po okraj nalijete vodu. A to je všechno, zálivka v místě je tím prakticky vyřešena. Jak totiž v okolí onoho „hrnce“ prosychá půda, vytahuje si z uzavřené nádoby prosakováním vláhu. Když je větší horko/sucho, z ollas se průsakem ztrácí voda rychleji. A rostlina si ji pak kořeny bere. Za vlhka je odpar minimální (za deště se ollas samy doplňují, a ještě tím zvyšují kapacitu zadržování vody v půdě).
Čtěte také: Jak tlamovci pečují o své mladé?
Výhody zavlažování pomocí Ollas
- Úspora vody: Systém je maximálně efektivní, brání mrhání s vodou. Odparem se totiž neztrácí, není to jako když „hasíte“ sluncem rozpálený a vyprahlý povrch půdy. Rostlina si vždy bere jen tolik, kolik skutečně potřebuje.
- Optimální zálivka: Nehrozí přemokření. Rostliny dostávají konzistentní a dostatečný přísun vody, aniž by nad tím zahradník musel nějak složitě bádat.
- Prevence zasolení/zavápnění půdy: Ollas odrušuje další nepříjemný efekt letní zálivky, zasolení/zavápnění půdy.
- Méně plevele: S olla si šetříte práci, když přijde na likvidaci plevelů. Protože povrch odhalené půdy zůstává suchý, a semínka plevelů se na něm neuchytí.
- Univerzálnost: Je to něco, co dobře funguje na stromy, keře, bylinky i zeleninu. Něco, co funguje v suchém klimatu, a je ozkoušené staletími praxe, přinejmenším na třech různých kontinentech.
- Nezávislost: I za parného léta si můžete dovolit svou zahradu opustit a nezalévat, vyrazit na krátkou dovolenou - protože rostliny mají vodu ve svém keramickém rezervoáru.
Vlastní výroba zavlažovacího systému
Nádoby vhodného tvaru lze dnes zakoupit i u nás, šikovní keramici je začali přičinlivě vyrábět. Investice do nich se vyplatí, ale není nezbytná. Náhradu si můžete vyrobit i ze dvou spojených neglazovaných květináčů - spodnímu drenážní otvor zaslepíte, horní naopak zvětšíte. Nejprve však otestujte propustnost stěn - nádoby musejí dobře nasávat vodu, což by měla činit každá neglazovaná keramika, ovšem nesmí být přepálená nebo zašpiněná. Ještě jednodušší je zapustit pouze jeden květináč s ucpaným drenážním otvorem dnem dolů a podmisku použít jako víko. Taková mělčí nádoba se může hodit k drobnějším plodinám, které nekoření příliš hluboko.
Alternativní metody zavlažování pro delší nepřítomnost
Pokud se chystáte na delší dovolenou a máte obavy o vaše pokojové rostliny, existuje několik osvědčených metod, jak jim zajistit dostatek vláhy:
1. Plastová láhev s papírovými kapesníky
Odříznete dno plastové láhve a láhev zcela zaplníte papírovými kapesníky nebo utěrkami. Láhev hrdlem dolů pak vsuňte do zeminy u rostliny, kterou jste předem zalili. Láhev lze ještě zajistit tyčkami a gumičkami. Než opustíte byt, nalijte do láhve vodu. Vláha bude postupně procházet papírem a do půdy se dostane rovnoměrnými dávkami. To vydrží přibližně týden.
2. Adaptér na PET láhev
Pro elegantnější řešení použijte adaptér na PET láhev, který se připojuje k láhvi s vodou.
3. Zavlažování provázkem
Dalším osvědčeným domácím způsobem zavlažování je použití provázku z přírodního vlákna a nádoby s vodou. Provázek se jedním koncem ponoří do nádoby naplněné vodou a druhý konec se zapíchne do květináče. V nádobě s vodou musí být ponořeno alespoň 30 cm provázku. Snažte se o co nejkratší vzdálenost mezi nádobou a květináčem (maximum je 10 cm).
Čtěte také: Ideální volba pro živé ploty
4. Set pro zavlažování pokojových rostlin
Spolehlivější a komfortnější způsob je použití setu pro zavlažování pokojových rostlin, kde je voda přiváděna hadičkou dlouhou až 90 cm do jílového kuželu. Senzor zajistí, že rostlina bude dostávat pouze tolik vody, kolik potřebuje.
5. Savý hadřík/ručník pro květináče s otvory
Jestliže máte v květináčích otvory pro příjem vody, lze zavlažovat jednoduše pomocí savého hadříku nebo ručníku. Ten jedním koncem ponoříte do vody a na druhý konec postavíte květináč. Zkontrolujte si, že se textilie dotýká otvorů v květináči a že je nádoba s vodou dostatečně velká.
6. Samozavlažovací systémy a hydroponické květináče
Jestliže chcete do péče o rostliny investovat více, můžete zvolit některý ze samozavlažovacích systémů. Hydroponické květináče dokážou udržet vláhu až tři týdny. Pomoci mohou i odkapávací senzory nebo celé systémy určené pro kapkovou závlahu. Pokud se jedná o řízené systémy s čidly a časovými spínači, bude mít rostlina zajištěnou zálivku přesně podle svých potřeb. Systém sám pozná, kolik vody a v jakých časových intervalech rostlina potřebuje. Pro fungování nepotřebuje systém elektřinu, pracuje na základě tlaku vody.
7. Plastová taška jako skleníček
Stačí-li vám zajištění zálivky na dva týdny, může napomoci obyčejná plastová taška. Z té lze vytvořit skleníček pro menší rostliny. Rostlinu důkladně prolijeme a necháme odkapat. Na dno pak nasypeme substrát, postavíme rostlinu a vršek tašky zatáhneme tak, aby zůstal prostor pro větrání. Takto ošetřená rostlina nesmí stát na slunci.
Porovnání metod zavlažování
| Metoda zavlažování | Délka zajištění zálivky | Hlavní výhody | Příklady použití |
|---|---|---|---|
| Ollas (keramické nádoby) | Dlouhodobé (dle objemu a podmínek) | Maximální úspora vody, automatická regulace, prevence přemokření, méně plevele | Zahrady, stromy, keře, bylinky, zelenina |
| Plastová láhev s kapesníky | Přibližně týden | Nízké náklady, jednoduchá implementace | Pokojové rostliny, menší venkovní květináče |
| Adaptér na PET láhev | Dle objemu láhve | Elegantnější řešení než láhev s kapesníky | Pokojové rostliny |
| Provázkové zavlažování | Dle objemu nádoby s vodou | Nízké náklady, vhodné pro menší rostliny | Pokojové rostliny |
| Set pro zavlažování pokojových rostlin | Dlouhodobé, automatické | Přesná regulace dle potřeb rostliny, komfort | Pokojové rostliny, citlivé druhy |
| Savý hadřík/ručník | Dle objemu nádoby s vodou | Nízké náklady, jednoduché | Rostliny v květináčích s otvory pro příjem vody |
| Samozavlažovací systémy / Hydroponické květináče | Až tři týdny (hydroponické) / Dlouhodobé (řízené systémy) | Vysoká efektivita, minimální zásahy, přesná kontrola | Pokojové rostliny, skleníky, náročné rostliny |
| Plastová taška (skleníček) | Až dva týdny | Jednoduché, vytváří vlhké mikroklima | Menší pokojové rostliny, které nejsou na slunci |
Podzemní systémy zálivky, které vodu dopravují přímo ke kořenům rostlin, jsou velmi efektivní. V oblastech, kde je třeba vodou šetřit, je pěstitelé používají již tisíciletí. A dobře slouží i dnes, kdy je úspora vody na zahradě čím dál důležitější. Tradičně k němu slouží nádoby z neglazované keramiky tvaru džbánu, s úzkým hrdlem a baňatým tělem, zvané olla. Porézní stěny nádoby vláhu postupně uvolňují přímo v bezprostřední blízkosti kořenů - ty si zdroj vody velmi brzy najdou a její rezervoár láskyplně ovinou. Není proto divu, že mnohé srovnávací testy prokázaly, že toto podzemní zavlažování je mnohem efektivnější než klasická zálivka, nebo i zalévání do brázd podél řad rostlin.
Čtěte také: íránská a krétská architektura
Ideální je nejprve zakopat nádobu a poté k ní vysadit nebo vysít zeleninu či květiny. Ovšem s trochou opatrnosti ji můžete zapustit i dodatečně, zvláště pokud jsou rostliny ještě malé. Vodu poté lijete přímo do hrdla nádoby. Mezi zálivkami je třeba ho zašpuntovat, aby se nádoba nestala pastí a neodpařila ani kapku.
Vzhledem k pozvolnému uvolňování vláhy z nádoby nemusíte k jejímu naplnění bezpodmínečně používat vodu odstátou. Pokud máte například podzemní nádrž na skladování dešťovky, kde je voda chladná, lze ji bez obav napouštět rovnou do zavlažovacích nádob.
tags: #ve #spanelsku #maji #kvetinace #umistene #na