Laboratorní sušárny představují nezbytnou součást vybavení pro každou laboratoř, kde je vyžadována přesná kontrola teploty pro sušení či skladování vzorků. Díky minimálním únikům tepla a přesně nastavitelným teplotám se vyznačují vysokou energetickou účinností. V těchto sušárnách lze vzorky sušit nebo skladovat při přesně požadované teplotě. Rozsah regulace teploty laboratorních sušáren se obvykle pohybuje od +5 °C nad okolní teplotu až do +300 °C.
Vakuové laboratorní sušárny
Pro specifické aplikace, kde je nutné šetrné a efektivní sušení bez rizika poškození materiálu, jsou ideální vakuové laboratorní sušárny. Tyto sušárny minimalizují oxidační procesy a umožňují sušení při nižších teplotách, což je klíčové pro materiály citlivé na teplo.
Možnosti rozšíření tepelných komor
Tepelné komory lze vybavit širokou nabídkou nadstandardního vybavení, které umožňuje optimalizaci testovacích procesů. Mezi tato rozšíření patří například vnitřní a venkovní osvětlení, opticko-akustická signalizace a monitorovací zařízení. Moderní tepelná technika nabízí rozsáhlé možnosti pro přizpůsobení zařízení specifickým potřebám laboratoře.
Zajištění integrity vzorků
Pro spolehlivé laboratorní testování a diagnostiku je klíčová integrita každého vzorku. Udržování přesných a stabilních teplot je nezbytné pro zachování integrity vzorků v každé fázi pracovního postupu, od odběru až po analýzu. K dosažení těchto cílů jsou využívány mimo jiné termoboxy pro transport vzorků. To umožňuje kombinovat různé typy vzorků v rámci jedné přepravy při zachování požadavků na sledovatelnost.
Specializované testovací zařízení pro nátěrové hmoty
Pro komplexní hodnocení kvality a životnosti nátěrových hmot a antikorozních úprav jsou k dispozici specializovaná zařízení:
Čtěte také: Zjistěte více o metodách analýzy stavebních materiálů
- Solná komora: Slouží k ověření životnosti a kvality úprav výrobků, které je mají uchránit před korozí. V této komoře je možné hodnotit antikorozní (povrchové) úpravy a kvalitu různých organických nátěrů. Objem testovací komory je 1000 l a držák vzorků je možné zatížit maximálně 100 kg. Měření odpovídá normě ČSN EN ISO 9227.
- Porozimetr: Tento přístroj slouží k detekci trhlin, bublin, dírek a jiných kazů v nátěru. Jiskrová zkouška vyhodnotí, zda je nátěr celistvý, či obsahuje nějaké vady, pokud přístroj detekuje vadu v nátěru, dojde k jiskření.
- Vybavení pro testy dle ASTM 2794: Toto vybavení slouží pro kontrolu adheze, křehkosti a pružnosti vrstvy laku. Zkouška je provedena pomocí ocelové kuličky, jejíž energie při dopadu na povrch zkoušeného tělesa je 5 Nm.
Hodnocení mechanických vlastností nátěrů
Kromě odolnosti proti korozi je důležité hodnotit i mechanické vlastnosti nátěrů:
- Mřížková zkouška: Tato zkouška hodnotí přilnavost povlaků u vícevrstvého nátěrového systému. Provede se šest řezů v každém směru na testovaném vzorku. Jedná se o destruktivní a orientační zkoušku, jejíž vyhodnocení je většinou kvalitativní (vyhovuje/nevyhovuje).
- Odtrhová zkouška: Spočívá v nalepení zkušebního tělíska na testovaný vzorek, jeho oříznutí speciálním řezákem a následné aplikaci tahové síly, dokud nedojde k odtržení tělíska z povrchu.
- Potenciostat PM-100: Pro stanovení katodického odpojení RAL-GZ 662. Katodické odpojení je ztráta přilnavosti mezi povlakem a kovovým substrátem v důsledku katodické redukční reakce (korozní reakce), která probíhá na rozhraní povlaků. Proud, který prochází kovem může uvolňovat atomy vodíku, což způsobuje odpojení povlaku. Tento proud prochází pouze porušeným lakem a velikost toku proudu závisí na velikosti poškození.
Simulace povětrnostních podmíjení
Sluneční paprsky, voda a střídání teplot nepříznivě působí na materiály. Pro simulaci dlouhodobého působení nepříznivých venkovních povětrnostních podmínek jsou k dispozici speciální komory:
- Xenonová komora: Slouží k simulaci působení nepříznivých venkovních povětrnostních podmínek na materiál. Zde je možné testovat plasty, kovy, dřevo, textilie, asfaltové materiály, různé nátěry, léčiva, gumy, pryže, obaly a mnoho dalších. Xenonové lampy simulují sluneční svit (režim světlo), zatímco režim sprcha simuluje déšť, který může probíhat jak při režimu světlo, tak při režimu tma (simulující noc). Délky cyklů je možné libovolně nastavovat i určovat jejich pořadí, zároveň je možné nastavit teplotu a relativní vlhkost uvnitř komory, která se během měření udržuje.
- UV komora: UV lampy simulují sluneční svit, rosa je simulována pomocí kondenzačního a déšť pomocí postřikovacího systému. Během expozice mohou být zkoušené materiály střídavě ozařovány UV lampami, vystavovány kondenzaci vodní páry nebo sprchování.
- Klimatická komora Binder: Jedná se o teplotní testovací klimatickou komoru pro testování průmyslových materiálů a okolních podmínek. Slouží tedy pro přesné a reprodukovatelné simulování různých klimatických podmínek. V tomto přístroji je možné výrobky ochlazovat i zahřívat. Je zde možné provádět test stárnutí a stresový test. Upozornění: žádná komponenta testovaného vzorku nesmí tvořit ve směsi se vzduchem výbušnou směs.
Další zařízení pro analýzu materiálů
- Horkovzdušná komora: Lze ji využít pro analýzu poruch materiálů, jako jsou například plasty a kovy. Poruchou může být myšlena deformace, změna barvy, nepříjemný zápach nebo nežádoucí vzhled povrchu.
- Nedestruktivní tloušťkoměr: Laboratoř disponuje nedestruktivním tloušťkoměrem suchých vrstev nátěrů.
Příprava a transport vzorků
Při laboratorním testování závisí kvalita výsledků na kvalitě vzorku. To, co se dostane do laboratoře, musí odpovídat tomu, co bylo shromážděno, fyzikálně i chemicky.
- Odběr vzorků: Vzorky se obvykle odebírají ponornou sondou přes horní poklop nebo pomocí zvláštních kohoutů umístěných na straně nádrže v daných výškách. Lze použít rovněž průřezové vzorkování. Je-li to možné, odeberte vzorek přímo do vzorkovací lahve, čímž se sníží možnosti absorpce vzduchu, odparu a kontaminace. Při odběru vzorků zahřátých kapalin se vzorek odebírá za použití vzorkovacích ventilů umístěných na nádržích či cisternových nádržích silničních a železničních vozidel nebo za použití kovové vzorkovací naběračky.
- Homogenita: Je důležité ověřit homogenitu šarže a v případě pochybností odebrat více dílčích vzorků.
- Automatizace: Automatizace zrychlí a zefektivní proces odběru a zpracování vzorku.
- Dokumentace: Je nezbytné vyplnit formulář pro odběr vzorku. Jedna kopie by měla být připojena ke vzorkům a jedna kopie by měla být uchována pro evidenční účely.
- Transport: Vzorky jsou přepravovány v uzavřených odběrových nádobkách, které jsou vloženy do stojánku nebo přepravního boxu (termoboxu) tak, aby během přepravy nemohlo dojít k rozbití, rozlití, potřísnění biologickým materiálem nebo k jinému znehodnocení vzorku. Při extrémních teplotách je nutné zajistit transport vzorku v boxech zamezujících znehodnocení vzorku mrazem nebo horkem vytemperováním boxu na vhodnou teplotu.
Likvidace použitých odběrových materiálů
Použitý odběrový materiál (jehly, ostré předměty) se ukládá do speciálních jednorázových pevných kontejnerů jako nebezpečný infekční odpad (č. 180101) a je předáván firmě k likvidaci. Biologický potenciálně infekční materiál (odběrové zkumavky, buničinové čtverečky apod., č. 180103) se ukládá do pevných plastových pytlů jako nebezpečný infekční odpad, který je rovněž likvidován specializovanou firmou. Nebezpečný infekční odpad může být skladován 72 hodin v nechlazeném prostoru nebo 1 měsíc v chlazeném prostoru.
Čtěte také: Vše o izolaci a detekci defektů v laboratoři
Čtěte také: laboratorní cvičení: extrakce DNA z rostlinných buněk
tags: #laboratorni #suska #pro #vzorky #naterovych #hmot