Vyberte stránku

Náplní předmětu je přehled běžných a speciálních laboratorních metod a přístrojové techniky používaných v silikátovém průmyslu se zaměřením na obory keramiky, žárovzdornin a maltovin.

Dále se zaměřuje na úsek technologie výroby při vyhodnocování surovin z hlediska vhodnosti jejich použití v technologickém procesu a při hodnocení vlastností hotových výrobků a degradace stavebních materiálů. V rámci předmětu jsou studenti velmi podrobně seznamováni s oblastí laboratorních metod. Pozornost je zaměřena především na široké spektrum fyzikálně chemických metod.

Přehled laboratorních metod

Student si prohloubí znalosti v provádění fyzikálně mechanických laboratorních zkouškách a dále se seznámí se speciálními metodami.

  • Vysokotlaká rtuťová porozimetrie
  • Rentgenová difrakce
  • Diferenciální termická analýza
  • Optická mikroskopie
  • Rastrovací elektronová mikroskopie

Jsou probrány principy a metody měření reologie suspenzí a těst, viskozity, měření tepelných kapacit a reakčních tepel kalorimetricky. Dále zvláštnosti měření pH v systému hydratujících maltovin, podstata různé stability skel v kyselém a zásaditém prostředí, korozní procesy a ochrana ocelové výztuže v betonech.

Teoretické poznatky jsou doplněny o příklady praktických aplikací. Předmět je zaměřen na analýzu stavebních materiálů. Objasnění základních principů metod chemické a strukturní analýzy materiálu a jejich aplikace na stavební látky.

Čtěte také: Fyzikální procesy ve stavebních materiálech

Získané dovednosti a znalosti

Absolvent kurzu je schopen například:

  • Detailně popsat principy jednotlivých fyzikálně analytických metod (termické metody, metody XRF XRD, mikroskopické metody atd.).
  • Analyzovat principy jednotlivých diagnostických metod.
  • Podrobně pospat metodické postupy jednotlivých analýz při hodnocení silikátových materiálů.
  • Navrhnout koncepci analýz pro reálné hodnocení konkrétních stavebních matriálů.
  • Interpretovat vazbu mezi zjištěnými výsledky a chováním konkrétního materiálu.
  • Na základě výsledků analýz objektivním způsobem posoudit stav resp. míru degradace stavebních materiálu.

Studenti získají vědomosti v oblasti metod chemické analýzy, s tradičními i moderními technikami optické, laserové a elektronové mikroskopie, základními postupy zpracování a analýzy obrazu, metodami pro stanovení velikosti a tvaru částic, pórovitosti a distribuce pórů v materiálu, způsoby hodnocení kvality povrchu, s termickými a spektroskopickými metodami pro identifikaci složek materiálu a nedestruktivními metodami pro zobrazení vnitřní struktury a porušení materiálu.

Osnovy výuky a cvičení

Přednášky

  1. Seznámení s náplní předmětu, přehled laboratorních metod v oboru silikátů.
  2. Odběr, příprava a úprava vzorků pro jednotlivé metody.
  3. Rentgenová difrakční analýza, přístroje, princip a použití.
  4. Mikroskopie v oblasti viditelného spektra, přístroje a preparáty.
  5. Elektronová transmisní mikroskopie, princip, přístroje, použití.
  6. Rastrovací elektronová mikroskopie, princip, přístroje, použití.
  7. Metody stanovení velikosti částic a měrného povrchu.
  8. Metody stanovení hustoty, objemové hmotnosti a nasákavosti.
  9. Vysokotlaká rtuťová porozimetrie, princip, přístroje, použití.
  10. Diferenční termická analýza, princip, přístroje, použití.
  11. Gravimetrická termická analýza, princip, použití.
  12. Kontrakčně dilatometrická termická analýza, princip, použití.
  13. Zásady zkoušení stavebních materiálů, kontrola jakosti, harmonizace norem a předpisů.

Cvičení

  1. Úvodní cvičení. Studenti jsou seznámeni s laboratorním řádem a BOZP. Jsou seznámeni s náplní cvičení a podmínkami pro udělení zápočtu.
  2. Metody používané pro termické analýzy - modelový příklad pro diferenční termickou analýzu.
  3. Využití diferenční termické analýzy při hodnocení konkrétního stavebního materiálu.
  4. Praktický příklad využití dilatačně kontrakční termické analýzy.
  5. Metody rentgenové difrakční analýzy - modelový příklad.
  6. Využití rentgenové difrakční analýzy při hodnocení konkrétního stavebního materiálu.
  7. Metody pro stanovení porozity materiálů. Praktický příklad interpretace výsledků vysokotlaké porozimetrie, ukázka výpočtu metody BET.
  8. Využití metody rentgenové fluorescence při analýzách silikátových materiálů.
  9. Exkurze na pracoviště vybavené špičkovou laboratorní technikou.
  10. Využití metod infračervené absorpční spektrografie při hodnocení stavebních materiálů.
  11. Využití metod pro stanovení velikosti částic - sedimentační metody, metody využívající laserův paprsek atd.
  12. Komplexní hodnocení stavu resp. míry degradace konkrétního stavebního materiálu.

Přednášky jsou doplněny měřením na uvedených laboratorních a zkušebních zařízeních ve cvičení. V rámci výuky je obsah přednášek připraven v digitální formě prezentace s co největším podílem grafických podkladů, které studentům reálně přiblíží předmětnou problematiku.

Ve cvičení je práce sestavena na prezentaci zadání úlohy, která je poté názorně provedena formou experimentu a student musí dosažené výsledky zpracovat formou elaborátu. Laboratorní cvičení probíhají jednou za čtrnáct dní v rozsahu 4 vyučovacích hodin. Studenti provádějí měření ve skupinách po 4. Pro každou úlohu poté skupina zpracovává pomocí počítače protokol o měření.

Na praktických laboratorních úlohách si studenti osvojí potřebné dovednosti pro měření vybraných fyzikálně-technických parametrů materiálů a konstrukcí (zjišťování elastických a deformačních vlastností stavebních materiálů a konstrukcí, měření a spektrální analýza zvuku, hluku a vibrací, měření optických vlastností materiálů, propustnost a odrazivost materiálů, barva povrchů, fotometrická a spektrální charakteristika světelných zdrojů, měření termofyzikálních parametrů stavebních materiálů, moderní metody měření rozměrů a tvaru stavebních prvků a konstrukcí), které jsou důležité pro určování spolehlivosti a jakosti - hlavně v oblasti posuzování stavebních konstrukcí a materiálů.

Čtěte také: Dopady cen stavebních materiálů

Harmonogram laboratorních cvičení

Následující tabulka uvádí harmonogram a názvy laboratorních úloh.

Označení Název úlohy
A Měření elastických vlastností materiálů
B Měření hluku a vibrací
C Měření termofyzikálních parametrů stavebních materiálů
D Měření fotometrických parametrů světelných zdrojů
E Měření optických vlastností materiálů

Doporučená literatura

  • Mészárosová L., Dufka, A.: BJA011 - Laboratorní experimentální metody, návody do cvičení, studijní opory VUT FAST v Brně 2023, ISBN 978-80-214-6194-9.
  • Dufka, A., Novák, J: Laboratorní experimentální metody, studijní opory VUT FAST v Brně 2007.
  • Dufka, A.: Laboratorní zkoušení stavebních hmot a dílců II, studijní opory VUT FAST v Brně 2009.
  • Matoušek, M., Drochytka R.: Atmosférická koroze betonu, IKAS Praha, 1998, ISBN 80-902558-0-9.
  • Pištěková M: Chemie stavebních látek, studijní opory VUT FAST v Brně 2005.
  • Šašek L. a kol.: Laboratorní metody v oboru silikátů. SNTL Praha, 1981. ISBN 80-7252-057-11.
  • Dobrý O., Palek L: Koroze betonu ve stavební praxi, SNTL, 1988,. SNTL, 1988. ISBN 80-214-1158-1.
  • Lach, V., Daňková, M: Mikrostruktura stavebních látek. SNTL, 1999.
  • Vondráček Vlastimil: Metody studia struktury. Technická Universita Ostrava, 2012. ISBN 978-80-248-2559-5.
  • ROVNANÍKOVÁ, Pavla a Pavel ROVNANÍK. Stavební chemie. Modul 1-4, Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005.
  • KLOUDA, P. Moderní analytické metody. Ostrava: Nakladatelství Pavel Klouda, 2003, 2. vyd., 132 s.
  • KEALEY, D.; HAINES P. H.: Analytical chemistry, Oxford: BIOS, 2002.
  • NĚMCOVÁ, I. et al.: Spektrometrické analytické metody I., Praha: Karolinum, 1997.
  • NĚMCOVÁ, I. et al.: Spektrometrické analytické metody II., Praha: Karolinum, 1998.
  • TARABA, B.: Chemická struktura pevné fáze, Ostrava: Ostravská univerzita, 1995.
  • EARNSHAW, Alan a Norman Neill GREENWOOD. Chemie prvků. Svazek I a II. Přeložil František JURSÍK. Praha: Informatorium, 1993.
  • Semerák, P.: Aplikovaná fyzika. ČVUT 2009.
  • Michalko, O. - Mikš, A. - Semerák, P. - Klečka, T.: Fyzikální a mechanické zkoušení stavebních materiálů. ČVUT 1998.
  • Brož J.: Základy fyzikálních měření I. SPN, Praha 1967.
  • Horák Z.: Praktická fyzika. SNTL, Praha 1958.
  • Habel J.a kol: Světelná technika a osvětlování. FCC Public, Praha 1995.
  • Fuka J.-Havelka B: Optika. SPN, Praha.
  • Vrbová M. a kol: Lasery a moderní optika. Prometheus, Praha 1994.
  • Toman, J. - Semerák, P.: Fyzika 10 Praktická cvičení.
  • Frumar M.: Chemie pevných látek I, skripta VŠCHT Pardubice, 1992.
  • Pavlíková M. Keppert M.: Chemie stavebních materiálů. Česká technika-nakladatelství ČVUT, 2009. ISBN: 978-80-01-04237-3.
  • Goncalves M. C., Margarido F.: Materials for Construction and Civil Engineering. Springer, 2015. ISBN: 978-3-319-34841-4.

Čtěte také: Složení betonu: 1 m3

tags: #metody #analyzy #stavebnich #materialu #laboratorni #cviceni

Oblíbené příspěvky: