Ochranná vrstva hydroizolace základů před zásypem

Hydroizolace základů je klíčová pro ochranu stavby před zemní vlhkostí, tlakovou vodou a radonu. Způsob ochrany se liší u novostaveb a starších objektů. Zatímco u novostavby je kvalitní hydroizolace standardem, u starých chalup či chat s nedostatečnou nebo chybějící izolací je dodatečné odizolování základů nutností pro prevenci problémů s vlhkostí v domě.

Typy hydroizolačních materiálů

Výběr hydroizolačního materiálu závisí na místních podmínkách, účelu stavby, sklonu terénu a dalších faktorech. V projektové dokumentaci by měl být materiál vždy uveden. Nejpoužívanější materiály jsou:

• Hydroizolační pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu:
  • Oxidovaný asfaltový pás: Má nízkou elasticitu a tepelnou odolnost, vhodný pro méně náročné stavby. Není odolný UV záření.
  • Modifikovaný asfaltový pás SBS: Vyniká elasticitou, tepelnou stálostí a odolností proti mrazu.
• Asfaltové pásy podle nosné vložky:
  • Nekovová vložka (skleněná tkanina): Spolehlivé hydroizolační vlastnosti, lze použít samostatně nebo jako doplněk. Kotví se lepidlem.
  • Hliníková vrstva: Využívá se v oblastech s rizikem úniku radonu, ale i u běžných staveb. Kotví se hořákem.
• Hydroizolační stěrky a nátěry:
  • Vhodné pro vnitřní i venkovní použití, často v koupelnách. Aplikují se štětcem nebo válečkem.
  • Jednosložková hydroizolace: Připravená k okamžitému použití, po zaschnutí vytváří elastickou vrstvu.
  • Dvousložková hydroizolace: Na bázi polymerové pryskyřice, schne rychleji, vyžaduje náročnější přípravu promícháním dvou složek.
  • Příkladem je stěrka Profidicht 1K FIX, která vytváří bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité základy. Vyžaduje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic.
• Syntetické materiály:
  • PVC izolace, nopové fólie, plastové a pryžové materiály, geotextilie. Geotextilie samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.

Příprava podkladu a aplikace hydroizolace

Příprava podkladu

Prvním a často podceňovaným krokem je důkladné očištění betonového povrchu od nečistot, skvrn, mastnoty a sutin. Je nutné zkontrolovat, zda v některých místech nevyčnívá kamenivo nebo hrbolky. Tyto nerovnosti mohou poškodit fólii nebo pás. Na savý minerální podklad se nanese penetrace IMBERAL® Aquarol 10D. Podklad může být mírně vlhký, ale během aplikace hydroizolace nesmí pronikat podkladem voda.

Pro utvoření fabionů v rozích a vyrovnání nerovností se použijí speciální malty INTRASIT® SM 54Z nebo INTRASIT® RZ1 55HSP. Trhliny do 5 mm se proškrábnou a vyplní vhodným materiálem, např. ÖKOPLAST® 1K 20B. Větší díry a praskliny se vyplní opravnými maltami. Staré pevně přilnuté bitumenové nátěry lze po očištění rovnou přetírat.

Penetrační nátěr

Penetrační nátěr se nanese v souvislé vrstvě na základovou desku v šířce 0,7 až 1 m v místech obvodových a nosných stěn. Slouží jako podklad pro lepení asfaltového pásu a zajišťuje lepší přilnavost. Nátěr se aplikuje i na boční stranu betonového základu (postačí 150 mm). Penetrační nátěr by měl být vybrán s ohledem na zvolený systém a před aplikací musí být povrch plně vyschlý. Teplota pro zpracování by měla být 5 °C až 35 °C.

Čtěte také: Stínící tkanina: využití a instalace

Natavování hydroizolačního pásu

Natavování asfaltových pásů se provádí pomocí propan-butanového hořáku. Pásy se prodávají nejčastěji v rolích šíře 1 m, které se často rozříznou na polovinu (0,5 m) pro snazší manipulaci, zejména pokud je šířka obvodového zdiva 0,4 m. Během tavení je důležité dbát na bezpečnost a pás natavit do takové míry, aby dobře přilnul k povrchu, ale nedošlo k jeho propálení. Pás se během nahřívání rozmotává po malých částech a následně se pevně přitiskne k podkladu.

Napojení dvou částí pásu se provádí precizně s přesahem minimálně 100 mm. Stejný přesah by měl být i na boční straně základů. Veškeré okraje pásů je třeba pečlivě roztavit a uhladit zednickou lžící.

Izolace prostupů

V místech, kde se hydroizolační pás protíná s potrubím (nebo chráničkami), je nutné postupovat velmi opatrně. Hořák se nesmí přiblížit k plastovým vývodům, aby nedošlo k jejich deformaci nebo vzplanutí. Pás se přeruší těsně před vývody a následně se zkrácený pás nataví do potřebné míry tak, aby byly zajištěny přesahy 100 mm na každé straně pro napojení. Pás se předem nahřeje hořákem a v co nejkratším čase se přiloží (navlékne) mezi potrubí a přitlačí k desce.

Ochranná vrstva hydroizolace

Po úspěšném natavení pásů je nezbytné hydroizolaci ochránit před mechanickým poškozením (protržením, proříznutím, proseknutím), které může nastat během zásypu. Ochrana se dělí na dočasnou a trvalou:

• Dočasná ochrana:
  • Lehký pás charBIT A330 H, starý koberec, polystyren, geotextilie.
• Trvalá ochrana:
  • Betonová mazanina nebo potěr (před pokládkou podlahových vrstev).
  • Přilepené desky z extrudovaného polystyrenu (XPS), které slouží zároveň jako tepelná izolace. Jsou nenasákavé a lze je zahrnout zeminou. Doporučuje se tloušťka XPS cca 50 mm.
  • Nopová fólie.
  • Přizdívka z cihel.

Svislé drenážní vrstvy, jako je nopová fólie, plošná drenážní vrstva, nebo štěrkový zásyp, omezují zatížení izolace hydrostatickým tlakem a zároveň slouží jako ochrana před mechanickým poškozením při zásypu. Drenážní část systému se odděluje od zeminy separační vrstvou, nejčastěji geotextilií, která brání zanesení částečkami zeminy.

Čtěte také: Použití krycí tkaniny na plot

Nopová fólie jako ochranná vrstva

Nopová fólie se nejčastěji vyrábí z polyetylenu vysoké hustoty (HDPE), který je odolný vůči chemickým látkám v zemině a biologickým vlivům. Položí se do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům, čímž vzniká větrací mezera mezi fólií a základy. Fólie se vyvede zhruba 20 cm nad úroveň terénu a její horní hrana se přichytí ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery.

Je důležité si uvědomit, že nopovou fólii nelze považovat za plnohodnotnou hydroizolaci. Slouží především jako ochranná vrstva a pro odvod vody. Pokud je na zdi osazena hydroizolace, je vždy třeba použít fólii s nopy obrácenými směrem k zemině, aby se minimalizovalo riziko vtlačení nopů do izolace.

Drenážní systém

Drenážní systém zahrnuje svislou drenážní vrstvu před svislou izolací a obvodovou drenáž podél stěn s revizními šachtami pro kontrolu a čištění. Svislá drenážní vrstva slouží pro rychlé odvedení vody přitékající k objektu a její nasměrování do obvodové drenáže, čímž brání vodě, aby působila tlakově na svislou izolaci.

Drenáž je tvořena perforovanou drenážní trubkou, která se klade ve spádu směrem, kterým má odtékat voda. "Horní" konec drenážní trubky se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Na obou koncích vyvedených nad terén je vhodné umístit perforované kryty proti hlodavcům. Výkop se vyloží geotextilií, poté se vysype vrstvou jemného písku, štěrku a drti. Na ni se položí drenážní hadice, která se následně zasype vrstvou drti a štěrku. Na tuto vrstvu lze položit valouny nebo betonovou dlažbu se spádem od chalupy. Nedoporučuje se obalovat samotnou drenážní trubku geotextilií.

Specifické situace a doporučení

Staré domy a rekonstrukce

U starých domů je dodatečná hydroizolace poměrně ošemetná. Je důležité si uvědomit, že souboj s vlhkostí může u určitých typů tradičních stavebních materiálů (např. hliněné domy, porézní kámen) vést k nežádoucímu vysušení a poškození stavby. Doporučuje se konzultace s odborníky, památkáři a majiteli podobných staveb.

Čtěte také: Druhy krycích textilií na plot a jejich montáž

Základy odkrývejte postupně, po třech až čtyřech metrech, aby se předešlo popraskání nebo sesunutí zdí. Staré chalupy pravděpodobně nemají armované betonové základy v dostatečné hloubce. Při odvlhčení pomocí kombinace drenážní roury se zásypem, geotextilie a nopové fólie je třeba vždy odkopat pouze zmíněný kus, položit fólii a drenáž, zasypat a teprve pak pokračovat dál.

U starých domů ve svahu může dodatečná hydroizolace způsobit náhlé rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ část, což může vést k vysychání spojovací hliněné malty nebo nežádoucímu pohybu sypaného materiálu. V takovém případě je vhodné povolat statika.

Základová deska na XPS

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (XPS) je moderní způsob zakládání, využívaný zejména u pasivních a dřevostaveb. Tento systém nabízí rychlou výstavbu, dobrou tepelnou izolaci a eliminaci tepelných mostů.

Postup realizace zahrnuje skrývku ornice, vytyčení stavby, přípravu inženýrských sítí, položení geotextilie jako separační vrstvy, zásyp a hutnění štěrkové vrstvy a jemné podsypové vrstvy. Následuje pokládka tepelněizolačních desek Austrotherm XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF s polodrážkou pro vytvoření souvislé izolační vrstvy. Bednění základové desky se vytváří z XPS desek, které se lepí nízkoexpanzní PU pěnou a mechanicky kotví. Veškeré prostupy musí být pečlivě utěsněny a mechanicky zabezpečeny. Po uložení betonářské výztuže následuje betonáž a finální úprava povrchu. Vodorovná hydroizolace se aplikuje s přesahem min. 100 mm pro správné napojení svislé hydroizolace.

Zateplení soklu a základů

Při zateplení soklové části stavby se používají speciální desky Austrotherm EPS SOKL 150 či Austrotherm XPS TOP P GK, které odolávají vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání. Tloušťka extrudovaného polystyrenu 16 cm je často postačující, ale v závislosti na konkrétních podmínkách může být vhodné zvážit silnější izolaci.

Drenáž okolo základů - ano, či ne?

Provádění drenáží okolo nepodsklepených rodinných domů je ve většině případů zbytečné, pokud je stavba chráněna kvalitní hydroizolací proti zemní vlhkosti a vzlínající vodě. Drenáž se navrhuje především pro snížení hydrofyzikálního namáhání stavby, jako pojistka v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy u podsklepených objektů a jako dodatečná ochrana stávajících staveb, u kterých došlo k poškození hydroizolace. Návrh je nutné provést odborně s příslušnými výpočty a zejména na základě hydrogeologického průzkumu k možnosti vsakování drenážních vod.

Pokud je v místě stavby nepropustné podloží, vsakování stejně nebude fungovat a situace se může zhoršit. Zásyp drenáže štěrkem až k rostlému terénu je chybný, protože vytváří řečiště pro přívod vody do drenáže a potažmo do základové spáry.

Doporučuje se minimalizovat množství povrchové a podpovrchové vody, která bude stékat podél izolace stěn. Přilehlý terén by měl být proto dobře spádován od objektu a odvodněn, dešťové svody zaústěny do kanalizace. Zásyp výkopu (stavební jámy) je třeba kromě drenážního tělesa provádět z málo propustného materiálu, který omezí množství vsakující se vody.

tags: #ochranná #vrstva #hydroizolace #základů #před #zásypem

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyrovnat podlahu OSB deskami
• Bezpečnostní fólie na okna
• Plastová lišta 7452EX pro Citroën C5 II
• Správné mazání lišty pily
• Recyklace štěrku: klíč k udržitelnosti