Podlahové vytápění je velmi komfortní a ekonomické řešení, které se stále více prosazuje v nových projektech i rekonstrukcích. Instalace podlahového topení ale není jednoduchá a doporučuje se svěřit ji odborné firmě. Životnost celého systému i podlahové krytiny je závislá na správném uložení soustavy a precizním zpracování podkladu podlahy.
Dilatace a izolace
Obvodový dilatační pás plní zásadní roli dilatace mezi konstrukcí potěrové desky a zdmi budovy. Trvale zabraňuje praskání a poškozování potěrové desky-podlahy v průběhu provozu podlahového topení. Zároveň plní funkci tepelné izolace, která zamezuje tepleným ztrátám z topné desky přes stěny budovy.
Dilatační pás je obvykle měkký obvodový pás - zpěněný polyetylen o síle 8-10 mm. K dilatačnímu pásu je připevněna separační folie, která se volně pokládá na polystyrenovou izolaci pro utěsnění prostoru mezi dilatační obvodovou izolací a polystyrénem. Dilatační pás připevněte po celém obvodu každé místnosti, kde bude instalováno podlahové teplovodní topení. Rohy místnosti se snažte co nejdokonaleji kopírovat.
Podlaha v celé místnosti musí být pokryta izolační vrstvou - polystyrenem. Tloušťka izolace v obytných místnostech ležících nad nevytápěnými prostorami nebo v přízemí nad základy se doporučuje vrstva polystyrenu o minimální tloušťce 8-10 cm. V případě provádění izolace v místnostech nad vytápěnými prostory se doporučuje tloušťka 3-5 cm.
Na poslední vrstvu izolace, dle typu podlahového topení, položte separační, reflexní či izolační fólii. Fólie slouží k ochraně izolace proti protečení potěrové vody, tvorbě tepelných mostů, zabraňuje šíření tepla či chladu, rovnoměrně roznáší teplo, zpevňuje izolační vrstvu, pomáhá šíření tepla, tvoří teplotní bariéru případně izoluje. Fólie s montážním rastrem pomáhá a usnadňuje při montáži potrubního rozvodu.
Čtěte také: Výška betonové podlahy dle platné normy
Instalace potrubí
Potrubí se instaluje přímo na položenou folii a je fixováno pomocí příchytek. V případě klasického polystyrenu doporučujeme použití příchytky U80L, kdy tato příchytka je speciálně konstruována pro fixaci potrubí do běžného polystyrenu. Vlastnosti příchytky vykazují jednoduchou instalaci, příchytka perfektně fixuje potrubí na polystyren, potrubí se díky tomu nevytahuje.
Vodící fixační lišta je pomocí příchytek nebo samolepu na zadní straně lišty kotvena na vrchní vrstvu izolace pokrytou folií. Jednotlivé okruhy v místnostech je potřeba instalovat dle předem připraveného plánu uložení potrubí. Potrubí se pokládá jednoduše rozvinováním trubky z cívky nebo vytahováním z odvinovacího zařízení.
Potrubí zatlačujte pod pravým úhlem do vodící lišty nebo uchyťte potrubí pomocí fixační příchytky. Požadované ohyby potrubí lze snadno a jednoduše provádět rukou. Začátek potrubí napojte na rozdělovač. Potrubí začněte ukládat od vnější obvodové zdi směrem ke středu místnosti. Nejbližší vzdálenost potrubí od zdi je 15 mm.
Pokud chcete vytvořit v celé místnosti rozteč potrubí 200mm, tak instalujte potrubí do středu místnosti s roztečí 400mm. Ve středu místnosti potrubí otočte o 180 stupňů a středem vytvořeného prostoru instalujte potrubí zpět. Tímto vytvoříte požadovanou rozteč 200 mm v celé místnosti. Konec instalovaného potrubí napojte do požadovaného umístění na rozdělovač.
Rozdělovače slouží k distribuci a regulaci tepla do jednotlivých místností. Na jeden rozdělovač lze připojit maximálně 10-12 topných okruhů. Rozdělovače se vyrábí z mosazi, nerezové oceli, plastů. Jsou dodávané jako pevné, vyrobené z tažené tyče s daným počtem vývodů. Průměr připojení u běžně používaných rozdělovačů je od ¾″ až do 2″. Volba rozdělovače závisí na počtu okruhů a zdroji tepla. Optimálním řešením je vždy zdroj, který dodává rozdělovači vodu o požadované teplotě pro podlahové vytápění. V případě soustavy kombinované je možné instalovat směšovací rozdělovač, který je schopen upravit (snížit) teplotu vody pro podlahové vytápění.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Zatlačte konec trubky pod vodící drážku skříňky. Před zatlačením potrubí do skříňky trubku pečlivě ohněte do požadovaného tvaru pro připojení na rozdělovač. Přiložte potrubí k příslušnému vývodu na rozdělovači a potrubí zkraťte na požadovanou délku. Konec potrubí vystřeďte a skoste vnitřní hranu pomocí „vyhrdlení potrubí”.
Tlaková zkouška
Všechny okruhy podlahového topení musí být po instalaci odzkoušeny z hlediska těsnosti a úniku pomocí tlakové vody. Každý okruh je potřeba pečlivě pomocí tlakové vody naplnit a dokonale odvzdušnit. Tlaková zkouška se provádí ihned po instalaci podlahového topení napojeného na rozdělovače.
Doporučený tlak pro zkoušení potrubí Top Heating je 3 až maximálně 6 bar po dobu 24 hodin. Přístroje na měření tlaku vody doporučujeme používat s přesností na 0,1 bar. Zkušební tlak nesmí klesnout o více než 0,1-0,25 bar a nesmí docházet k jakýmkoli netěsnostem. Upozorňujeme na možnou diferenci teplé a studené vody při tlakování. Při nanášení lité podlahy či potěru, je nutné udržovat kontrolní tlak neprodyšnosti na úrovni minimálně 3 bar.
Litá podlaha (anhydrit/beton)
Velkou výhodou litých podlah je především jejich uplatnění prakticky při řešení všech interiérových podlah. Litá podlaha jako základ pro položení další vrstvy podlahové krytiny se dá tedy využít nejen v bytových domech, ale v administrativních či komerčních budovách nebo například sportovních halách. Tím je také řečeno, že je anhydritová podlaha vysoce odolná i vůči velkému zatížení. K zatvrdnutí anhydritové podlahy je zapotřebí jeden den. Pak se může pokračovat v dalších pracovních činnostech. Mezi další výhody patří také vysoká finální pevnost a rychlost instalace.
Jedním z nejvíce využívaných materiálů současnosti je anhydrit. Ten se využívá například pro byty, kde se počítá s podlahovým vytápěním. Anhydrit trubky s teplonosným médiem dokonale obalí a vyplní veškeré dutiny. Při realizaci podlahy s vytápěním jsou anhydritové podlahy velice vhodné zejména pro svou vodivost. Rozdíl je také ve vrstvě materiálu. Beton vyžaduje tloušťku cca v rozmezí 50 až 60 milimetrů. Anhydritová vrstva je dostatečná o tloušťce 40 milimetrů běžně se pokládá i tenčí vrstva (35 mm).
Čtěte také: Živé ploty v ČR a zákony
Je třeba vytvořit podlahový základ z anhydritu či betonu. Pokud nepokládáme beton na hydroizolaci v novostavbě či při radikální rekonstrukci staršího domu, podkladní beton často není rovný, drolí se, vykazuje zbytky starého lepidla, případně asfaltu, jsou v něm trhliny, praskliny. Nová betonová vrstva pak na takový podklad špatně přilne, drolení spodních vrstev navíc nezamezí. Ovšem stěrkování či samonivelační materiály jsou v tomto případě zbytečné, budeme přece betonovat.
Jediným smysluplným řešením je odstranit nesoudržný materiál, podklad důkladně zamést a vysát a poté použít hloubkovou penetraci, která podkladní vrstvy zpevní. Následně je již možné betonovat. V tomto případě se bez vyrovnání podkladu do naprosté roviny před uložením izolací a podlahového topení nevyhneme. Až poté je možné aplikovat beton, ať už tradiční či topný potěr - anhydrit.
Důležitá je také zpevněná přístupová cesta, která vyhovuje nákladním automobilům s pískem, stejně jako prostor u stavby, kde se bude míchat betonová směs. Pokud to bude někde nutné, je též třeba zhotovit šalování. Pro řezání dilatací bude zapotřebí informace, kam se budou otevírat dveře (stačí např. projekt). Dodavatel též musí znát výchozí výšku a případně informace, kde budou rozdílné výšky podlah. Je to zásadní kvůli finálním krytinám (rozdíl mezi místnostmi minimálně 5 mm). Minimální vrstva nového betonu je 4,5 cm, optimální vrstva je 6 cm na polystyren a na podlahové topení 4 až 5 cm nad trubky podlahového topení.
Teplota v objektu nesmí při realizaci a tvrdnutí betonu klesnout pod +8 °C. Rovinnost nového betonu bude dle normy 2 mm na 2 m (měřeno volně položenou latí). V případě betonáže na minerální vatu je tolerance rovinnosti až 10 mm. Strojově hlazené betonové podlahy nemohou sloužit jako finální povrch bez dodatečné úpravy například nátěrem či jinými krytinami.
Po skončení betonáže je dle ČSN norem ochranná lhůta 28 dní (doba zrání betonu při teplotě 10 až 15 °C). V tuto dobu nesmí být beton zatěžován. Dle zkušeností je beton dva až tři dny od betonáže pochozí, ale doporučuje se alespoň 14 dní beton rozhodně nadměrně nezatěžovat. Beton pro své zrání potřebuje vodu. Je tedy nutné během prvních 14 dnů udržovat beton v dostatečné vlhkosti, zejména v prvních 7 dnech. Ideální je kropení jedenkrát za den od druhého dne, ale pozor na vymývání cementu přímým proudem vody z dosud nezavadlého povrchu. V letních měsících (teploty nad 25 °C ) se doporučuje kropit více, beton nesmí být suchý. V zimních měsících (teploty pod 5 °C) je nutné temperovat objekt alespoň na 8 °C. Při teplotě betonu pod 5 °C se zpomaluje hydratace betonu (zrání betonu) a při teplotě 0 °C se úplně zastavuje. Betonáž v teplotách pod 0 °C není vůbec možná. Vytápění do podlahového topení je přípustné nejdříve 21 dní od betonáže.
Jako náhrada kari sítí se při betonáži používají polymerová vlákna. Jde o 35 až 55 mm dlouhá vlákna tvrzeného polymeru, který se promíchá do celé směsi betonu a tím jej váže.
Nátopná zkouška
V případě, že jste zvolili pro vytápění vašeho domu či bytu, případně jednotlivých místností podlahové teplovodní topení, je před započetím jakýchkoliv podlahářských prací zcela nezbytná nátopná zkouška. Před započetím topné zkoušky je nutné nechat nový potěr dostatečně vyzrát. U cementových materiálů je potřebná doba minimálně 21 až 28 dnů a zbytková vlhkost by neměla být vyšší než 5 % CM, u anhydritových litých podlah je to minimálně 7 až 9 dnů. U Anhydritu je doporučeno provést zbroušení vrchní vrstvy, takzvaného sintru, které je po úplném vytvrdnutí materiálu podstatně obtížnější.
Dle ČSN by zbytková vlhkost u vytápěných anhydritových podlah neměla být vyšší než 0,3 % CM, u cementových vytápěných potěrů 1,5 % CM. V případě nutnosti je možné zbytkovou vlhkost v cementových nevytápěných potěrech uzavřít speciálním nátěrem, ve vytápěných jen po konzultaci s odborným technikem.
Je-li podlahové topení zalito v potěru, je potřeba před pokládkou podlahy provést nátopnou zkoušku. Jejím účelem je ověření správné funkce systému, jeho seřízení a nastavení. Výrobci litého potěru uvádějí přesný technologický postup vysoušení a nátopné zkoušky. Rozhodně se od tohoto postupu neodchylujte.
Přibližně můžete počítat zhruba s tímto průběhem: Při prvním zátopu se začíná vytápět teplotou potěru (min. 15 °C) a teplota se postupně zvyšuje maximálně o 5 až 10 °C za 24 hodin až k dosažení maximální teploty, kterou musíme následně udržet několik (zpravidla 5) dní. U anhydritu činí tato hodnota cca 45 °C, u cementového potěru cca 55 °C. Ochlazování musí opět probíhat postupně tempem max. 10 °C/24 h. Místnost musí být dobře odvětrávaná, ale není žádoucí průvan. Po tomto cyklu by měla podlaha 3 dny odpočívat.
Pokud se objeví během nátopné zkoušky závady, musí se po jejich odstranění celý postup zopakovat. Nátopnou zkoušku musí provést odborná topenářská firma za účasti investora, uživatele, dodavatele a projektanta a musí o ní být vystaven protokol. Všechny podrobnosti uvádí norma ČSN 744505.
Podlahová krytina
Pro podlahové vytápění jsou vhodné pouze podlahové krytiny s malým tepelným odporem. Nedoporučují se koberce s výškou vlasu nad 10 mm a gumovým podkladem, PVC s plstěnou podložkou a parkety z měkkého dřeva. Dřevěné krytiny musí být dokonale vysušené, protože jinak se mezi nimi rozevřou spáry.
Nejvhodnější dřevěná podlaha na podlahové vytápění je třívrstvá deska. Pokládáme dřevěnou podlahu lepidlem, vyrobeným přímo pro tento účel. Zachovává všechny vlastnosti a pružnost po desítky let, a to i přes velké teplotní výkyvy.
Kolem stěn a pevných vstupů do podlahy (např. sloupků, trubek atp.) musíte zachovat nejméně 1 cm širokou dilatační spáru. Dále musí být vytvořena dilatační spára ve velkých plochách a to vždy maximálně po 8 metrech šíře a 20 m délky podlahy. Odchylka rovinnosti by neměla být větší než 3 mm na 2 m délky v kterémkoli místě a směru. Během instalace se nemá vlhkost podlahy vychýlit z povoleného rozsahu (u podlah Barlinek.cz je to 7 % ± 2 %).
Po instalaci je doporučeno udržovat 48 hodin teplotu 21 °C a poté ji zvyšovat o 1 až 2 stupně. Termostat musí být nastaven tak, aby na povrchu podlahy nebyla překročena teplota 29 °C. Během topné sezony se topení NEVYPÍNÁ, na jejím konci by měla být teplota opět snižována postupně tempem 1 až 2 °C denně. Největší komfort přináší, je-li podlaha vytápěna v celé ploše. Nemá tak chladnější místa a nedochází k nerovnoměrnému tepelnému zatěžování krytiny. Podlahu nezakrývejte kobercem a nohy nábytku by měly být vysoké nejméně 10 cm.
Teplovodní vytápění lze v horkých dnech použít i jako podlahové chlazení!
Parametry trubek pro podlahové topení
| Materiál trubky | Průměry | Maximální provozní teplota | Maximální provozní tlak |
|---|---|---|---|
| PE-X (síťovaný polyetylen) | 10 × 2 mm, 12 × 2 mm, 16 × 2 mm, 17 × 2 mm, 18 × 2 mm | 90 °C | 10 bar |
| Měď (SF-Cu) | 10 × 0,6 mm; 12 × 0,7 mm; 14 × 0,8 mm | Neuvedeno | Neuvedeno |
tags: #vyska #betonu #nad #podlahovym #topenim #norma