Kročejová izolace je důležitou součástí skladby každé podlahy. K přenosu hluku ovšem nedochází pouze do spodního patra, ale i do okolních místností skrze stěny. Pro omezení všech akustických mostů a zamezení přenosu vibrací mezi dvěma konstrukcemi proto potřebujeme materiály k tomu určené.
Materiály pro kročejovou izolaci
Mezi nejpoužívanější kročejové izolace lze zařadit polystyren a minerální vatu. Kročejový polystyren je patrně nejčastěji používanou kročejovou izolací podlahy díky své ceně a poměrně nízké stlačitelnosti. V případě použití mezi jednotlivými obytnými prostory se ovšem jedná o faktor, který není až tak důležitý - obytné prostory bývají vytápěny na obdobnou hodnotu, a proto zpravidla větší únik tepla nehrozí. Kročejová minerální vata je oproti polystyrenu výrazně dražší a hlavně stlačitelná - proto nedovoluje použití ve vyšších skladbách podlah, ale ideálně se hodí pro těžké plovoucí podlahy. Oproti polystyrenu má lepší hodnoty součinitele tepelné vodivosti i lépe zatepluje.
Přehled vybraných izolačních materiálů
| Materiál | Vlastnosti |
|---|---|
| PTN | Určen pro těžké plovoucí podlahy, stlačitelnost max. 4 mm, vysoká tuhost. |
| Bachl EPS T 4000 | Elastifikovaný pěnový polystyren pro útlum strukturálního hluku. |
| Styrofloor T5 | Zvukově a tepelněizolační desky z EPS pro kročejový útlum. |
Součinitel prostupu tepla u podlah na terénu
Na podlahy je kladena celá řada různých požadavků. Jednu skupinu tvoří požadavky z hlediska tepelné techniky, jako například: součinitel prostupu tepla, nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce nebo pokles dotykové teploty podlahy. Tento článek se bude zabývat návrhem skladeb podlahových konstrukcí na terénu z hlediska splnění požadavku na součinitel prostupu tepla. Označuje se velkým písmenem „U“ a jednotku má watt na metr čtvereční krát kelvin [W/m2K]. Čím je hodnota menší, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti konstrukce.
Výpočtové metody a vývoj norem
Do roku 1999 se výpočet tepelných ztrát stavebních konstrukcí ve styku se zeminou prováděl výhradně dle metodiky normy ČSN 06 0210. V listopadu roku 1999 byla vydána norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody. Po zrušení ČSN 06 0210 v roce 2008 se citovaná ISO norma stala jediným podkladem použitelným pro návrh a hodnocení těchto podlahových konstrukcí.
Výpočetní postup dle ČSN EN ISO 13 370 umožňuje zohlednit různé typy okrajových izolací a tím umožňuje optimalizaci návrhu tepelné izolace. Výpočetní postup může být o něco složitější než postup dle ČSN 06 0210, je jím však možno docílit výrazného snížení tloušťky tepelné izolace v ploše podlahy a nahradit tuto izolaci izolací po obvodu budovy. Větší účinnost z hlediska snížení tepelných ztrát má při stejné tloušťce a hloubce, resp. šířce svislá okrajová tepelná izolace než vodorovná okrajová izolace.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Klíčové zásady návrhu
- Při aplikaci kročejové izolace je třeba jednotlivé kusy klást přesně vedle sebe a odizolovat roznášecí desku od okolních stěn.
- Na součinitel prostupu tepla konstrukce nemá vliv pouze tepelná izolace v ploše podlahy, ale například i tepelná izolace základů.
- Správným návrhem lze docílit splnění požadavku normy při optimalizaci nákladů.
- Tepelný odpor „R“ charakterizuje izolační schopnost konstrukční vrstvy: R = d/λ.
Čtěte také: Montáž kročejové izolace pod OSB: Postup krok za krokem
Čtěte také: Beton a kročejová izolace
tags: #kročejová #izolace #součinitel #prostupu #tepla