Hluk je znečištění, které často uniká naší pozornosti, ačkoli dokáže způsobit stejně závažné škody jako jiná, více viditelná znečištění. Dlouhodobé vystavení hluku ohrožuje lidské zdraví, hlavně duševní, jelikož mozek je vystavován velkému množství vjemů, které jej zahlcují a způsobují únavu. Práce v hlučném prostředí je méně efektivní, než když máte optimální zvukové pozadí.
Ochrana lidského zdraví před hlukem a vibracemi je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v §§ 30-34 tohoto zákona. V návaznosti na tento zákon jsou pak limity pro hluk a vibrace podrobně stanoveny v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády bylo v červenci 2016 novelizováno a jednotlivé změny byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod číslem 217/2016 Sb. Dále pak Nařízením vlády č. 241/2018 Sb., a Nařízením vlády č. 433/2022 Sb.
Definice a typy chráněných prostor
Hygienické limity hluku jsou stanoveny pro následující prostory:
- chráněný venkovní prostor
- chráněný venkovní prostor staveb
- chráněný vnitřní prostor staveb
- pracoviště
Chráněný venkovní prostor
Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Hluk pronikající do bytu z vnějšku se obvykle řeší už v prostoru před okny obytných místností, kde musí být splněny hygienické limity pro chráněný venkovní prostor stavby. Pokud jej nedokáže provozovatel dodržet, přikračuje se k protihlukovým opatřením, jako jsou protihlukové stěny, výměny vozovky, rekonstrukce trati, či tzv. individuálním protihlukovým opatřením jako je např. výměna oken.
Chráněný venkovní prostor staveb
Chráněný venkovní prostor staveb představuje prostor do vzdálenosti 2 m před částí obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněný venkovní prostor staveb je zřízen pro zajištění ochrany vnitřního prostoru budov včetně možnosti větrání. Není určen pro ochranu osob zdržujících se v místech okolo budov.
Čtěte také: Dopady hluku z dopravy na zdraví
Chráněný vnitřní prostor staveb
Do chráněného vnitřního prostoru staveb patří obytné místnosti a místnosti ve školách a zdravotnických zařízeních. Nepatří sem místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Hluk ve vašem domě, nebo z domu sousedního je třeba posoudit uvnitř bytu, v tzv. chráněném vnitřním prostoru stavby. Příkladem může být výtah, kotel, vzduchotechnika, ale také reprodukovaná hudba, apod. Povinnost zajistit dodržení hygienických limitů je na straně majitele, či provozovatele domu / daného prostoru v domě. Jestliže Vás trápí hluk od souseda nad Vámi, pravděpodobně se jedná o tzv. kročejový hluk. Ten se projevuje jako mechanické nárazy šířící se skrze podlahu / strop a dále obecně přes konstrukci domu, či skrze stoupačky například. Slyšíte potom chůzi, posouvání židle, pád kuchyňského náčiní, apod. Toto je způsobeno nevhodným odizolováním podlahy, či jiných konstrukčních částí domu, pomocí tzv. zvukoizolačních materiálů. Nejefektivnějším řešením je rekonstrukce a odizolování podlahy sousedů nad Vámi. Pokud Vás ruší hluk z chodby nebo vedlejšího bytu (televize, hovor lidí, štěkot psa…), příčinou je nízká neprůzvučnost stěny či dveří.
Hygienické limity hluku
Hygienický limit v chráněném vnitřním prostoru stavby se stanovuje zvláště pro denní (6:00 - 22:00) a noční dobu (22:00 - 6:00). Jeho výše je 35 - 40 dB ve dne a 25 - 30 dB v noci, v závislosti na zdroji hluku. Tyto hodnoty jsou poměrně nízké a měly by poskytnout dobré podmínky pro klidný spánek a běžnou denní činnost uvnitř bytu. Pokud tedy nemůžete spát, braňte se. Pokud bude zjištěno překročení limitu, jste v právu. Sjednejte nápravu pomocí autorizovaného měření hluku. Protokol, který bude k tomuto měření vystaven, Vám poskytne možnost se domáhat spravedlnosti.
Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladina akustického tlaku A LAmax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
Limitní hodnoty hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb
| Chráněný prostor | Doba pobytu | 1 | 2 | 3 |
|---|---|---|---|---|
| Nemocniční pokoje | 6.00-22.00 | 40 | 25 | - |
| 22.00-6.00 | 35 | 20 | - | |
| 7.00-21.00* | - | - | 55 | |
| Lékařské vyšetřovny, ordinace | po dobu používání | 35 | - | - |
| 7.00-21.00* | 30 | - | 50 | |
| Obytné místnosti | 6.00-22.00 | 40 | 30 | - |
| 22.00-6.00 | 35 | 25 | - | |
| 7.00-21.00* | - | - | 55 | |
| Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí a staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání | po dobu používání | 45 | - | - |
| 7.00-21.00* | 40 | - | 60 |
- 1) Platí pro hluk bez tónových složek a hluk bez informačního charakteru pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu. Dále platí pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím.
- 2) Platí pro hluk s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, a hluk s výrazně informačním charakterem.
- 3) Platí pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu, platí pouze v pracovních dnech v uvedeném časovém rozmezí (*).
Korekce hygienického limitu
Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Jde-li o hluk s tónovými složkami nebo má-li výrazně informační charakter, přičte se další korekce -5 dB. Za hluk s tónovými složkami se považuje hudba nebo zpěv; za hluk s výrazně informačním charakterem se považuje řeč. Hygienický limit v hladině maximálního akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní hladiny maximálního akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, přičte se další korekce -5 dB. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,T přičte v pracovních dnech pro dobu mezi 7. a 21. hodinou korekce +15 dB.
Stacionární zdroje hluku a rekonstrukce
Tepelné soustavy patří mezi stacionární zdroje hluku v objektech. Jejich zdroje i části bývají umísťovány uvnitř či vně objektů a tím mohou zhoršovat akustickou situaci v daném kontrolním místě. Zcela nově je v Nařízení vlády definován pojem stacionárního zdroje, který jednoznačně určuje, že zařízení pro větrání a vytápění jsou stacionárními zdroji zvuku, pokud jsou pevnou součástí objektu a jsou instalována v rámci výstavby a se stavbou kolaudována. Do této kategorie spadají též tepelná čerpadla ve výše vyjmenovaných objektech. Za stacionární zdroj nejsou považovány zdroje tepla, pokud jsou v objektech mimo obytnou budovu (např. bazén vedle RD). Stejně tak nejsou stacionárními zdroji různé větrací jednotky, které mají funkci vytápění a jsou do objektu instalovány dodatečně. Tyto zdroje jsou považovány ve smyslu tohoto nařízení za tzv. „sousedský hluk“.
Čtěte také: Vlastnosti živých plotů tlumících hluk
Při provádění rekonstrukcí objektů je třeba zajistit, aby ve vnějším chráněném prostoru okolních staveb, ale i vlastního objektu byla dodržena limitní ekvivalentní hladina akustického tlaku A dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Z toho plynou požadavky na maximální hlučnost použitých stacionárních zdrojů (VZT jednotky, výtahy, garáže, náhradní zdroje, kotelny apod.), jejich umístění a uložení. U zdrojů umístěných uvnitř objektů, je třeba zajistit, aby byla splněna limitní maximální hladina akustického tlaku LA,max.
Při provádění rekonstrukcí objektů se často do vnějšího prostoru stavby (střechy, fasáda) umisťují nová technická zařízení budovy. Jedná se např. o VZT jednotky, výtahy, tepelná čerpadla, náhradní zdroje apod. U hluku ze stacionárních zdrojů lze provést řadu technických opatření již u zdroje hluku. Buď použitím stroje s nižší hlučností - akustickou emisí (vyzařování akustického výkonu zdrojem hluku) nebo umístěním stroje. Lze provést i opláštění zdroje výrobcem, které bude působit jako tlumič hluku. Další opatření lze provést stavebními konstrukcemi na cestě přenosu - akustickými clonami. Při šíření zvuku konstrukcemi se snažíme zabránit přenosu chvění stroje do stavebních konstrukcí jeho pružným uložením či zavěšením. Šíření zvuku konstrukcí je pro naprostou většinu hlukových problémů s technickým zařízením podstatné, protože často převažuje a je zvláště nebezpečné tím, že hluk se šíří konstrukcí i do místností vzdálených od zdroje hluku. Hluk a vibrace se od zdroje mohou přenášet i po připojeném potrubí (vzduchotechnickém, vodovodním, teplovodním apod.). Všechna zařízení a rozvody musí být dilatačně oddělena, pružně nebo plasticky uložena na jednotlivých konstrukcích tak, aby bylo zamezeno přenosu hluku a vibrací do přilehlých chráněných prostor. U zdrojů umístěných uvnitř objektů platí všechna výše uvedená pravidla pro zabránění šíření hluku konstrukcemi. Pro zabránění šíření hluku vzduchem se zvyšuje neprůzvučnost konstrukcí obklopující strojovnu či jinou místnost, ve které je zdroj hluku umístěn.
Důležitou informací pro provozovatele zdrojů je způsob postupu orgánu ochrany veřejného zdraví ve věci posouzení zvýšené hlučnosti zdrojů zvuku. Pokud je zdroj hluku umístěn v podlimitní oblasti a dojde k navýšení jeho hlučnosti o 2 dB a více a současně hygienický limit není překročen, není toto postihováno. Naproti tomu, jestliže bude nový zdroj instalován do území s vyčerpaným hygienickým limitem, tedy ve většině případů do území s nadlimitním hlukem, je nepřípustné navyšovat hygienický limit. V praxi to znamená, že pokud by nemělo dojít k překročení hygienického limitu ani o 0,1 dB, musí být podle logaritmického součtu hlučnost nově instalovaného zdroje oproti již existujícím zdrojům v území menší o více než 17 dB. Pokud by např. v noční době v chráněném venkovním prostoru stavby byl hygienický limit vyčerpán již existujícími zdroji LAeq,1h = 40 dB, musí nově instalovaný zdroj, v tomto kontrolním místě, vytvářet maximálně LAeq,T = 23 dB. V případě, že vznikne stížnost na překračování hygienického limitu např. stacionárním zdrojem, hygienická stanice provede měření a konstatuje překračování hygienického limitu.
Stará hluková zátěž
Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb působený dopravou na pozemních komunikacích nebo drahách, který existoval již před 1. lednem 2001 a překračoval hodnoty hygienických limitů stanovené k tomuto datu pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby. Dle současné rozhodovací praxe je pod překračovanými limity nutno chápat hodnotu limitu staré hlukové zátěže v roce 2001 (tj. dle Nařízení vlády č. 502/2000 Sb.) - typicky 70 dB v denní době a 60 dB pro silniční dopravu v noční době.
Pro potřeby možnosti uplatnit při hodnocení limit pro starou hlukovou zátěž je nutné nejprve vyčíslit její úroveň. Hodnota staré hlukové zátěže LAeq,16h pro denní dobu a LAeq,8h pro noční dobu se dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. zjišťuje měřením (je-li z roku 2000 k dispozici) nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000 poskytnutých správcem popřípadě vlastníkem pozemní komunikace nebo dráhy. Hygienický limit stanovený pro starou hlukovou zátěž se vztahuje na ucelené úseky pozemní komunikace nebo dráhy.
Čtěte také: Tipy pro klidnou zahradu: Protihlukové ploty
Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže nelze uplatnit v případě, že se hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB. V tomto případě se hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoví běžným postupem s přihlédnutím k typu chráněného prostoru a typu komunikace. Jestliže ale byla hodnota hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách před jejím zvýšením o více než 2 dB vyšší než hodnoty uvedené v tabulce níže, pak se k hygienickým limitům ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanoveným podle odstavce 3 přičte další korekce +5 dB.
Hodnoty hluku působeného dopravou na pozemních komunikacích a dráhách pro rozhodnutí použití další korekce +5 dB
| Pozemní komunikace a dráhy | Doba dne | LAeq,T [dB] |
|---|---|---|
| Dálnice, silnice I. a II.tř., místní komunikace I. a II.tř. a tramvajové a trolejbusové dráhy vedené po silnicích I. a II. tř. a místních komunikacích I. a II. tř. | Denní | 65 |
| Noční | 55 | |
| Silnice III. tř, komunikace III.tř., účelové komunikace a tramvajové a trolejbusové dráhy vedené po silnicích III. tř. a místních komunikacích III. | Denní | 60 |
| Noční | 50 |
Novelou NV bylo MZDR navrženo rozdělení hygienických limitu podle rozhodného data 1. 1. 2001 na „staré“ komunikace s hygienickými limity 65/ 55 dB pro denní/noční dobu, a „nové“ komunikace s hygienickými limity 60/50 dB pro denní/noční dobu. U „nových“ komunikací se tedy nic nemění, neboť zde platí že komunikace budované po 1.1. 2021 musí splňovat tyto limity již dnes. Na „starých“ komunikacích, tak představuje nový hygienický limit snížení o další 2 dB, což je pozitivní.
Měření hluku
Měření hluku se běžně provádí při kolaudaci objektů na základě požadavku dotčené hygienické stanice. Rozsah měření se obvykle stanoví po konzultaci se specialistou na základě požadavků hygienické stanice. Dále se měření provádí jako podklad při zpracování hlukových studií pro zjištění současné hlukové zátěže ve sledované lokalitě. Měření se provádí i v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku. Tato měření hluku mohou sloužit jako podklad pro reklamaci nebo pro návrh na odstranění nadměrného přenosu hluku.
Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot.
Pro kvalifikovaný odhad rozšířené nejistoty U při měření ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T je možné očekávat, že nejistota při měření v interiéru i exteriéru dosahuje přibližně hodnot 1,8 až 2 dB. Posouzení splnění nebo nesplnění hygienického limitu určuje hygienik, nebo v případě sporu soud. Při měření v chráněném venkovním prostoru staveb se do změřené hodnoty projeví odrazy od blízkých ploch. Za prokazatelné navýšení hluku v nadlimitní oblasti se považuje navýšení větší než 2 dB. Za hodnotitelnou změnu nelze považovat rozdíl výsledků (např. navýšení hlučnosti) v rozsahu 0,1 až 0,9 dB.
Možnosti obrany proti hluku
Možnosti bránit se proti hluku závisí na jeho charakteru. Pokud je váš byt součástí novostavby, můžete se bránit ve smyslu reklamace pořízeného bytu (nejsou splněny minimální neprůzvučnosti stěn) a snažit se prodejce přimět k dalším stavebním zásahům. Možností je také vlastní investice do zlepšení akustických vlastností stavební konstrukce bytu. Máte-li pocit, že ani lepší stavební konstrukce neeliminuje hluk a problémem jsou spíše sousedi samotní, váš případný spor s nimi má občansko-právní charakter.
Při provádění rekonstrukcí objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak zásadně ovlivnit nemůžeme. Tím máme na mysli hluk z dopravy. Hluk z dopravy je ale často v dané lokalitě vyšší a stavební projektant ani investor nemůže tuto okolnost účinně ovlivnit. Akustické clony jsou v exponovaných lokalitách účinné jen do určité míry a do určité výšky objektů a někdy chybí prostor k jejich umístění úplně, hlavně u stávající zástavby. Často potom nezbývá jiné řešení než pasivní opatření - zvyšování zvukově izolačních vlastností obvodového pláště budov, zejména oken jako nejslabšího prvku. Součástí rekonstrukcí objektů či jejich zateplení bývá výměna okenních výplní. Podklady pro návrh neprůzvučnosti obvodového pláště a jeho částí lze získat na základě měření hluku z dopravy (nejlépe 24hodinového) nebo z teoretických zdrojů - hlukové mapy nebo intenzity dopravy v dané lokalitě. Mimo Prahu nebývají teoretické podklady vůbec. Často měření hluku z dopravy v souladu s předepsanou metodikou v dané lokalitě ušetří investorovi značné finanční náklady na pořízení oken, protože reálný hluk z dopravy je nižší než vypočtený z teoretických podkladů.
O neprůzvučnosti oken rozhoduje více faktorů a je obtížné určit ji výpočtem, proto se neprůzvučnost často měří v laboratoři. Počet a tloušťka skel - v našich klimatických podmínkách se používají minimálně dvojskla; čím větší tloušťka skel tím lépe, ale toto zlepšování neprůzvučnosti je omezeno následnou velkou hmotností okenního křídla. Často se používají skla s akustickými PVB fóliemi. Šířka vzduchové mezery mezi skly - neprůzvučnost vzrůstá se šířkou vzduchové mezery; nejvýhodnější jsou klasická špaletová okna, která běžně dosahují Rw kolem 40 až 50 dB. Připojovací spára - spára musí být řádně utěsněna, jinak dochází k výraznému zhoršení neprůzvučnosti obvodového pláště (složené konstrukce).
Nejlepších zvukoizolačních vlastností dosahují špaletová dvojitá okna s mezerou mezi skly 100 až 200 mm. Lze u nich místo jednoduchého zasklení použít dvojsklo. Okna musí mít dobré těsnění a kvalitně provedenou připojovací spáru (zalomené ostění, příp. U oken TZI 4 a více je nutné, aby větrání nebylo zajištěno okny, ale větracími štěrbinami spolu s podtlakovým větráním. V případě, že objekt má hlukem exponovanou jen jednu fasádu přilehlou ke komunikaci, měly by se chráněné místnosti orientovat do klidné zóny nebo by alespoň místnosti směrem ke komunikaci měly mít okna ve dvou stěnách.
tags: #hygienicke #limity #hluku #pro #chranene #vnitrni