Fasáda je stavební systém, je dovršením technických, estetických i architektonických vlastností domu. Její volba, funkce a provedení ovlivňují klimatickou pohodu v domě i ekonomickou náročnost bydlení. Fasáda domu musí být i nadále hezká, originální, individuální a architektonicky nápaditá v souladu se stylem nemovitosti. Musí být kvalitní, dlouho vydržet a nebýt drahá. Její vzhled je naší vizitkou, její stav pak ovlivňuje ekonomiku domácích financí. Aktivně se podílí na zdraví a trvanlivosti stavební konstrukce i na vašem zdraví. Rozhodující proto je správný výběr typu fasády a optimálních vlastností, které nám může nabídnout.
Fasáda (z francouzského face tvář, líc) je vnější stěna budovy a její konečná úprava. Fasáda bývá prolomena okny a vchody a členěna různými architektonickými prvky, například římsou, pilastrem, lisénou. Zdařilá provedení fasády jsou častým důvodem, proč se vydáváme na cesty po celém světě i v tuzemsku, abychom obdivovali nadčasovou práci našich předků.
Co je bohatě členěná fasáda?
Bohatě členěná fasáda je fasáda, která není tvořena jen jednou rovnou a jednoduchou plochou, ale obsahuje více tvarových, výškových a architektonických prvků. Může jít o různé římsy, šambrány, pilastry, výklenky, arkýře, sokly, vystupující části zdiva, ozdobné rámy kolem oken, plastické detaily nebo kombinaci různých materiálů a povrchových struktur. Taková fasáda je typická zejména pro historické budovy, měšťanské domy, vily, činžovní domy, reprezentativní stavby nebo objekty navržené s důrazem na dekorativnost.
S bohatě členěnou fasádou se ale lze setkat i u novostaveb, kde architekt pracuje s vystupujícími hmotami, různými obklady, stínovými spárami nebo kombinací více tvarových prvků. Velkou předností bohatě členěné fasády je její estetický účinek. Stavba díky ní nepůsobí ploše ani fádně. Členění vytváří hru světla a stínu, zvýrazňuje proporce domu a může opticky upravit jeho celkový výraz. Právě fasádní prvky a jejich vhodné uspořádání mají zásadní vliv na to, jak dům působí z ulice i z větší vzdálenosti. Dobře navržená architektura domu může díky členění fasády zdůraznit vstup, okna, nároží nebo podlaží.
Typické prvky členěné fasády
Bohaté členění může vznikat různými způsoby. Někdy je založeno především na plastických detailech, jindy na samotném tvaru domu. Mezi časté prvky patří:
Čtěte také: Klasická konstrukce plaňkového plotu: návod a tipy.
- Římsa
- Sokl
- Šambrána
- Fasádní profil
- Ozdobné pásy
- Lizény
- Bosáž
- Nadokenní římsy
- Plastické orámování otvorů
Vedle tvarového členění může hrát roli také kombinace materiálů. Bohatě členěná fasáda může spojovat fasádní omítku, kontaktní zateplovací systém, obkladové pásky, kámen, dřevo nebo pohledový beton.
Historický a současný význam
S tímto typem fasády se nejčastěji setkáte u historické a tradiční architektury. Starší domy měly často bohatě zdobená průčelí, která měla reprezentativní funkci. Fasáda ukazovala společenské postavení vlastníka, styl stavby i dobový architektonický vkus. V současnosti se bohatě členěná fasáda uplatňuje jak při rekonstrukcích, tak u novostaveb. U rekonstrukcí bývá cílem obnovit původní vzhled domu a zachovat jeho architektonickou hodnotu. U moderních staveb se členění využívá spíše střídměji, ale stále může mít důležitou roli.
Výhody a nevýhody členěné fasády
Výhody
- Vizuální atraktivita: Členitá fasáda působí propracovaněji a často i hodnotněji než jednoduchý rovný povrch. U některých staveb je dokonce klíčovou součástí jejich architektonického stylu.
- Optická práce s proporcemi: Správně navržené členění může dům opticky zvýšit, rozšířit nebo vyvážit. Některé prvky zvýrazňují horizontální linie, jiné vertikální směr. Díky tomu lze lépe pracovat s dojmem z celé stavby.
Nevýhody a nároky
Na druhou stranu je třeba říct, že bohatě členěná fasáda bývá náročnější na návrh, provedení i údržbu. Každý vystupující nebo profilovaný detail znamená více práce při realizaci a vyšší požadavky na přesnost. Členitá fasáda také klade vyšší nároky na zateplení fasády a na řešení detailů. Vystupující části, přechody materiálů a členěné plochy mohou být citlivější na vznik tepelných mostů, zatékání nebo mechanické poškození. Proto je důležité, aby návrh dobře spojoval estetiku s technickou funkčností. U členitých fasád je velmi důležité správně vyřešit tepelná izolace i návaznost jednotlivých detailů. Nestačí jen nalepit izolační desky na stěnu. Každý profil, odsazení nebo ozdobný prvek vyžaduje pečlivé provedení, aby nevznikaly slabiny v obvodovém plášti. Právě proto bývá členitá fasáda složitější na provedení než jednoduchá moderní fasáda. Je nutné řešit přesné napojení vrstev, ochranu proti vodě, správnou volbu materiálů i dostatečnou odolnost povrchové úpravy.
Volba a údržba fasády
Doporučení při výběru a obnově fasády
- Zvažte, co všechno od omítky očekáváte a které její vlastnosti jsou pro vás naopak nadbytečné. Požadujete-li např. fasádu vzhledu surového šedého betonu, nemá pro vás samočisticí efekt takový význam, jako u fasády zářivě bílé. Stejně tak má-li být omítka na závěr přetírána nějakým efektním nátěrem, např. metalickým nebo lazurou, nejsou speciální povrchové vlastnosti omítky tak důležité, jako vlastnosti dotyčného finálního nátěru.
- Nešetřete na nesprávném místě. Uvědomte si, jak malou částku tvoří cena materiálu na povrchovou úpravu fasády ve srovnání s cenou celku a cenou prací.
- Zajímejte se o reference.
- Před samotnou volbou vhodného způsobu obnovy fasády je potřeba provést průzkum jejího stavu - zda se na ní vyskytují trhliny, je napadena mikroorganismy nebo jen potřebuje obnovit původní odstín. Je-li fasáda bez trhlin a mikroorganismů, lze přistoupit k jednoduchým krokům obnovy.
Údržba členěných fasád
Údržba bývá náročnější než u hladkých fasád. Na plastických prvcích se více usazuje prach, nečistoty i biologické znečištění. Vystupující hrany jsou více vystavené působení deště, mrazu a slunečního záření. U historických nebo dekorativních fasád je navíc potřeba citlivější přístup při opravách. Nestačí jen lokálně přetáhnout poškozené místo novou vrstvou. Oprava by měla respektovat původní tvar, profilaci i charakter povrchu. Kvalitní fasáda nepůsobí přeplácaně ani nahodile. Jednotlivé prvky mají mezi sebou logický vztah a odpovídají stylu domu. Členění by mělo podporovat celkovou kompozici stavby, ne ji rušit. Dobře navržená bohatě členěná fasáda spojuje estetiku s funkčností. Detaily nejsou jen ozdobou, ale zároveň respektují technické požadavky na životnost, odvodnění, obvodový plášť a ochranu stavby před povětrností. Tento typ fasády ocení lidé, kteří chtějí domu dodat výraznější architektonický charakter a nejsou spokojeni s úplně jednoduchým řešením. Je ale potřeba počítat s tím, že bohatě členěná fasáda vyžaduje více péče, přesnější realizaci a často i vyšší rozpočet.
Fasádní systémy a materiály
Fasáda dávno není jenom vrstva omítky a štuku, ale systém někdy více, jindy méně složitý. Typ fasády není vázán na určitý druh stavby - dřevostavba může omítkou získat vzhled zděného domu a naopak - dřevěný obklad zatají, že se pod ním skrývá jiný materiál. Fasáda je poslední vrstvou obvodového pláště a musí být v souladu se všemi jeho vrstvami především z hlediska řešení průvzdušnosti stavby, aby v důsledku neprůvzdušné svrchní vrstvy domu nekondenzovala v konstrukci voda. O typu fasády proto musí být jasno již v návrhu domu. Při rekonstrukci je třeba věnovat pozornost jak volbě fasády, tak samotné konstrukci a nejdříve prověřit, zda je dostatečně suchá, nevzlíná do ní voda a podobně. Doporučit jednu jedinou omítku jako univerzálně nejlepší pro všechny aplikace možné není. Každý si musí vybrat podle svého.
Čtěte také: Palubky profil Klasik
Omítky
Nezateplené fasády jsou obdobou tradičního způsobu, který známe z již zmíněných památek. Na zdivo se nanese omítka a následně i některá z mnoha nabízených povrchových úprav. Moderní stavitelství samozřejmě využívá vylepšené receptury, ale použité materiály jsou často stejné jako v minulosti - písek, vápno, cement. V přípravné fázi se musíme rozhodnout, zda budeme omítat strojně nebo ručně. To samozřejmě závisí nejen na velikosti omítané plochy, ale také na možnosti přistavit ke stavbě silo a dostatku místa pro omítací stroje. Práce se strojním nanášením velmi zrychlí a zefektivní, takže je v současnosti používána prakticky u všech novostaveb. Ruční nanášení je fyzicky namáhavé a vyžaduje manuální zručnost a praxi, což je při současném nedostatku kvalifikovaných sil velký problém.
Typy omítek:
- Klasické vápenocementové omítky: Tyto tradiční omítky jsou vhodné pro nové i starší objekty z cihel i vápenopískových bloků. Podle stavu zdiva se před nanášením omítky povrch plochy obvykle zvlhčí nebo penetrují penetrací, někdy i hloubkovou. Zvlhčení nebo penetrování zlepšují přilnavost omítky ke zdivu během nanášení.
- Lehčené omítky: Přidáním perlitu nebo polystyrenu se z běžných vápenocementových omítek vytvoří lehčené omítky. Přestože se omítka podílí na tepelné bilanci stavby jen malou částí, tak se nyní lehčené omítky stávají častou volbou investorů. Tyto omítky se nanáší téměř výhradně u novostaveb a to strojním způsobem. Nanašená vrstva 3-4 cm je obvykle silnější než při strojním nanášení vápenocementových omítek, kde je obvyklá vrstva okolo 2 cm. Také cena tuny lehčených omítek je vyšší než u vápenocementových, ale použitím perlitu nebo polystyrenu objem nabyde.
- Vápenné omítky: Tento druh omítek je vyráběn podle tradičních receptur bez cementu. Vápno použité pro výrobu musí být odleželé a vyzrálé, což zvyšuje cenu výroby i následnou prodejní cenu.
- Sanační omítky: Sanační omítky pracují na principu odvodu vodních par z vlhkého zdiva do atmosféry. Aby mohly vodní páry omítkou snáze procházet, jsou sanační omítky velmi porézní. Před aplikací samotné omítky se provádí sanační přednástřik na 50-100 % plochy zdiva. Ten zpevní podklad a pomůže nanášené sanační omítce se snáze udržet. Také vrchní vrstva musí být systémovým prvkem, takže se používá sanační štuk. Všechny uvedené sanační materiály výborně vzájemně korelují a pomáhají správnému odvodu vodních par do vnějšího prostředí. Také volba vrchní vrstvy, většinou fasádní barvy, musí být v souladu s použitými sanačními vrstvami.
- Omítky pro přesné zdění: Pro přesné zdivo, zejména porobetonové a vápenopískové, se podařilo výrobcům vyvinout novou generaci omítek.
- Speciální omítky a stěrky: V nabídce všech dodavatelů se objevuje celá řada specializovaných fasádních omítek a stěrek, které doplňují základní nabídku. Jako ukázku můžeme uvést např. přednástřiky, rychletuhnoucí směsi, sádrové omítky, omítky s výztužnými vlákny nebo omítkové stěrky.
Charakteristika moderních pastovitých omítek
Dekorativní, kreativní, samočisticí, odolná proti nárazům, pro tmavou fasádu i fotokatalytická ..., existuje spousta typů omítkových materiálů. V poválečné éře se u nás v Česku nejvíce používala klasická štuková omítka nebo břízolit. Po sametové revoluci se na českém trhu etablovala řada předních světových výrobců s širokou nabídkou finálních fasádních hmot. Mezi nejžádanější patří pastovitá tenkovrstvá omítka s multifunkčním drypor efektem bránícím biologickému znečištění a unikátní recepturou zvyšující efektivitu při zpracování. Je vysoce paropropustná, odolná vůči znečištění, snadno zpracovatelná, použitelná v exteriéru.
Důležité je sledovat hodnotu světelné odrazivosti TSR (HBW). Čím nižší číslo je, tím méně světla odrazí a tím více se fasáda přehřívá. Na fasády silně exponované slunečnímu záření by neměla být použita akrylátová a silikonová omítka s indexem HBW nižším než 25 a silikátová omítka s nižším než 30. Omítky s nižším HBW lze na zateplené fasády zvolit pouze v případě použití speciálních odrazivých pigmentů, které zajišťují nižší ohřev fasády. Konkrétní hodnotu vždy udává výrobce omítky.
| Typ omítky | Hlavní pojivo/základ | Vlastnosti | Nevýhody/Zvláštnosti | Použití |
|---|---|---|---|---|
| Minerální | Cement, vápno (anorganická) | Sypká forma, nutnost míchání, přetíratelná | Vyšší pracnost, nutnost barevného nátěru po natažení | Nejrozšířenější typ |
| Akrylátová | Elastická pasta | Snadno odolává smršťování, odpuzuje vodu, odolná, dlouhá životnost, snášenlivost s pigmenty | Povrchové elektrické napětí (přitahuje prach), špatná paropropustnost | Kde není zdroj znečištění a stěny jsou chráněny přesahem střechy |
| Silikátová | Vodní sklo (pastovitá konzistence) | Vysoká paropropustnost, nešpiní se, odolná vůči vlhkosti | Vyžaduje dovednosti při instalaci (rychle zasychá), perfektně připravený křemičitý podklad | Na difuzně otevřené systémy (např. dřevostavby) |
| Silikonová | Silikon | Nejodolnější, dlouhodobě si zachovává vzhled, pružná, paropropustná, vodoodpudivá, samočisticí | Vysoká cena, neodolává přirozeně plísním a řasám, minimalistický barevný gamut | Do blízkosti rušné komunikace, průmyslových oblastí |
Obklady
Kromě omítek se nabízejí i různé druhy obkladů, klasickým dřevem, cihlami či kamenem počínaje přes vláknocementové desky, kov, sklo až po moderní kompozitní a jiné materiály. Některé obklady se připevňují přímo na fasádu, např. cihlové či betonové obkladové pásky, jiné se aplikují bezkontaktním způsobem.
Zateplení a provětrávané fasády
Zateplení je u některých objektů pouze vylepšením stávající tepelné bilance, ale u velké skupiny staveb nutností pro zajištění jejich funkčnosti. Projektují se novostavby, kde je již zateplení nezbytným stavebním prvkem. Nevýhodou zateplení je obtížná oprava při mechanickém poškození. Fasádní zateplovací systémy mají různou skladbu. V zásadě je dělíme na dva typy. Jsou buď jednoplášťové - „kontaktní“ s celoplošně spojenými vrstvami bez vzduchové dutiny, nebo dvouplášťové, tzv. provětrávané - „nekontaktní“.
Čtěte také: Průvodce palubkami klasického profilu
Provětrávané fasády
Provětrávané fasády, kde je pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou, umožňují zvolit obklad z jakéhokoli materiálu, i neprodyšného. Vlhkost je z obvodové konstrukce odváděna právě díky odvětrávací mezeře mezi tepelnou izolací a obkladem. Kondenzaci vodní páry v zateplovacím systému lze vyřešit vyváženou paropropustností jednotlivých vrstev, jako je tomu například u zateplovacího systému Baumit open, který je navržen tak, aby jednotlivé vrstvy propouštěly vodní páru v takovém množství, v jakém je schopna se z povrchu fasádní omítky odpařit.
V současné době se čím dál větší oblibě těší provětrávané fasády a lze říci, že je na českém trhu z čeho vybírat. Podstatou řešení je vzduchová mezera mezi izolací a obkladem, která odvádí přebytečnou vlhkost. Dvouplášťový systém tvoří vymezovací rošt (který vyrovná případné nerovnosti stávajícího obvodového zdiva), dále pak izolace, vzduchová mezera a samotný kryt - pohledová část fasády. Vymezovací rošt můžeme realizovat ze dřeva či kovu. Izolace musí být difúzně otevřená - nesmí zabraňovat průchodu vodních par, jinak poruší celý smysl odvětrané fasády. Materiály na bázi minerální vlny mají řadu výhod, především velmi dobré tepelně-izolační i akustické vlastnosti. Posledním krokem k úplnosti je výběr samotného krytu fasády. Z hlediska funkčnosti je nezbytné, aby fasádní obklad nezadržoval srážkovou vodu v ložných spárách jednotlivých pohledových prvků. Celá skladba fasády musí zůstat takzvaně „v suchu“ za každého počasí. Dalšími kritérii volby jsou životnost, stálobarevnost a bezúdržbovost. Všechna tato kritéria pro dokonalý kryt odvětrané fasády splňuje fasáda Novabrik. Fasáda byla navržena týmem odborníků na stavebním institutu v Torontu a v roce 1995 uvedena na trh.
Osvětlení a otvory ve fasádě
Poměr hmoty stěny, fasády domu, a otvorů v ní prořezaných (oken a dveří) bývá hlavním vjemem při vstřebávání obrazu stavby rodinného domu. Okna ve fasádě však kromě konstrukčních specifik vyžadují i řadu jiných úvah. Z uživatelské logiky by plynulo, že větší místnosti mají být osvětleny většími okny. Pro dobré osvětlení obytných místností uvádějí příručky plochu oken jako osminu až desetinu plochy podlahové. Velmi často se však můžeme setkat se záměrným popřením tohoto pravidla: relativně nevelkou koupelnu nebo schodišťovou halu osvětlují celoprosklené stěny, zatímco ložnice je opatřena pouze jakýmisi průzory po vzoru bojového vozidla pěchoty. Hraje tu svou roli i orientace domu ke světovým stranám. Z důvodů minimalizace tepelných ztrát bývá jeho severní strana obvykle na okna nejchudší. Protože je však severní světlo během dne nejstálejší, bývá ideální orientovat k severu pracovnu či ateliér s okny naopak co největšími. Okenní otvory ve fasádě jsou z hlediska pravdivosti výrazu domu prvky základní důležitosti.
tags: #klasicky #clenena #fasada #popis #a #charakteristika