Kročejová izolace podlahy v patře: Klíč k akustické pohodě

Kročejová izolace se používá tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Například chůzí, provozem strojů, pádem těles a dalšími jinými rázy, které se mohou přenášet do podlahy (stropu). Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka, nebo obytný prostor. V boji proti nepříjemnému hluku, který se šíří konstrukcí budovy, se kročejová izolace ukazuje jako nejlepší řešení. Pokud máte pocit, že každý pohyb sousedů nad vámi rezonuje celým bytem, je to nejspíš tím, že v podlaze chybí, nebo je nedostatečně řešená.

Význam a funkce kročejové izolace

Kročejová izolace je důležitou součástí každé kvalitní podlahy. Abyste neslyšeli, že někdo chodí v patře nad vámi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Její hlavní charakteristika se už celkem dobře odvíjí od samotného názvu. Jedná se o akustickou izolaci v místech, kde hrozí riziko vzniku hluku od chůze, příp. od pádu těžkých předmětů, tedy v podlaze.

Kvalitní podlaha by měla eliminovat šíření hluku mezi jednotlivými podlažími. Když se mluví o izolacích, většině lidí se vybaví především izolace tepelná, příp. izolace proti vlhkosti, tedy hydroizolace. Kročejová izolace je typická tím, že jejím primárním úkolem není ochrana před únikem tepla. Jedná se o akustickou, tedy zvukovou izolaci. Její úkol v interiérech je jasný. V případě plovoucí podlahy je kročejová izolace nutnost. Princip je jednoduchý - cílem je zamezit přenosu vibrací podlahovou konstrukcí. Při chůzi, posouvání nábytku nebo pádu předmětů vznikají vibrace, které se přenášejí skrze podlahu do nižších pater.

Po podlaze přitom chodíme, a proto není podstatný jen její vzhled, ale i vliv na naše tělo, chůzi, pocit tepla či chladu. Aby nás izolace ochránily před nepříjemnými vnějšími vlivy, musejí spolehlivě izolovat jak z hlediska tepelného, tak akustického. Kročejová izolace se hodí do každého domova. Zlepší akustický komfort domácnosti, zvýší hodnotu nemovitosti a prodlouží životnost podlahové konstrukce.

Normativní požadavky na kročejovou izolaci

Požadavek na hodnotu kročejové neprozvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprozvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532. Norma ČSN 73 0532:2020 zpřísňuje ochranu proti hluku v budovách a posouzení akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků. Nově je nutné podle ní navrhovat akustiku v rámci rodinného domu i bytové jednotky. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. Stropní konstrukce mezi dvěma byty má jako celek z hlediska akustiky vyhovovat normovým požadavkům. Při řešení stropní konstrukce a podlahy z hlediska akustiky a hlukové izolace se vychází z požadavků normy ČSN 73 0532.

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

Princip plovoucí podlahy

Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva. Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska. Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí.

Typy plovoucích podlah

Jsou dva typy plovoucí podlahy:

• Lehká plovoucí podlaha: Je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností. V případě lehkých plovoucích podlah to jsou nejčastěji desky na bázi sádrovlákna.
• Těžká plovoucí podlaha: Je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75,-Kg/m2. Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2 000,-kg/m3 při tloušťce desky nejméně 37,5 mm. V případě těžkých plovoucích podlah je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu.

Materiály pro kročejovou izolaci

Materiálů pro kročejovou izolaci je několik. Mezi nimi najdete minerální vatu, polyuretanové pěny (PUR) nebo polyetylénové pěny (PE), gumové podložky nebo expandovaný polystyren (EPS).

• Expandovaný polystyren (EPS): Nejčastěji se používá polystyrén typu EPS T4000, T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách. Expandovaný polystyren, který najdete pod zkratkou EPS, je nejen lehký s dobrými izolačními vlastnosti, ale lze ho použít i v kombinaci s dalšími materiály. Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala, ale i plnila požadavek na kročejovou neprozvučnost (např: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit).
• Minerální vata: Minerální vata je lehká, pružná a má dobré izolační vlastnosti. Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Ačkoli je kročejová izolace vyrobená zpravidla z minerální vaty a má tedy podobu tepelné izolace, její tepelně-izolační vlastnosti v tomto případě nehrají zásadní roli. Minerální vata se za šest měsíců dokáže zdeformovat až o 25 procent.
• Polyuretanové a polyetylénové pěny (PUR/PE): Jsou lehké, pružné a dají se použít i v tenkých vrstvách pod plovoucí podlahy. Z polyuretanové pěny je vyroben známý produkt mirelon kročejová izolace.
• Gumové podložky: V některých případech se jako kročejová izolace využívají gumové podložky. Pěnové a gumové podložky jsou ideální pod plovoucí podlahy, laminát nebo parkety.

Kam se pokládá kročejová izolace?

Kročejová izolace se hodí pod mnoho povrchů. Kročejová izolace se může instalovat pod potěr, který může být z cementu nebo anhydritu. Stejně tak se dává kročejová izolace pod OSB desky nebo koberec. Hodně často je využívána kročejová izolace pod plovoucí podlahu, parkety nebo může být kročejová izolace pod vinyl. Další možností je pokládka pod dlažbu.

Kročejová izolace se pokládá přímo na nosnou konstrukci, tedy zpravidla na betonovou desku či dřevěný záklop trámového stropu. Následně se na tuto izolaci položí nášlapná vrstva, tedy například PVC podlaha, laminátová podlaha, akrylátová podlaha, vinylová podlaha, parkety, apod. Některé z těchto izolací mají na povrchu nakašírovanou hliníkovou fólii, která odráží sálavou složku tepla zpět do interiéru. Vzhledem k dobrým tepelně izolačním vlastnostem však tento druh kročejové izolace není vhodný pro podlahy s podlahovým topením.

Čtěte také: Montáž kročejové izolace pod OSB: Postup krok za krokem

Klíčové parametry kročejové izolace

Aby byla kročejová izolace kvalitní a plnila na sto procent svůj účel, je nutné dbát na minimální požadavky, které by měla splňovat. Jedná se především o její tloušťku, akustický útlum, dynamickou tuhost, hmotnost, schopnost dokázat kopírovat podlahu a mít nízkou deformaci v čase. Pokud tyto parametry splníte, budete mít plnohodnotnou kročejovou izolaci, která vám vydrží roky.

Cílová tloušťka kročejové izolace

Kročejová izolace by měla mít ideální tloušťku, pokud je izolace příliš tlustá, zbytečně se tím navyšuje výška podlahy. A to je v některých prostorech nežádoucí. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.

Pokud instalujete kročejovou izolaci pod potěr, měli byste ji dokázat stlačit do 5 - 10 mm. Záleží, jaký materiál pod podlahu položíte. U minerální vaty je typická tloušťka 25 mm, gumová izolace se zvládne dostat do 6 mm a PE pěna do 5 mm. Kročejová izolace má tloušťku zpravidla 20 - 50 mm. Tloušťka tepelné izolace se volí v závislosti na použitém materiálu. Pokud je řeč o kročejové izolaci z polyetylenu, která se pokládá pod pochozí vrstvu podlahy, optimální tloušťka je 2 - 5 mm. Vyšší tloušťku izolace můžete použít v případě rekonstrukce, kdy kročejová izolace bude tepelně izolovat podlahovou krytinu od studené podkladní betonové desky.

Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2 tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. CP5.

Akustický útlum kročejové izolace

Akustický útlum kročejové izolace je hodnota měřená v dB, která určuje, kolik dokáže izolace utlumit kročejový hluk způsobený chůzí a dalšími rušivými vlivy v místnosti. Obecně se dá říct, že čím nižší je hodnota akustického útlumu, tím je podlaha více odhlučněná a mnohem méně jí proniká hluk, například do spodních místností. Pro představu, pokud je akustický útlum pod 50 dB, je podlaha odhlučněná už velmi dobře. Některé materiály se dostanou ještě níže, typicky PE pěna a gumová izolace okolo 20 dB nebo minerální vata 26 dB.

Čtěte také: Beton a kročejová izolace

Dynamická tuhost

Dynamická tuhost určuje schopnost materiálu pohlcovat vibrace. Platí zde jednoduchá rovnice: Čím je hodnota dynamické tuhosti nižší, tím je kročejová izolace účinnější. Typicky se u materiálů pro kročejovou izolaci setkáte s hodnotami 10 - 50 MN/m3. U kročejové izolace není důležité jen, aby byla měkká, ale musí být i dostatečně tuhá, aby měla ideální hodnoty. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2.

Hmotnost kročejové izolace

Dalo by se říct, že hmotnost kročejové izolace není až tak podstatná, ale hraje významnou roli při pokládání, skladování a přepravě. Čím je hmotnost materiálu kročejové izolace vyšší, tím složitěji se s ní bude v těchto ohledech pracovat. Díky tomu, že se dá kročejová izolace koupit i v rolích, obvykle si s přepravou poradíme bez nutnosti složitého přesunu a pomoci dalších lidí nebo firmy. Díky roli dokáže kročejovou izolaci snadno položit i jeden člověk.

Kopírování podlahy a deformace v čase

Hodně záleží, co pod podlahou je. Pod některými podlahami mohou být rozvody nebo elektroinstalace. A to je problém u materiálů kročejové izolace, které se nedokážou těmto nerovnostem přizpůsobit. Pokud použijete pevné desky, nejsou nijak elastické a budete muset podlahu dorovnat například pomocí potěru, tím se ale zvýší i tloušťka podlahy. V případě využití elastických pásů kročejové izolace získáte možnost přizpůsobení výškového rozdílu se zachováním dobrých vlastností.

Deformace kročejové izolace v čase je zhoršení vlastností izolace v průběhu let. Nejlepší je, pokud zůstane kročejová izolace ve stejné kvalitě, co nejdelší čas.

Praktické aspekty instalace

Pozor, aby kročejová izolace v anhydritové podlaze správně fungovala, musí být v souvislé vrstvě bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do max. tl. 50 mm.

Vedení rozvodů v podlaze

S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačenou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebujeme 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo.

Okrajové dilatační pásky

Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy, a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení.

tags: #kročejová #izolace #podlahy #v #patře #informace

Oblíbené příspěvky:

• vše o tepelných vlastnostech fasádního polystyrenu
• Kdy se obejdete bez parozábrany?
• Kompletní průvodce aplikací spárovací hmoty
• Klíč k efektivní práci s tmely
• Překlady Porotherm pro bezpečný domov