Stropní konstrukce jsou jednou z velmi náročných etap výstavby. Stropy rozdělují rodinný dům horizontálně a jde tedy o konstrukce nosné vodorovné. Každý strop musí být dostatečně únosný. Platí jedno zásadní pravidlo, že by stropní konstrukce měly především tvořit kompaktní celek se stěnami a společně by tak měly zajistit tuhost domu jako celku.
Typy stropních konstrukcí
Stropy můžeme rozdělit na monolitické a montované, přičemž řešení stropu musí být vypracované už v projektové dokumentaci. Obecně platí, že pro konstrukci stropů lze použít jakýkoli materiál. V případě běžného rodinného domu se setkáváme s několika základními typy:
Monolitické stropy
Mezi monolitické stropy řadíme stropní konstrukce z betonu či železobetonu, které se z dopravené betonové směsi vyrábějí přímo na stavbě. Výhodou monolitických stropů je hlavně jejich kompaktnost, což plyne už jen z výrazu monolit. Železobetonové stropy, jak je známe dnes, se používají od druhé poloviny devatenáctého století pro veškeré typy staveb i při rekonstrukcích.
- Technologie ztraceného bednění: Nejvýhodnější je zde využití technologie ztraceného bednění. Monolitický strop se vždy skládá z příslušného nosníku a stropní vložky, to celé se zalévá na stavbu dovezenou betonovou směsí. Jako ztracené bednění však lze použít i trapézový nebo vlnitý plech či prkenný záklop, kde docílíme spřažené konstrukce tím, že do prken zatlučeme odpovídající množství hřebíků. Využít můžeme i velkoplošné ztracené bednění, které je tvořené filigránovými stropními deskami.
- Silikátové monolitické stropy: Silikátové monolitické stropy jsou postavené na principu železobetonu. Na taženém povrchu stropní desky takovou stropní konstrukci vyztužíme ocelovými pruty kruhového průřezu. Základ takové konstrukce tvoří běžná betonová deska, která musí být po celém půdorysu stavby spojitá a tedy nesmí být přerušovaná alespoň v jednom směru rozpětí. Tato konstrukce je velmi variabilní a snadno nám zakryje i nepravidelné půdorysy, včetně velkých otvorů (pro schodiště, galerii). Největší únosnosti a stability pak dosáhneme, pokud desku vyztužíme v obou směrech a uložíme ji vetknutím do obvodového věnce, ale i zdiva.
Montované stropy
Mezi stropy montované řadíme stropy z železobetonových desek či panelů, opět od různých výrobců. Takových systémů existuje celá řada, liší se konkrétními parametry a cenou. Ovšem i strop z dřevěných trámů s prkenným záklopem řadíme mezi stropy montované.
- Skládané stropní panely BSSP: BSSP jsou univerzální stropní konstrukcí, kterou lze využít pro veškeré typy staveb. Skládané stropní panely se zároveň hodí i pro rekonstrukce nejrůznějších objektů, prostě všude tam, kde požadujeme kvalitu, dobré užitné vlastnosti, ale i rychlou a jednoduchou montáž a nízkou pořizovací cenu. Skládané stropní panely tvoří vibrolisované stropní vložky a betonová žebra o šířce 78 až 118 mm. Stropní panely BSSP lze pokládat na libovolné stěnové systémy, jediným kritériem je jejich dostatečná únosnost.
- Betonové stropní konstrukce BSK: Předchůdcem stropních konstrukcí typu BSK byly dobře známé a hojně používané stropní konstrukce BS PLUS a BS PLUS MAX. Díky tomu přišly stropní konstrukce BSK na svět už jako ucelený univerzální konstrukční systém. Tyto stropní konstrukce lze bez problémů kombinovat s cihelnými, případně pórobetonovými stěnovými systémy. Betonové stropní konstrukce se skládají z betonových stropních vložek a destiček.
- Železobetonový strop z miako vložek: Tento způsob konstrukce stropů je u rodinných domů hojně využívaný. Obvykle kombinuje železný materiál vyztužujících nosíků, keramické stropní vložky a beton, který celou konstrukci staticky propojí. Keramický vložkový strop je snadný na montáž díky keramickým vložkám (HURDIS, MIAKO, SIMPLEX atd.). Je lehký a má výborné statické vlastnosti.
- Dřevěné stropy: Dřevěné stropy se nejčastěji staví jako takzvané fošinkové konstrukce z hustého sledu fošinek. Spodní líc takového stropu nakonec buď podbíjíme deskami, nebo použijeme sádrokartonový podhled. Dřevěné stropní konstrukce se však dnes realizují jen okrajově a setkáme se s nimi především při stavbách chat či při rekonstrukcích starých chalup. U dřevěných stropů musíme v každém případě počítat s velkým průhybem, proto nakonec musíme nabetonovat desku, vyztuženou kari sítí a spřaženou s podkladem potřebným množstvím do podkladu natlučených hřebíků.
Železobeton s dřevěným podhledem - moderní řešení
Kombinace železobetonového stropu a dřevěného podhledu představuje moderní řešení, které spojuje statické výhody betonu s estetikou a tepelnými vlastnostmi dřeva. Železobetonový monolitický strop je robustní, dlouhoživotný a nabízí maximální nosnost, což je ideální pro těžké zatížení.
Čtěte také: Průvodce výběrem tmelu na kov
Dřevěný podhled pak může strop nejen esteticky dotvořit, ale také zlepšit akustiku a tepelnou izolaci. Velice oblíbeným motivem především ve středověku a v navazujícím období renesance a baroka byly malované trámové podhledy.
Při realizaci pohledového betonového stropu bez podhledu je klíčová precizní příprava bednění. Rovnou plochu stavaři vytvoří z překližkových desek, která vytvoří i kresbu dřeva obtisknutou do betonu. Desky byly podepřeny dřevěnými příhradovými nosníky a podpěrami.
Dřevobetonové spřažené stropy
Dřevobetonové spřažené stropy jsou využívány právě v případech rekonstrukcí starých rodinných domů. Do trámů se přes záklop připevní po určitých vzdálenostech kotevní železa. Dále se položí po celé ploše folie. Pak kari sítě, ty se provážou s kotevními prvky a provede se betonáž (5cm). Tím se významně zvýší tuhost a únosnost stropní konstrukce a také kročejová izolace.
Důležité aspekty při realizaci stropních konstrukcí
Statika a únosnost
Než se rozhodnete pro ten či onen strop, je dobré se informovat o základních alternativách, které máte k dispozici. Monolitický strop má maximální únosnost a díky svému vetknutí do vertikálních konstrukcí má vysokou stabilitu. Podle způsobu vyztužení rozdělujeme stropy na jednosměrně a obousměrně vetknuté. Železobetonový strop se nedělá "tak nějak od boku", ale vyžaduje přesně spočítaný kladecí plán armovací výztuže od statika.
Beton je velmi pevný materiál v tlaku, v tahu však je jeho pevnost pro praktické použití nulová. Pokud ohýbáme nějaký prvek (desku nebo nosník) vzniká v něm dvojice sil - tahová a tlaková. Jelikož ocelová výztuž přebírá tah v konstrukci musí se klást tam, kde je konstrukce tažená. Minimální krytí oceli v betonu se uvádí jako 2-3 cm. Celková výška stropní desky u rodinného domu se obvykle pohybuje od 200 do 250 mm.
Čtěte také: Jak zabránit galvanické korozi kovů
Bednění a armování
Největší komplikací při realizaci monolitického stropu je bednění. Bednění musí být postaveno a urovnáno přesně do roviny. Musí se vyřezat otvory pro schody, komín a prostupy, poté instalovat boční bednění. Když dojede armatura, umístí se přesně podle plánu a s přesnými výškovými rozestupy. Bednit se musel i okraj budoucí stropní desky. Tlak do bočních stěn bednění je velký, tak se toto bednění zajišťuje nosníky.
Před zalitím je nutné osadit i kovové výztuže. Velikost a rozmístění výztuže vychází vždy ze statického výpočtu a nelze ji zobecňovat! Aby se výztuž udržela v potřebné poloze (především výškové) používají se tzv. distančníky (podložky). Ty mohou být z různých materiálů, běžně plastové, ocelové nebo betonové.
Před betonáží je nutné strop navlhčit, abychom zabránili nežádoucím procesům při zrání betonu. Během betonáže je beton hutněn ručním ponorným vibrátorem. Poté se nechá strop měsíc zrát (jednou nebo dvakrát jej pokropí), nakonec se demontuje bednění, uklidí a odveze.
Uložení na zdivo a do zdiva při rekonstrukcích
Zásadním problémem u rekonstrukcí stropních konstrukcí je správné uložení stropu do zdiva tak, aby bylo přeneseno napětí z uložení stropu do co největší ložné plochy zdiva. Současně je třeba respektovat fakt, že stěna je v době rekonstrukce již zatížena a je nutné zajistit bezpečné přenesení tohoto zatížení. Pro uložení POT trámů se doporučuje cementové maltové lože M 10. V případě, že je zdivo omítnuté, je vhodná délka uložení trámu 175 mm od líce omítky. Tím je s rezervou zabezpečeno dostatečné uložení do nosné části stěny. Vhodným doplňkem je ještě vložení asfaltového pásu o šířce 50 mm od líce omítky.
- Uložení na rozšiřující se stěnu: První ze způsobů uložení je nejjednodušší a jedná se o metodu, kdy díky snížení tloušťky zdiva ve vyšším podlaží vzniká prostor pro vytvoření roviny, na které se zhotoví stropní konstrukce Porotherm obdobně jako na novostavbě.
- Kombinace uložení na rozšiřující stěnu a do vysekaných kapes: Podobnou metodou je osazení POT trámů na ozub a částečně do kapsy zdiva. Při této metodě se opět využívají ozuby vzniklé změnou tloušťky zdiva. Ty však nejsou již v dostatečné šířce a je zde nutné zvětšit plochu pro optimální uložení vysekáním kapes.
- Uložení do vysekaných kapes: Běžným způsobem uložení stropních trámů je jejich osazení pouze do vysekaných kapes v původní konstrukci. Hloubka kapes by měla být 200 mm na jedné straně a 300 mm na straně druhé pro jednoduché zasunutí trámů.
Stažení objektu
Naprostá většina starších domů nemá dostatečné stažení. To se potom obvykle projeví vznikem trhlin v rozích. Ideálního stažení lze dosáhnout nejlépe konstrukcí v úrovni stropu. Při realizaci stropních konstrukcí Porotherm lze velice snadno dosáhnout dodatečného ztužení objektu bez nutnosti velkých zásahů do fasády. Ztužení se provádí pomocí železobetonového věnce, který je integrován do stropní konstrukce.
Čtěte také: Podrobný srovnávací článek o cementových a železných činkách
Tepelná a akustická izolace
Stropy hrají klíčovou roli nejen v udržení tepla, ale i v odhlučnění mezi patry. Kvalitní izolace znamená, že neuslyšíte každé kroky nad hlavou - a v zimě ušetříte za vytápění. U stropů pod střechou je to naprostá nutnost. Podlaha musí horní patro od spodního izolovat především tepelně a zvukově. Podstatnými pak jsou hlavně vzduchová a kročejová neprůzvučnost.
Věncovky se používají jako ztracené bednění stropu a zároveň se za ně vkládá tepelná izolace, abychom dosáhli požadovaného tepelného standardu konstrukce. Minimální tloušťka tepelné izolace se doporučuje 100 mm.
Požární odolnost
Ne všechny materiály jsou si rovny - a pokud jde o bezpečnost, platí to dvojnásob. Stropy mezi patry, zejména v dřevostavbách nebo podkrovích, by měly mít požární odolnost odpovídající normám. Investice do kvalitnějších materiálů tady dává smysl - chrání vás i váš klid.
Ceny stropních konstrukcí
Stropní konstrukce hraje zásadní roli nejen ve statice, ale i v celkovém komfortu bydlení - a samozřejmě i v rozpočtu. Ceny se mohou lišit podle materiálu, složitosti stavby a lokality. Níže je orientační cenový rozpis:
| Typ stropní konstrukce | Cena za m² (Kč) |
|---|---|
| Monolitický betonový strop | 2 500 |
| Keramický strop (např. Porotherm) | 2 200 |
| Dřevěný trámový strop | 1 800 |
| Sádrokartonový podhled (rošt) | 800 |
| Železobetonové panely | 2 100 |
tags: #zelezo #betonovy #strop #s #drevenym #podhledy