Kročejová izolace je velmi důležitou a často podceňovanou součástí podlahových konstrukcí. Abychom neslyšeli, že někdo chodí v patře nad námi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska.
Proč je kročejová izolace nezbytná?
Tepelné izolace podlah, jakými jsou např. podlahový polystyren, sice dokážou hluk tlumit, ale tlumí jen vysoké frekvence hluku - vysoké tóny. Nízké frekvence, tedy dunivé zvuky, které snadno prostupují konstrukcí a jsou pocitově nepříjemné, již tyto materiály utlumit nesvedou. Aby se zamezilo šíření těchto nepříjemných zvuků, je nutno vkládat do podlahové konstrukce izolace k tomu určené. Nazýváme je kročejové izolace. Tvoří je materiály navržené právě pro útlum šíření zvuků nízkých frekvencí. Tyto izolace jsou oproti tepelným elastičtější, čímž více pohltí (utlumí) zvukové vlnění. Kročejová izolace se používá tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Například chůzí, provozem strojů, pádem těles a dalšími jinými rázy, které se mohou přenášet do podlahy (stropu). Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka, nebo obytný prostor.
Požadavek na hodnotu kročejové neprůzvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprůzvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532. Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva. Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva.
Typy plovoucích podlah
Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí. Existují dva základní typy plovoucích podlah:
- Lehká plovoucí podlaha: Je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár, tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností.
- Těžká plovoucí podlaha: Je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75 kg/m². Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2 000 kg/m³ při tloušťce desky nejméně 37,5 mm. V případě těžkých plovoucích podlah je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu.
Volba kročejové izolace
Nejčastěji se používá polystyren typu EPS T4000, T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách. Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala, ale i plnila požadavek na kročejovou neprůzvučnost. Např: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit. Pokud se bude jednat o místnost pod vytápěným prostorem, kde není potřeba řešit tepelnou izolaci, tak si vystačíme pouze s kročejovou izolací a okrajovými pásky z mirelonu, které odizolují stěny od podlahy.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Příklady kročejových izolací
Níže uvádíme příklady běžně dostupných kročejových izolací a souvisejících produktů:
| Produkt | Popis | Hlavní vlastnosti |
|---|---|---|
| Mirelon Kročejová izolace v pásech | Vyrobena z polyetylenové pěny s uzavřenou buněčnou strukturou. | Výborné akusticky i tepelně izolační vlastnosti, vhodná jako kročejová i tepelná izolace. |
| Mirelon Dilatační páska s fólií | Vyrobená z polyetylenové pěny, slouží k dilataci podlahy. Fólie zabraňuje zatékání anhydritu a betonu. | Zajišťuje prostor pro dilataci, chrání izolaci před vlhkostí. |
| Styrotrade Styrofloor T4 | Zvukově a tepelně izolační desky z pěnového polystyrenu. | Určeny pro podlahy s požadavkem kročejového útlumu a zvukově izolačních vrstev. Tepelná vodivost λ=0,042 W/mK. |
| Austrotherm EPS Polyfon T4 | Izolační desky z expandovaného pěnového polystyrenu. | Zajišťují výborný kročejový útlum, vynikají tvarovou stabilitou a nízkou nasákavostí. Tepelná vodivost λ=0,044 W/mK. |
| Mirelon Dilatační páska | Vyrobená z polyetylenové pěny. | Slouží k vytvoření prostoru pro dilataci neboli rozpínání podlahy. |
Doporučená tloušťka kročejové izolace a vedení rozvodů
Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.
Co dělat, když je v projektu navržena tloušťka 80 mm?
Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2, tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. CP5, tj. 5 mm.
Vedení rozvodů v podlaze
S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostatečnou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebujeme 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo. Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy.
Dilatační pásky a akustika
Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do maximální doporučené tloušťky (nejčastěji 50 mm).
Čtěte také: Montáž kročejové izolace pod OSB: Postup krok za krokem
Čtěte také: Beton a kročejová izolace
tags: #krocejova #a #tepelna #izolace #litych #podlah