Komín patří mezi velmi důležité součásti domu a na jeho stavbu jsou tudíž kladeny ty nejvyšší nároky. Úkolem komínové techniky je odvést spaliny nad střechu, kde jsou rozptýleny do ovzduší tak, aby se zamezilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domů. Systémy pro odvod spalin jsou extrémně namáhanou částí staveb, konstrukce komínů musí být proto naprosto bezpečná a funkční pro širokou škálu všech tepelných spotřebičů i topných médií.
Důležitost komínové izolace
Fyzikální princip komínové izolace spočívá v zadržování tepla uvnitř komínového tělesa, což přímo ovlivňuje několik klíčových faktorů. Především se jedná o zlepšení tahu komínu, který je zásadní pro správnou funkci topidla. Celková účinnost topného systému se díky kvalitní izolaci může zvýšit až o 15-20 %, což přináší významné úspory nákladů na vytápění.
Problémy s kondenzací
Zvyšující se požadavky mají souvislost s klesající teplotou spalin. V minulosti se stavěly převážně jednovrstvé komíny. Díky vysokým teplotám spalin spotřebičů se při provozování komínů nevyskytovaly téměř žádné vady. S rostoucím používáním spotřebičů zejména na plynná paliva se začaly na komínech objevovat poruchy. Kondenzační kotle, využívající kondenzační teplo obsažené ve spalinách, vykazují velmi nízké teploty spalin.
Jsou-li spaliny ochlazovány natolik, že jejich teplota klesne pod rosný bod, začne v kouřovodu i v komíně docházet ke kondenzaci. Nízké teploty spalin, klesající množství spalin a s tím spojený výskyt kondenzátu a kyselin v komíně, vedou k provlhání a promáčení komínů. Další důležitou výhodou izolace je minimalizace kondenzace. Při nedostatečné izolaci dochází k rychlému ochlazování spalin, které pak mohou kondenzovat a vytvářet kyselý kondenzát poškozující konstrukci. Dvojstěnné komíny s kvalitní izolační vrstvou mezi vnitřní a vnější stěnou tento problém účinně řeší. Izolace komína je nutnou podmínkou pro správnou funkčnost celého systému pro odvod spalin.
Bezpečnost proti vyhoření sazí
Bezpečnost při hoření uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouřovodu, nevhodně zvoleného spotřebiče, špatné kvality dřeva, apod.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomůckami. Časem pak může dojít i k nekontrolovanému samovznícení sazí v komíně. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1000 °C.
Čtěte také: Krok za krokem: Montáž komínové hlavy
Materiály a typy komínových izolací
Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Tím je nepřímo řečeno, že se smí použít výhradně izolace z kamenné vlny, která má teplotu tání v rozmezí 1 200-1 400 °C. Nejedná se však o klasický bod tání, jak jej známe u jiných látek. Při postupném zvyšování teploty se nejdřív vypálí organická pryskyřice, od 250 do 600 °C začnou vlákna měnit barvu, pak zešednou a zkřehnou, při doteku se rozpadají, ale k vlastnímu tavení nedojde. Kamenná vlna se ani po dosažení takto vysokých teplot nestane tekutou.
Požadavky na objemovou hmotnost
Objemová hmotnost materiálu pro tepelněizolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být nižší než 90 kg/m³. Tento požadavek vychází z faktu, že při teplotách uvnitř izolace nad 150 °C (podle ČSN 734201 čl. 6.3.3. nad cca 200 °C) dochází k odpaření pojiva a izolace s příliš nízkou objemovou hmotností by mohla začít sesedat.
Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sesedají (tím vznikají nežádoucí tepelné mosty s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují.
Stanovení tloušťky izolace
Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu. Navrhnout vhodnou tloušťku izolace proto vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí správnou funkčnost komína. Bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou, např. teplotní třídu výrobku apod.
Systémové a nesystémové řešení izolace
Systémové komíny
Systémový komín se nabízí jako celek, tj. včetně izolace. Výše zmíněné kroky jsou v tomto případě provedeny při hodnocení shody v souladu s odpovídající normou výrobku. Zahrnují počáteční zkoušku, zajišťovanou výrobcem, jakož i další zkoušení typu včetně kontroly řízení výroby. Vhodný typ prefabrikovaného komína je možné na základě okrajových podmínek velmi snadno odečíst z tabulek výrobců. Zodpovědnost za systémový komín jako celek přebírá výrobce.
Čtěte také: Rozměry a postup montáže betonové komínové desky
Specializovaní výrobci technických izolací tzv. „vyřezávači“ pro výrobce systémových komínů vyrábějí izolace komínových vložek z bloků Orstech Block. Může se jednat o vložky speciálních rozměrů daných výrobci těchto komínových tvárnic, izolačních pouzder nebo se vyrábí desky s vyfrézovanými drážkami pro přesnou a snadnou aplikaci do systémových komínů. Izolace s vyfrézovaných drážek jsou dodávány podle okrajových podmínek v závislosti na průměru kouřovodu.
Nesystémové řešení a dodatečné zateplení
Pro nesystémové dodatečné zaizolování starých cihelných komínů pro případ zahoření v komínu (snížení rizika požáru u starých budov) nebo kvůli požadavku na zvýšení teploty spalin na výstupu z komínového tělesa se při požadavku vzhledu standardně omítnutého komína používá tepelná izolace vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. Vhodnější jsou desky s kolmou orientací vláken ISOVER NF 333, které lze snadno zbrousit v případě nerovností komína a výhodou je také nižší množství nutných kotvících prvků, tedy i menší narušení komínového zdiva, než v případě použití desky s vodorovnou orientací vláken ISOVER TF PROFI. Pro kotvení se kromě lepidla používají ocelové fasádní hmoždinky.
Povrchová úprava se provádí stejně, jako na kontaktním zateplovacím systému - přebroušení celé plochy, nanesení stěrkové hmoty, vložení výztužné tkaniny (perlinky), penetrace a nanesení fasádní omítky. Pro vyšší teploty se používají technické desky Orstech 100, které mají nižší obsah pojiva, než výše uvedené fasádní desky. V případě, že investora v půdním prostoru nezajímá vzhled komína, lze použít i rohože na pletivu Orstech DP 80.
Izolace kouřovodů
Dále se mohou vyskytovat kouřovody samostatné, společné a kouřovody plnící funkci komína. Samostatný kouřovod delší než 2 m se má tepelně izolovat. Doporučuje se však izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy.
Navrhnout vhodnou izolaci a její tloušťku vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí, že v komíně nedojde ke kondenzaci vlhkosti ze spalin. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C. Minimálně se navrhuje 40 mm izolace, pokud to však prostor dovolí, je vhodnější použít tloušťky vyšší.
Čtěte také: Cihlové obklady: přehled vlastností
Požadavky na vzdálenosti od hořlavých materiálů
Dále nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1, příloha A, tabulka A.6 - např. 70 °C pro kov, 80 °C pro beton a 85 °C pro pálenou keramiku). Minimální vzdálenost hořlavých konstrukcí od povrchu komínového pláště komína je dána zatříděním komína dle ČSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hořlavých materiálů v mm). Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány ČSN 731701 "Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí" (k 1. 7. 2009 zrušena bez náhrady).
Komínová konstrukce nesmí být propojena ani namáhána se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci. Při prostupu stropy je předepsán 30 mm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komína. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem (např. deskou Orstech 100 nebo ISOVER FireProtect® 150). Totéž platí i pro stěnové prvky.
Vývoj komínové techniky
Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán požadavky na racionální využití energií a na ochranu životního prostředí, měl za následek i nový technický vývoj v oblasti komínů. Pro komíny se zpřesňují a tvoří nová doplňující pravidla, aby byl provoz při všech podmínkách, které mohou nastat, funkční a bezpečný. Kvalitní izolace a správný návrh tloušťky izolace jsou klíčové pro bezpečné a funkční komínové systémy.
| Materiál izolace | Objemová hmotnost (min.) | Bod tání (min.) | Vhodné použití |
|---|---|---|---|
| Kamenná vlna | 90 kg/m³ | 1000 °C | Vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí, dodatečné zateplení |
| Orstech 100 | Vyšší | > 1000 °C | Pro vyšší teploty, prostupy hořlavými konstrukcemi |
| ISOVER NF 333 | Specifické | Není uvedeno | Kontaktní zateplovací systémy (kolmá orientace vláken) |
| ISOVER TF PROFI | Specifické | Není uvedeno | Kontaktní zateplovací systémy (vodorovná orientace vláken) |
| Orstech DP 80 | Specifické | Není uvedeno | Půdní prostory (kde nezáleží na vzhledu), rohože na pletivu |
tags: #kominova #izolace #co #to #je #druhy