V rámci modernizace výzbroje AČR se poněkud opomíjí současné trendy v oboru taktických vozidel. Rozsah je široký, od čtyřkolek, až po uzavřená obrněná vozidla 4×4, výjimečně i 6×6. Z hlediska bojové činnosti v Evropě lze pozorovat rostoucí požadavek na vozidla uzavřená a dostatečně odolná. Tím se liší od všemožných druhů určených pro mise kdesi v Africe či Asii.
Současný stav a potřeby AČR
Již několik let se mluví o vyřazení podmotorovaných, nicméně stále sloužících lehkých taktických vozidel Kovboj a Kajman. Je otázkou, zda má armáda vůbec vypracovanou realistickou doktrínu pro smysluplnou bojovou činnost pozemních sil. Ani nákup 1200 kusů zemědělských „pikapů“ o tom zrovna nesvědčí, jestliže vojáci potřebují naopak víceúčelová vojenská terénní vozidla. Navíc, pokud se vyhazují peníze na neefektivní vyzbrojování, chybí pro nákup potřebné techniky.
V rámci AČR se vyskytují čtyřkolky, nepancéřované terénní automobily UAZ a Land-Rover Defender, a také lehká kolová obrněná vozidla IVECO LOV. Chybí nové terénní automobily s diskrétním pancéřováním a výzbrojí, například Gepard na podvozku Toyota. Lehkých kolových vozidel LOV (LMV) italské společnosti IVECO je ve výzbroji 120 v několika verzích. Těžší vozidla 4×4 s uzavřenou karoserií, či pancéřovou korbou chybí. Tato vozidla slouží dobře, nicméně si lze položit otázku, zda existují také nedostatky. Nalézt lze tři. Především jsou zcela cizím produktem, bez českého podílu v základní verzi. Také je problém s místem, na zadní sedadla se tři vyzbrojení vojáci téměř nevejdou. To je ovšem vina vojenských šetřílků, kteří vozidla LOV objednali. Výrobce totiž nabízí i delší verzi, do níž se vejdou i vojáci větších postav. Výšku určuje především délka stehenních kostí, takže hlavní problémy v autech vznikají s prostorem pro nohy.
Perspektivní řešení pro AČR
Perspektivním řešením, z hlediska evropského bojiště, je pro AČR uzavřené bojové obrněné/těžké taktické vozidlo s dostatečnou balistickou odolností. Ať kvůli nastřelení, tak explozi pod dnem. Z hlediska jaderné války, kterou v současnosti nelze vyloučit, představuje lepší ochranu před intenzivním zářením, teplem i spadem pevná střecha.
Kolové obrněné vozidlo Patriot II
Jelikož kdejaký politik slibuje podporu AČR, aspoň verbálně, jako nejlepší kompromis se jeví kolové obrněné vozidlo Patriot II, produkt Holdingu CSG, přesněji Excalibur Army. S původním provedením se již pravděpodobně nepočítá. Novější verze Patriot II má základní vojenské a hasičské provedení. Může posloužit rovněž jako malý kolový obrněný transportér. Lafetovanou výzbroj mohou tvořit automatické zbraně typu kulometů, granátometů, automatických malorážových kanonů, odpalovacích zařízení protitankových nebo protiletadlových řízených střel. Může sloužit jako vozidlo průzkumné taktické, průzkumné/elektronické, hlídkové, doprovodné, velitelské, velitelské zbraňových systémů, sanitní, pyrotechnické/EOD, spojovací, elektronického boje, logistické, hasičské, policejní, policejní útočné (SWAT), transportní, případně v dalších verzích. Konstrukční provedení umožňuje výrobu shora otevřené verze pro mise v Africe a Asii.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Technické parametry Patriot II:
- Bojová hmotnost: 17,5 t
- Vnější rozměry: 6250 mm (délka), 2550 mm (šířka), 2880 mm (výška)
- Výbava: Disky kol vybaveny dofukováním pneumatik a dojezdovými obručemi (runflat), automatické hasicí zařízení, klimatizace s filtroventilačním systémem, rušičky a spojovací prostředky
- Maximální rychlost po komunikaci: 110 km/h
- Dojezd po komunikaci: 700 km
Otevřené kolové platformy HMT Extenda pro 601. skupinu speciálních sil
601. skupina speciálních sil (601. skss) Armády České republiky získá 18 specializovaných otevřených kolových platforem HMT (High Mobility Transporter) Extenda od britské firmy Supacat. Cena za dodání 18 podvozků HMT 600 činí 32,6 milionu GBP bez DPH, následné technické zhodnocení provede Vojenský technický ústav (VTÚ) za 810 milionů Kč bez DPH. Součástí českého kontraktu jsou také vyprošťovací sety a konverzní sady pro změnu konfigurace vozidla ze 6×6 na 4×4 a jiné příslušenství. Britský výrobce dodá pouze holé vozidlo bez bojové výbavy. O přestavbu na plnohodnotné bojové systémy se postará VTÚ spadající pod MO ČR. VTÚ doplní klíčové systémy potřebné pro bojové nasazení: zbraňové stanice (kulomety, granátomety), komunikační a šifrovací prostředky, senzory, elektroniku, speciální úpravy a přídavné vybavení podle potřeb speciálních sil.
Zakázka je rozdělena na dvě části - nákup podvozků a následné technické zhodnocení - z několika důvodů. Výrobce Supacat nabízí univerzální platformu, kterou si jednotlivé státy upravují na míru. Úpravy provedené v ČR navíc zajišťují kontrolu nad výzbrojí a elektronikou, což je výhodné z hlediska bezpečnosti i zapojení domácího průmyslu. Výsledkem budou moderní vozidla, která kombinují britský podvozek s českou výzbrojí a elektronikou přesně podle potřeb 601. skupiny speciálních sil.
Vybavení a výzbroj Supacat HMT Extenda:
- Zbraňový systém: Těžký kulomet M2 ráže 12,7 mm (odhadovaná cena s příslušenstvím a hlavněmi zhruba 1 milion Kč), možnost použití munice HEIAP Mk 211 Raufoss. Dále 40mm granátomety (možná Mk47) a několik kulometů ráže 5,56 mm nebo 7,62 mm. Není vyloučeno zařazení protitankových raketových kompletů, reaktivních granátometů nebo protiletadlových střel.
- Komunikační systémy: Specializované komunikační systémy, včetně satelitní a za-horizontální komunikace, různé počítače, systémy velení a řízení, digitální mapy, satelitní i inerciální navigace, prostředky elektronického boje a rušení.
- Ochranné systémy: Prostředky ochrany vozidla (zadýmovací granáty, varování před laserovým ozářením), senzory či systémy umělé inteligence.
- Drony: Drony (průzkumné i útočné) a prostředky jejich řízení přímo z vozidla.
Technická data Supacat HMT 600 (6×6):
- Maximální přípustná hmotnost: 10 500 kg
- Užitečná hmotnost: 3900 kg
- Ochrana: Základní protiminová a balistická ochrana
- Objem palivové nádrže: 200 litrů
- Dojezd: Kolem 700 km po zpevněných komunikacích
- Využití: Jako nosná platforma pro celou novou kategorii lehkých sil, přepravu houfnic ráže 105 mm, minometů ráže 120 mm, raketometů, protitankových řízených střel, odpalovačů dronů nebo protiletadlových systémů.
- Podvozek: 6×6 s řízenou přední a zadní nápravou a neřízenou prostřední nápravou.
HMT 600 s podvozkem 6×6 se od klasických platforem 4×4, například amerického JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) nebo různých verzí Humvee, liší především větší zástavbovou plochou pro zbraně, senzory, vybavení a zásoby a také vyšší nosností. Na prvním obrázku je Supacat HMT 600 osazený kontejnery pro osm protitankových řízených střel Brimstone.
Vývoj a modernizace obrněných vozidel Pandur
Představitelé Armády České republiky již před pár měsíci deklarovali, že se chtějí v oblasti kolových obrněných vozidel vydat cestou pořízení nových osmikolových obrněných vozidel, která by měla nahradit stávající obrněnce Pandur II 8x8 CZ. Objevily se rovněž informace o oslovování konkrétních výrobců či srovnávání některých typů, které připadají v úvahu. Na prvním místě pochopitelně figuruje nejnovější vozidlo Pandur 8x8 EVO, jehož prototyp firma Tatra Defence Vehicle (TDV) v současné době intenzivně testuje.
TDV, jenž spadá do struktury průmyslové skupiny CSG, se může chlubit opravdu působivými zkušenostmi, protože již před lety převzal výrobu a servis osmikolových obrněnců Pandur II 8x8, a to nejen pro českou armádu, ale rovněž pro zahraniční zákazníky. V roce 2003 byl formálně schválen záměr nalézt pro Armádu ČR nové obrněné transportéry. V dubnu 2005 byl počet zredukován na 234 obrněnců, z nichž se 199 mělo objednat pevně, kdežto zbývajících 35 by představovalo opci. Hodnocení nabídek bylo završeno v lednu 2006, kdy vláda schválila záměr koupit osmikolové obrněnce Pandur II 8x8 od rakouské firmy Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug, která se začlenila do struktury nadnárodní korporace General Dynamics European Land Systems (GDELS). Do kontraktu byl zapojen český státní podnik VOP CZ i izraelská společnost Rafael, jež vyrobila dálkově ovládané zbraňové stanice RCWS. Smlouva na 199 kusů s opcí na dalších 35 kusů byla uzavřena v červnu 2006 a pokrývala též montáž většiny obrněnců v České republice.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Oněch 234 vozidel mělo odpovídat celkově osmnácti variantám. Následně se ale vyskytly problémy v realizaci zakázky, jež vedly k vyjednávání mezi českou stranou a dodavatelem. Ta se týkala zejména redukce počtu verzí i celkového počtu vozidel. Dodávky vozidel do armády dokončil podnik VOP CZ v roce 2013, mezi tím v roce 2010 absolvovaly obrněnci Pandur II 8x8 CZ české armády své první bojové nasazení, a to ve výzbroji jednotek působících v Afghánistánu.
Do onoho výčtu šesti variant spadají čtyři verze nesoucí dálkově ovládanou zbraňovou stanici Rafael RCWS 30 s kanónem ráže 30 mm a protitankovými řízenými střelami Spike-LR, a sice základní bojová podoba (72 kusů), velitelský obrněnec pro velitele roty (11 kusů), průzkumná varianta a průzkumná varianta s radiolokátorem (obě po osmi kusech). Zbylé dvě podoby, obě zakoupené ve čtyřech exemplářích, onu zbraňovou stanici nemají, neboť ženijní provedení má jen zbraňovou stanici s lehkým kulometem a zdravotnická podoba je neozbrojená. Zkušenosti z Afghánistánu se posléze projevily ve vzniku sedmé varianty, jelikož čtyři bojová vozidla základní verze prošla konverzí na standard M1, jenž odpovídá právě požadavkům na expediční operace a vyznačuje se mj. zvýšenou balistickou odolností. Tento prvek pochopitelně zvyšuje hmotnost vozidla, a proto pozbývá svou schopnost plavby. Právě otázka, zda mají být české Pandury II 8x8 CZ obojživelné, reprezentuje téma, o němž se hodně diskutovalo. Většina odborníků nakonec dospěla k závěru, že tento požadavek byl zřejmě zbytečný, jelikož vozidla plavou pouze výjimečně a jejich obojživelnost se logicky podstatně podepsala na pořizovacích nákladech. Je třeba zdůraznit, že nešlo o kritiku samotné platformy Pandur II 8x8, která se v provozu celkově osvědčila. Objevily se i některé problémy, ale ty se většinou netýkaly samotné konstrukce vozidel, nýbrž zejména zajištění servisu. Právě to vedlo k situaci, že se značná část obrněnců Pandur II 8x8 CZ české armády ocitla mimo provoz.
Tatra Defence Vehicle (TDV) byla založena v roce 2015 a téhož roku podepsala se společností GDELS licenční smlouvu o přenosu technologií a výroby osmikolových vozidel Pandur II 8x8 do Česka. Od té doby se u původního výrobce GDELS-Steyr ve Vídni vyrábějí jen šestikolové verze vozidel Pandur a osmikolové verze jsou tedy de facto českými výrobky. O rok později byla otevřena továrna TDV v Kopřivnici a v roce 2017 byla podepsána servisní smlouva (která byla později několikrát prodloužena), podle které podnik TDV zajišťuje údržbu vozidel Pandur II 8x8 CZ Armády České republiky dodnes. Onen přenos technologií se ale samozřejmě netýkal pouze servisu a také sériové výroby, ale i vývoje nových variant. Vedle servisní smlouvy byl tedy v roce 2017 podepsán i kontrakt na dodávku dalších dvaceti vozidel Pandur II 8x8 CZ, a to ve dvou nových verzích KOVS a KOVVŠ, z nichž první slouží jako spojovací, zatímco druhá zastává velitelsko-štábní funkci na úrovni praporu a brigády. Tyto dvě varianty byly vyvinuty a vyrobeny kompletně v TDV.
Obrněnce Pandur II 8x8 CZ ve verzích KOVS a KOVVŠ se ale od původních 107 kusů neodlišují jen speciálním účelovým vybavením, ale i svou základní konstrukcí. Od přelomu století, kdy byla vyvinuta původní konstrukce Pandur II 8x8, se totiž požadavky na pěchotní vozidla velmi zásadně změnily, a to zejména z hlediska odolnosti. Požaduje se proto silnější balistická ochrana korby a vyšší odolnost podvozku proti minám a dalším výbušným nástrahám. Oněch dvacet vozidel, která byla dodána mezi roky 2019 a 2020, tudíž obdrželo mj. přídavné keramické pancéřování korby a dvojitou podlahu. To si pak pochopitelně vynutilo také mj. změny pohonné a brzdové soustavy, aby se navzdory zvýšené hmotnosti zachovala pohyblivost vozidla.
Pandur 8x8 EVO
Základní koncepce Panduru 8x8 EVO odpovídá dnes běžnému standardu této kategorie, takže vozidlo má osádku v počtu tří mužů, z nichž řidič sedí vpředu vlevo, zatímco vedle něj se nachází motor. Střelec a velitel sedí přibližně uprostřed vozidla, kde obsluhují dálkově ovládanou zbraňovou stanici, a za nimi je umístěn prostor pro dopravu sedmi vyzbrojených vojáků. Zmíněný motor pochází od výrobce Cummins, která dodala agregáty již pro původní vozidla Pandur II 8x8, ale tentokrát se jedná o silnější provedení, které produkuje výkon 405 kW, zatímco obrněnce Pandur II 8x8 užívají motory s výkonem 335 kW. Montáž silnějšího motoru je potřebná především kvůli zachování pohyblivosti, protože Pandur 8x8 EVO má maximální bojovou hmotnost 25 tun, tedy přibližně o tři tuny více než původní varianta. Se silnějším motorem má na silnici nabízet rychlost 105 km/h a dojezd 600 km.
Čtěte také: Bezpečná renovace eternitové střechy
Hlavní výzbroj Panduru 8x8 EVO představuje kanón Mk.44S Bushmaster II ráže 30 mm s elevací −15 až +60 stupňů a s elektrickou stabilizací, vedle něj je ve věži lafetován spřažený kulomet ráže 7,62 mm. V samostatném odpalovacím zařízení instalovaném v pravé části zbraňové stanice jsou pak umístěny dvě řízené protitankové střely Spike 2 LR. Velitel i střelec disponují identickými plně stabilizovanými optoelektronickými zaměřovači s funkcí automatického sledování cílů i funkcí „hunter-killer“. Při vývoji Panduru 8x8 EVO konstruktéři uplatnili aktuální zkušenosti z bojiště na Ukrajině. Pandur 8x8 EVO se dokáže efektivně bránit dronům prostřednictvím již zmiňovaného kanónu Mk.44S Bushmaster II, který může využívat různé druhy programovatelné munice, a také díky systému Iron Fist, který umí likvidovat různé druhy hrozeb. Systém Iron Fist je schopen detekovat přilétající bojové prostředky protivníka pomocí radarových senzorů s elektronickým vychylováním paprsku, jež jsou umístěny v počtu čtyř na zbraňové stanici. Ty mohou být doplněny i infračervenými detektory nebo systémem aktivního rušení. Iron Fist dokáže působit proti tankovým projektilům, řízeným střelám nebo reaktivním protitankovým granátům, ale i bezpilotním prostředkům a FPV dronům. V Panduru 8x8 EVO je instalován mimo jiné i elektronický systém SAAV, jenž konkrétně zahrnuje systém situačního povědomí a jeho nezbytné integrační prvky. Systém situačního povědomí, založený na technologii umělé inteligence, umožňuje osádce lépe vnímat celkové dění kolem vozidla, vyhodnocovat bojové situace a zároveň poskytuje včasné varování před hrozbami v okolí vozidla.
Podoba Panduru 8x8 EVO je výsledkem vývoje ve společnosti Tatra Defence Vehicle, ačkoliv na programu participuje i rakouská GDELS-Steyr, jelikož existuje záměr dosáhnout maximální technické příbuznosti s vozidly Pandur 6x6 EVO. Zde stojí za zmínku, že šestikolové Pandury vedle „domovského“ Rakouska spolehlivě slouží i v několika dalších zemích světa, mezi něž se řadí mj. Belgie, Kuvajt či Slovinsko. Posledně uvedený stát věnoval část svých obrněnců Ukrajině. Poměrně málo známým faktem je, že 50 šestikolových obrněných vozidel Pandur slouží pod označením AGMS (Armored Ground Mobility System) v USA, a to u velitelství speciálních operací SOCOM. Také šestikolový Pandur se tedy dočkal hloubkové modernizace a jeho verzi Pandur 6x6 EVO již odebírá armáda Rakouska. Pro zajímavost se dá zmínit, že také v českém mediálním prostředí se probírala možnost pořídit pro Armádu ČR určitý počet šestikolových obrněných transportérů, jež by určitě měly nižší pořizovací náklady než osmikolové platformy. Oficiální zájem Armády ČR však zatím směřuje pouze k vozidlům s osmi koly, kterých by se mělo pořizovat stovky kusů, neboť se počítá s výstavbou nových mechanizovaných útvarů a také s rozšiřováním teritoriálních záložních jednotek a některých podpůrných složek. Pro úlohu nového osmikolového obrněnce Armády České republiky se tedy ze všech hledisek ukazuje jako ideální volba platforma Pandur 8x8 EVO. Jde o logickou evoluci typu Pandur II 8x8 CZ, jenž v české armádě slouží řadu let a celkově se osvědčil. Konstrukce obrněnce Pandur 8x8 EVO odráží zkušenosti z provozu a z aktuálních konfliktů, a proto nabízí zejména vyšší odolnost proti balistickým a výbušným hrozbám. Ve prospěch této platformy mluví rovněž její český charakter, jelikož sériová výroba by samozřejmě kompletně probíhala v české firmě Tatra Defence Vehicle. Jedná se tedy o optimální volbu jak z hlediska Armády ČR, tak z hlediska podpory domácího průmyslu.
Kolové bojové vozidlo pěchoty KBVP je obojživelné kolové obrněné vozidlo schopné překonávat vodní překážky plavbou bez nutnosti použití přídavných prostředků. Vyznačuje se vysokou manévrovatelností, pohyblivostí a průchodivostí. Zabezpečuje palebnou podporu mechanizovaného družstva střelbou z lafetovaných zbraní z místa, za krátkých zastávek a za jízdy na stojící i pohyblivé cíle v denních i nočních podmínkách a za snížené viditelnosti.
Varianty KBVP v AČR:
- KBVP - kolové bojové vozidlo pěchoty
- KBV-VR - kolové bojové vozidlo velitele roty
- KBV-PzLOK - kolové bojové vozidlo průzkumné s lokátorem
- KBV-Pz - kolové bojové vozidlo průzkumné bez lokátoru
- KOT-Ž - kolový obrněný transportér ženijní
- KOT-Zdr - kolový obrněný transportér zdravotnický
- KBVP-M1 RVS - kolové bojové vozidlo pěchoty s přídavným mřížovým pancéřováním - modernizace
- KOV-VŠ - kolové obrněné vozidlo velitelsko-štábní
- KOV-S - kolové obrněné vozidlo spojovací
Poháněcí soustava vozidla Pandur:
- Motor: Cummins ISLe 450 HPCR (High Pressure Common Rail) vznětový (palivo F-54, příp. F-34), přeplňovaný, kapalinou chlazený, řadový šestiválec se systémem vstřikování paliva „Common-Rail“, zdvihový objem 8,9 l, výkon 335 kW při 2000 min-1, točivý moment 1628 Nm při 1300 min-1.
- Automatická převodovka: ZF 6HP602 S PLUS elektronicky řízená, planetová převodovka, 6 rychlostních stupňů vpřed a 1 vzad s hydrodynamickým měničem.
- Pohonná jednotka: M+S+P+soustavy v jednom montážním celku (Powerpack).
- Přídavné převodovky: 3 (Steyer VG 1400, mechanická, redukční a rozdělovací, dvoustupňová (silnice/terén), s mezinápravovým planetovým symetrickým diferenciálem se závěrem) s Planetovými kolovými redukcemi.
- Rozvodovky: 8, obsahují kuželový stálý převod a symetrické nápravové diferenciály se závěry (závěry diferenciálů jsou ovládány automaticky). K rozvodovce poslední nápravy je přišroubována převodka proudových pohonů.
Základní takticko-technická data Pandur II 8x8 CZ:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Délka | 8 210 mm |
| Výška | 3 705 mm v pochodové pol., 5 090 mm včetně antén |
| Šířka | 2 720 mm |
| Bojová hmotnost | 27 120 kg |
| Max. hmotnost s osádkou | 20 600 kg |
| Max. hmotnost pro plavbu | 20 100 kg |
| Průměr zatáčení | 21,6 m (17 m s brzdou řízení) |
| Pneumatiky | Taktické se systémem centrálního huštění a s dojezdovým prstencem |
| Max. rychlost vpřed | 105 km/h |
| Min. rychlost vpřed | 4 km/h |
| Max. rychlost vzad | 13 km/h |
| Max. rychlost plavby vpřed | 10 km/h |
| Max. rychlost plavby vzad | 4 km/h |
| Dojezd | 700 km |
| Množství paliva | 350 l + 27 l mezinádrž |
| Překonávání vodních překážek | Plavbou nebo broděním bez přídavných prostředků |
| Náklon | do 30° |
| Stoupání | do 35° |
| Svislá překážka | 0,6 m |
| Překonání příkopu | do 2,2 m |
| Průjezd úvozy | max. 2,8 m |
V závislosti dle jednotlivých modifikací může být vozidlo vybaveno věží RAFAEL RCWS-30 se sklopným dálkově ovládaným vrchním zbraňovým systémem. Hlavní zbraní je ATK MK44 30mm.
tags: #kolove #obrnene #vozidlo #bez #strechy