Jen několik kilometrů jižně od Brna se nachází jedna z nejvýznamnějších středoevropských církevních staveb vrcholné gotiky - bývalý klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Tato památka, známá také jako „Růže nebeská“, je skrytým klenotem, který láká návštěvníky svou bohatou historií a mystickou atmosférou. Její příběh je protkán požáry, úpadkem i obnovou, a přesto dodnes fascinuje svou syrovou krásou.
Historie plná zvratů a ohně
Klášter v Dolních Kounicích byl založen v roce 1181 moravským velmožem Vilémem jako pokání za vojenské vpády do Rakous. Původně sloužil jako provizorium pro premonstrátky a postupně se rozrostl do významného duchovního centra. Již ve 14. a 15. století byl však zasažen požáry a vojenskými konflikty. Roku 1423 ho poprvé vypálila husitská vojska. Přesto klášter přežil a na počátku 16. století se stal jedním z nejvlivnějších na Moravě.
Zásadní zlom nastal po roce 1517, kdy nastoupil nový probošt Martin Göshel. Tento ambiciózní kněz přestoupil na luteránskou víru a dokonce si vzal jednu z kounických jeptišek za manželku. Podle jeho vzoru pak údajně i ostatní jeptišky vedly neřestný život. To pohoršilo okolní obyvatelstvo, které klášter přepadlo a vypálilo. Jeptišky se rozutekly po království a chrám nakonec připadl panovníkovi. Po dobu následujících desetiletí klášter mnohokrát změnil majitele, ale chátral dál.
K výraznější změně došlo až v roce 1698, kdy areál odkoupil Strahovský klášter se záměrem ho obnovit. Avšak 4. července 1703 vypukl ve městě obrovský požár, který se přenesl i na rekonstruovaný klášter. Zde padla za oběť ohni střecha nad klášterním chrámem, kaplí, křížovou chodbou a ložnicemi pro kněze. V opravách kláštera se pokračovalo ještě dalších patnáct let, pouze klášterní chrám již zůstal nezastřešený. Od roku 1804 začal klášter rychle propadat zkáze a byl prodán knížeti Janu z Dietrichsteina, čímž byl opět připojen ke kounickému panství. Klášterní budovy byly využívány jako kamenný lom, odkud se odvážely celé kusy klenebních žeber, klenební svorníky a další tesané kamenické prvky.
Tento stav trval přibližně do roku 1890, kdy se nový majitel panství, Josef Johan z Herbersteina, rozhodl, že klášter zachrání před zkázou nejnaléhavější opravou. Teprve po roce 1927 bylo zastaveno devastování kláštera a postupně se ruina začala sanovat a udržovat. V tomto roce přešel zámek i s klášterem do vlastnictví původně hraběcího správce Emila Tomce. Ten předal kostelní zříceninu do správy právě se tvořícího „Komitétu pro záchranu památek v Dolních Kounicích“, čímž se tato vzácná památka stala obecně přístupnou.
Čtěte také: Dlaždice kláštera Milevsko: Zajímavosti
Architektura a unikátní atmosféra
Bývalý klášterní kostel má tvar kříže a jeho zřícenina je úchvatná gotika v nejsyrovější kamenné podobě. Chrámu chybí střecha, a tak pohled vzhůru místo nástropní fresky uzavírají nebesa. Jan Skácel v básni Rosa coeli píše: „Na celém světě není tolik ticha / jako když sněží v Dolních Kounicích / a probořenou střechou katedrály / snáší se k zemi bílý sníh.“ Místo varhan kvílí v kamenných portálech vítr a v noci z kůru volá sýček. V hlavní lodi kláštera, která je už 300 let bez střechy, se údajně nacházejí místa se silnou pozitivní energií.
V klášteře Rosa Coeli se dochovaly prvky syrové gotiky jako vřetenovité schodiště, křížové klenby a chodba s gotickými okny do rajského dvora, kterým prorůstá zeleň. „V křížení příčné a hlavní lodi je údajně velmi silné energetické místo,” stojí v tištěném průvodci. Někteří turisté přijíždějí do Dolních Kounic, aby načerpali pozitivní energii.
Z oltářní části vedou nenápadná dvířka do sakristie. Jedná se o prostornou místnost s působivou křížovou klenbou, která je ve skvělém stavu. Mezi novým barokním konventem a kostelem se z velké části zachoval i starší gotický konvent, který v naší zemi nemá obdoby. Zelený rajský dvůr v jeho prostředku obtéká ve dvou patrech křížová chodba. „V přízemí se nachází vstup do kapitulní síně zaklenuté dvěma poli žebrové křížové klenby. Kapitulní síň je vůbec nejcelistvěji dochovaným prostorem celého areálu,” lze se dočíst o místnosti, která původně sloužila k důležitým obřadům řeholnic. Kapitulní síň upoutá také krásnou výzdobou na stropě, kde jsou kromě křesťanských symbolů i symboly pohanských bůžků. Rajským dvorem pomalu prorůstá břečťan a kapradí, kterým se ve stínu křížové chodby velmi daří a vytváří zde zcela opačnou atmosféru, než v hlavním chrámu - atmosféru plnou tajemství.
Revitalizace a archeologické nálezy (2024-2027)
V letech 2024 až 2027 probíhá v Rosa coeli revitalizace památky. Kvůli rozsáhlým stavebním pracím je mimo hlavní turistickou sezónu objekt uzavřen. Zpřístupněný bude veřejnosti od června do září 2026. Pomalu dochází k obnově vnitřních prostor kostela, kaple či rajského dvora. Součástí projektu je také nová expozice zaměřená na dějiny areálu a zajištěn bude i bezbariérový přístup do objektu. Druhá část integrovaného řešení si klade za cíl zatraktivnění okolí kláštera. Pro návštěvníky bude vybudováno nové infocentrum se sociálním zařízením. Další projekt revitalizace počítá se zpřístupněním jižní zahrady, která je v současnosti uzavřená. Vysází se zde nové stromy a pořídí kvalitní mobiliář, aby zahrada sloužila jako místo pro relaxaci a odpočinek nejen turistům, ale i místním občanům. V rámci projektu vznikla také nová cyklostezka, která propojuje Ivančice a Dolní Kounice.
V rámci revitalizace památky objevili archeologové mnoho zajímavostí: v klášterní kvadratuře odkryli dlažbu z 15. století, na které jsou vidět i skvrny po požárech (pravděpodobně z doby husitských válek, kdy byl klášter vypálen). V místě nynějšího rajského dvora pátrali archeologové po studni, místo našli kosterní ostatky několika jedinců, pohřbených pod podlahou románského kostela. V jednom z hrobů byly nalezeny spony z pánského oděvu, pravděpodobně šlechtice, který se zasloužil o vznik kláštera. Po dokončení revitalizace kláštera v roce 2027 budou nejdůležitější nálezy zpřístupněny ve speciální expozici.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Návštěvnické informace
Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích je otevřen v sezóně od dubna do října. Navštívit jej lze samostatně s textovým či audio průvodcem, nebo v rámci komentované prohlídky každou celou hodinu. Délka komentované prohlídky s průvodcem je přibližně 35-45 minut.
Otevírací doba v období červen-září 2026 (mimo 19.-21. 6.): 9.00, 10.00, 11.00, 12.00, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00 hod.
Svatební fotografování/natáčení: Probíhá za běžného provozu kláštera. V poplatku za svatební focení je vstup umožněn pro novomanžele a fotografa/kameramana. Svatební obřady jsou v Rosa Coeli zakázány. V době konání kulturních nebo společenských akcí může být vstup do kláštera (vč. fotografování svateb) částečně nebo zcela omezen. Sledujte kalendář akcí 2026.
Parkování: Nejbližší parkoviště naleznete na Mlýnském nebo Masarykově náměstí v Dolních Kounicích.
Elektrokola: V otevírací době kláštera jsou pro elektrokola k dispozici zásuvky elektrické energie.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Klášter Rosa Coeli v kultuře
Kromě zájmu turistů se klášter těší také velké oblibě u filmařů. Natáčela se zde pohádka O statečném kováři, Záhada Toma Wizarda, Četnické humoresky a mnoho dalších snímků české i zahraniční produkce.
Co navštívit v okolí Dolních Kounic
Starobylé město Dolní Kounice se nachází 25 kilometrů jihozápadně od Brna v údolí řeky Jihlavy, které obklopují okolní kopce s nepřehlédnutelnou siluetou zámku a poutního kostela svatého Antonína. Ve městě je možno nalézt mnoho památek vypovídajících o jeho bohaté historii:
- Zámek a hrad Dolní Kounice: Měl sloužit k ochraně kláštera. I zde se konají v sezóně různé společenské akce.
- Židovská synagoga a hřbitov: Dolní Kounice měly velmi početnou židovskou obec, o čemž svědčí taktéž přístupný židovský hřbitov. Ve zlevněném balíčku lze se vstupenkou do kláštera zakoupit také vstupenku do nedaleké synagogy.
- Kostely a kaple: Historické měšťanské domy, několik kostelů a kaplí, kamenné kříže a boží muka.
- Moravský Krumlov: Stojí za to vyšlápnout si na zdejší kopeček ke Kapli sv. Floriána.
- Ořechov: V blízkém Ořechově můžete zavítat do zdejšího Army parku, který bude zážitkem zejména pro kluky a chlapy.
Další fascinující kláštery a kostely bez střechy v Česku
Klášter Rosa Coeli není jediným „klášterem bez střechy“ v České republice. Zde je několik dalších míst, která se pyšní podobným osudem a nabízejí jedinečné zážitky:
Chrám Panny Marie v Panenském Týnci
- Historie: Stavbu chrámu ležícího asi padesát kilometrů od Prahy začal s největší pravděpodobností bojovník Plichta ze Žirotína kolem roku 1316. Budova je nedokončená od roku 1382, kdy chrám poničil požár. Chrám přitahuje milence, milovníky tajemna, citlivé duše i filmaře: vidět jste ho mohli například ve filmu Kytice ve zpracování F. A. Brabce.
- Zajímavost: Portál zdobí dvě gotické orlice značící rod Žerotínů, jenž je se stavbou spojený. Trávníky kolem kamenné stavby slouží k odpočinku.
Klášterní kostel ve Světcích u Tachova
- Historie: Historie zvláštního místa ve Světcích na Tachovsku začala již ve středověku, když u zázračného balvanu místní lidé postavili ve 14. století kostelík. Tehdejší majitelé panství, rod Windischgratzů, se v polovině 19. století rozhodli odsvěcený a požárem poškozený kostel přeměnit na svou zámeckou rezidenci. Měl to být romantický zámek samotného maršála Alfreda I. Windischgrätze. Konečnou podobu dostala jen přední obvodová zeď a pyšný feudál se dokončení stavby nedožil. Budova byla zakonzervována a následně rozebrána.
Barokní kostel sv. Blažeje u Branišova
- Historie: Barokní kostel sv. Blažeje na břehu Blažejského rybníka u Branišova připravil o šindelovou střechu až v polovině 20. století zásah bleskem a následný požár. Opuštěná ruina dlouhá desetiletí chátrala, od roku 2007 se o ni stará sdružení Cesta z města.
- Zajímavost: Pořádají se tu kulturní akce pro širokou veřejnost, při Noci kostelů je možné v kostele „s klenbou nebeskou“ přenocovat. Poblíž vznikla nová křížová cesta, kolem rybníka vede naučná stezka a výlet si můžete zpestřit výstupem na Branišovský vrch k ruinám astronomické observatoře Aloise Martina Davida, významného vědce z přelomu 18. a 19. století.
Kostel sv. Prokopa v Krupce
- Historie: V podhůří Krušných hor, v původně hornickém městečku Krupka, jehož historie je spojená s těžbou cínové rudy, kdysi stával nejstarší místní hornický kostel sv. Prokopa poblíž středověké havířské osady Kirchlice.
Kostel sv. Mikuláše na úpatí hory Krudum
- Historie: Další hornický kostel byl pozdně románský kostel sv. Mikuláše na úpatí hory Krudum mezi Horním Slavkovem a Sokolovem, hluboko v lesích na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, dnes zaniklými vesnicemi.
Zvonice bývalého kostela sv. Františka u Úštěka
- Historie: Na východním okraji obce Mukařov u Úštěka se nachází torzo zvonice bývalého kostela sv. Františka. V polovině 18. století byl zbořen, aby ustoupil stavbě nového kostela vystavěného v barokním slohu. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva areál kostela chátral a v roce 1982 byl kostel pro celkovou zchátralost stržen. Zůstala pouze zvonice, která se nachází asi 45 m západním směrem od bývalého kostela. Ač se jednalo o kulturní památku, byla zvonice víceméně ponechána svému osudu, až se roku 2002 celá její východní část zřítila. Dochovala se západní část, která byla v roce 2009 stavebně zajištěna.
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově
- Historie: Legendou mezi kostely bez střechy je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, malé osadě v Orlických horách. První původně dřevěný kostel postavili místní už počátkem šestnáctého století. Po změně vrchnosti v druhé polovině osmnáctého století okolní obce společně zaplatily a nechaly vystavět kamenný kostel, z něhož je dodnes dochována přední část. Během druhé světové války kostel zasáhla protitanková střela, která zničila střechu. Nová střecha je skleněná.
- Zajímavost: Ve svahu na vrcholu kopce sedí kostel, který v návštěvnících vzbuzuje majestátní pocit.
Zříceniny hradu a kláštera Kuklov
- Zajímavost: Svou krásou ohromí zříceniny hradu a kláštera Kuklov kdekoho, i filmaře: v roce 1967 tu režisér František Vláčil natáčel historický film Údolí včel.
Zřícenina kostela Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě
Zřícenina kostela sv. Antonína v Křenově
- Zajímavost: Nařízení Josefa II. vedlo k tomu, že se v ruiny bez střechy proměnila řada kaplí a kostelů.
Zahraniční tip na klášter bez střechy: Oybin
A nakonec jeden podobný cíl v cizině - ovšem tak blízko, že tam pohodlně dojdete pěšky: na německé straně Lužických hor leží klimatické lázně a letovisko Oybin. Nad ním se na skále vypíná zřícenina hradu a kláštera, úžasné skalní bludiště, které v Česku prostě neuvidíte. Překvapením pro ty, co sem přijdou poprvé, není jen složitá spleť schodišť, průchodů, skalních teras a interiérů, ale také zjištění, že v historii Oybinu sehrál důležitou úlohu císař Karel IV. Hrad sice pochází už ze 13. století, ale právě Otec vlasti tady roku 1369 založil klášter celestýnů. Srdcem celého areálu je ruina gotického kostela, který pro císaře budoval jeho dvorní stavitel Petr Parléř. Možná vám připomene zmenšenou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, ta ale na rozdíl od Oybinu má střechu.