Premonstrátský klášter Milevsko je místo s tisíciletou sakrální tradicí a jedinečnou atmosférou. Byl prohlášen za národní kulturní památku a je nejstarší a nejrozsáhlejší klášter jižních Čech. Založen byl v roce 1187 velmožem Jiřím z Milevska. Nachází se v místě staršího sídliště a první premonstráti sem přišli ze Želivi. Jako prvního opata si zvolili Jarlocha - budovatele a významného kronikáře. Klášter se stal důležitým kulturním, duchovním a hospodářským centrem.
Archeologické nálezy a unikátní dlaždice
Archeologické výzkumy zde odhalily středověkou stavební huť, v níž se vyráběly dlaždice se vzory, které nemají v křesťanském umění Evropy obdoby. Tyto jedinečné podlahové dlaždice a obklady zde byly vyráběny ve 12. - 13. století. V Latinské škole si můžeme prohlédnout expozici barokní knihovny se vzácnými tisky a kopie středověkých dlaždic s unikátními vzory.
Katastr města Milevska tvoří severní okraj území bohatě osídleného již v pravěku. Ojedinělé nejstarší doklady pobytu člověka zde známe již z mladší doby bronzové a starší doby železné (pozdní doba halštatská). První kdo využíval areál pozdějšího Milevského kláštera, byli Keltové v průběhu 2. - 1. století před naším letopočtem. Až mnohem později, v průběhu 8. století, přicházejí naši předkové. Zásadní informace týkající se dějin Milevska před založením kláštera přinesl především archeologický výzkum prováděný vně a v okolí klášterní baziliky Navštívení Panny Marie v letech 2004 - 2005. Sondy odhalily nejen množství kostrových hrobů, ale především pozůstatky několika starších sakrálních staveb, které byly původně v místě dnes stojící románské baziliky v 10. a 11. století. V jihozápadním koutě rajského dvora byl již dříve (1993) odkryt mimo jiné suterén kamenného domu z 12. století, užívaného před založením kláštera, který musel jeho výstavbě ustoupit.
Historický vývoj kláštera Milevsko
Záměr založit milevský klášter lze v písemných pramenech objevit již v roce 1184, kdy Jiří z Milevska, zakladatel kláštera, začíná postupně vytvářet malé panství, které by zvládlo uživit mnišskou komunitu. Kanonii premonstrátů pak zakládá roku 1187. Tohoto roku sem také přicházejí první řeholníci z kláštera v Želivi. Do čela řeholního domu je jmenován Jarloch, kterého známe především jako autora letopisu vzniklého právě zde (rukopis je označován jako Jarlochova kronika nebo Milevský letopis a jde o nejstarší českou středověkou kroniku dochovanou v originále).
Poměrně rychle byly nahrazovány dřevěné objekty klášterního provizoria kamennou architekturou. V roce 1191 sice klášter vyhořel, ale vznikající masivní kamenné stavby odolaly a dřevěné objekty, které vzaly za své, se daly rychle obnovit. A tak se dala tato nepřízeň osudu brzy překonat. Jádrem kláštera byla stavba románské baziliky, po založení teprve vznikala a tak řeholníci jako provizorní modlitebnu využívali kostel sv. Jiljí, postavený ve vesnici Milevsko v blízkosti staveniště kláštera. Tato velmi kvalitní románská stavba, která patří k vrcholům české architektury poslední třetiny 12. století, dala také později klášteru své jméno. Název „klášter sv. Jiljí“ pak nesla milevská kanonie až do svého zániku. Milevská klášterní bazilika byla zasvěcena jako všechny premonstrátské baziliky Panně Marii, opatská kaple sv. Markétě. U některých dalších staveb známe zasvěcení, ale nevíme, kde stály. V průběhu třetí čtvrtiny 13. století byl celý klášterní areál hotov.
Čtěte také: Rozměry a váha betonových dlaždic pro slunečník
Vzestup kláštera ukončili v dubnu 1420 husité, kteří klášter vypálili. Po husitských válkách zastavil císař Zikmund klášterní majetek šlechtě. Klášter pak střídal vlastníky - rody Rožmberků, Švamberků a Hodějovských z Hodějova, až byl nakonec zrušen. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1623, byla část majetku kláštera zásluhou strahovského opata Kašpara z Questenberka navrácena zpět premonstrátům a vzniklo zde strahovské probošství. V důsledku josefinských reforem byl klášter v roce 1785 zrušen. Majetek však zůstal v držení Strahova a premonstrátští bratři tu nadále vykonávali duchovní správu. V 90. letech 20. století byla část původního klášterního areálu navrácena zpět řádu.
Prohlídkové okruhy a současnost
Klášter Milevsko nabízí pro návštěvníky dva prohlídkové okruhy. Cesta sakrálními stavbami milevského kláštera je současně procházkou dějinami architektury. Představuje románskou baziliku Navštívení Panny Marie a rajský dvůr původního kláštera, gotickou opatskou kapli, hřbitovní kostel sv. Jiljí s románskou zvonicí a překrásnou gotickou klenbou „milevského typu“.
Druhý prohlídkový okruh je nahlédnutím do dějin a současnosti řádu premonstrátů u nás i ve světě. Přibližuje každodenní život řádových bratří. Seznamuje též s Kosmovým pokračovatelem, prvním milevským opatem Jarlochem, a dalšími významnými osobnostmi řádu premonstrátů. V barokní prelatuře navštívíme historické interiéry klášterní lesní správy, pokoje pana opata a kapli s oltářem Čtrnácti svatých pomocníků.
Nález Svatého hřebu
Archeologové také objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou. V roce 2020 takzvanou pašijovou relikvii tým vědců vyzvedl z nepřístupných útrob kostela svatého Jiljí v Milevsku.
„Bylo potřeba využít nejnovější metody v rámci dokumentace. Najednou se ukázalo, že naše znalosti o tom objektu nejsou úplné,“ přiznává Pavel Břicháček, archeolog. „Když jsme zkoumali krásnou nadzemní architekturu, tak jsme zkoumali i dutiny v severní obvodové zdi... Staleté nánosy zvířecího organického materiálu bránily archeologům dutinu prozkoumat. Teprve když chýnovští jeskyňáři úzkou chodbu zpřístupnili, mohli se vědci dostat do prostor, o kterých se domnívali, že byly středověkým trezorem. Ten byl ale až na několik zlatých úlomků téměř prázdný.
Čtěte také: Zahradní dlažba: Proč zvolit beton?
„Nikdy to nefungovalo tak, že by ti lidé ve středověku to cenné uložili uprostřed té místnosti. Oni ho ještě dovedně ukryli,“ říká uznale Jiří Šindelář. A dodává: „My jsme si v tu chvíli vzpomněli na to, že i nade dnem naší trezorové místnosti, v té zdi v kostele svatého Jiljí, je ještě jedna taková nepatrná dutina. 16 centimetrů vysoká, 26 centimetrů široká a zanesená exkrementy... Nepatrnou dutinu vědci skenovali za pomocí speciálních sond. Vrstvy staletého prachu ukrývaly víko schránky s tepaným křížem a písmeny IR - Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Speciální lopatkou vyjmuli vědci z trezoru šesticentimetrový hrot železného hřebu, signovaný zlatým křížkem, a dřevěnou krabičku původně ozdobenou pravým ultramarinem, drceným modrým polodrahokamem vzácnějším než zlato. „Nejstarší dřevo z té schránky už máme radiokarbonem datované do čtvrtého století.
V současné době si v milevském klášteře příběh nálezu Svatého hřebu můžete poslechnout při pravidelných prohlídkách. V budoucnu zde bude možné spatřit na vlastní oči i samotnou relikvii. „Tyhle předměty měly ochranitelskou funkci.“
Chronologie kláštera Milevsko
| Rok | Událost |
|---|---|
| 2. - 1. století př. n. l. | Oblast Milevska osídlena Kelty. |
| 8. století | Příchod našich předků na území. |
| 10. - 11. století | Existence starších sakrálních staveb na místě dnešní baziliky. |
| 1184 | Jiří z Milevska začíná s přípravou založení kláštera. |
| 1187 | Založení kanonie premonstrátů Jiřím z Milevska, příchod prvních řeholníků ze Želivi, prvním opatem se stává Jarloch. |
| 1191 | Klášter vyhořel, ale masivní kamenné stavby odolaly. |
| Třetí čtvrtina 13. století | Dokončení celého klášterního areálu. |
| 1420 | Klášter vypálen husity. |
| Po husitských válkách | Císař Zikmund zastavil klášterní majetek šlechtě (Rožmberkové, Švamberkové, Hodějovští). |
| 1581 | Hodějovští z Hodějova odkoupili panství od Švamberků. |
| 1622 - 1623 | Po bitvě na Bílé hoře navrácení části majetku premonstrátům, vzniká strahovské probošství. |
| 1680 | Trvalé připojení Milevského kláštera ke Strahovu. |
| 1785 | Zrušení kláštera v důsledku josefinských reforem. Majetek zůstává v držení Strahova. |
| 90. léta 20. století | Část původního klášterního areálu navrácena zpět řádu. |
| 2020 | Nález hřebu z Pravého kříže v kostele svatého Jiljí. |
Architektonické památky a jejich popis
- 1 - románská severní zeď a věž kostela sv. Jiljí
- 2 - gotický presbytář a sakristie kostela sv. Jiljí
- 3 - románská trojlodní bazilika s raně gotickou příčnou lodí
- 4 - románská kaple, dnes sakristie
- 5 - románské konventní budovy s gotickými úpravami a barokně přestavěné západní křídlo
- 6 - raně gotická opatská kaple
- 7 - děkanská zahrada se zbytky stavební huti
- 8 - gotický palác s řadou mladších úprav, tzv. Latinská škola
- 9 - gotická věž s přilehlým palácem
- 10 - barokně přestavěná věž s bránou, původní vstup
- 11 - rajská zahrada se zaniklými ambity
- 12 - renesanční „zámeček“ z 16. století
Čtěte také: Přehled nabídek dlaždic
tags: #dlazdice #klaster #milevsko #historie #a #vyznam