Významným estetickým prvkem každého interiéru je použitá podlahovina. Při výběru zohledňujeme nejen samotný vzhled. Při volbě použitého materiálu zvažujeme, jak se daná podlahovina udržuje, volíme materiál s dostatečnou životností a odolností proti poškození, vybíráme povrch podle vhodnosti do daného prostoru.
Tepelná vodivost a odpor
V prostorách, které jsou vytápěny podlahovým topením, je pro výběr podlahoviny důležitá tepelná vodivost materiálu. Finální povrchová vrstva ovlivňuje významně výkon topného podlahového systému. Do prostoru přenese takový výkon, který odpovídá jeho možnostem s ohledem na přestup tepla s limity stanovenými výrobcem pro užití výrobku instalovanému na podlahovém topení. Každá podlahová krytina je bariérou prostupu tepla. Každá podlaha má tepelný odpor. Toto číslo udává míru odporu vůči pronikání tepla. Důležité to je nejen při topení, ale například také u podlahového chlazení. Aby podlahové topení bylo dostatečně účinné, bude potřeba zvážit tepelný odpor podlahy, laicky řečeno „parametr, který brání prostupu tepla“. U podlahového topení je zapotřebí, aby byl odpor co nejmenší. Jedině tak předejdete zbytečným ztrátám. Čím vyšší je tepelný odpor, tím složitěji bude teplo podlahou procházet.
Součinitel tepelné vodivosti λ
Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce vést teplo. Tepelná vodivost dané látky je charakterizována součinitelem tepelné vodivosti λ (čte se jako lambda) s měrnou jednotkou [W/m.K]. Je definována jako množství tepla, které musí za jednotku času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový teplotní spád. Předpokládá se, že teplo se šíří pouze v jednom směru, např. v desce s rovnoběžnými povrchy. Tuto definici lze také vyjádřit tak, že součinitel tepelné vodivosti je výkon (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 kelvin vyšší než druhá. Součinitel tepelné vodivosti λ vyjadřuje schopnost materiálu vést teplo, tedy jeho teplotní vodivost. Jedná se o energii, která prochází materiálem o tloušťce 1 m při rozdílu teplot 1 K mezi oběma povrchy měřených materiálů.
Tento parametr je materiálová konstanta a zjišťuje se zkušebním měřením. Čím vyšší hodnota, tím větší vodivost.
Pro představu uvádíme tepelné vodivosti různých materiálů, které mají s podlahami něco společné:
Čtěte také: Keramická kostka – ideální pro váš plot
- železobeton: 1,5 W·m−1·K−1
- beton: 1,3 W·m−1·K−1
- anhydrit: 1,2 W·m−1·K−1
- keramická dlažba: 1,01 W·m−1·K−1
- vinyl: 0,25 W·m−1·K−1
- dub: 0,2 W·m−1·K−1
- linoleum (tuhé nepěněné): 0,19 W·m−1·K−1
- polystyren: 0,16 W·m−1·K−1
- smrk: 0,12 W·m−1·K−1
- dřevotřískové desky (v laminátové podlaze): 0,11 W·m−1·K−1
- koberec: 0,065 W·m−1·K−1
- skelná vata: 0,04 W·m−1·K−1
- vzduch: 0,026 W·m−1·K−1
Položky jsou seřazeny od nejlepší po nejhorší vodivost. Bohužel se lze setkat s dezinformacemi, například tvrzením, že tepelná vodivost anhydritu je o 20% lepší proti betonu, což není pravda. Tepelná vodivost anhydritu je podle tabulek i parametrů, které výrobci anhydritu uvádějí, horší oproti betonu.
Tepelný odpor R
Tepelný odpor R (EN 12524) má měrnou jednotku [m²K/W]. Schopnost izolovat teplo stavebních konstrukcí lze hodnotit pomocí hodnoty tepelného odporu R. Tepelný odpor udává, jak je určitá konstrukce schopná bránit prostupu (únikům) tepla. Platí, že čím je hodnota tepelného odporu vyšší, tím jsou izolační vlastnosti konstrukce lepší.
Pokud známe jen součinitel tepelné vodivosti λ, dopočítáme tepelnou vodivost podle vzorce:
Tepelný odpor R [m²K/W] = Celková tloušťka [mm] / (Součinitel vodivosti λ [W/m.K] * 1000)
Nebo také R = d/λ, kde R značí tepelný odpor (v m²K/W), d je tloušťka materiálu podlahové krytiny (v jednotkách metrů) a λ je součinitel tepelné vodivosti (v W/mK). Z výše řečeného vyplývá, že čím silnější je krytina, tím větší bude klást odpor a propouštět méně tepla. Naopak u vodivosti je žádoucí, aby byla co nejvyšší, protože pak bude lépe vést teplo.
Čtěte také: Návod: Dlažba a OSB
Tepelný odpor všech vrstev se sčítá. Výsledek by neměl překročit hodnotu 0,15 m²K/W, kterou udává norma DIN4725. Maximálně možný odpor pro podlahové vytápění je 0,15 m²KW.
Výběr podlahové krytiny pro podlahové topení
Podlahové topení ovlivní i výběr podlahové krytiny. Dobrou zprávou je, že neovlivní barvu a strukturu - ty vyberete dle svého vkusu. Podlahové topení snese dlažbu, dřevo, laminát a klidně i koberec. Nezáleží na tom, jaká barva se vám líbí nebo jaký vzor bude sedět v místnosti. Určení podlahové krytiny pro každou místnost ještě před instalací podlahového topení předejdete problémům a zbytečným vícenákladům v průběhu výstavby. Velkou pozornost je zapotřebí věnovat důležité hodnotě každé podlahové krytiny, a to je tepelný odpor.
Keramická dlažba
Absolutní jednička a nejlepší výběr, který můžete u podlahového topení udělat, je keramická podlaha. Keramická dlažba patří mezi nejoblíbenější podlahové materiály. Je odolná, esteticky přitažlivá a snadno se udržuje. Keramická dlažba ale také vyniká výjimečnými tepelnými vlastnostmi. Díky své struktuře a fyzikálním vlastnostem dokáže účinně reagovat na změny teploty v prostoru a zároveň je šikovně využít. Právě proto patří mezi nejvhodnější materiály v kombinaci s podlahovým vytápěním. Keramická podlaha má jednoznačně nejnižší tepelný odpor ze všech podlah a zároveň i nejlepší tepelnou vodivost. Tepelný odpor dosahuje hodnoty 0,01 m²K/W. Keramika je materiál s vysokou tepelnou vodivostí. Proto dlažba působí na bosé nohy chladně, i když má pokojovou teplotu. Dlažba je perfektní při pasivním chlazení.
Výhodou keramické podlahy je i její rychlé ohřátí. To oceníte nejen v obýváku, ale i v koupelně. Keramická dlažba akumuluje teplo tak dobře, že po vypnutí podlahového topení zůstává příjemně teplá ještě dlouhé minuty, či dokonce hodiny. Tenká dlažba se ohřeje rychleji. Velkoformátové dlaždice mají zase méně spár, což zajišťuje efektivnější přenos tepla. Při lepení dlažby je potřeba dát pozor i na silnější vrstvu lepidla. Kvalitní flexibilní lepidla s dobrými vodivými vlastnostmi zajistí, že mezi topným systémem a dlaždicí nevznikne tepelně slabé místo. Pokud je podklad dobře izolovaný a rovný, teplo se nebude ztrácet do nižších vrstev. Nivelační potěr pomůže udržet rovnoměrné rozložení tepla po celé ploše.
Vinylová podlaha
Vinylová podlaha je na dotek příjemná jako keramická dlažba, která nemusí vyhovovat každému. Co se týče tepelného odporu, je v těsném závěsu za keramikou. Tepelný odpor má na úrovni 0,02 m²K/W, její dobrou vlastností je však výborná tepelná vodivost. Ta zaručuje, že se teplo ze systému podlahového vytápění dostane velmi rychle do prostoru. Ačkoliv je vyrobena ze syntetického materiálu, nemá izolační vlastnosti. Využívat jde v podstatě v každé místnosti. Dokonce je příjemná i v koupelně nebo v kuchyni.
Čtěte také: Postup pokládky keramické dlažby krok za krokem
Laminátová podlaha
Laminátová podlaha je jedna z nejrozšířenějších podlah současnosti, ale pro podlahové topení není až tak vhodná. Její výhodou jsou široké možnosti použití, různé vzory a stupně tvrdosti. Co se však týče tepelného odporu, pohybuje se v rozmezí 0,04-0,07 m²K/W. Výhodnou volbou je pro lidi, kteří na podlaze chtějí mít dřevěný vzor, ale nechtějí položit dřevěnou podlahu. Laminátová podlaha má jednoduchou instalaci.
Dřevěná podlaha
Masivní dřevěná podlaha je příjemná, dlouhověká a cenná. U podlahového vytápění s ní však budou starosti. Tepelný odpor dřevěné podlahy je na úrovni 0,05-0,1 m²K/W. Záleží na použité dřevině i tloušťce. Například 12milimetrové dubové parkety mají tepelný odpor zhruba 0,08 m²K/W. Silnější, 14-15milimetrové podlahy až 0,10-0,14 m²K/W. Dřevěná podlaha však zůstává nejméně efektivní, ačkoliv nelze odepřít její přirozené kouzlo. Na druhou stranu je i přirozeným izolantem, což jistě nepotěší v kombinaci s podlahovým vytápěním.
Dřevěná podlaha a podlahové topení funguje na jedničku. U každé podlahy je však potřeba znát zásady, které daná podlaha potřebuje. Dřevo jako porézní materiál v kombinaci s podlahovým topením nemá rádo obrovské výkyvy teplot a je určené pro sezónní vytápění. Což znamená, že není vhodné pro rychlé jednorázové zatopení a následné násilné padání teplot. Aby podlahové topení správně fungovalo a nedošlo k poškození celodřevěné podlahy je potřeba provádět postupný náběh při zapínání podlahového topení a na konci topné sezóny postupné vypínání. Není na tom nic složitého, tento postup zajistí, aby dřevěná podlaha nedostala tzv. teplotní šok a vydržela vám po další generace. Teplota podlahy by neměla překračovat maximálních 27°C na svém povrchu. Podlahové topení by mělo být rozvedeno po celé ploše podlahy, aby docházelo k tepelným změnám po celé ploše, v opačném případě by mohlo dojít k narušení podlahy.
Dřevěná podlaha se však dá kombinovat s nízkoteplotním podlahovým vytápěním, ale teplota v podlaze musí být minimálně 40 °C.
Vhodné a nevhodné dřeviny
Většinu dřevin lze použít bez problému na podlahové topení, ale jsou tu i některé dřeviny, u kterých je použití nevhodné. V obecné rovině rozdělujeme dřeviny na stabilní a nestabilní podle jejich objemového sesychání, což znamená, že mění svou velikost v závislosti na vlhkosti prostředí, ve kterém se nachází. Čím více mění svůj rozměr, tím méně je daná dřevina vhodná na podlahové topení. Do skupiny stabilních dřevin patří velké množství nejpoužívanějších dřevin pro bydlení, takže pokud víte proč a co používáte, není třeba se použití dřevěných podlah bát a užít naplno jejich výhody.
- Vhodné dřeviny: doussie, dub, hevea, iroko, merbau, ořech, teak, wenge
- Nevhodné dřeviny: buk, jatoba, javor, tigerwood
Koberce
Koberce je vhodné bez problémů použít. Připevnění koberce k potěru je doporučeno přilepením. Dnes už i výrobci koberců vyrábějí materiály speciálně pro podlahové vytápění se sníženým tepelným odporem.
Typy podlahového topení
Podlahové topení rozdělujeme na dva základní typy, u kterých se liší metoda přívodu tepla:
Teplovodní systém
Jedná se o rozvod trubek, který je zalit v podkladním betonu nebo anhydritu. Musí mít samostatný topný okruh, protože jde do něj jiná teplota než do radiátorů. Maximální teplota, která by do podlahového topení měla jít, je 45°C, tak aby se teplota na povrchu podlahy pohybovala kolem 22-23°C. Před pokládkou nové podlahy je potřeba pohlídat zbytkovou vlhkost podkladu a provést „náběh“ podlahového topení.
Elektrický systém
Na podkladu je rozvedena tenká vrstva ve formě odporových kabelů, rohoží nebo fólií, které se průchodem elektrického proudu zahřívají. Tento systém se reguluje pomocí termostatu, který hlídá teplotu podlahy, aby se opět pohybovala okolo 23°C. U masivních podlah, které se k podkladu montují lepením, se elektrický systém zalévá do samonivelační stěrky nebo betonu či anhydritu.
Postup pokládky na podlahové topení
- Maximální vlhkost podkladu v den pokládky je max. 1,5 % cementového potěru a u anhydritového podkladu ne vyšší než 0,5%.
- Podlahy se lepí jen pomocí lepidel k tomu určených a nelze použít jakýkoliv typ lepidla na parkety. Parkety je vhodné lepit na trvale elastické lepidlo.
Betonový podklad:
Před pokládkou dřevěné podlahy na podlahové topení je potřeba provést topný cyklus. To znamená, že budete postupným přidáváním o 5°C denně zvyšovat teplotu v okruhu až do maximální teploty 45°C. Tuto teplotu budete následně udržovat po dobu 10 dní a následně ji budete denně snižovat opět o 5°C až na pokojovou teplotu. Doporučená teplota podkladu pro pokládku podlahy je 15-20°C.
Anhydritový podklad:
V případě anhydritu se podmínky liší od výrobce a je potřeba je dodržet dle technického listu.
Shrnutí a doporučení
Měli byste vědět, že tepelný odpor skladby podlahy ovlivní efektivitu podlahového topení. Ideální je, pokud si tepelný odpor zjistíte pro každou místnost, v níž zamýšlíte topit do podlahy. Pokud vám není jedno, kolik zaplatíte za energie, raději volbu podlahové krytiny nepodceňujte. Jestliže totiž dojde ke zvýšení tepelného odporu, například použitím nevhodného koberce či masivní dřevěné podlahy, může spotřeba energie vzrůst až o desítky procent. Pamatujte na to, že odpor by neměl podle normy přesáhnout hodnotu 0,15 m²K/W. Dnes ale už i výrobci laminátových podlah, nebo dokonce koberců vyrábějí materiály speciálně pro podlahové vytápění se sníženým tepelným odporem. Proto jako vždy přijde na řadu normální „selský rozum“. Vyberte si podlahu podle toho, jaká vám vyhovuje, a určitě ne jenom takovou, která má nízký tepelný odpor. Pokud máte spíše v srdci přírodní materiál (dřevo, korek, marmoleum), určitě si nekupujte lepený vinyl jenom kvůli jeho nízkému prostupu tepla. Obecné doporučení: vždy překontrolujte a dodržujte aplikační zásady výrobců podlahových krytin.
| Materiál | Tloušťka [mm] | Tepelný odpor [m²K/W] | Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K] |
|---|---|---|---|
| Keramická dlažba | do 10mm | 0,01 - 0,06 | 1,01 |
| Vinylová lepená podlaha | 0,01 - 0,02 | 0,25 | |
| Vinylová zámková podlaha | 0,01 - 0,033 | 0,25 | |
| Marmoleum lepená podlaha | 0,012 - 0,019 | 0,19 | |
| Marmoleum plovoucí podlaha | 0,085 - 0,15 | 0,19 | |
| Vícevrstvá dřevěná podlaha | 10-13mm | 0,06 - 0,09 | 0,2 (dub) / 0,12 (smrk) |
| Vícevrstvá dřevěná podlaha | 14-15mm | 0,09 - 0,12 | 0,2 (dub) / 0,12 (smrk) |
| Laminátová plovoucí podlaha | 7-11mm | 0,07 - 0,09 | 0,11 (dřevotříska) |
| 8mm dubová podlaha | 8 | 0,04 | 0,2 |
| 14mm dubová podlaha | 14 | 0,075 | 0,2 |
| 21mm dubová podlaha | 21 | 0,105 | 0,2 |
| Masivní dřevěná parketa | 18-22mm | 0,18 - 0,20 |
tags: #keramicka #dlazba #soucinitel #tepelne #vodivosti