Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. podsedání vody.
Požadavky na spádování
Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní). Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %.
V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplýne konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Proces návrhu spádování
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Materiály pro ploché střechy
Kvalitní odvodnění ploché střechy je ještě důležitější než u jiných typů střech. Proto si nezapomeňte vybrat ty nejlepší střešní vpusti, vtoky nebo kontrolní šachty. Asfaltové pásy se skládají z nosné vložky, na kterou se nanáší asfaltová směs. Povrch pásu je upraven krycí vrstvou, přičemž horní a dolní krycí vrstvy jsou zpravidla odlišné. Nejčastěji se používají plastové fólie vyrobené z PVC, tedy z termoplastu. Tyto fólie jsou obvykle používány na jednovrstvé hydroizolace plochých střech. Mohou se také použít pro hydroizolaci balkónu či terasy. Zde se poté aplikují společně s nášlapnou vrstvou.
Funkční plochá střecha - výzva pro návrh i realizaci
Návrh a provedení funkční a spolehlivé ploché střechy je úkolem, který bývá ve fázi projektové přípravy i realizace často podceněn. Jedním z důvodů může být tlak na ceny projektových prací a následně vlastního stavebního díla, kdy se ceny často pohybují pod úrovní „bezpečné ceny“. To má pak významný vliv na celkovou kvalitu realizovaného díla. Návrh funkční a spolehlivé ploché střechy, ať již při novostavbě nebo opravě budovy, je kompozicí teoretických i praktických znalostí z oblasti stavební fyziky, stavebních materiálů, požární bezpečnosti, statiky a v neposlední řadě také praktických zkušeností. Při návrhu si nelze vystačit s použitím tabulkových skladeb konstrukcí a s obecně-technickými nebo empirickými zásadami. Je samozřejmostí, že na zpracování projektové dokumentace stavby se podílí několik odborníků, kteří rozsahem své autorizace pokrývají jednotlivé specializované části projektu. Zatím je spíše výjimkou, když si zpracovatel projektové dokumentace, technický dozor nebo generální dodavatel může dovolit přizvat specialistu v oboru stavebních izolací nebo stavební fyziky.
Příklad z praxe: Analýza poruch ploché střechy
Pojednáváme o relativně nové konstrukci střechy na objektu občanské vybavenosti (již po záruční době). Tento střešní plášť byl realizován jako náhrada původní nevyhovující šikmé střechy objektu. Pod střechou nově vytvořený prostor byl využit pro rozšíření stávající užitné plochy objektu. Nová střešní konstrukce byla řešena jako kombinace šikmé střechy po obvodě stavby doplněné nad vnitřní plochou půdorysu jednoplášťovou plochou střechou. Do prostoru pod střechou docházelo po dlouhou dobu k opakovaným projevům zatékání, které však neměly podle pozorování správy objektu, vždy přímou souvislost s deštěm. Vlhkostní mapy se objevovaly nejčastěji v místě okolo svítidel. Plochá střecha byla provedena jako nevětraná jednoplášťová zateplená plochá střecha s vnitřním odvodněním střešními vtoky.
Skladba střešního pláště ploché střechy (od exteriéru):
- hydroizolační fólie - nevyztužená fólie tl. cca 1,2 mm, kašírovaná rounem, mechanicky kotvená;
- tepelná izolace z pěnového polystyrenu tl. 140 mm;
- parotěsná zábrana z nevyztužené PE fólie lehkého typu;
- trapézový plech;
- uzavřená vzduchová dutina se zavěšeným roštem podhledu;
- parozábrana z vyztužené PE fólie v poloze na CD-profilech;
- sádrokartonová deska tl. (neúplná informace)
Popis defektů a analýza příčin jejich vzniku
Při prohlídce střechy nebyly na hydroizolaci nalezeny žádné vizuálně dohledatelné netěsnosti. Na hydroizolační vrstvě bylo patrné její poměrně velké smrštění, které zapříčinilo odtržení hydroizolační vrstvy z navazujících ploch atik a konstrukcí vystupujících nad střešní plášť. Vlivem této rozměrové změny hydroizolační fólie došlo i k povytažení střešních vtoků nad úroveň okolní střešní plochy, přičemž bylo patrné, že střešní vtoky byly již v minulosti vyměněny. Rovněž bylo zjištěno, že provedené mechanické kotvení hydroizolace není z hlediska zatížení větrem dostatečné. Zjištěný počet kotevních prvků hydroizolace byl průměrně 2 ks/m². Na větší části obvodu střechy však byla hydroizolace přitížena technologickými rozvody uloženými na podložkách přímo na skladbě střešního pláště. Patrně jedině díky tomuto přitížení dosud nedošlo k poškození nedostatečně kotvené střešní skladby.
Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech
Po prohlídce střechy bylo konstatováno, že střešní plášť sice vykazuje některé vady, ty však nemohou být zdrojem projevů zatékání v interiéru a jako další postup bylo doporučeno provedení sond. Sondy následně ukázaly to, co z průzkumu střešního pláště nebylo patrné. Odhalením vybraných detailů ze strany interiéru bylo zjištěno, že fóliová parotěsná zábrana není napojena na navazující stavební konstrukce, není napojena ani v detailu přechodu šikmé střechy na střechu plochou a parotěsná zábrana na podhledu není rovněž spojena s parotěsnou zábranou obvodových šikmých částí střechy. Účinnost parozábrany byla rovněž snížena jejím umístěním v konstrukci, kdy byla provedena na profilech nosného roštu, a tedy perforovaná upevňovacími prvky sádrokartonových desek. V některých místech byly na horním povrchu parozábrany podhledu patrné mapy po občasně vyskytující se vlhkosti. Rovněž některé viditelné konstrukční prvky v dutině podhledu vykazovaly známky po občasném výskytu zvýšené vlhkosti. Není překvapením, že vzhledem k tvarové složitosti celé konstrukce a danému řešení nebyla parotěsná zábrana funkčně provedena. Propojení parotěsné vrstvy ploché a šikmé části střechy by muselo řešit detail v místě příhradové konstrukce procházející prostorem hřebenu střechy. Pravděpodobně při realizaci vznikl pokus zachránit situaci tím, že do podhledu byla instalována další vrstva parotěsné zábrany.
Návrh opravy
Tepelnětechnickým posouzením stávajících střešních skladeb bylo zjištěno, že skladba ploché střechy nevyhovuje aktuálním normovým požadavkům ČSN 730540-2 ani na součinitel prostupu tepla (vypočtená hodnota U = 0,28 W/m².K), ani z hlediska požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Primárním cílem opravy střešního pláště bude provedení funkční parotěsné vrstvy, což bude znamenat poměrně zásadní zásah do provozu objektu.
Možnosti využití plochých střech
Zajímavou výhodou plochých střech je možnost proměnit je ve vegetační střechy, které jsou nejen krásné na pohled, ale také mohou přispívat k tepelné i hlukové izolaci, zlepšovat hospodaření s vodou nebo fungovat jako příjemná terasa.
Autoři
- Ing. Jiří Rozsypal (*1981) je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně, studentem specializačního studia na Ústavu soudního znalectví. Je autorizovaným inženýrem po obor pozemní stavby. Zabývá se problematikou stavebních izolací se zaměřením na oblast střešních plášťů a provětrávaných fasád.
- Ing. Marek Kervitcer (*1991) absolvoval inženýrské studium na Fakultě stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavby (2017).
- Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., (*1973) se zabývá problematikou tepelné ochrany budov, úsporami energie a pasivními domy. Je docentem na Fakultě stavební VUT v Brně.
Čtěte také: Průvodce montáží plotových stříšek s plochým designem
tags: #podpsra #na #ploche #strechy