Mnoho lidí si myslí, že prohlížeč nebo vyhledávač je to, co jim naskočí na počítači, když jdou na internet. Ano, je v tom rozdíl. A pokud si máme v některých návodech rozumět, je nutné v tom udělat jasno.
Prohlížeč: Okno do světa internetu
Díky prohlížeči si můžeš prohlížet stránky na internetu. Prohlížeč je tedy program, který potřebuješ mít v počítači (notebooku, na tabletu, mobilu), abys mohla třeba číst tento článek. Webové prohlížeče provázejí uživatele Internetu už od konce 70. let. Základní funkce prohlížečů (nebo také browserů), jak je známe dnes, poprvé definoval až program Mosaic v roce 1993. Šlo totiž o takzvaný grafický prohlížeč, protože textové a obrazové informace dokázal zobrazit najednou. Nabízel podporu všech důležitých síťových protokolů (TCP, IP, FTP, HTTP, …) a multimediálních formátů (MPEG, AVI, QuickTime, PNG, …) a funkce uživatelského rozhraní rozšířil o záložky a historii prohlížených stránek.
Vyhledávač: Klíč k informacím
Jednoznačně nejpoužívanější vyhledávač je Google. U nás mu ještě pořád docela konkuruje Seznam.cz. Pokud znáš adresu stránky, kterou si chceš prohlídnout a pročíst, stačí ti prohlížeč. Pokud hledáš nějakou informaci (třeba jaký je rozdíl mezi prohlížečem a vyhledávačem), budeš potřebovat oba dva. Aby ses tam dostala, musíš spustit prohlížeč. Je možné, že máš některý z vyhledávačů nastavený jako první stránku, která se zobrazí po spuštění prohlížeče.
Klíčové funkce prohlížečů
- Záložky (Oblíbené stránky): Záložky jsou nástroj prohlížeče, který uživateli umožní vytvořit si vlastní knihovnu stránek z uložených odkazů na stránky. Lze je třídit do složek a podsložek pro lepší přehlednost. Jednotlivé odkazy také můžete exportovat a importovat, což se hodí při změně prohlížeče nebo při nastavování prohlížeče na dalším počítači.
- Historie: Prohlížeče nabízí také funkci, díky níž můžete procházet seznam všech v minulosti navštívených stránek. Můžete je přitom řadit podle jména, data navštívení nebo četnosti zobrazení. Historie na vás ale může ledasco prozradit, proto dávejte pozor, k jakým stránkám a na jakém počítači se připojujete.
- Panely a karty: Panely a karty (v závislosti na prohlížeči) představují jeden z klíčových projevů dlouhodobého trendu zjednodušovat uživatelské rozhraní. Díky nim máte stále přehled o otevřených stránkách, a to v jediném okně.
- Domovská stránka (Homepage): Hned po spuštění prohlížeče se jako první otevře domovská stránka (anglicky homepage). Při běžném užívání browserů se dnes už individuálně nastavené domovské stránky nevyužívají, ale nahrazuje je například přehled nejčastěji navštívených stránek, případně se otevře poslední zavřená stránka. Jsou ovšem situace, kdy má homepage stále svůj význam.
- Plug-iny: Plug-inů pro různé prohlížeče je nepřeberné množství. Slouží například k bezpečnosti, on-line antivirovému skenování stránek, blokování reklamy, ad-block plug-iny, blokování vyskakovacích oken.
- Ukládání hesel a údajů: Tam, kde jste si jistí, že jsou vaše soukromé informace v bezpečí a máte k nim přístup pouze vy, si můžete usnadnit prohlížení využitím funkce ukládající hesla a údaje do různých formulářů. Díky této funkci je přihlašování k různým službám otázkou jediného kliknutí.
- Anonymní režim: V tomto režimu stránky procházíte, aniž by prohlížeč o vašem pohybu zanechával jakoukoli stopu - neukládá historii stránek, soubory cookies ani přihlašovací jména a hesla. Ale pozor! Anonymní režim neznamená nic víc než vypnutí funkcí prohlížeče, které jsou spojeny s historií prohlížení.
Vývoj v oblasti uživatelského rozhraní prohlížečů se dlouhodobě řídí trendem upřednostňovat zobrazovaný obsah před ovládacími prvky.
To-do listy: Efektivní nástroj pro organizaci času
Začal nový školní rok a s ním i plány, jak vše správně zorganizovat, naplánovat, stihnout. Jak to ale správně udělat? Pomoci může tzv. time management. Mezi prostředky organizace času patří kalendáře, diáře, poznámky, to-do listy. To-do list je jeden z nejdůležitějších nástrojů a může být také základem pro plánování akcí v kalendáři. Můžete svůj To-do list strukturovat jakkoliv složitě, graficky zajímavě. Může vám na to posloužit papír či aplikace na internetu. Tak jak se to líbí právě Vám. Je důležité si ho udělat tak, aby se vám dobře používal a vyhovoval vašim osobním požadavkům.
Čtěte také: Rosení plastových oken: Příčiny a řešení
Jak správně používat To-do list
- Denní příprava: Večer si vždy připravit To-do na další den.
- Prioritizace: To-do list by měl obsahovat pouze 3 nejdůležitější věci na daný den, na které je potřeba se soustředit hlavně. Čím více jich budete mít, tím větší zmatek v tom budete mít a nejspíše i menší chuť do plnění.
- Zaznamenání splnění: Po splnění úkolu nějakým způsobem zaznamenat jeho splnění. Pomáhá to sledovat, co je ještě potřeba a motivuje to k další práci.
- Nejtěžší úkoly jako první: Nejtěžší a nejsložitější věci byste měli dělat jako první. Nejlépe dopoledne.
- Sledování cílů: To-do list má pomáhat sledovat naplňování cílů a dává možnost plnění hodnotit. Je důležité, abyste úkoly plnily podle plánů, a ne je odsouvaly na další dny.
- Měsíční To-do: Měsíční „to-do“ je obzvláště o něčem jiném. To už je seznam cílů, bez jasného vytyčení v prostoru a čase. Abstraktní věci, kterých chcete dosáhnout, následně se měnící v konkrétnější a konkrétnější úkoly a plány. Ovšem i tak by měli být měřitelné a jasně ohraničené, aby se dali převádět do týdenních plánů a denních.
- Specifikace úkolů: Neměli byste si psát věci jako - zlepšit se v běhání. Mělo by to být definováno jako - každý den uběhnu 5 km.
Výhody To-do listu
To-do list slouží především jako pomoc s poznamenáním úkolů, ujasněním si jejich důležitosti a vybráním toho nejdůležitějšího pro aktuální chvíli. Budete mít jasný plán, podle kterého budete postupovat.
Aktualizace a iterace To-do listu
Představa, že si sestavíte To-do list a podle něj pojedete celý týden je opravdu mimo. Okolní podmínky se mění a objevují se nové úkoly možná s větší důležitostí. V různých fázích dne máte k dispozici jiné množství času i energie. Statický To-do list zastarává a nereflektuje vaše aktuální priority a patrně vás bude spíše frustrovat. Musíte jej pravidelně aktualizovat, promazávat. Na to jsou nejlepší 2 různé iterace nebo cykly, které jsou pro nás lidi zcela přirozené - den a týden. Každý den ráno (nebo večer) je dobré projít si seznam nehotových i hotových úkolů. Seřadit si je podle priority pro další den. Jednou za týden je pak dobré si To-do list úplně napsat znovu.
Více To-do listů
Osobně si myslím, že začít s jedním seznamem je dobrý nápad. Nicméně pokud se věnujete opravdu hodně věcem, časem vám jeden seznam přestane stačit. To je pravá chvíle na to, začít používat více seznamů. Začínejte přidávat další seznamy postupně. Můžete třeba mít aktuální seznam a backlog - seznam úkolů, ze kterého si budete sestavovat aktuální seznam v dalších iteracích. V GTD se zase například používá seznam pro každý projekt. Dalším užitečným seznamem z GTD je „čekám na“ pro delegované úkoly. Můžete mít také „nad seznam“ aktivních projektů pro rychlý přehled na vyšší úrovni.
Odhad času na úkoly
Výbornou pomůckou pro zlepšování časového odhadu pro jednotlivé úkoly je poznamenat si k úkolu kolik času vám patrně zabere. Po dokončení úkolu si můžete ověřit přesnost vašeho odhadu.
Prioritizace úkolů
Jaké je nejlepší označování priorit? ABC? Vysoká, střední, nízká? Osobně si myslím, že tím nejintuitivnějším způsobem značení priority je seřazení úkolů od nejdůležitějšího po nejméně důležitý. A v tomto pořadí je začít realizovat. Nemusíte ztrácet čas se značením priorit a následným sortováním, vyhledáváním apod. Tak začněte rovnou od toho nejdůležitějšího! Osobně si myslím, že jde o to základní pravidlo time managementu.
Čtěte také: Co dělat, když se střecha MX-5 zasekne
Čtěte také: Zajistěte nábytek proti převrácení
tags: #kdyz #prohlizec #do #listy #vysvětlení