Azbest je souhrnné označení pro skupinu přirozeně se vyskytujících minerálů tvořících dlouhá, oddělená a tenká vlákna. Tyto minerály spadají do dvou skupin - amfibolů (amozit, krokydolit, tremolit, aktinolit a anthofylit) a serpentinů (chryzotil).
Azbest byl v minulosti široce využíván díky svým výjimečným vlastnostem, jako je odolnost vůči vysokým teplotám, vysoká pevnost v tahu, chemická a tepelná stabilita, vysoká flexibilita, nízká elektrická vodivost a nízká cena. V České republice se výrobky s azbestem vyráběly již od roku 1912. Největší spotřeba azbestu byla zaznamenána v letech 1975 až 1990.
Dnes je známo, že vdechování nebo polykání azbestových vláken je nebezpečné a představuje velké zdravotní riziko. Azbestová vlákna mechanicky poškozují dýchací cesty a mohou způsobit podráždění, fibrózu i rakovinu plic. Onemocnění se obvykle neobjeví ihned, ale až za mnoho let po expozici azbestem. Úplný zákaz používání výrobků, jejich výroby a uvádění na trh v ČR vstoupil v platnost v roce 2005.
Použití azbestových nátěrů a nástřiků
Azbestové nátěry a nástřiky se používaly především z důvodu protipožární ochrany a pro zvýšení tepelné izolace. Tyto materiály s obsahem azbestu nalezneme hlavně tam, kde měl nátěr, nástřik nebo barva splňovat i vlastnosti spojené s tepelnou izolací nebo protipožární ochranou. Způsob nastříkání azbestu byl vyvinut a patentován v Anglii a v Americe je nazýván „Cottoncandy“.
Pro zvýšení protipožární odolnosti některých konstrukcí, zejména kovových, někdy i betonových, se používaly nástřikové hmoty s vysokým obsahem (až 90 %) azbestových vláken. Tloušťka nástřiku byla aplikována až do 2,5 cm. V Čechách se většinou používal amfibolový typ z Jihoafrické republiky. V České republice se tento druh nástřiku někdy jmenoval Pyrotherm a byl použit ve výškových budovách s ocelovou konstrukcí. Jednalo se o omítku, kde plnidlem byl cement smíchaný s azbestovými vlákny. Sloužil obdobně jako výše jmenovaný Limpet na protipožární ochranu ocelových konstrukcí a kabelů. Pojivo se však během času znehodnotilo, a v současné době, když tyto nástřiky ještě existují, se azbestová vlákna mimořádně uvolňují.
Čtěte také: Použití cementů ve stomatologii
Přibližně v polovině 80. let byl azbest nahrazen celulózovými vlákny, někdy i skleněnými. Takže v některých budovách byly použity jak azbestové, tak bezazbestové aplikace.
Další aplikace azbestu ve stavebnictví
Azbest se nachází téměř v každé budově postavené před rokem 1989. Díky svým výjimečným vlastnostem se střešní krytina Eternit získala velikou oblibu a od 30. let minulého století se běžně používala. Tyto desky jsou buďto vlnité nebo čtvercové a obsahují od 8 do 12 % azbestu. Je to jeden z nejpoužívanějších azbestocementových materiálů. Po 20 i více letech po jeho namontování nastává uvolnění cementu vlivem povětrnosti (slunce, mráz, voda) a při bližším prohlížení se zjistí uvolněná azbestová vlákna.
V 70. a 80. letech minulého století, s cílem zprůmyslnit stavebnictví a zrychlit výstavbu občanských vybaveností sídlišť, škol a různých administrativních objektů, se rozšířila prefabrikace budov. Po jejich smontování byly namontovány fasádní prvky, obvykle sendviče, které z vnitřní strany často obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly také montovány příčky, které opět obsahovaly azbestocementové desky. Někdy se z těchto azbestocementových desek realizovaly podhledy.
Azbestocementové trubky byly mimořádně rozšířeny a používaly se jednak na kanalizační svody v budovách, jednak na odvětrání v šachtách obytných budov a někde i na přívodních vodovodních potrubích. Tyto roury byly vyráběny z azbestocementu s obsahem kolem 10-12 % azbestových vláken. Jsou poměrně tvrdé a uvolnění azbestových vláken z nich je možné pouze v případě neodborné demontáže. Měkké azbestocementové desky byly dále používány při odvětrání kuchyní.
Azbestový materiál se do konce 80. let používal pro těsnění přírub plechového potrubí (těsnící šňůry) a dále v protipožárních klapkách, které oddělují jednotlivé požární úseky. K uvolnění azbestových vláken do vzduchu dochází i u protipožárních klapek v důsledku silného proudění vzduchu a vibrací.
Čtěte také: Podrobnosti o lepence fix
V českých zemích byla většinou a ještě je používána jako tepelná izolace čedičová vata. V některých objektech je ale možné se setkat s izolací z azbestu krytou cementovým nátěrem. Chryzotilová vlákna byla velmi často používána na textilie, ze kterých se zhotovovaly kombinézy hasičů a ochranné rukavice. Z této látky byly vyrobeny opony a závěsy v divadle a velmi často jsou používány jako svářecí plachty na ochranu svářecích koutů v různých provozech.
V některých státech byla azbestová vlákna zabudována do podlahových desek zřejmě z důvodu protipožárních. U nás jsme se s tím setkali v bývalých počítačových centrech, kde pod zdvojenou podlahou probíhaly rozvody slaboproudých kabelů. Velmi často se vyskytují azbestové materiály a azbestové desky v elektrických akumulačních kamnech, kde z důvodu ochrany a izolace plechového krytu byly používány desky s vysokým obsahem azbestu (70 až 80 %).
Plochá těsnění přírub potrubí s vysokým tlakem a vysokou teplotou pod názvem Klingerit se velmi často využívala. Tato těsnění jsou nebezpečná tehdy, když se vyřezávají přímo na místě použití v nějaké dílně, tzn., vyřezává se tvar přímo dané příruby.
Azbestové destičky byly velmi často používány jako podklad pod světla nebo krabice elektrických rozvodů v chatách a rodinných domcích. Existuje rovněž bitumenová střešní krytina s obsahem azbestových vláken a i některé speciální bitumenové tmely obsahují azbestová vlákna.
Azbestové výrobky v prefabrikovaných budovách
V 70. letech minulého století se velmi rozšířila prefabrikace budov. Byla to snaha zrychlit výstavbu občanské vybavenosti sídlišť, škol a různých administrativních objektů. Prefabrikace je buď ocelová těžká, nebo lehká a dále železobetonová. Příčky v těchto objektech většinou bývají vyzděné z lehkých cihel, které jsou uzavřeny na obvodě různými systémy.
Čtěte také: Detaily o vápenné maltě a jejím použití
Systémy dřevěných objektů, kde z protipožárních důvodů bylo nutné chránit dřevo azbestocementovými deskami, byly zařazeny do výroby v 70. a 80. letech minulého století. Tyto desky se zde rovněž používaly na příčky a stropy. Jednalo se o rozsáhlé pozemní objekty, školy, školky, nemocniční pavilony a rodinné domy.
Typické azbestové materiály a jejich výrobci
- Ezalit A, Ezalit B - výrobce EZA Šumperk. Materiály obsahují kolem 40 % azbestu (později pouze 18 %) a jsou velmi křehké, azbestová vlákna se z nich často uvolňují. Používaly se pro obklady stěn a stropů.
- Dupronit - výrobce Azbestocementové závody Nitra. Tento deskový materiál má podobné složení a charakter jako Ezalit A a Ezalit B.
- UNICEL - výrobce EZA Šumperk. Materiál byl určen pro obklady stěn a stropů.
- IDK 3 - izolační desky - výrobce Azbestos Zvěřinek.
- Cemboplast - izolační konstrukční desky - výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
- Ozimin - izolační materiál - výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava. Používal se pro zvukovou a tepelnou izolaci. Desky obsahují převážně čedičová vlákna.
- Lignát - opláštění lehkých staveb a příček. Použit kromě celulózových vláken též tzv. mikroazbest - výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. V původních lignátových deskách se azbest nevyskytuje. Pro tento účel byly používány desky s obsahem azbestu někdy vyšším než 50 %. Rohy byly zpevněny úhelníky, což se často nedělalo. V současné době je toto obložení velmi často zdrojem kontaminace vzduchu azbestovými vlákny, zvláště z toho důvodu, že desky jsou často narušeny dodatečnými prostupy kabelů, přiděláváním různých úchytů pro zavěšení podhledů apod.
- Pyral - tento produkt byl vyvinut Stavebními izolacemi Praha. Někdy tak byla zajišťována požární ochrana vzduchotechnických rozvodů při přechodu jednoho požárního úseku do dalšího.
Sendvičové panely a konstrukční systémy s azbestem
| Název materiálu/systému | Použití | Výrobce | Popis |
|---|---|---|---|
| Bios | Plášť obvodový v zemědělství | N/A | Vnější strana azbestocement, vnitřní Ezalit. |
| OD - 011 - A | Obvodový panel boletický | N/A | Z vnitřní strany Ezalit. |
| Kovoplastický plášť obvodový | Venkovní stěny objektů občanské vybavenosti | N/A | Vnitřní výplň z Ezalitu B nebo Dupronitu. |
| CHANOS | Dřevěný panel s podkladem z Ezalitu B, různé rozsáhlé stavební objekty | Poz. St. Bdp | N/A |
| Bdp - sendvičový panel | N/A | Azbestocementové závody Nitra | N/A |
| Isodid | Zateplení plechových a betonových střech | Slov. | N/A |
| Omega | Konstrukční systém budov pro občanskou a průmyslovou výstavbu | Železniční stavitelství Praha | Halové a vícepodlažní objekty. |
| Inpako | Konstrukční systém budov pro občanskou a průmyslovou výstavbu | Bučina Zvolen | N/A |
| MDU - 85 | Mobilní dětské ubytovny | N/A | Obsahují Ezalit a Cembalit. |
| Monti | Rodinné domky a chaty | N/A | N/A |
| Stamo | Rodinné domky | N/A | Použit Ezalit. |
| TL 40/70 | Rodinné domky | N/A | Použit Ezalit. |
Většina těchto obvodových panelů je zavěšena na speciální lehkou ocelovou konstrukci, která je opět chráněna z protipožárních důvodů azbestovými deskami, většinou měkkými, a spoje jsou často dotěsněny azbestovou šňůrou a speciálním tmelem, který někdy rovněž obsahuje azbest. V některých případech je z vnitřní strany azbestová deska překryta dřevotřískovou deskou (sololit) nebo plechem.
Desky s obsahem azbestu byly často používány na tzv. kabelových lávkách při rozvodech elektrických kabelů. Kabely jsou zde uloženy na lávkách oddělených protipožárními deskami z azbestocementového materiálu. Tyto desky obsahují často až 30 % azbestových vláken. Některé jsou tvrdé a obsahují okolo 10 %. Desky bývají velmi často narušeny dodatečným vkládáním kabelů.
Zvláštní zmínku si zaslouží takzvané Boletické panely z 60. a 70. let minulého století, kterými jsou opláštěny odhadem asi 3 000 staveb, převážně veřejných, jako jsou školy, školky, tělocvičny, administrativní nebo správní objekty. Boletický panel je sendvičový prvek s kostrou z ocelového rámu vyplněného pěnovým polystyrenem a minerální izolací. Exteriér je tvořen tvrzeným sklem v různých barvách, lakovaným nebo smaltovaným plechem nebo eloxovaným hliníkem. Z interiéru může být dřevotříska, azbestocementová deska nebo umakart.
Rizika a likvidace azbestu
Azbestové materiály představují riziko pouze v případě, že se s nimi manipuluje. Azbestová vlákna ze stavebních materiálů se uvolňují pouze v případě, že tyto materiály řežeme, brousíme, do těchto materiálů vrtáme či jinak na ně mechanicky či chemicky působíme. Proto výrobky s azbestem není nutné odstranit ihned, ale představují potenciální riziko. Je dobré vědět, zda se ve Vašem bytě či domě tyto materiály vyskytují. Předejdete tak možnému zamoření prostor, tak jako se to stalo v nedávné minulosti v případě rekonstrukcí poměrně vysokého počtu škol nebo bytových domů na Praze 3.
Při hodnocení naléhavosti odstranění těchto výrobků je nutno přihlédnout k tomu, zda nalezený materiál zabudovaný v konstrukci může ohrozit zdraví osob užívající tento objekt či nikoliv. U pevně zafixovaných azbestových vláken v materiálu není třeba podléhat panice. Vždy je třeba provést kvalifikované posouzení stavu materiálu s azbestem a určit stupeň naléhavosti jeho odstranění.
Není-li jasné, zda Vámi zkoumaný materiál obsahuje azbest či ne, lze si nechat udělat jeho rozbor. Podle stavebního zákona je nutno všechny práce, při kterých bude odstraňován materiál obsahující azbest, ohlásit na stavební úřad. Většinu prací lze objednat u odborné firmy.
Sanace a konzervace azbestu
Moderní postup odstraňování střešních tašek z eternitu spočívá v tom, že se před demontáží stříkají speciálním fixačním přípravkem, který zabraňuje unikání vláken, a hned po demontáži se balí. Odpady s obsahem azbestu je možné odstranit pouze na skládce, která smí přijímat odpad katalogové číslo 17 06 05 (stavební materiály obsahující azbest). Obvykle musí být na skládku dopraven v zabaleném stavu a po uložení ihned zahrnut inertním materiálem. Menší množství materiálu s obsahem azbestu lze obvykle také odevzdat ve sběrném dvoře, opět zabalený a označený.
Konzervace nebo zapouzdření azbestu zajišťuje, že azbestová vlákna jsou uzavřena a nemohou se po vytvrzení uvolnit. Azbest může být zcela sanován (odstranění) nebo konzervován (zapouzdření a úprava). Sanace azbestu se obvykle volí v situacích, kdy je materiál poškozený, opotřebovaný nebo silně zvětralý, nebo kde existuje vysoké riziko rozptýlení vláken a expozice. Cílem sanace azbestu je úplné odstranění materiálu z prostředí, aby se eliminovala zdravotní rizika.
Konzervace azbestu může být vhodnou možností, pokud je materiál v dobrém stavu, není poškozen a riziko šíření vláken je nízké. Namísto úplného odstranění jej pak lze zakonzervovat. To zahrnuje zapouzdření materiálu a jeho povrchovou úpravu speciálními nátěry nebo tmely. Tekutý finální nátěr pro konzervaci azbestových ploch je odolný vůči počasí, zvětrávání, UV záření a solím. Využívá se při všech typech konzervace azbestu podle aktuální normy UNI 10686.
Společnost Foster® Products Corporation je mezinárodním průkopníkem a lídrem na trhu v oblasti vývoje produktů pro sanaci azbestu. Foster 32-20, 32-21 a 32-22 jsou jednosložkové azbestové impregnační prostředky, které pronikají hluboko do porézních materiálů obsahujících azbest. Foster 32-80 je přemosťující nátěr, který po zaschnutí vytváří pevný a pružný povlak, který zabraňuje uvolňování vláken. Foster 30-52 Fireflex je preferovaným produktem pro venkovní aplikace, kde je vyžadován vynikající azbestový izolační materiál. Foster 32-60 je speciálně navržen tak, aby usnadnil odstraňování materiálů obsahujících azbest z různých podkladů. Tento azbestový impregnační prostředek připravený k použití snadno „smáčí“ jednotlivá vlákna (také vlákna ve vzduchu) a zachycuje je. Poté lze azbest odstranit bez uvolňování volných vláken do ovzduší, a tedy s menším rizikem vdechnutí škodlivé látky.
Po odstranění azbestu je velmi důležité zbývající vlákna uzavřít, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření a expozici. I po pečlivém odstranění azbestu mohou být stále přítomna malá azbestová vlákna. Uzavřením zbytkových vláken se zachytí, což zajistí, že se nebudou moci znovu šířit. Jedním z produktů, které lze použít k zapouzdření, je Foster 32-80. Jedná se o speciální nátěr, který lze aplikovat na stěny a stropy.
V případě Boletických panelů, pokud nejsou v havarijním stavu, se pouze odstraní vnější vrstvy pláště a desky s obsahem azbestu se zapouzdří nástřikem použitím technologie HVLP (vysoký objem při nízkém tlaku do 0,7 bar). Tento postup přináší kromě snížení bezpečnostních rizik při demontáži a likvidaci odpadu i zhruba třetinové finanční úspory.
tags: #kde #se #pouziva #azbestovy #nater