Kari sítě do betonu, známé také jako svařované sítě do betonu, slouží k vyztužení (armování) základových desek, betonových podlah a dalších nosných i nenosných částí staveb. Používají se také pro pochůzné a pojezdové plochy, kde zajišťují pevnost a stabilitu betonové konstrukce. Kromě stavebnictví nacházejí široké uplatnění i v zemědělství, chovatelství a zahrádkářství. Často se setkáte s těmito sítěmi také pod názvy jako žebírkové pletivo, armovací sítě, svařované výztužné sítě nebo jednoduše sítě do betonu.
Proč armovat beton?
Beton bez výztuže je jako dům bez základů. Dlouho nevydrží. V betonovém průřezu přenáší tahové napětí, a tak konstrukci ochrání před vznikem prasklin nebo dokonce rozlomením. Beton je totiž velmi odolný v tlaku, ovšem v tahu už tolik ne. Pokud se však do dolní části překladu umístí betonářská výztuž, napětí se rozloží. Názorným příkladem jsou betonové překlady.
Význam armování v podkladní desce
Před tím, než si řekneme, kde a jak podkladní beton vyztužit, je nutné si uvědomit několik souvislostí, a především způsob namáhání této nenosné konstrukce. Nejedná se o základovou desku, která se navrhuje v podstatně větších tloušťkách, je vyztužena nosnou výztuží dle statického návrhu a lze ji zatěžovat nosnými konstrukcemi kdekoliv. Dříve se taky nevyztužovalo, tak co! Častým argumentem stavebníků, radilů, sousedů, zedníků a rovněž diskutérů na internetových fórech je, že podkladní desky nevyztužujeme, jelikož v době minulé se toto nedělávalo. Ano, nedělávalo se to, jelikož většinou kari sítě nebyly k dostání a zejména se tyto podkladní betony prováděly až po dokončení hrubé stavby.
Podkladním betonem se vylévaly jednotlivé místnosti, byly tedy minimálně po místnostech dilatované, byly prováděny v malých tloušťkách 6 cm až 10 cm a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty mají samozřejmě významný vliv na snížení vlivu smršťování betonu a jeho ošetřování, které bylo nepochybně jednodušší. Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny a nekladla se na ně taková důležitost jako v nynější době.
Tři způsoby provedení podkladního betonu:
V zásadě jsou tři možnosti, jak podkladní beton provést, což také okrajově zmiňuje ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží:
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
- Podkladní beton se ukončí u základového pasu.
- Podkladní beton se umístí nad základové pasy.
- Podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek.
Postup dle bodu a) vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá. Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže. Železobetonové desky jsou tak nosnými konstrukcemi ve formě stropu, který se opírá o žebra vyztužené základové pasy. S tímto postupem se setkáváme např. při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat. Bod b) navazuje na další článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží. Je nutné si uvědomit, že jsou tyto požadavky na tloušťku a vyztužení podkladního betonu uváděny s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží do obytných a pobytových místností. Vyztužování desky při horním povrchu je tedy z pohledu této normy prováděno z důvodů, aby se nevyskytovaly případné trhliny a praskliny, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. V další části článku se budeme zabývat podkladním betonem umístěným nad základové pasy, což je běžný standard u dnešních staveb.
Vlivy na podkladní desku a nutnost vyztužení
Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Stanovením těchto vlivů určíme, kde a jak podkladní desku vyztužit. Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku. Základový pas po obvodu stavby tak bude sedat více než podkladní beton, ve kterém mohou vznikat při horním povrchu tahová napětí. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, a to vlivem spojitosti podkladní desky. Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše. Reálné sednutí pasů je s ohledem na 1. GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru, případně jednotek milimetrů. Proto provádíme toto vyztužení pouze v místě styku pasu a desky. Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).
Nyní se dostáváme k vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky. Toto vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem. Velmi často na těchto jednoduchých stavbách dochází k nerovnoměrnému zhutnění podloží pod budoucí podkladní deskou. Jednak nelze dostatečně hutnit plochu v místech, kde je uložena kanalizace a jednak se míra zhutnění nijak neměří. Proto mnohem častěji, než že by výrazně poklesl základový pas, má tendenci lokálně poklesnout zhutňovaná zemina pod deskou. V těchto lokálních poklesnutích se deska ocitá ve vzduchu a je tedy namáhána tahovými silami při spodním povrchu. Je nutné tento spodní povrch vyztužit, jelikož tato skutečnost může nastat. Dalším a dle mého názoru výrazným aspektem je, že pokud provádíme standardní podkladní desku tloušťky min 150 mm, ukládají se na její povrch příčky, které vyvozují zatížení a opět to může být v dutých místech, které samozřejmě nevidíme. Zde už reálně hrozí praskliny při dolním okraji desky. Podkladní deska tak může vykazovat lokální průhyby, které mohou mít za následek také praskání zděných příček. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu. Cílem je tedy mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit dle doporučení v tabulce č.1 s ohledem na výše popsaná rizika.
Smršťování betonu
Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Smršťování je tím větší, čím je okolní prostředí sušší a teplejší a čím je nižší zrnitost kameniva. Je naprosto nevhodné přilévat do mixu s betonem vodu - tím sice výrazně omezíme následné smršťování, ale také snižujeme jeho pevnost.
Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Nejúčinnější je v počáteční fázi mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Mlžíme a kropíme vždy vodou o teplotě shodné s teplotou betonu. Je proto vhodné mít na stavbě plastovou nádrž s odstátou vodou. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton, jak již bylo psáno výše, také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou. Tímto vhodným ošetřováním, nejlépe po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost a nevzniknou tak trhliny a praskliny. Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Využití kari sítí
Kari sítě mají široké možnosti uplatnění, a to nejen při betonování. Určené jsou jak pro průmyslové, tak domácí a hobby využití:
- Výztuha betonových výrobků: Kari sítě zajišťují pevnost a odolnost betonovým blokům, panelům a dalším prefabrikovaným produktům. Pokud tak na stavbě pracujete se systémovými prvky, například stropy či překlady, ani si jich nevšimnete.
- Výztuha betonových podlah: Kari sítě se vkládají do betonu během procesu zalévání podlahy. Díky nim bude podlaha schopna odolat zátěži, vibracím a změnám teploty.
- Výztuž základové desky: I zde sítě poskytují potřebnou pevnost a stabilitu.
- Další betonové konstrukce: Kari sítě používejte i při betonování stropů nebo schodů. Dále patří do konstrukce plotů, soklů nebo opěrných zídek.
- Samostatné ocelové konstrukce: Mnozí s oblibou využívají kari sítě i k výrobě dřevníků, klecí pro chovatelská zvířata, zábran, opěrných prvků či plotů vyplněných kamenivem. Pro tzv. gabionové ploty se však dnes používají speciální gabionové sítě.
Druhy kari sítí
Při výběru ocelových kari sítí narazíte nejčastěji na 10 typů, které se liší velikostí ok a průměrem použitého drátu. S tím souvisí i jejich rozdílná hmotnost. Kari sítě z betonářské oceli jsou nejpoužívanější. Při požadavku na nízkou hmotnost, zvýšenou odolnost či jiné parametry se však používají i sítě z alternativních materiálů.
- Nerezové kari sítě: Speciální typ výztuží, který se používá zejména v náročných průmyslových a pozemních stavbách. Nerezové kari sítě umožní snížení tloušťky betonu, a tedy i celkové hmotnosti konstrukce.
- Plastové kari sítě: Vyrábí se nejčastěji z polypropylenu. Jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Používají se na tenké desky z betonu (do tloušťky 8 cm) a omítky. Vhodné jsou například při realizaci podlahového topení či rekonstrukci půdních vestaveb.
- Kompozitní kari sítě: Představují moderní armovací materiál s velmi nízkou hmotností. Přitom mají ve srovnání s běžnými ocelovými sítěmi vyšší pevnost v tahu, snesou podobné zatížení a nepodléhají korozi. Příkladem jsou kompozitní kari sítě ORLIBIT, které jsou složené z čedičových prutů. Kompozitní kari sítě nepodléhají korozi. Nabízíme Vám kompozitní kari sítě z čedičových vláken jako výztuž do betonu. Jedná se o plnohodnotnou náhradu za ocelové kari sítě do betonu. Čedičové výztuže jsou 3x pevnější v tahu než ocelové a přitom až 7x lehčí. Nekorodují, jsou nemagnetické, neruší wifi a jiné signály, jsou odolné proti chemikáliím a kyselinám, mají velmi nízkou tepelnou vodivost.
Rozměry a typy kari sítí
Kari sítě jsou mřížky, které tvoří dráty z žebírkové betonářské oceli. Ty mají obvykle průměr 4, 5, 6 nebo 8 mm. Dráty se svařují tak, aby oka měla pravidelný tvar a velikost 10×10 cm nebo 15×5 cm. Plotny si ale jednoduše upravíte podle sebe. Dají se zkracovat, dokonce i ohýbat. Svařované sítě do betonu, známé také jako kari sítě, se běžně využívají pro armování základových desek, betonových podlah a dalších konstrukcí, kde je třeba zajistit pevnost a odolnost betonu. Mezi nejoblíbenější průměry drátu se řadí: kari síť 5mm, kari síť 6mm, kari síť 8mm a kari síť 10mm. Podle oka se pak dělí nejčastěji na kari síť 10x10 (100x100) a kari síť 15x15 (150x150).
Tabulka: Přehled běžných typů kari sítí
| Průměr drátu (mm) | Velikost oka (cm x cm) | Běžné použití |
|---|---|---|
| 4-5 | 10x10, 15x5 | Tenké betonové desky, omítky, podlahové topení |
| 6-8 | 10x10, 15x15 | Standardní betonové podlahy, základové desky rodinných domů |
| 8-10 | 10x10, 15x15 | Garáže, plochy s vysokým zatížením (např. nákladní automobily) |
Jak správně položit kari sítě
Způsob armování (vyztužení) a typ použité kari sítě do betonu musí být vhodně zvolen statikem nebo projektantem. Způsob armování základových desek domů nebo jiných zásadních prvků, typ použité kari sítě apod. je navrhován statikem či projektantem a jakékoliv změny v projektu musí být odsouhlaseny. Kari sítě při armování podlahových ploch pokládáme do spodní poloviny průřezu podlahy. Armaturu nepokládáme nikdy přímo na podklad, tedy na zhutněnou zeminu či štěrk. Kari sítě musí být umístěny na podložkách. Kari sítě se nesmí pokládat přímo na podklad, proto je nutné je uložit na distanční podložky pod kari sítě, které jsou z kovu nebo plastu. Armatura do betonu musí být umístěna ve spodní polovině průřezu. Kari sítě se musí překrývat a mezi armováním a bedněním je nutné zachovat minimální mezeru 20 mm. Pokud bude betonová plocha více namáhána, je nutné armování zdvojit - tedy položit druhou vrstvu kari sítí do betonu. Druhá vrstva kari sítí by měla být zase ve spodní části průřezu. Můžete využít distančních podložek.
Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu
Položené kari sítě pro armování základové desky před zabetonováním vypadá např. jako na obrázku 3. Nezapomeňte, že kari sítě nesmí být v přímém styku s bedněním na stranách. Dodržujte minimální mezeru 20mm mezi armováním a bedněním. Jakmile máte vše připraveno, můžete začít betonovat. Pamatujte, že armatura v betonu je účinná jen v případě, když je plně obalena betonem.
Důležité rady a tipy pro pokládku:
- Prvním krokem je rozložení kari sítí přímo na vrstvu zhutněné zeminy či štěrku, která již byla rovnoměrně rozprostřena po celé ploše základů. Při ukládání sítí je nutné věnovat pozornost jejich správnému překrývání.
- Sítě se zpravidla pokládají jen v jedné vrstvě. Celková plocha sítí tak přibližně odpovídá betonované ploše. Nesmíte však zapomenout na vzájemné překládání sítí přes 3 oka.
- Po dokončení ukládání a případném upravení kari sítí přichází na řadu jejich podložení distančníky.
- Posledním, avšak neméně důležitým krokem je vzájemné provázání kari sítí pomocí vázacího drátu. Když je vše připraveno, můžete začít betonovat.
Výše uvedené postupy představují základní kroky pro správné uložení kari sítí v základech, které jsou nezbytné pro zajištění dlouhodobé stability a bezpečnosti stavebních projektů.
Úpravy kari sítí
Pokud si troufnete, můžete se do řezání pustit svépomocí. Nejprve si nasaďte ochranné brýle, jako při každém řezání kovů. Menší díly je možné řezat i silnými pákovými nůžkami na dělení kovů nebo kleštěmi na kov, ale u větších ploch bude jistější navštívit profesionální dílnu (armovnu) se speciální pilou. Ostré hrany můžete zabrousit na klasické stolní brusce.
Důležité aspekty při návrhu a realizaci
Při realizaci stavby musí být konkrétní typ kari sítě součástí projektu. S výpočty si poradí statik. A jaké množství sítí pořídit? Celková velikost kari sítě je zpravidla 2×3 metry. K dostání jsou ale i atypické svařované kari sítě. Sítě jsou obzvlášť vhodné tam, kde hrozí velká zátěž a problémy s ošetřováním podlahy. Stejně tak se doporučují do míst s vysokým radonovým indexem. Při stavbě svépomocí využijete kari sítě především do betonové podlahy v garáži nebo ve sklepě, přičemž v prvním případě budete samozřejmě potřebovat silnější variantu s vyšší nosností.
Návrh výztuže doporučuji provádět s ohledem na výše popsané souvislosti. Použitý beton pro podkladní desku min C16/20 - XC2. Svislou výztuž ze ztraceného bednění lze zahnout a provázat s horní výztuží v podkladní desce. Vznikne tak tužší spoj mezi deskou a základovým pasem. Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné, které mohou návrh ovlivňovat.
Zatížení betonové desky
Jako poslední věc k podkladní desce zmíním, za jak dlouhou dobu po betonáži je možné ji zatížit. Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži, jak často vidíme u stavebních firem ženoucích se za termínem stavby. Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše. V betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce v celé ploše uzavřela asfaltovými pásy dojde k tzv. pokud se bude jednat o dřevostavbu, kde je nutné kotvení základových prahů (celých dřevěných stěn) závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nutné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení také správně vyztužený.
tags: #karisit #do #betonove #zakladove #desky #informace