Jelen sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii) je největší zástupce jelenů sika, který dosahuje až 120 kg. Je to také největší poddruh jelena siky, pocházejícího z jihovýchodní Asie a Japonska. Člověkem byl však rozšířen do mnoha států Evropy, ale také USA, Jižní Ameriky či na Nový Zéland.
Původ a rozšíření
Jeho původní domovinou je východní Rusko, odkud byl v 19. století dovezen do oborních chovů. Tento poddruh siky pochází ze severního Mandžuska, kde obývá nejraději zalesněné oblasti s hustým podrostem. Přirozený areál jeho výskytu se rozpíná od Koreje po jihovýchodní Sibiř. Do českých zemí byl introdukován spolu se sikou japonským na přelomu 19. a 20. století jako zvěř určená do oborních chovů. Zatímco výskyt siky Dybowského je u nás dodnes vázán převážně na oborní chovy, sika japonský se ve značných početních stavech objevuje i ve volnosti. Oproti jelenu sika japonskému tomu tak výhradně zůstalo i do dnešních dob.
Charakteristické rysy
Jeho zbarvení připomíná v letní srsti daňka, kdy má červeno až hnědavé zbarvení s bílými puntíky. Na hřbetě má ovšem oproti daňku výrazný černý pruh. Nejvýraznějším poznávacím znakem zůstává především jeho hlava, která má typický vzhled jelena siky, díky čemuž ho lze bezpečně odlišit. Jelena siku Dybowského by si neopatrný pozorovatel mohl splést s daňkem. Je podobného vzrůstu a na kaštanově hnědé letní srsti se také pyšní výrazným bílým tečkováním. Sika Dybowského má však na hřbetě tmavý pruh a značný rozdíl je i v paroží. Jelen sika Dybowský je svou velikostí nejblíže daňkovi.
Paroží
Paroží jelena sika Dybowského je typu jelenovitého, které tvoří ve většině případů typické osmeráky a desateráky. Jeho paroží netvoří typickou korunu, jakou lze vidět u jelena evropského. Jelen sika Dybowského shazuje paroží obvykle v květnu až červnu. Trofej jelena siky Dybowského je jednoznačně jeho paroží, které je mohutné a mnohdy tvoří desateráky.
Chování a životní styl
Jelen sika Dybowského v České republice žije v oborách. Dokáže se skvěle adaptovat na prostředí v nížinách až po lesy Vysočiny. Jelen sika Dybowského nevybočuje z chování jelenovitých a kopíruje dané pravidlo - laně žijí ve stádě a jeleni žijí většinou samotářsky. Sika Dybowského je nenáročný jelen, který se u nás dobře přizpůsobil. Mimo pastvu se živí okusem pupenů a listů stromů a keřů, ovocem, plody apod. Rád se přiživí i na zemědělských plodinách, nejvážnější škody však způsobuje loupáním kůry mladých stromů.
Čtěte také: Původ jelena sika v ČR
Rozmnožování (říje)
Na podzim od druhé poloviny října do první poloviny listopadu probíhá říje jelena siky Dybowského. Říje jelena siky Dybowského se prolíná částečně s říjí daňků.
Lov jelena siky Dybowského
Lov jelena siky Dybowského je velmi atraktivní od druhé poloviny října do první poloviny listopadu, kdy jsou jeleni v říji a ozývají se typickým pískáním pro siky. Na druhou stranu lze je lovit až do konce ledna či února, neboť mají krásnou zimní srst. Lov jelena siky Dybowského v oboře Jitro je velmi zajímavým loveckým zážitkem této krásné zvěře. Loví se převážně z krytých kazatelen nebo otevřených posedů, protože obora je z poloviny pokryta lesem s houštinami. Ubytování během lovu je zařízeno vedle obory na přilehlém statku, kde se o Vás postarají s veškerým servisem. Loví se obvykle ráno a odpoledne až večer. Lovecký výlet je třeba plánovat alespoň na dva dny. Průběh lovu se řídí obchodními podmínkami poskytovatele a jeho pokynů. Nedodržení pokynů poskytovatele může vést k předčasnému ukončení lovu bez náhrady vrácení peněz nebo k uhrazení sankcí (nedovolený lov zvěře, ke které nemá lovec oprávnění lovit, aj.).
Pozorovatelny
Na břehu rybníčka Na Olšině stojí kryté pozorovatelny, ze kterých lze sledovat jeleny sika Dybowského v jejich obůrce. Obora byla dokončena na konci léta roku 2016, zvětšena pak v listopadu 2019.
Čtěte také: Jelen sika a jeho dopad na lesní ekosystémy
Čtěte také: Charakteristika jelena sika v západních Čechách
tags: #jelen #sika #dybowskeho