Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů našeho lesního hospodářství a myslivosti. Velké nevratné škody vznikají loupáním mladých smrkových porostů spárkatou zvěří. Tento typ poškození má zásadní vliv na produkci dřeva, tloušťkový přírůst poškozených stromů a stabilitu porostů. Jedním z problematických druhů spárkaté zvěře je u nás nepůvodní jelen sika japonský.
Původ a rozšíření jelena siky v České republice
Jelen sika pochází z oblasti Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koreje a východního Ruska. Na přelomu 19. a 20. století byl dovezen do Čech a chován v oborách na Plzeňsku a ve Středočeském kraji. K jeho většímu rozšíření došlo v 60. letech 20. století. Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází právě v České republice, hlavně v západních Čechách. Za posledních 20 let se počet ulovených jedinců jelenů sika zvýšil z 3835 kusů v roce 1995 na 17 106 kusů v roce 2018. Skutečná velikost populace je nepochybně mnohem vyšší.
Jelen sika japonský je menší než jeho příbuzný jelen sika Dybowského. Jeho původní domovinou, jak již název napovídá, jsou japonské ostrovy a severovýchodní Asie. Odtud byl v průběhu 19. století dovezen do českých zemí a byl chován pouze v oborních chovech. Během 20. století se rozšířil do volné přírody. Jeho zbarvení připomíná v letní srsti daňka, kdy má červeno až hnědavé zbarvení s bílými puntíky. Na hřbetě má ovšem oproti daňku výrazný černý pruh. Paroží jelena sika japonského je poměrně malé, které tvoří buď šesteráky, nebo osmeráky. Jelen sika japonský obývá rozsáhlé lesy od nížin po nižší pohoří. Jelen sika japonský nevybočuje z chování jelenovitých a kopíruje dané pravidlo - laně žijí ve stádě a jeleni žijí většinou samotářsky. Na podzim od druhé poloviny října do první poloviny listopadu probíhá říje jelena siky japonského.
Dopady jelena siky na lesní porosty
Na jeho působení v lesích se ve svém výzkumu zaměřili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jejich cílem bylo v západní části Západočeské pahorkatiny posoudit vliv loupání a ohryzu kůry jelenem sikou na produkci a strukturu mladých lesních porostů smrku ztepilého ve vztahu k dopadům klimatických změn na lesy.
Intenzita škod se zvyšuje s vyšší hustotou populace jelena, a to zejména v smrkových porostech. Důsledkem vlivu přemnoženého jelena siky je snížení prodejní ceny dřeva. Škody ohryzem a loupáním se následně projeví na ekonomickém zhodnocení poškozeného dřeva. Ekonomická ztráta však není jediným problémem. V případě rozvoje houbových patogenů dále dochází k ovlivnění stability a celkovému oslabení porostů. Zlom kmene v místě, které bylo dříve poškozené loupáním kůry, je častý. Silně poškozené porosty dosahovaly v průměru pouze 67 % zásoby dřeva porostů nepoškozených. Hodnota tloušťkového přírůstu poškozených stromů se v čase měnila. Nejčastěji jsou napadené porosty ve věku 15 až 30 let. Tento věk je „kritický“ z důvodu tloušťky kůry, kterou mohou jeleni konzumovat. Na více než třech čtvrtinách sledovaných stromů vědci nalezli stopy opakovaného ohryzu jelenem sikou. Pokud je tímto způsobem odstraněno alespoň 90 % kůry po obvodu kmene, pak celý strom obvykle uhyne. Stromy s poškozeným kmenem mají nižší stabilitu a jsou náchylné na zlomení větrem či sněhem. Hlavním limitujícím klimatickým faktorem tloušťkového přírůstu stromů je nedostatek srážek během vegetačního období.
Čtěte také: Původ jelena sika v ČR
Ekonomické dopady poškození dřeva
Srovná-li se kvalita a tím i cena zdravého dřeva a napadeného hnilobou, pak napadené dřevo vykazuje až o 95 % nižší hodnotu oproti hodnotě zdravých kmenů. Kmenová hniloba byla potvrzena u 62 % poškozených stromů. Níže uvedená tabulka demonstruje rozdíl v hodnotě dřeva:
| Typ dřeva | Hodnota (relativní) | Komentář |
|---|---|---|
| Zdravé dřevo | 100 % | Standardní prodejní cena |
| Dřevo napadené hnilobou | Až 5 % | Důsledek poškození zvěří a sekundárních infekcí |
Řešení problémů s přemnožením jelena siky
„Kombinace hrozby klimatických změn a masivního poškození mladých smrkových porostů jelenem sikou a nutnost zachování ekologicky a ekonomicky efektivních nástrojů lesnického hospodaření vyžaduje na lokální úrovni výrazné snížení početnosti populace sičí zvěře. Je nutné věnovat se managementu lovu a chovu jelena siky tak, aby byl nastolen ekosystémově vyvážený vztah mezi zvěří a prostředím.“
Ochrana proti ohryzu a loupání
Ochrana proti ohryzu a loupání je stará věc. Dělalo se zraňování, ovazy, používal se Polynet, nátěry (Cervidol) atd. Na ochranu výsadeb jsou to ty oplocenky, nátěry atd. Na ochranu proti loupání potom zase nátěry, ovazy a podobně. Pokud si vzpomínám, tak ten černý "sajrajt" co nešel vyprat byl účinný dost. Jen se nějak zapomíná, že to není ochrana na věčné časy a po max. čtyřech letech je ten nátěr potřeba obnovit. Pokud se vám nezamlouvá nátěr, bylo tu plastové pletivo. Mám takový dojem, že se to jmenovalo Polynet. No a pokud nechcete plast, tak další možností jsou ovazy. Kdo to dnes dělá, není zas až tak podstatné. Jen to ukazuje na současný stav. Starší hajní v souvislosti s loupáním nehovořili nikdy o stresu, ale o nudě zvěři. A o zlozvyku. Dokonce mívali majitelem lesa uloženo, aby loupající kusy zvěře okamžitě odstřelili, aby se to nenaučila další ze stáda.
Role myslivosti a vlků v redukci populace
V celé republice žije asi 120 vlků, ale asi 90 000 registrovaných myslivců. Při tomhle počtu by redukce jelenů sika měla být spíše cílem těch ozbrojených brigádníků. Vlci slouží k ozdravení zvěře obecně, nejenom jelení zvěře. Jenže jeleni sika jsou tak přemnoženi, že nedávno bylo na internetu video ukazující tah mnohasethlavého stáda jelenů sika někde u Plzně. To stádo táhlo po polích a přes cestu a ani jedoucí auta je nevyplašila. To, že se jeleni v zimě sdružují do stád, je instinktivní chování. Jeleni mají v instinktech se na zimu sdružovat do stád. Naši jeleni do menších, sika případně do takhle obrovských stád. Nejedná se tedy o známku přemnožení jelenů sika, jak by soudili neinformovaní, ale o obyčejný instinkt jelena sika. To ale neznamená, že takové stádo neškodí. Rozhodně tam, kde projde, škodí i zemědělcům i lesníkům. Jeleni sika jsou navíc nepůvodní druh a mohou se křížit s původním jelenem evropským, díky čemuž vzniknou geneticky bezcenní jedinci s redukovaným parožím, což není pro myslivce nic atraktivního. Sika má paroží odpovídající druhu. Pokud se sika kříží s laní jelena (opačně je to výjimečné), tak potom může mít to jelení paroží některé znaky paroží siky. Určitě nebude nějaké "menší". Z hlediska hodnoty trofeje je paroží křížence bezcenné. Lov jelena siky japonského je pro individuální lovce zajímavý především během sičí říje, která obvykle trvá od druhé poloviny října do první poloviny listopadu. Jelen sika japonský je loven především na individuálních lovech na čekané nebo šoulání během říje i mimo ni.
Jeden vlk za den potřebuje asi dva kilogramy masa. V republice máme asi 120 vlků, což je spotřeba asi 240 kilo masa denně. Když to přepočtu na ulovené jeleny, kdy každý váží 150 kilo a z toho jsou dvě třetiny maso a zbytek kosti, jsou to asi dva a půl jelena denně. Za rok zhruba 910 jelenů. Tohle čílo vypadá obludně, jenže vlci loví i daňky, muflony, srnce, divočáky. Takže pokud to rozpočítáme na všechnu lovnou zvěř, ta redukce je minimální a je pravda, že se skutečně míjí účinkem. Ti vlci toho totiž nejsou schopni fyzicky sežrat tolik, aby se to na stavu zvěře projevilo. Vlčí smečka má revír až 200 čtverečních kilometrů. Naše republika má lesy zhruba na 34% plochy, což je zhruba 26 700 km2. Z toho vyplývá, že u nás je plocha, kterou obhospodařují vlčí smečky, v podstatě minimální a tudíž je i jejich ozdravná funkce malá.
Čtěte také: Charakteristika jelena sika v západních Čechách
Čtěte také: Sika vlákna: Klíčové informace