Vyberte stránku

Živý plot nemusí být jen zelená bariéra mezi vámi a sousedy. Může být zároveň krásný, užitečný a chutný. Jedlý živý plot je výsadba tvořená převážně ovocnými keři, menšími stromky a popínavými rostlinami, které kromě estetické funkce nabízí i jedlé plody, květy nebo listy.

Proč zasadit jedlý živý plot?

Živý plot na zahradě nebo okolo domu má jednak funkci estetickou, ale také ochrannou a užitkovou. Z estetického hlediska je příjemné sledovat rovné nebo zakřivené linie živého plotu, který bývá nejčastěji tvořen tújemi, ptačím zobem nebo bobkovišněmi. Živý plot také vymezí prostor a pokud je dostatečně vzrostlý, ochrání nás před zvědavými zraky sousedů. Může být ale také užitečný.

Jednak dokáže být útočištěm ptákům, drobným hlodavcům, plazům a spoustě hmyzu, ale pokud opustíme zažité tradice jednolitého okrasného živého plotu a vsadíme na jedlé keře, dosadíme si do zahrady nebo k domu spoustu zdrojů čerstvého ovoce. Živý plot, kde jsou zastoupeny jedlé keře, asi nikdy nebude dokonale rovný, ale zato bude plně využitelný. Při správném pěstování a dobrých podmínkách budou tyto jedlé keře plné čerstvého ovoce, které si budeme moci během letní sezóny kdykoliv utrhnout k okamžité konzumaci, případně očesat pro zavaření nebo zamrazení plodin.

Jedlý živý plot je krásným příkladem toho, jak lze spojit praktickou funkci s estetickým a ekologickým přínosem. Vytvoříte díky němu místo plné života, chutí a vůní, které poslouží nejen vám, ale i přírodě kolem vás.

Jak založit jedlý živý plot

  1. Zvažte orientaci pozemku, dostupnost slunce a funkci, kterou má plot plnit. Na severní straně můžete zvolit vyšší dřeviny, na jižní spíše keře a bylinky.
  2. Základem je druhová rozmanitost.
  3. Odstraňte trvalý plevel, zvažte pokrytí kartonem a organickým mulčem (posekaná tráva, listí, štěpka).
  4. Rostliny sázejte v mírném oblouku nebo cik-cak vzoru, abyste vytvořili vícevrstevnatou výsadbu. Kombinujte různé výšky i doby plodnosti.
  5. Po výsadbě je důležité plochu dobře zamulčovat, aby se omezil růst plevele a udržela vlhkost.
  6. Jedlý živý plot nevyžaduje stříhání jako klasický - jen tvarovací řez, odstraňování suchých větví a občasné přihnojení přírodními prostředky.

Druhy rostlin vhodné pro jedlý živý plot

V první řadě je třeba říci, že dřeviny, které v našich podmínkách při vysazení jedlých živých plotů využíváme, jsou dřevinami opadavými. Volně rostoucí, případně jen minimálně stříhaný živý plot se rozroste do šířky nejméně dvou metrů, vše závisí na zvoleném druhu. Na deset až patnáct metrů je třeba počítat zhruba s deseti sazenicemi. Ty je pak nejlepší vysadit nejpozději do začátku listopadu, aby měly rostliny dost času na zakořenění před příchodem prvních mrazů.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek. Rostliny hnojte až ve 2. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem.Prostokořenné časně zjara a na podzim. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu.Následná údržba není náročná: volně rostoucí živé ploty se pouze průběžně zmlazují seřezáváním starých výhonů. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně.

Základ jedlého plotu tvoří vhodně zvolené druhy keřů. Jednotvárnost oblíbených tújí vyměňte za barevnou hru listnatých keřů, které vás na jaře či v létě potěší záplavou květů a na podzim překvapí barevnou hrou listů. Některé můžete konzumovat přímo, jiné ve formě sirupů či kompotů.

Které odrůdy keřů pro jedlý živý plot vybrat?

  • Muchovník Lamarckův (Amelanchier lamarckii) je krásný jedlý a okrasný keř, který se na podzim zbarvuje do ohnivě červených barev listů. Jeho pěstování je nenáročné a je velmi odolný. Přečká velké mrazy i období sucha, netrpí na choroby a škůdci se o něj téměř nezajímají. Z jednoho většího keře lze sklidit 10-15 kilogramů úrody. Muchovník dobře snáší sucho a je plně mrazuvzdorný. Vyžaduje písčitohlinitou, sušší půdu a umístění na slunci nebo v polostínu. Výborně snáší tvarovací řez a bez řezu dorůstá do výšky asi 10 m.
  • Áronie Temnoplodec (Aronia melanocarpa) patří rovněž mezi jedlé keře. Je výhodnější si tuto rostlinu pořídit jako keř, protože áronie jako stromy rychle stárnou. Jinak také zvaný jeřáb černoplodý je nenáročný druh vhodný pro zahrady s půdou nepříliš bohatou na živiny. Dobře snáší teploty až do -35 °C. Pravidelně a brzy plodí černě zbarvené bobule. Arónii milují ptáci, proto je nutno tyto jedlé keře před nimi ochránit, aby na nás také něco zbylo. Aronie roste na slunci i v polostínu a je velmi odolná vůči škůdcům.
  • Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) má plody s vysokým obsahem vitamínu C. Jeho sklizeň je ale trochu nesnadná, protože rakytník je trnitý. Přitom je to doslova přírodní poklad plný zdraví prospěšných látek. Jedlé keře z tohoto rodu jsou velice odolné, dokážou se poměrně dobře přizpůsobit nízkým teplotám i našemu podnebí. Jsou velmi dobře použitelné při rekultivaci půdy. Nalezneme jej i pod názvy citroník severu, oranžový poklad, žlutozob nebo písečný trn, případně jako sibiřský ananas. Keř, ale i strom často dosahuje až do výšky 6 metrů. Potřebuje slunné stanoviště a lehkou, spíše písčitou půdu. Velmi dobře zvládá letní suchá období. Skutečně trnité a nepropustné bariéry vytvoří rakytník řešetlákovitý (Hippophae rhanmoides) nebo růže šípková (Rosa canina).
  • Zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. kamtschatica) na rozdíl od zahradních borůvek nepotřebuje kyselou zem, spokojí se s normální zahradní půdou. První plody dozrávají již začátkem května a obsahují množství vitaminů, antioxidantů a minerálních látek. Zimolez kamčatský patří mezi nenáročné dřeviny, který dobře poroste v polostínu, i když je to spíše světlomilný keř. Jedná se o cizosprašnou rostlinu, proto je potřeba vysadit dva a více keřů, které se navzájem opylují. Ovocný keř, který dorůstá do výšky asi 1,5 m. Patří mezi nenáročné dřeviny, vykvétá během května až června a v červenci dozrávají plody, jimiž jsou modré bobule. Konzumovat je můžete syrové i zavařené v kompotech či sirupech. Tyto keře vysazujte do zahradní zeminy vylepšené listovkou a dobře zetleným kompostem. Na rozdíl od skutečných borůvek nevyžadují kyselou půdu a dobře rostou v běžné zahradní půdě. Daří se jim při umístění na slunci, ale dobře snáší i polostín. Potřebují dostatek vody a pravidelné přihnojování.
  • Líska obecná (Corylus avellana) je keř, který u nás roste od prvopočátku. Tyto jedlé keře bývají obvykle vysoké 3-4 m, ale mohou dorůstat až do výšky 8 m. Mohou být staré až 100 let. Lískové oříšky dozrávají koncem léta. Jsou oblíbenou potravou veverek, proto je potřeba je sklidit zavčasu. Sklízejí se od poloviny srpna do října. Líska plodí přibližně čtvrtým rokem po výsadbě. U lísek dbáme na správnou zálivku. Odolný, rychle rostoucí keř, který se hodí pro neformální živé ploty, na podzim ale opadává. Plody jsou oblíbené lískové oříšky, pro které se hlavně pěstuje.
  • Josta je kříženec černého rybízu a angreštu. Vzhledově se jedná o nízký opadavý netrnitý keř, který ale může dorůst až do výšky 2 metrů. Kvete brzy zjara a plodí podobně jako rybíz a angrešt začátkem léta. Plody mívají různou velikost, barvu i chuť, protože vždy záleží na původním kultivaru. Množit se dá v domácích podmínkách pouze řízkováním, pokud chceme získat jiné kultivary, musíme si koupit sazenice. Plody jsou středně velké, připomínající malý rybíz a jsou uspořádány v krátkých hroznech. Zpočátku mají zelenou barvu, během dozrávání postupují přes fialovo-červenou až do černé. Bobule nejsou tak kyselé jako černý rybíz a mají vysoký obsah vitamínu C. Vykvétá brzy zjara nenápadnými květy, které se však promění ve velmi chutné plody plné vitaminu C. Josta má ráda hluboké půdy plné živin s dostatkem vláhy a vyhovuje jí umístění na slunci. Na suchém stanovišti špatně roste i málo plodí. Stejně špatně plodí i při umístění ve stínu.
  • Bez černý (Sambucus nigra) je obvykle považován za planě rostoucí keř, ale lze jej s úspěchem pěstovat i na zahradách. Právem je považován za kouzelnou rostlinu, kde byly zjištěny rozsáhlé léčivé účinky. Tyto jedlé keře dorůstají do výšky 2 - 4 m a šířky 1 - 2 m. Bílé až růžové květy jsou rovněž jedlé a léčivé. Fialové bobule dozrávají v září, jsou také vhodnou potravou pro ptactvo. Díky svému vybarvení se jedná o velmi zajímavý solitérní keř, ale vynikne i ve skupinové výsadbě.
  • Dřín obecný (Cornus mas) je znovuobjevený keř, který znali naši předkové jako bohatý zdroj plodů na výrobu marmelád. Plody připomínají velké brusinky. Dřín je náš původní divoký keř, nenáročný, opadavý, poměrně rychle rostoucí. Červené plody mají vysoký obsah vitamínu C a mohou se konzumovat i přímo. Keř dorůstá až do 7metrové výšky, proto je spíše vhodný pro větší zahrady. Dřín ke svému růstu potřebuje lehkou, spíše sušší půdu, klidně i kamenitou, a umístění na slunci. Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem. Na jaře rozkvétá záplavou drobných žlutých květů a koncem léta plodí sytě červené dřínky. Tuzemské druhy v jedlých živých plotech zastupuje například dřín obecný (Cornus mas), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) nebo bez černý (Sambucus nigra), vysadit se dá také dnes znovuobjevená moruše: bílá (Morus alba) i černá (Morus nigra).
  • Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) je také známá jako česká oliva, protože se nápadně této středomořské dřevině podobá listy i plody. Ty se musí nakládat naslano, na kyselo nebo i ve sladké marmeládě, protože zasyrova nejsou moc dobré. Je to také dekorativní dřevina, která může dorůst až do výše 10 m. Plody mají nasládlou, moučnatou chuť a jsou velmi bohaté na vitamín C.
  • Ostružiny nepatří mezi klasické keře, jsou to popínavé rostliny, ale mohou přerůstat až do monumentálních rozměrů. Zejména ostružiny mají schopnost značné rozpínavosti. Jedlé keře jsou velkým přínosem pro zahradu.
  • Růže svraskalá (Rosa rugosa)Velmi odolná a nenáročná růže, která vytváří hustý, neprostupný živý plot. Není plně stálezelená, v mírných zimách si část listů udrží, ale v tuhých zimách opadá. Má silné trny, což je výhoda pro neprůchodnost, ale nevýhoda při údržbě. Velké, oranžové šípky jsou jedlé a bohaté na vitamín C. Skvělé na čaj nebo marmelády. Půvab květů i velkých šípků dodá plotu růže svraskalá (Rosa rugosa).
  • Dřišťál (Berberis)Je stálezelený, ale pichlavý. Existují stálezelené druhy (např. Berberis julianae, Berberis verruculosa), které tvoří neprostupný živý plot. Jsou ale velmi pichlavé, což je třeba zvážit. Dřišťál snáší různé podmínky. Může působit poměrně divoce. Nakyslé červené bobule jsou jedlé po tepelné úpravě (džemy, sirupy), a jsou bohaté na vitamín C. Skutečně trnité a nepropustné bariéry vytvoří rakytník řešetlákovitý (Hippophae rhanmoides) nebo růže šípková (Rosa canina).

Většina těchto dřevin se velmi dobře snese mezi sebou, takže není nutné řešit společenství více různých druhů jedlých keřů. Pokud si pohlídáme různé výšky dřevin, můžeme vytvořit zajímavou kompozici, kde se budou vzájemně prolínat jednotlivé druhy a všechny tyto jedlé keře v živém plotu budou zdrojem chutného a čerstvého ovoce.

Nevýhody jedlého živého plotu

Musíte počítat i s některými nevýhodami jedlého plotu. Plody jako takové lákají více ptáků a menší zvířátka. Ptactvo plody roznáší v zobácích a dokážou je přenést na různé vzdálenosti a tak znečistit i terasu, pověšené prádlo, chodníky a dlažby.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Péče o jedlý živý plot

Úspěch a vitalita živého plotu závisí na správné a pravidelné péči, ať už jde o stálezelený či opadavý druh, nebo plot z jedlých keřů. Správná péče zajistí, že plot bude hustý, zdravý a plný života po mnoho let.

  • Dostatečná a pravidelná zálivka je naprosto zásadní, zejména pro nově vysazené živé ploty a v období sucha.
  • Na jaře aplikujte komplexní hnojivo pro živé ploty s vyváženým poměrem NPK (dusík, fosfor, draslík) a mikroprvky.

Volně rostoucí živé ploty se pouze průběžně zmlazují seřezáváním starých výhonů. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně.

Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.

Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování

tags: #jedlý #živý #plot #druhy

Oblíbené příspěvky: