Živý plot je nejen krásným doplňkem zahrady, ale také praktickým prvkem, který může výrazně zlepšit kvalitu vašeho venkovního prostoru. Správně zvolený živý plot plní nejen okrasnou funkci a zajišťuje soukromí, ale také zachytává prach, tlumí vítr a zlepšuje mikroklima v zahradě. Výběr správného živého plotu je důležitým krokem při plánování zahrady. Každá dřevina má své specifické vlastnosti, a proto je důležité zvážit všechny aspekty - od funkce plotu přes rychlost růstu až po nároky na údržbu. Správně zvolený živý plot vám nejen zpříjemní pobyt na zahradě, ale také zlepší její mikroklima a estetický dojem. Jak však vybrat ten pravý?
Rozdělení živých plotů
Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé.
Tvarované živé ploty
Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarování je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku, ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Tvarování živých stěn, plůtků nebo jen jednotlivých dřevin dovedlo k naprosté dokonalosti baroko. Ve formálně řešených zahradních kompozicích ale mají, v moderní podobě, důležité místo dodnes. Tvarované živé ploty velmi dobře zapadají do urbanizovaného prostoru, do zahrad uvnitř zástavby.
Volně rostoucí živé ploty
Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozornost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách.
Stálezelené živé ploty
Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja sp.). Zeravy jsou nepůvodní (introdukované, exotické) druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě. Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Opadavé živé ploty
Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Opadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr (Carpinus betulus). Habr známe spíše jako lesní strom. Je úžasně plastický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Výbornou regenerační schopnost habru lze využít i pro zakládání tvarovaných živých plotů. Dají se z něj vytvořit jak docela nízké, třeba jen metr vysoké plůtky, tak i několikametrové tvarované stěny. Mimo to má habr ještě jednu zajímavou vlastnost - často na něm zůstává suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové.
Druhy dřevin pro živé ploty
Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme - li živý plot listnatý nebo jehličnatý. Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu. Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou. V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme. Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus). Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja.
Neopadavé dřeviny
Tyto rostliny zůstávají zelené po celý rok, což je ideální pro zachování soukromí i během zimy.
- Túje (Thuja): Rychle rostoucí, hustý a snadno tvarovatelný keř. Pro živý plot se nejčastěji používá kultivar Thuja occidentalis Smaragd a kvůli rychlému růstu je vyhledávaný Thuja occidentalis Brabant.
- Zimostráz (Buxus): Ideální pro nízké a tvarované živé ploty. Bohužel ho také často napadají škůdci jako mšice a puklice, které způsobují kroucení listů. Je tedy dobré ho preventivně ošetřovat. Nejlépe prospívá v polostínu, přímé slunce mu nedělá dobře, může na něm dojít až k hnědnutí listů. Buxus je jedovatý, protože obsahuje alkaloid buxin - známý jako křečový jed. Nejčastěji se u nás používá zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla).
Opadavé dřeviny
Tyto rostliny ztrácejí listy na podzim, což může být výhodou v určitých situacích. V létě poskytují příjemný stín, zatímco v zimě propouštějí světlo.
- Habr obecný (Carpinus betulus): Velmi oblíbený opadavý keř, který si i po opadání listů udržuje hustou strukturu. Ideální volba pro hustý a vysoký plot.
- Buk lesní (Fagus sylvatica): Elegantní dřevina s krásnými podzimními barvami. Pozornost upoutá například výrazná barva buku červeného (Fagus sylvatica f.
Rychle rostoucí dřeviny
Pokud chcete mít živý plot co nejrychleji, můžete zvolit například túje nebo habr. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Tabulka s přehledem vybraných dřevin pro živé ploty:
| Dřevina | Typ | Rychlost růstu | Nároky na údržbu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Túje (Thuja) | Jehličnatá, neopadavá | Rychlý | Nízké | Snadno tvarovatelná |
| Zimostráz (Buxus) | Listnatá, neopadavá | Pomalý | Střední | Vhodný pro tvarování, náchylný na škůdce |
| Habr obecný (Carpinus betulus) | Listnatá, opadavá | Rychlý | Střední | Udržuje hustou strukturu i po opadu listů |
| Cypřišek Leylandův (Cupressus × leylandii) | Jehličnatá, neopadavá | Velmi rychlý | Vysoké (časté stříhání) | Hustý, rychle roste |
| Ptačí zob (Ligustrum) | Listnatý, stálezelený | Střední | Nízké | Odolný vůči nízkým teplotám, není náročný na půdu. |
Rychle rostoucí živé ploty jako protipohledová ochrana
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok.
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Péče o živý plot
Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst. Rostliny hnojte až ve 2. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně.
Stříhání živého plotu
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Hnojení živého plotu
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít.
Popínavé rostliny místo živých plotů
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek.
tags: #jaky #zivy #plot #druhy