Živé ploty patří k nejoblíbenějším prvkům zahradní architektury - nejen že chrání soukromí, ale také tlumí hluk, zachycují prach a vytvářejí příjemné mikroklima. Správně zvolený živý plot může sloužit jako přirozená clona i dekorativní prvek zahrady. Ať už se rozhodnete pro stálezelené keře, kvetoucí druhy nebo listnaté dřeviny, klíčem k úspěchu je pečlivý výběr s ohledem na podmínky stanoviště a pravidelná péče.
Jak správně vybrat živý plot?
Budeme se rozhodovat nejen podle stanovištních podmínek, jako je vlhkost a propustnost půdy, ale zároveň i jaký by měl živý plot splnit účel, jak rychle bude odrůstat či jak moc se o něj chceme starat. Zamýšlíte se nad tím, jakou dřevinu zvolit?
Při výběru vhodného keře pro živý plot je klíčové zohlednit typ půdy, do které ho chcete zasadit. Různé rostliny mají odlišné nároky na vlhkost a živiny. Například pámelník, známý svými bílými bobulemi, které jsou sice jedovaté, ale ne smrtelné, prospívá v jílovité, humózní půdě. Do lehčích, písčitých půd se hodí turkestánský brest - rychle rostoucí keř, který snadno vytvoří hustý plot vysoký až tři metry.
Živé ploty se dělí do čtyř skupin: opadavé, stálezelené, kvetoucí a jehličnaté. Každá skupina má jiné vlastnosti i nároky na péči. Zatímco některé druhy vyžadují časté tvarování, jiné rostou volně a téměř bez zásahu. Při výběru je proto důležité zohlednit nejen podmínky pozemku, ale i vlastní časové možnosti a očekávání.
Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme - li živý plot listnatý nebo jehličnatý.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Opadavé živé ploty
Rychlý růst a neprůhlednost od jara do podzimu předurčují opadavé živé ploty k tomu, že se stanou hlavní dominantou vašeho pozemku. Nejvyužívanější rostlinou, a tím pádem i skvělým kandidátem na opadavý živý plot, je keř zvaný Ptačí zob. Není potřeba se mu tolik věnovat, stačí občas zastřihnout a o zbytek se postará sám.
Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu.
Celoročně zelené živé ploty
Z názvu je jasné, že tyto keře budou celoročně zelené. Zároveň jsou dobrými pohlcovači hluku. Nejznámějšími keři ze stálozelených plotů jsou určitě túje, které jsou často zmiňované i ve filmovém prostředí. Například ve filmu Teorie tygra, kde Jiří Bartoška usekne celou túji a jen dodá: „Tak jsem si řekl, že je jednou ostříhám pořádně“.
V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme. Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus). Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja.
Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty. Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“ (tůje západní “Smaragd“), Thuja occidentalis “Brabant“ (tůje západní “Brabant“), Thuja plicata “Martin“ (tůje obrovská “Martin“) a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“ (thuje obrovská “Gerderland“), Thuja occidentalis “Holmstrup“ (thuje východní “Holmstrup“), Thuja occidentalis “Malonyana“ (thuje východní “Malonyana“) a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Dalšími zástupci jehličnatých dřevin, které lze použít na živý plot jsou cypřišky. Vzhledem k tomu, že cypřišky patří do stejné čeledě jako thuje (čeleď Cupresaceae - cypřišovité), mají podobné nároky i růst. Nejvíce rozšířeným zástupcem je cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) resp. jeho kultivary - cypřišek lawsonův “Columnaris“ (Chamaecyparis lawsoniana “Columnaris“) a cypřišek lawsonův “Ivonne“ (Chamaecyparis lawsoniana “Ivonne“).
Poslední možností pro výběr z jehličnatých dřevin jsou zástupci tisů a jejich kultivary - tis červený (Taxus baccata), tis prostřední “Hillii“ (Taxus media “Hillii“) a tis prostřední “Hixisii“ (Taxus media “Hixisii“).
Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou.
Kvetoucí živé ploty
Kvetoucí živé ploty jsou skvělou volbou pro ty, kdo chtějí do zahrady přidat barvy a sezónní proměnlivost. Hlohyně (Pyracantha) patří mezi oblíbené druhy - zaujme hustým růstem, bílými květy na jaře a barevnými plody na podzim. Ty sice působí dekorativně, ale pro většinu ptáků nejsou lákavé, takže nehrozí, že by se plot stal jejich útočištěm. Hlohyně je navíc nenáročná na péči a dobře snáší mráz i sucho, což z ní dělá vhodnou volbu i pro méně zkušené pěstitele.
Neopadavé živé ploty
Neopadavé živé ploty představují praktické a nenáročné řešení pro ty, kteří chtějí mít zeleň na zahradě po celý rok. Díky tomu, že si udrží listy i v zimě, poskytují celoroční soukromí a estetickou funkci. Jsou to v podstatě soběstačné rostliny, které nevyžadují častou péči - postačí jim občasná zálivka a mírné zastřižení. Ideální jsou například zimostráz, bobkovišeň nebo cesmína, které se dobře tvarují a zároveň si udržují kompaktní vzhled.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Jak pečovat o živý plot
Péče o živý plot už není tak náročná činnost, pokud máte správné vybavení. Mezi kvalitní výbavu každého zahradníka patří nůžky na živý plot. Nejpopulárnější jsou určitě nůžky elektrické, které jsou už nyní lehké a dobře se s nimi manipuluje. Pro milovníky precizních střihů jsou vhodné ruční nůžky, se kterými budou keříky na milimetry přesné.
Kdy stříhat živý plot?
Živé ploty se stříhají na jaře, v období, kdy vám už nebudou mrznout palce u nohou. Každoroční stříhání zaručí jejich hustotu a rozvětvení. Pokud máte o tvaru jasnou představu, je potřeba keř zastřihávat tak dlouho, dokud nedosáhnete vysněného tvaru.
Když se řekne údržba, znamená to u živých plotů především stříhání. Některé rostliny (například cypřišovce) vyžadují střih i několikrát ročně, jinak hrozí, že vám přerostou přes hlavu. Pokud máte na střih málo času, volte rostliny s malým ročním přírůstkem.
V tomto ohledu se držte pravidla „Čím menší pozemek, tím nižší živý plot“. U malých zahrad udržujte živý plot vysoký maximálně 120 cm, vyšší zbytečně zastíní užitnou plochu. Ani u velkých pozemků ale nenechávejte živé plochy zbytečně přerůst výšku 2 metry - každý decimetr navíc poznáte při údržbě a střihu.
Všechny rostliny, které se doporučují k výsadbě živého plotu, velmi dobře snáší zastřihávání a řezy, proto se nemusíte bát, že byste šetrnou údržbou rostlinky zlikvidovali.
Zavedené živé ploty stačí zapravit - zastřihnout mladé nepravidelně rostoucí výhony - jednou až třikrát ročně (na podzim nebo brzy z jara). Pokud jste puntičkáři, živým plotům neublíží ani pravidelný celoroční šetrný sestřih přerůstajících větviček. Obvykle platí, že jehličnaté ploty stačí zastřihnout jednou ročně, listnaté dvakrát až třikrát.
Pokud plánujete výraznější zásahy (třeba částečný řez), udělejte je v období vegetačního klidu, kdy je rostlina méně náchylná, tedy od listopadu do března, ale když nemrzne. V tomto období můžete provádět i zalamovací řezy - příliš vysoké ploty seříznout například v polovině, aby se opět zakošatily tam, kde už prořídly a odrostly. Rány po větších řezech namažte antibakteriální mastí, ať vám kmeny nezačnou uhnívat. Nástroje na stříhání plotu je potřeba mít vždy ostré. Pokud budete větvičky pižlat tupými nůžkami, zaděláváte rostlinám na rzi a další nemoci.
Pamatujte na to, že základna plotu u země kolem báze rostlin by měla být neustále o něco málo širší než vyšší část plotu (tvar mírného jehlanu), aby měla všechna patra dostatečný přísun světla.
Pozor na stříhání plotu v době ptačího hnízdění. Ideálně se tomu úplně vyhněte, ať mohou malí zpěváčci v klidu vyletět. Pokud máte kvetoucí živý plot, určitě ho nestříhejte na jaře, abyste neodstřihli násady na květ.
Umělý nebo živý plot?
Umělý živý plot, často označovaný jako umělé zastínění, slouží primárně k ochraně soukromí. Jeho hlavní výhodou je bezúdržbovost, což ocení zejména ti, kteří nemají čas nebo chuť pravidelně pečovat o zeleň. Instalace je velmi jednoduchá - umělé zastínění lze snadno upevnit ke stávajícímu plotu pomocí běžných stahovacích pásek. Díky nízké hmotnosti nezatěžuje konstrukci plotu a zároveň vizuálně zakryje nechtěné výhledy.
Moderní umělé ploty často napodobují přírodní materiály, jako jsou jehličnany, břečťan nebo rákos. Pokud však toužíte po přirozenějším vzhledu, ale stále bez nutnosti intenzivní péče, můžete zvážit i štípaný bambus. Ten vytvoří kompaktní a stylové zastínění, které plní podobnou funkci jako živý plot - jen s výrazně menšími nároky na údržbu.
Živé ploty jsou bezpochyby náročnější na údržbu, ale výsledek je nesrovnatelný s umělohmotnou náhradou. Budování živého plotu má své kouzlo, o které je škoda přijít. Zároveň uděláte něco pro přírodu a kvalitu ovzduší, které dýcháte.
Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat.
Živé ploty pomáhají dotvořit atmosféru v zahradách. Spojují v sobě hned několik výhod, jako je jejich nenáročnost na pěstování, rychlé odrůstání a údržba - snadno se stříhají a tvarují. Kromě toho, že rychle odrůstají, potěší lidské oko pohledem na sytě zelené listy, které dodávají jakýsi rám zbytku zahrady. Bujná zeleň těchto dřevin vytvoří neprůhlednou stěnu a podporuje ekosystém zahrady.
tags: #jaky #vybrat #zivy #plot #druhy