Hmoždinka je malý, ale velmi důležitý pomocník, bez kterého se neobejde žádný domácí kutil ani řemeslník. Umožňuje pevné a bezpečné kotvení vrutů a šroubů do různých typů stavebních materiálů - od sádrokartonu přes polystyren až po beton. Zapomeňte na vyviklané vruty. Frustrace v dílně často pramení z jediné chyby - podcenění toho, co se děje uvnitř stěny. Problém není v rukou, ale v mismatchi mezi hmoždinkou a materiálem. Pokud chcete mít klidné spaní, sáhněte po osvědčené klasice. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Jenže vyznat se v nepřeberném množství různých provedení hmoždinek není jen tak.
Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Kvalitní hmoždinky, jako jsou například hmoždinky Fischer, jsou proslulé svou spolehlivostí.
Jak hmoždinky fungují?
Hmoždinky se vkládají do otvoru ve zdi, ve kterém se utažením vrutu nebo šroubu deformují. Tím vznikne pevné ukotvení, kdy se zatížení přenese do zdi nebo konstrukce. Druh deformace záleží především na typu materiálu, do kterého hmoždinky montujete:
- Rozepření - při utahování šroubu se hmoždinka roztáhne a pevně se zaklesne do stěn vyvrtaného otvoru.
- Zauzlení - zadní část hmoždinky se při utahování stáhne do uzlu, který vytvoří oporu na vnitřní straně dutiny.
- Zkroucení - při montáži se hmoždinka zkroutí a vytvoří kotevní bod.
Výběr hmoždinky podle typu materiálu
Při výběru hmoždinky je klíčové vědět, do jakého materiálu budete vrtat. Kromě univerzálních hmoždinek totiž můžete vybírat speciální hmoždinky, které pro daný materiál nabízejí lepší vlastnosti ukotvení. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu.
Hmoždinky do dutých cihel a pórobetonu
Když do duté cihly nacpete klasickou rozpěrnou hmoždinku, nemá se v čem roztáhnout a jen se v otvoru beznadějně protáčí. Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Základním principem hmoždinek určených do dutých cihel je vytvoření tvarového styku s cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Plastová hmoždinka do dutých cihel vyrobená ze dvou plastů patří mezi nejlepší hmoždinky do dutých cihel.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Většina moderních cihel je tvořena z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovního pláště, který má silnější stěnu. Snažíme se tedy volit délku hmoždinky tak, aby se zauzlovala za tu nejsilnější nosnou stěnu. Tím, že zvolíme delší hmoždinku a posuneme kotvení do slabších příček, nosnost hmoždinky nezvýšíme. Pro kotvení těžších předmětů, nebo předmětů, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police nebo garnýže, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.
V pórobetonu se zase nevhodná hmoždinka při zatížení prostě vytrhne i s kusem tvárnice. Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním. Pro kotvení lehčích předmětů, jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače, doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
Hmoždinky do plných materiálů (beton, plná cihla)
Hmoždinky do betonu vyžadují vyšší odolnost a často se kombinují s kovovými kotvami. Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby. Pro kotvení pantů vstupních branek do plných cihel, betonu či ztraceného bednění sáhněte po montážní sadě 10 ks kotev do zděných sloupků. Pro dvoukřídlou bránu nabízíme montážní sadu 20 ks kotev do zděných sloupků, ve které najdete všechny součástky v dvojnásobném množství.
Hmoždinky do sádrokartonu
Hmoždinky do sádrokartonu jsou speciálně tvarované, aby se pevně uchytily i v tenké desce. Zkráceně by se dalo říci, že jsou více široké, než dlouhé. Pro sádrokartonáře máme v arzenálu kovové hmoždinky GKD, které se do desky zakousnou bez předvrtání a drží jako přibité. Hmoždinky do sádrokartonu mají speciální konstrukci se širokým závitem nebo křidélky pro rozložení zatížení na větší plochu. Díky ostrému závitu je rovnou přivrtáte. Používají se pro police na knihy, nástěnné skříňky, věšáky na šaty nebo montáž lehkých svítidel.
Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou. Na těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu. U těžkých předmětů, jako jsou velké police, televizory nebo těžké kuchyňské skříňky, je potřeba pevnější kotvení.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Hmoždinky do zateplovacích systémů a polystyrenu
Hmoždinky do polystyrenu jsou delší a lehké, vhodné například pro upevnění prvků na fasádu. Do polystyrenu vždy volte takovou hmoždinku, která pronikne celou její vrstvou. Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky.
Typy hmoždinek podle konstrukce a montáže
Mezi nejrozšířenější typ hmoždinek patří ty univerzální, které by měl mít po ruce v dostatečném množství každý kutil i řemeslník. Pro běžné použití si vystačíte s klasickými hmoždinkami.
- Univerzální hmoždinky - Plast (nylon) je univerzál pro většinu domácích prací. Jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Univerzální přístup nabízí chytré hmoždinky jako Fischer DuoXpand nebo Fischer DuoPower, které automaticky volí správný princip uchycení podle materiálu. V plném zdivu se rozepřou, v porézní struktuře se zkroutí.
- Natloukací hmoždinky - Když potřebujete, aby práce odsýpala pod rukama - třeba při montáži lišt - jsou jasnou volbou zatloukací hmoždinky. Stačí vrtnout, prostrčit a prásknout do toho kladivem. Obsahují našroubovaný vrut. Používají se pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci. Nejnižší nosnost mají zpravidla natloukací hmoždinky. Ty lze využít do plných stavebních materiálů, jako je beton, plná cihla, kámen a jiné. Jejich výhodou je jednoznačně velmi rychlá montáž. Používají se například pro upevnění profilů, uchycení lišt pro kabely apod.
- Šroubovací hmoždinky - Do otvoru se vloží hmoždinka a vrut nebo šroub se zašroubuje pomocí šroubováku nebo vrtačky.
- Závitové (vrtné) hmoždinky - Obvykle se šroubují bez předvrtání přímo do měkkých materiálů (např. sádrokartonu).
- Hmoždinky s límcem nebo bez límce - Vyrábí se typy s límečkem i bez něj. Hmoždinka bez límce je vhodná především pro průvlačnou montáž. Díky své konstrukci zapadne celá do vyvrtané díry a získáte tak rovnou dosedací plochu. Z tohoto důvodu nemůže překážet při umisťování předmětů, které se na zeď upevňují. Hmoždinka s límcem oproti tomu najde uplatnění například v případě, že vrtáte do dutinových a děrovaných materiálů, jelikož oproti variantě bez límce do předvrtaného otvoru nezapadne. Čím delší bude okraj, tím lepší bude pevnost při kotvení.
- Chemické kotvy (malta) - Chemická kotva (malta) představuje řešení pro extrémní zatížení. Funguje na principu vytvrzení chemické hmoty v otvoru. Chemická malta nabízí nejvyšší nosnost - využijete ji pro kritické spoje s extrémním zatížením. Lze ji použít u všech běžných stavebních materiálů i za nepříznivých podmínek. Za teplot nad nulou ztvrdne za 2 až 13 minut, na mrazu do 24 hodin. Aplikuje se přímo do předvrtaného otvoru, do kterého následně zasunete závitovou tyč.
- Ocelové kotvy - Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena.
Volba správného vrutu
Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Správně zvolený průměr vrutu pro hmoždinku je základem úspěchu při upevňování poliček, lustrů nebo kuchyňské linky. Pokud totiž zvolíte do hmoždinky špatný průměr vrutu, můžete tím její nosnost podstatně snížit. A určitě neplatí ani domněnka, že vrut o příliš velkém průměru bude ve hmoždince držet lépe.
Průměr vrutu
Průměr vrutu záleží na typu hmoždinky. V našem případě se budeme zabývat obyčejnými nebo také univerzálními hmoždinkami. U speciálních hmoždinek se totiž průměr vrutu řídí specifickými požadavky. Týká se to třeba hmoždinek pro deskové materiály, elektrikářských hmoždinek a podobně - ty všechny tedy prozatím necháme stranou. Zaměříme se na nejčastější typ hmoždinky. Obecné pravidlo při volbě průměru vrutu do běžné univerzální hmoždinky zní, že vrut by měl mít průměr nejméně poloviny tloušťky hmoždinky + 1 mm. Takže máte-li ve zdi hmoždinku o průměru 10 mm, vrut by měl mít průměr alespoň 6 mm. Bude-li průměr vrutu menší, připevňovací síla hmoždinky bude zákonitě menší, než udává výrobce.
Na druhou stranu musíme zvažovat i maximální průměr vrutu do hmoždinky. Ten se v našem případě pohybuje cca 2 mm nad dolní hranicí průměru vrutu. Takže pro hmoždinku 10 mm bude maximální průměr vrutu 6 + 2 mm, tedy celkem 8 mm. Větší průměr vrutu nemusí jít do hmoždinky zašroubovat, a kdyby přeci jen, hrozí deformace hmoždinky a opět snížení připevňovací síly.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Délka vrutu
Délka vrutu je zákon: Vrut musí být vždycky o kousek delší než hmoždinka plus tloušťka připevňovaného materiálu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu. Při maximálním zašroubování vrutu musí špička vrutu přesáhnout přes konec hmoždinky. Po zašroubování by měl vrut o několik milimetrů přesahovat hmoždinku, tak zaplní prázdný prostor, který jste vyvrtali navíc.
Typ vrutu
Vruty se v tomto případě rozumí obyčejné vruty do dřeva, takové, jaké používáte třeba pro přišroubování desek. Dražší konstrukční vruty do dřeva jsou v tomto případě zbytečné - jejich výhody ve hmoždince příliš neoceníte.
Jak správně vrtat a montovat hmoždinku
Není to žádná věda - základem jsou kvalitní hmoždinky i potřebné nářadí. Postup, jak vrtat hmoždinku, zvládne hravě každý kutil. Stačí vždy dodržovat několik pravidel. Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince.
Výběr vrtáku a průměr otvoru
Standardně platí: průměr vrtáku = průměr hmoždinky. Vždy používejte vrták doporučený výrobcem. Vyberte správný vrták. Průměr vrtáku musí přesně odpovídat průměru hmoždinky, tzn. pro hmoždinku 8 mm použijte vrták 8 mm. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky. Pokud si nejste jisti, do jakého materiálu se chystáte kotvit, poznáte to podle prachu z vyvrtaného otvoru. Samozřejmostí je volba vhodného vrtáku, který je určen pro vrtání do daného materiálu. Do měkkých stavebních materiálů se doporučuje vyvrtat díru o 1 mm menší než je průměr hmoždinky. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost.
Hloubka vrtaného otvoru
Vyvrtejte otvor správné hloubky. Otvor by měl být o 5-10 mm hlubší než délka hmoždinky. Vyvrtaný otvor pro hmoždinku musí být vždy hlubší než je délka hmoždinky. Obecně je doporučeno vrtat otvor hlubší o velikost průměru hmoždinky. Pokud byste nevyvrtali dostatečně hluboký otvor, vrut by nebylo možné správně zavrtat.
Technika vrtání
Pozor na příklep: Do dutých cihel a pórobetonu vrtejte vždycky bez příklepu. Příklep vrtacího kladiva většinu příček rozbije a z požadované díry o průměru 10mm je minimálně 14mm. V takové díře se pak hmoždinka protáčí již při utahování a ve finále nemá potřebnou nosnost. Pro vrtání cihel bez příklepu existují speciální vrtáky, které mají naostřený břit a vrtání do cihel je skoro stejně bezpracné jako vrtání s příklepem. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu. Do deskových a děrovaných materiálů (např. duté cihly, sádrokarton) vrtáme bez příklepu.
Čištění otvoru
Vyfoukněte prach: Než tam tu hmoždinku šoupnete, vyčistěte díru od prachu z vrtání. Vyčistěte otvor od prachu (např. vysavačem). Prach a drobky z vrtání vysajte vysavačem nebo vyfoukejte.
Instalace hmoždinky a vrutu
Zasuňte hmoždinku. Hmoždinka by měla jít zasunout rukou nebo lehkým poklepáním kladívkem. Pokud nejde zasunout, je otvor malý. Zašroubujte vrut nebo šroub. Používejte pouze vruty doporučené výrobcem hmoždinky. Lepší je samozřejmě při zašroubování používat akuvrtačku, zvlášť jsou-li vruty dlouhé a hmoždinek bude používat hodně. Pro montáž jedné poličky nebo lustru si vystačíte i s obyčejným šroubovákem. Do sádrokartonu nepřetahujte vrut - mohl by hmoždinku poškodit.
Pokud nemáte po ruce větší hmoždinku, profík si pomůže kouskem dřívka nebo stahovací páskou, kterou do otvoru přidá k hmoždince.
Nosnost hmoždinek
Nosnost hmoždinky je vždy závislá na její velikosti a druhu stavebního materiálu, do kterého se vkládá. Zpravidla je udávaná výrobcem na obalu. Maximální zatížení hmoždinky se odvíjí od materiálu, ve kterém je kotvena. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.
Tabulka nosnosti pro FISCHER DuoPower 10 × 50
Jako příklad si můžeme ukázat nosnost oblíbených univerzálních hmoždinek FISCHER DuoPower 10 × 50, u kterých platí dle materiálu tyto hodnoty:
| Materiál | Nosnost (kg) |
|---|---|
| Beton | 219 |
| Plná cihla | 122 |
| Pórobeton | 61 |
| Sádrokartonová deska (12,5 mm) | 15 |
Je tedy vidět, že nosnost se u dané hmoždinky může lišit opravdu rapidně.
Informace od výrobce
Uvedené výpočty jsou obecné a mohou se u různých typů hmoždinek a výrobců lišit, proto je dobré prozkoumat i samotnou hmoždinku. Renomovaní výrobci totiž údaje o průměru vrtáku pro hmoždinku i průměr vrutů uvádějí přímo na těle hmoždinky. Někdy to chce brýle, protože údaje jsou trochu hůře viditelné. Dalším zdrojem informací je obal od hmoždinky, ten kromě průměru vrtáku a vrutu obsahuje také údaj o doporučené délce vrutu. Na krabičce od vrutů najdete spoustu informací - nejen průměr vrtáku a vrutu, ale i jeho optimální délku.
Jak vyndat hmoždinku
Vybrat hmoždinky nyní jistě perfektně zvládnete, občas přijde na řadu ale i otázka, jak hmoždinku vyndat. Nespokojíte-li se pouze se zatlačením do zdi, bude nejjednodušší vyšroubovat vrut a pomocí kleští hmoždinku opatrně vytáhnout. Pokud se vám to nepodaří, můžete ji zatlačit dovnitř a otvor poté zatmelit. Jednou z variant je naopak zašroubovat vrut nebo šroub o jeden rozměr větší a vytáhnout hmoždinku kleštěmi. Do plastové hmoždinky našroubujte vrut o jeden rozměr větší, než jste původně použili. Kovovou hmoždinku můžete zatlouct hlouběji do zdi tak, aby nepřekážela, nebo vyvrtat větším vrtákem.
Příklady konkrétních hmoždinek a jejich použití
Na trhu najdete mnoho značek, ale hmoždinky Fischer patří mezi nejoblíbenější, a právě proto je najdete v nabídce Instalatércenter Ptáček. Výrobci hmoždinek a kotevní techniky vyrábí různé typy, které jsou předurčené pro speciální použití. Zastavte se na některé z našich poboček, kde najdete nejen hmoždinky Fischer, ale i spolehlivé nářadí pro vaše projekty a vše pro topení, vodu a plyn. Již víte, který typ hmoždinek budete potřebovat? Vždy mějte po ruce dostatečné množství univerzálních stavebních hmoždinek, které jsou vhodné jak pro kotvení do plných, tak dutých materiálů.
- Fischer UX: Pro univerzální nasazení, kde si nejste jisti, co vás ve zdi čeká, je králem hmoždinka Fischer UX. V plném materiálu se rozepře, v dutině vytvoří uzel, který nepustí. Jedná se o univerzální uzlovací hmoždinku, dostupnou i v prodloužených variantách, bez límečku i s límcem.
- Fischer DuoPower: Jde o plastovou hmoždinku do dutých cihel vyrobenou ze dvou plastů, dostupnou i v prodloužených variantách. Patří mezi nejlepší hmoždinky do dutých cihel. Jedná se o nylonovou hmoždinku pro všechny stavební materiály, vyrobenou z více než 50 % z obnovitelných zdrojů. Obecně lze říci, že na klasické připevnění poličky, světla, televize dostačuje uzlovací hmoždinka DUOPower. Lehčí prvky - držáky plotových polí, lišty nebo dekorativní lamely - upevníte chytrou hmoždinkou FISCHER DuoPower 10 × 50 s nerezovým vrutem.
- Fischer DuoXpand: Rámová hmoždinka do většiny stavebních materiálů, s variantou vrutu se šestihrannou hlavou i zapuštěnou hlavou. Je to všestranná rámová hmoždinka s variabilní kotevní hloubkou. Hmoždinkami FISCHER DuoXpand 8 × 80 mm FUS s pozinkovaným šroubem připevníte k betonovému podkladu například prahy nebo jiné konstrukční prvky.
- Fischer SXRL: Rámová hmoždinka Fischer SXRL FUS- šestihran a Fischer SXRL T- torx. Pro vytvoření rastru pro odvětrávanou fasádu volíme rámovou hmoždinku FUR nebo SXRL.
- Fischer FUR: Hmoždinka FUR vysouvá „zoubky“. Pro vytvoření rastru pro odvětrávanou fasádu volíme rámovou hmoždinku FUR nebo SXRL.
- Mungo hmoždinky: Mungo MN (pro plné materiály), Mungo MU (uzlovací pro dutiny), Mungo MQ (univerzální pro lehčené materiály).
- Fischer GKD: Kovové hmoždinky GKD pro sádrokarton, které se do desky zakousnou bez předvrtání.
- Fischer P 9 K: Hmoždinky s nerezovým vrutem FISCHER P 9 K (5 × 45 mm) se hodí pro montáž plotovek a plotových latí do jeklu (dutého kovového profilu). Pro montáž plotovek na kovové rámy jsou ideální hmoždinky s distančním límcem (např. FISCHER P 9 K), které zajišťují mezeru pro odvětrání a chrání dřevo před hnilobou.
- Montážní sady kotev: Pro kotvení pantů vstupních branek do plných cihel, betonu či ztraceného bednění sáhněte po montážní sadě 10 ks kotev do zděných sloupků. Při instalaci jednokřídlých vstupních branek sáhnou nakupující nejčastěji po kompletní montážní sadě 10 ks kotev pro vstupní branku do zděných sloupků.
tags: #jaky #vrut #a #hmoždinka #do #cihly