Výběr správné střešní krytiny je klíčový nejen pro estetiku vašeho domu, ale také pro jeho funkčnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Střešní krytina není jen estetickým prvkem domu, ale především jeho ochranou před nepříznivými vlivy počasí. Její funkce je ochranná i estetická: střešní krytina musí vydržet působení všech povětrnostních vlivů, zároveň by měla ladit s okolní zástavbou. Správná volba materiálu může prodloužit životnost střechy, snížit náklady na údržbu a zvýšit energetickou účinnost domu. Typ okolní zástavby: zvolená krytina by svým vzhledem měla zapadat mezi ostatní stavby. To platí dvojnásob v historických centrech měst.
Specifické požadavky památkové péče
Pokud se váš objekt nachází v památkově chráněné zóně nebo je kulturní památkou, je nutné veškeré stavební úpravy konzultovat s příslušnými orgány památkové péče, bez ohledu na rozsah plánovaných prací. Národní památkový ústav doporučuje před rekonstrukcí střechy v památkově chráněné oblasti konzultovat záměr s jeho odborníky. Nejlepší je pozvat je přímo na místo, kde vysvětlí, jaké zásady památkové péče se na váš objekt vztahují a jak je možné je sladit s vaším plánem. Častou chybou je, že vlastníci bez předchozí konzultace investují čas a peníze do návrhu, který pak nelze schválit.
Pro kvalifikovanou obnovu střech platí to samé jako pro obnovu jakékoliv jiné části historické stavby: návrh by měl být podložen znalostí konkrétní historické situace a vědomím toho, co je v daném případě hodnotou hodnou zachování. Teze, že památky je nejvhodnější udržovat těmi materiály a prostředky, kterými vznikly nebo kterými byly udržovány po rozhodující dobu své existence, platí i pro střešní krytiny. U památkově chráněných objektů je nutné respektovat původní materiály, jako jsou břidlice nebo dřevěné šindele.
Otázku výměny střešní krytiny není správné omezit pouze na výběr vhodného typu. Pro vnímání střechy je důležitý nejen tvar, ale i barva a struktura povrchu. Výměna tradiční krytiny za novodobé napodobeniny je znehodnocujícím zásahem do historické podoby stavebního díla. Střešní krytina objektů v ochranných pásmech či rezervacích je často jablkem sváru mezi majitelem a památkovou péčí, jelikož názor obou stran na vhodný typ krytiny se často rozchází.
Význam patiny a stárnutí materiálů
K malebnosti a pocitu autenticity památek přispívá také patina, případně stopy stáří (nikoliv rozpadu). Patina má výraznou estetickou a emociální kvalitu. Je proto vhodné se při obnově snažit o její uchování. Platí to i pro střechy. Naši předci se chovali mnohem hospodárněji než my a pálenou krytinu překládali a doplňovali, dokud to šlo. Střechy s pálenou krytinou, překládanou a průběžně doplňovanou, vypadají jinak než střechy s krytinou kompletně vyměněnou. Památkáři volí režnou keramickou, pálenou tašku, protože tato povrchová úprava stárnutím získává patinu oproti taškám s engobou či glazurou.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Doporučené materiály pro památkově chráněné objekty
Při podání žádosti o výměnu střešní krytiny proto majiteli velmi často může přijít stanovisko s podmínkou typu: „Krytina bude materiálově v místě tradiční, tj. z pálených tašek typu bobrovka, popřípadě tašek drážkových - tašky budou režné, tj. bez povrchové úpravy.“ Doporučením krytiny typu bobrovka/falcovka se památkový ústav snaží dodržet jednotný architektonický ráz dané lokality a shodné tvarové řešení viditelné části střešního pláště (včetně způsobu pokládky). To je důležité vzhledem k historické tradici lokality a zachování charakteristické textury střešní krajiny. Jejich dobré zkušenosti s keramickou, pálenou taškou, know-how výroby, servis a jejich nabídka jsou důvodem, proč jsou často voleným materiálem.
Pálená keramická taška
K nejpoužívanějším krytinám patří bezesporu pálená keramická taška. Vyznačuje se velkou odolností a její životnost se zpravidla pohybuje kolem 80-100 let. Pálené tašky se používají na střechy s minimálním sklonem 22° (někdy už od 16°) a kladou se na latě. Můžete je použít do všech klimatických podmínek. K výhodám patří taky nehořlavost, ekologická výroba a recyklovatelnost.
- Bobrovka: Bobrovka je jednou z historicky nejstarších a nejvíce rozšířených střešních pálených střešních krytin. Obdélníkové tašky, které se vyznačují hladkým povrchem bez drážek a segmentem oblouku na dolní straně tašky, jsou vhodné pro sedlové, valbové i pultové střechy objektů. Bobrovky lze vyskládat i na oblé tvary střech (vikýře, volská oka atp.). Nejběžněji se bobrovky pokládají na husté a řídké laťování ve formě šupinového a korunového krytí. Povrchy běžně dostupných tašek jsou režné či s glazurou nebo engobou (obojí z památkářského hlediska nevhodné).
- Falcovka: Původní tvar falcovky, ze kterého dnes čerpají všechny dostupné výrobky odpovídající památkářské představě této tašky, se poprvé objevil přibližně v 19. století. Pro potřeby využití na památkově chráněných objektech jsou přípustné opět pouze režné tašky bez jakýchkoli povrchových úprav. Krytina se klade na střešní latě tak, že se sousední tašky mírně překrývají - což brání průniku dešťové vody do objektu, ale vyžaduje přesné, zodpovědné pokládání. Klasickou falcovku na českém trhu vyrábí pouze firma Tondach. Stejně tak památkářsky přijatelné obdoby drážkové tašky - Francouzská, Brněnka, Steinbruck či Univerzál vyrábí firma Tondach. Alternativu lze ještě hledat u firmy Bramac a drážkové tašky Granát.
- Prejz: Prejz je druh pálené tašky, která se skládá ze dvou dílů - spodního háku a vrchní prejzy, přičemž vrchní část se pokládá do maltového lůžka a přichytí se na spodní hák. Tato konstrukce dovoluje pokládku střechy i do složitých oblých tvarů s velkým sklonem. Dodávkami pálené krytiny speciálně pro rekonstrukce střech na památkově chráněných objektech se v České republice zabývá především firma TONDACH Česká republika s.r.o. Například na východní části střechy Nového paláce Pražského hradu byly použity pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik, které nahradily původní krytinu vyrobenou v roce 1951. „Pálené prejzové tašky jsme vyrobili a dodali ve speciální povrchové úpravě antik, která díky částečnému engobování (nanesení barevné sklovité směsi a vypálení) na režnou tašku působí dojmem patiny, jako kdyby krytina na střeše ležela po několik desetiletí,” vysvětluje Rudolf Prus, vedoucí technického úseku Tondach. Při pokládce střechy byla využita pokrývačská malta Tondach, která je vyráběna speciálně pro keramickou krytinu bez obsahu cementu. Pevnost této malty odpovídá dnešnímu keramickému materiálu s nízkou nasákavostí.
Podmíněně vhodné krytiny pro ochranná pásma
Následující přehled a klasifikace náhradních krytin nesmí být v žádném případě přijímány jako doporučení k jejich používání při obnově památek. Jde pouze o orientační pomůcku pro rozhodování ve výjimečných případech, zejména v ochranných pásmech. V odborném vyjádření je třeba vždy uvést krytinu nejvhodnější. Nahrazení dodnes dochovaných bobrovek nebo prejzu drážkovými taškami, stejně jako nahrazení dochované břidlice nebo dřevěného šindele vláknocementovými šablonami, je však zcela nevhodné.
- Dřevěný šindel: Řezaný běžným způsobem, pokud je historicky doložen v dané lokalitě.
- Hladké plechové krytiny: Včetně krytiny z měděného plechu.
- Vláknocementové šablony: Dnes jsou vyráběny obdobné vláknocementové šablony bez použití rakovinotvorného osinku (azbestu). Tyto krytiny jsou dnes již historickým dokladem vývoje stavitelství a jejich opětovné použití na střechách, kde jimi byly již před mnoha lety nahrazeny došky nebo šindel, je možné ve výjimečných případech v ochranných pásmech.
- Povlakové krytiny: Asfaltové, fólie apod. Jejich použití je možné pouze ve výjimečných případech, zejména v ochranných pásmech.
Nevhodné materiály a postupy
Betonová krytina (neřku-li plechová) je novodobým výrobkem, který je z pohledu památkové péče nevhodný pro objekty, u kterých je žádoucí zachovat původní vzhled, ráz a tradici lokality. Rozdíly jsou nejen ve vzhledu, ale i v projevech stárnutí krytiny. Betonová taška stárne jinak než taška pálená, což v rámci chráněného území není žádoucí jev. Typ krytiny je stanoven s ohledem na nejvyšší pravděpodobnost výskytu daného typu krytiny v lokalitě. Co přes památkovou péči ovšem rozhodně neprojde, i když bude zvolen vhodný typ krytiny, to jsou různé úpravy glazurou či engobou - tyto tašky totiž mají vzhled značně odlišný od klasických, zachovávají si velmi nežádoucí „stálost“ a neumožňují krytině přirozeně stárnout a patinovat. Výjimku mohou tvořit speciální "antik" úpravy, které napodobují patinu.
Nevhodnost pojistné hydroizolační fólie
Při výměně pálené střešní krytiny nad volným krovem není vhodné užívat pojistnou hydroizolační fólii. Důvody, proč neužívat pojistné hydroizolační fólie, jsou následující:
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
- Použití fólie architektonicky znehodnocuje interiér krovu.
- Styk fólie se dřevem (krokev) vytváří příznivé prostředí pro rozvoj dřevokazných škůdců.
- Užití fólie omezuje provětrávání střešní krytiny z vnitřní strany, což je nepříznivé z hlediska její životnosti.
- Omezení provětrávání může způsobovat také kondenzaci vodní páry.
- Užití hydroizolační fólie ztěžuje nalezení poškození střešní krytiny a její včasnou opravu.
Další aspekty rekonstrukce střechy v památkové zóně
S typem krytiny souvisejí i charakteristické konstrukční detaily střešního pláště. Významné jsou také komíny. Některé komíny jsou prosté, jiné měly náročnou výtvarnou formu. Architektonické podobě komínů je potřeba věnovat pozornost, protože historicky a architektonicky adekvátní řešení bohužel není samozřejmé. V poslední době jsme svědky nejen krajně nevhodných úprav komínů na historických stavbách (neomítané zdivo z cementových cihel, absence koruny, vyčnívající hliníkové vložky aj.), ale i jejich úplného odstraňování se zdůvodněním, že po změně způsobu vytápění již nejsou potřebné.
Starý krov se projevuje nejen tvarem, který lze napodobit, ale také charakteristickým zvlněním střešní roviny a hřebene, které vzniká pouze dlouhou existencí a napodobit je dost dobře nelze. Těžké tradiční materiály, jako je pálená keramická taška a betonová střešní taška, si žádají dostatečně únosný krov.
Přehled vhodnosti střešních krytin pro památkové zóny
Pro lepší orientaci v doporučených a nevhodných materiálech jsme připravili následující tabulku:
| Typ krytiny | Vhodnost pro památkovou zónu | Specifika / Poznámky pro památkovou zónu |
|---|---|---|
| Pálená keramická taška (režná) | Vysoce doporučená | Tradiční, dlouhá životnost, získává patinu. Zahrnuje bobrovky, falcovky, prejzy. |
| Pálená keramická taška (s glazurou/engobou) | Nevhodná (obecně) | Mění vzhled, neumožňuje přirozené stárnutí a patinaci. Výjimka: speciální "antik" úpravy pro imitaci patiny (např. Prejz antik pro Pražský hrad). |
| Dřevěný šindel | Doporučený | Pokud je v dané lokalitě historicky doložený a respektuje se původní materiál. |
| Břidlice | Doporučená | Pokud je v dané lokalitě historicky doložená a respektuje se původní materiál. |
| Hladké plechové krytiny (např. měděné) | Podmíněně vhodná | Pouze ve výjimečných případech, zejména v ochranných pásmech. Neznehodnocovat tradiční břidlici nebo šindel. |
| Vláknocementové šablony (bez azbestu) | Podmíněně vhodná | Pouze ve výjimečných případech, zejména v ochranných pásmech, pokud jimi byly již dříve nahrazeny došky nebo šindel. Nahrazení dochovaných bobrovek/prejzu nebo břidlice/dřevěného šindele je zcela nevhodné. |
| Betonová taška | Nevhodná | Novodobý výrobek, stárne odlišně, z pohledu památkové péče nevhodná pro zachování původního vzhledu a rázu lokality. |
| Asfaltové šindele/povlakové krytiny | Nevhodné (obecně) | Novodobý výrobek. Pouze ve výjimečných případech v ochranných pásmech, pokud se nejedná o obnovu památek. |
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
tags: #jaky #typ #stresni #krytiny #se #smi