Při stavbě jakékoliv budovy je jedním z nejdůležitějších aspektů zajištění pevnosti a stability její konstrukce. Klíčový prvek, který hraje zásadní roli v této oblasti, je tzv. věnec.
Věnec je horizontální konstrukční prvek, který se umisťuje na vrchol zdi nebo stěny stavby. Pozední věnec je železobetonový stavební prvek, který chrání celou konstrukci před vodorovnými posuny. Zajišťuje, že se zdi nezhroutí pod váhou střechy. Umožňuje rovnoměrné sesedání zdiva. Zpevňuje podlahu (obzvlášť pokud je ze dřeva). Vyztužuje dům vůči vodorovně posuvným vlivům (např. nárazy větru, důležité především u vysokých staveb). S pozedním věncem se proto nejčastěji setkáte nejen u nosného zdiva každého podlaží objektu, ale také například u opěrných zídek.
Správné navržení statiky stavby je nejdůležitější částí projektové dokumentace. Pozední věnec je pak jedním z prvků, který konstrukci chrání před vodorovným namáháním. Správné navržení a položení pozedních věnců vyžaduje podrobnou znalost stavebních plánů a velké množství statických výpočtů.
Výběr správného betonu a oceli
Pozední věnec nejvíce ovlivníte výběrem správného typu betonu a oceli. Aby byl tento typ vyztužení účinný, je třeba zvolit správný beton, ocel a instalaci. U betonu je vhodné zvolit třídu C 20/25 S1, či C 20/25 S3. Ocel zajistí konstrukci pevnost v tahu. Nejvíce se využívá prutů o minimální velikosti 10 mm (na podélnou výztuž) a 6 mm (u třmínků). Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování.
Obecně platí, že železobeton je tím trvanlivější, čím lépe jsou pruty chráněny proti korozi. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory.
Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy
Postup betonáže věnce
Prvním krokem je příprava bednění, které určí tvar a rozměry samotného věnce. Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken, využít však lze i věncovky. Systémové řešení nabízí keramické či plynosilikátové věncovky dostupné v několika velikostních provedeních. Šalování věnce musí být dobře zajištěno proti posunu řádným provázáním, zapřením či ukotvením do stěny.
Armatura se obvykle skládá z ocelových prutů o průměru 8-16 mm. Armatura se umisťuje do bednění tak, aby byla ze všech stran zcela obklopena betonem. Armování věnce je nezbytným krokem při stavbě jakékoliv budovy. Zajišťuje pevnost, stabilitu a odolnost konstrukce proti různým zatížením. Při armování věnce je důležité dodržovat všechny technické normy a předpisy, které platí pro daný typ stavby. Kvalita provedení je klíčová pro dlouhodobou stabilitu konstrukce.
Věncový trám musí plynule sahat od jednoho rohu domu k druhému a měl by tvořit v rámci jednoho podlaží jeden celek (v případě větších staveb s dilatačními spárami). Po umístění armatury do bednění je možné začít s betonáží. Beton se nalévá do bednění tak, aby zcela obklopil armaturu a vyplnil v ní všechny mezery. Po dokončení betonáže je třeba nechat beton vyzrát. Tento proces trvá obvykle 28 dní, během kterých beton dosáhne své plné pevnosti. Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2-3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti. Použití kvalitních materiálů je zásadní.
Tepelná izolace věnce
V místě železobetonového věnce byla zajištěna dodatečná tepelná izolace. Bez ní by totiž z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most. A nezapomeňte také použít kvalitní tepelnou izolaci v dostatečné tloušťce. Jelikož jsou věnce z železobetonu (ŽB), jsou také lepším vodičem tepla než dnešní tepelně izolační tvárnice a teplo jimi uniká ve větším množství. Proto je nutné v místě ŽB věnců vkládat na straně exteriéru tepelný izolant.
Typy betonových směsí
Běžné betonové směsi jsou nejčastěji dodávané betony z betonárny, které mohou být jemno až hrubozrnné, sypké, polotekuté až tekuté konzistence. Pěnobeton - díky přídavku technické pěny a některých dalších chemikálií je tento typ betonu ideální tam, kde se uplatní jeho nižší hmotnost, např. pro výstavbu rovných střech a pro podlahy s nižší statickou nosností. Odolné betony vůči působení agresivních vlivů - odolávají soli a močovině (např. chemický posyp komunikací), tzv. síranové korozi v odpadních železobetonových tratích, mrazu a odmrazovacím chemikáliím a také mechanismu při korozi ocelové výztuže v betonové směsi, tzv. Vysokopevnostní směsi - jsou vhodné pro stavby zatěžované vyšším statickým či dynamickým namáháním, např. v dopravní infrastruktuře. Vyšší pevnost betonu je dána určitými přidávanými chemickými složkami, např. odpadní mikrosilikou z hutní výroby, tzv.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
tags: #jaký #typ #betonu #do #věnce