Vyberte stránku

Dřevěné štíty domů, ať už historických nebo nových, jsou silně exponovaným místem, které je potřeba pečlivě chránit. Slunce, vítr, voda a mráz neustále namáhají tyto části fasády. Proto je důležité vědět, jaký nátěr zvolit a jak dřevo správně ošetřit, aby si zachovalo svou krásu a funkčnost po dlouhou dobu.

Proč je péče o dřevěný štít tak důležitá?

Dřevěný štít je ozdobou každé chalupy a dodává domu typický ráz českého venkova. Zároveň však jde o nejvíce namáhané části fasády, které jsou neustále vystaveny slunci a dešti. Pokud se o štít řádně nestaráme, velmi často vypadá špatně. Proč? Protože jsou vysoko a těžko se natírají. Zanedbání pravidelné údržby může vést k rozsáhlejším opravám.

Kromě dlouhodobého působení větru, deště a slunce může štít poškodit i voda zatékající do střešní krytiny nebo ze střechy přímo do štítu - například kvůli uvolněným plechům nebo špatně udělanému přesahu střechy. Dřevo mohou narušovat i biologičtí škůdci, tedy hmyz a dřevokazné houby.

Oprava starého dřevěného štítu

Pokud máte starou chalupu a chcete zrenovovat štít, měli byste se snažit o zachování co největší podobnosti se starým postupem. To znamená nahrazovat prkna stejným materiálem, stejnou šířkou a nejlépe stejně ošetřené. Staré štíty byly většinou natřeny pouze fermeží. Ta se vpila do materiálu a nechala ho přirozeně stárnout. Stejně tak se používaly oleje a terpentýny. Hodně profesionálů i amatérů napustilo prkna lněným olejem smíchaným s terpentýnem, který způsobuje, že olej se do prken lépe vpije. Ostatně tak je to u všech barev - barvy s rozpouštědly lépe vnikají do dřeva, protože mají menší povrchové napětí.

Jestliže starý štít kompletně nebo alespoň z větší části vyměňujete a chystáte se ho obnovit v originální podobě, pořiďte si předem dokumentaci včetně pečlivého zakreslení nebo alespoň fotografií. Snažte se skladbu i vzory dodržet i při sestavování nového štítu, nebo v tomto případě spíše repliky.

Čtěte také: Výběr betonu pro základové pasy

Architekt Jan Pešta radí používat při opravách a obnovách štítů co nejširší dostupné řezivo. „Pokud je to možné, volte shodnou šířku, jako má originální štít,“ doporučuje odborník na rekonstrukce historických domů. Připodobnění současného řeziva původnímu lze docílit vykartáčováním prken ocelovým kartáčem nebo jejich ručním ohoblováním.

Za všech okolností se pokuste co nejvíce zachovat a využít původní materiál štítu, ať už nařezáním kratších dílů z desek, které se ze štítu vyjmou kvůli uhnívajícím koncům, nebo zpevněním vnitřní strany štítu podpůrnou konstrukcí při zachování původního vnějšího obložení.

Pokud netrváte na dodržení historických vzorů a stavebních tradic pro váš region, je obvykle dobrou volbou neutrální, svisle bedněný štít. Vypadá dobře víceméně na každé stavbě a není problém ho ani v budoucnu udržovat a obnovovat.

Ekologické ošetření starého štítu

Pokud chcete ošetřit zrekonstruovaný starý štít v co nejekologičtějším duchu, lze se inspirovat například postupem, který při vnější povrchové úpravě dřeva používá Tesařská huť Romana Kloučka z Karlových Varů. Ta na povrchovou úpravu dřeva používá za studena lisovaný lněný olej smíchaný s terpentýnem a případně s přírodním borovým dehtem. Takový nátěr je ekologicky nezávadný a přirozeně chrání dřevo. Lněný olej totiž v reakci se dřevem vytváří přirozený polymer, který se postupně působením slunce, vzdušné vlhkosti a deště odbourává. Po několika letech se může tento přírodní nátěr obnovit bez toho, aby se musely odstraňovat staré nátěrové vrstvy.

Pro chalupáře, kteří se chystají restaurovat starou lomenici, Martin Jelínek z firmy Svobodná chalupa v Krásném radí: „Jižně orientovaná lomenice venkovského stavení v Kadově nesla známky nepatřičné povrchové úpravy z let minulých. V 80 letech hojné používání vyjetého oleje ke konzervování dřeva vytvořilo mylnou iluzi, že staré dřevo je tmavě hnědé, což pravda není, velmi staré dřevo je šedočerné.“ Lomenici je nutné očistit od zbytků zaschlého nátěru, odmastit jádrovým mýdlem s přidáním dřevitých pilin, důkladně nechat proschnout, doplnit chybějící dřevěné části a barevně je sjednotit s originálem. Následně je vhodné lomenici zakonzervovat lněným olejem, a to ve třech krocích, a výsledný povrch překartáčovat tvrdším štětinovým kartáčem.

Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět

Ošetření zcela nového dřevěného štítu

Pokud je štít v tak špatném stavu, že se spíš vyplatí jeho kompletní sundání a nahrazení novým, máte možnost se rozhodnout, zda se vydáte po cestě starých verzí nátěrů, nebo po cestě nových technologií. Než začnete vybírat nátěr, je důležité zhodnotit typ dřeva, které chcete ošetřit. Různé druhy dřeva mají různé vlastnosti a vyžadují odlišné typy nátěrů. Například měkké dřevo, jako je borovice nebo smrk, je náchylnější k poškození vlhkostí a potřebuje silnější ochranu. Naopak tvrdé dřevo, jako je dub nebo teak, je odolnější, ale i tak vyžaduje pravidelnou údržbu. Pokud nevíte, jaký typ dřeva máte, můžete se poradit s odborníkem.

Při obkládání štítu dřevem si pořiďte vysušené dřevo. Je jedno, jestli to budou prkna s překrytím, palubky, nebo prkna s fasádním profilem. Vysušení prken je základní předpoklad toho, aby vám během pár let zase nevypadala kroucením, praskáním a dala se dobře natřít. Vzhledem k tomu, že dřevo bude na fasádě ve vlhku, není zapotřebí dřeva vysušeného jako pro interiérové použití. Interiérové dřevo by mělo mít asi 10-12 % vlhkosti, exteriérové 14-16 %.

Kroky ošetření nového štítu

  1. Napuštění dřeva fungicidním přípravkem: Základem je vždy napuštění dřeva fungicidním přípravkem, který zamezí houbám a dřevokaznému hmyzu, aby si na štítu pochutnali. Nejlepší je nanášet přípravek štětcem, aby se předešlo rozptylu účinných látek do okolního prostředí.
  2. Základní penetrační nátěr: Po impregnaci se doporučuje nanést vrstvu základního penetračního nátěru. Ten pronikne hlouběji do dřeva, sníží jeho nasákavost, zpevní povrch a umožní lepší přilnavost dalších nátěrů.
  3. Vrchní nátěr - lazura: Na diskusních fórech můžete najít hromady návodů, čím natírat prkna. Základem je vždy ale lazura. Na štítech by se měla používat především tenkovrstvá lazura, která zasákne do dřeva a nevytváří na povrchu film. Proč? Protože silnovrstvá lazura namáhaná tepelnými výkyvy a vysokou teplotou po čase popraská a začne se loupat. Kdo chce vytvořit na povrchu dřeva nepropustný film, měl by hledat především pružné laky a nátěry.

Typy nátěrů na venkovní dřevo

Na trhu existuje několik typů nátěrů na venkovní dřevo, z nichž každý má své výhody a nevýhody. Při výběru je důležité zhodnotit typ dřeva, účel nátěru a požadovaný vzhled.

Olejové nátěry

  • Jsou ideální pro dřevo, které je vystaveno vlhkosti, protože pronikají hluboko do dřeva a chrání ho zevnitř.
  • Zvýrazňují přirozenou krásu dřeva a dodávají mu lesk.
  • Jsou vhodné pro tvrdé dřevo, jako je teak nebo dub.
  • Některé oleje dokážou zvýšit odolnost dřeva při zatížení.
  • Nevýhodou některých olejů na dřevo je dlouhá doba schnutí (až v řádech týdnů).
  • V exteriéru může být problém s nedostatečnou ochranou dřeva proti UV záření, protože v oleji chybí barevné pigmenty. Kvůli tomu může dojít k šednutí dřeva nebo změně barevného odstínu.

Lazury

Dlouhodobě patří lazury k nejoblíbenějším způsobům, jak ošetřit dřevo. Vyrábí se v různých variantách, od bezbarvých až po silně pigmentované.

Tenkovrstvé lazury:

  • Jsou poloprůhledné nátěry, které chrání dřevo před povětrnostními vlivy a zároveň mu dodávají barvu.
  • Pronikají hluboko do podkladu a neodlupují se, ale postupně zvětrávají po vrstvách.
  • Jsou ideální pro měkké dřevo, jako je borovice nebo smrk, protože se zcela vsáknou do dřeva a nevytváří na povrchu film.
  • Zachovávají přirozenou kresbu dřeva, stejně jako jeho strukturu na dotek.
  • Snadno se nanáší a obnovují - dřevo stačí jen lehce přebrousit a můžete aplikovat novou vrstvu.
  • Čím tmavší odstín, tím vyšší odolnost proti UV záření má.
  • Lazury mají zásadní výhodu, že nechávají dřevo dýchat.
  • Často se do nich přidávají oleje, které vylepšují jejich penetrační vlastnosti.
  • Na čerstvé dřevo jsou vhodnější lazury ředěné rozpouštědly, které díky menšímu povrchovému napětí pronikají do dřeva lépe než lazury ředitelné vodou.

Silnovrstvé lazury:

  • Vytvářejí neprodyšnou povrchovou ochrannou vrstvu a jsou vysoce vodoodpudivé.
  • Mají strukturu podobnou laku a na povrchu vytvoří vrstvu, která brání pronikání vody v obou směrech.
  • Problém ovšem je, že pokud se někde najde místo, kudy se voda do dřeva dostane, už se z něj nedostane. Namáhané tepelnými výkyvy a vysokou teplotou po čase popraskají a začnou se loupat.

Laky a krycí barvy

  • Vytvoří na dřevu velmi odolnou ochrannou vrstvu a uzavřou jeho povrch.
  • Dřevo je hladké, snadno čistitelné a výborně odolává povětrnostním vlivům.
  • Laky jsou bezbarvé a vytvoří na povrchu lesklou vrstvu.
  • Krycí barvy se vyrábí v mnoha barevných variantách, v lesklém i matném provedení.
  • Problém nastává, pokud dojde k poškození laku. Jakmile v něm vznikne malá trhlinka, voda proniká dovnitř, ale nemůže se odpařit. Dřevo tak napučí, barva začne praskat a odlupovat se ve vrstvách.
  • Z těchto důvodů jsou laky a krycí barvy oblíbenější spíše pro ochranu dřeva v interiéru.
  • Aplikace nátěru krycí barvou je složitá - nejdříve musíte nanést impregnaci na dřevo, poté základní nátěr a obvykle dvě vrstvy vrchního nátěru. Nátěr vyžaduje trochu grifu, aby za štětcem nezůstávaly viditelné tahy.
  • Složitá je také obnova nátěru - nejdříve se musí stará vrstva barvy důkladně oškrábat.
  • Jedna z nejdražších, ale také z nejkvalitnějších variant je palubový lak. Ten se používá normálně na nejvíce namáhaných místech, jako jsou parkety tělocvičen, nebo na dřevech s největší tepelnou roztažností (u nás je to buk). Na štítu ale udělá nejlepší práci.

Vosky

  • Dalším přírodním materiálem pro ošetření dřeva jsou vosky - nejčastěji se používá včelí, karnaubský nebo kandelilový vosk.
  • Na rozdíl od olejů se ale vosky nevsakují do dřeva, ochrannou vrstvu vytvoří pouze na povrchu.
  • Odpuzují vodu, ale nejsou odolné proti vyšším teplotám ani nadměrnému otěru.
  • Vosk zvýrazní přirozenou kresbu dřeva a dá se vyleštit do hladkého povrchu.
  • Nanáší se na perfektně obroušený povrch, nechá se zaschnout a poté se vyleští hadříkem do sucha.

Tabulka: Srovnání typů nátěrů na venkovní dřevo

Zde je přehled hlavních charakteristik jednotlivých typů nátěrů, které vám pomohou při rozhodování.

Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení

Typ nátěru Pronikání do dřeva Vytváří film Ochrana proti UV Prodyšnost Vhodné pro dřevo Obnova Poznámky
Olejové nátěry Hluboké Ne Nízká (bez pigmentů) Ano Tvrdé (teak, dub) Snadná, bez broušení Zvýrazňuje přirozenost, delší doba schnutí, možnost šednutí
Tenkovrstvé lazury Hluboké Ne Vyšší (s pigmenty) Ano Měkké (borovice, smrk) Snadná, lehké broušení Zachovává kresbu dřeva, neodlupuje se
Silnovrstvé lazury Povrchové Ano Vyšší Ne Všechny typy Složitější (praská, loupe se) Vytváří odolný film, ale může praskat
Laky a krycí barvy Povrchové Ano Vysoká (s pigmenty) Ne Všechny typy Složitá (škrábání staré vrstvy) Hladký povrch, ale voda se nemůže odpařit
Vosky Povrchové Ne Nízká Ano Všechny typy Snadná, leštění Odpuzuje vodu, není odolný proti teplotám

Příprava dřeva před nátěrem

Než začnete s aplikací nátěru, je důležité připravit dřevo. Správná příprava zajistí, že nátěr bude dobře přilnavý a dlouho vydrží.

  1. Čištění dřeva: Dřevo by mělo být čisté a suché. Pokud je na dřevě špína, prach nebo plíseň, je důležité je odstranit. Můžete použít speciální čisticí prostředky na dřevo nebo jemný kartáč a mýdlovou vodu.
  2. Broušení: Pokud je dřevo drsné nebo má starý nátěr, je dobré ho před aplikací nového nátěru obrousit. Broušení zajistí, že nový nátěr bude dobře přilnavý a povrch bude hladký. Ideální je na začátek hrubost 120. Po prvním nátěru je potřeba natřený povrch přebrousit velmi jemným brusným papírem o zrnitosti 150, abyste odstranili „chlupy“ - dřevní vlákna, která se po prvním nátěru vztyčila.
  3. Ošetření proti škůdcům: Pokud je dřevo napadeno škůdci, je důležité ho ošetřit speciálními přípravky proti hmyzu a plísním. To zajistí, že dřevo bude chráněno i zevnitř.
  4. Odstranění starých nátěrů: Pokud je dřevo ošetřeno mastným nátěrem (např. fermeží), na dřevě vám nic jiného držet nebude - ať už použijete nátěr disperzní, tedy ředěný vodou, nebo syntetický, mastný povrch ho bude špatně přijímat a barva se začne brzy loupat. Jejich úplné odstranění je dost obtížné, jsou nasáklé do dřeva, takže budete muset použít některý chemický prostředek, případně větší vrstvy laku opálit a na pomoc vzít elektrickou brusku.

Aplikace nátěru

Po přípravě dřeva můžete přistoupit k aplikaci nátěru. Většina nátěrů vyžaduje aplikaci ve dvou až třech vrstvách. První vrstva by měla být tenká a dobře rozetřená. Po zaschnutí první vrstvy můžete aplikovat další vrstvy, dokud nedosáhnete požadovaného výsledku. Rozhodně neplatí, že čím více vrstev, tím lépe. Naopak silná vrstva barvy se může začít odlupovat.

  • Výběr správného nástroje: Pro aplikaci nátěru můžete použít štětec, váleček nebo stříkací pistoli. Lazurovací laky tenkovrstvého typu doporučuji aplikovat štětcem, lazura se totiž krásně „vetře“ do povrchu dřeva, zvýrazní tak přirozenou kresbu a strukturu dřeva a nanášená vrstva lazury se snadno sjednotí.
  • Dodržování pokynů výrobce: Každý nátěr má své specifické pokyny, které byste měli dodržovat. Například některé nátěry vyžadují delší dobu schnutí mezi vrstvami, zatímco jiné lze aplikovat rychleji. Dodržování těchto pokynů zajistí, že nátěr bude správně fungovat.
  • Kompletní nákup: Všechny složky nátěru dřeva nakupujte společně. Použité materiály musí mít jednotné složení, na syntetický základ není možno nanášet disperzní svrchní nátěr a obráceně.

Údržba nátěru

Po aplikaci nátěru je důležité pravidelně udržovat venkovní dřevo. I ten nejlepší nátěr časem ztrácí svou účinnost, zejména pokud je dřevo vystaveno nepříznivým povětrnostním podmínkám.

  • Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte stav nátěru a dřeva. Pokud si všimnete prasklin, odlupování nebo vyblednutí, je čas nátěr obnovit.
  • Čištění: Udržujte dřevo čisté. Pravidelné čištění odstraní nečistoty, které by mohly poškodit nátěr a dřevo.
  • Obnova nátěru: Obecně plochy orientované na jih a jihozápad jsou ty nejvíce zatěžované. Perioda obnovovacích nátěrů u natřených dřevěných ploch záleží na lokalitě, klimatických podmínkách, konstrukčním řešení stavby a použitých materiálech. Pro maximální životnost natřených dřevěných ploch se tzv. obnovovací nátěr (1x vrstva lazurovacího laku obsahující UV filtr) má provádět každých 3-5 let. Pokud budeme tyto intervaly dodržovat, tak předejdeme případným problémům a prodloužíme tím životnost dřevěných prvků. Nátěr by se měl obnovit dříve, než dojde k jeho degradaci (popraskaná nebo „sprášená“ vrstva ochranného nátěru, zašednutí nebo začernání povrchu dřeva).
  • Přebroušení před obnovou: Pokud se jedná o natřené soudržné povrchy dříve ošetřené tenkovrstvou lazurou, doporučuji povrch důkladně očistit od nečistot, prachu, mastnoty a případných řas a mechů. V případě starých popraskaných a loupajících se nátěrů je nutné povrch přebrousit a očistit.
  • Obnova fungicidního nátěru: Působením povětrnostních vlivů se snižuje účinnost těchto aktivních látek. Pro obnovovací nátěr povrchů opatřených tenkovrstvými lazurami bych volil lazuru, která obsahuje účinné moderní biocidní látky, které zaručují plnou účinnost proti dřevokaznému hmyzu, zamodrání dřeva, dřevokazným houbám a zároveň chrání dřevo proti povětrnostním vlivům.

tags: #Průvodce #výběrem #nátěru #na #dřevěný #štít

Oblíbené příspěvky: