Pokud plánujete efektivní zateplení domu a chcete dosáhnout reálných úspor za vytápění, polystyren je vynikající materiál. Polystyren je nejoblíbenějším zateplovacím materiálem v České republice pro své izolační schopnosti, pevnost, ale i lehkost. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.
Proč je zateplení polystyrenem důležité a výhodné?
Hlavním důvodem zateplování je ochrana domu před únikem tepla a s tím spojená úspora peněz za energie během topné sezóny. Zateplením domu lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v extrémních případech u velmi starých domů i 70 %. Jednorázovou investicí do zateplení budovy polystyrenem se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění. Návratnost této investice je zhruba 6,5 roku pro domy vytápěné zemním plynem a 4,5 roku pro akumulační elektrickou energii. Reálně se navíc bude návratnost díky rostoucím cenám energií zkracovat.
Kromě úspory energií přináší zateplení i další benefity:
- S ohledem na probíhající změnu klimatu může správné zateplení spolu s odpovídajícím stíněním oken řešit nepříjemné letní přehřívání budov.
- Snížením energetické náročnosti domu zároveň snížíme emise skleníkových plynů (CO2) a výskyt kyselých dešťů (SO2). Pro představu jeden m³ pěnového polystyrenu ušetří až 50 kg emisí CO2 za rok.
- Zateplením konstrukce se posune rosný bod dále k vnějšímu okraji konstrukce (většinou do izolace) a na vnitřních stěnách se nesráží vlhkost.
- Zlepšuje tepelný komfort bydlení, srovná teplotu v místnostech, zachová teplo v zimě a naopak se v létě uchrání od veder.
Jak vybrat správnou tloušťku polystyrenu?
Jedna z nejčastějších otázek zní: Jakou tloušťku polystyrenu pro zateplení vybrat? Odpověď: Záleží na specifikách budovy a energetických požadavcích. Tloušťka tepelné izolace přímo ovlivňuje, kolik tepla uniká z vašeho domu ven. Čím tlustší izolace, tím menší tepelné ztráty a tím nižší náklady na vytápění. Ale pozor - vztah mezi tloušťkou a úsporou není lineární. Největší efekt má první vrstva izolace.
Důležitost součinitele tepelné vodivosti (lambda)
Proč je lambda důležitější než samotná tloušťka? Čím nižší je součinitel tepelné vodivosti (lambda, značka λ), tím lépe materiál izoluje. Proto někdy tenčí materiál funguje lépe než ten silnější. Ze součinitele tepelné vodivosti se pro dané tloušťky odvozují ostatní hodnoty jako tepelný odpor R nebo součinitel prostupu tepla U.
Čtěte také: Vše o bobkovišni na živý plot
- Součinitel prostupu tepla (U-hodnota): Udává, kolik tepla projde 1 m² konstrukce při rozdílu teplot 1°C. Čím nižší U-hodnota, tím lepší izolace.
- Tepelný odpor (R): Udává, jak dobře konstrukce odolává prostupu tepla. Čím vyšší R, tím lepší izolace.
Doporučené tloušťky a normové požadavky
Mnoho investorů stále vybírá polystyren „od oka“ nebo se řídí tím, co se dělalo před 10 lety. Výsledek? Příliš tenká vrstva izolace a vyšší účty za energie v následujících letech. V současnosti se doporučuje používat polystyren o tloušťce minimálně 15 cm a stále častěji se přistupuje k tloušťce 20 cm. Obecně se doporučuje volit polystyren o tloušťce 14 až 20 cm, podle konstrukce zdí u vašeho domu, ale také podle typu polystyrenu, který se rozhodnete použít. Odborníci se dnes shodují, že ekonomicky se vyplatí volit tloušťku 200 mm nebo více, případně lze použít o něco tenčí vrstvu šedého pěnového polystyrenu.
Normové požadavky jsou minimum. Tyto hodnoty jsou minimální požadavky podle normy ČSN 73 0540-2. Pro získání dotace Nová zelená úsporám (NZÚ) musíte dosáhnout určité energetické úspory (obvykle minimálně 30 %).
Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu.
Výpočet optimální tloušťky izolace
Pokud plánujete zateplení fasády a nevíte, jakou tloušťku izolace zvolit, je nutné nejprve zjistit skladbu konstrukce zdiva, jaké jsou součinitele teplotní vodivosti jednotlivých vrstev a také tloušťky těchto vrstev. Tyto hodnoty pak stačí vložit do vzorce pro výpočet teplotního odporu tedy R (dané konstrukce) = d/λ.
Následně zjistíte doporučenou hodnotu odporu dle norem, od kterého odečtete výsledné R z předešlého výpočtu, tento výsledek si můžeme označit jako R1. Výsledná hodnota je pak minimální tloušťka tepelné izolace v metrech, tu samozřejmě převedeme na milimetry, případně centimetry. V oblasti tepelných izolací se však nejčastěji bavíme o mírách v milimetrech.
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
Příklad z praxe
Výpočet si nyní vyzkoušíme na praktickém příkladu (na obecných hodnotách), kdy je dům zděný z dutých cihel o průměru 30 cm, dále pak s předstěnou z klasického sádrokartonu RB(A) a minerální vatou mezi zdivem a sádrokartonem o tloušťce 5 cm. Zapomenout v tomto případě nesmíme ani na omítku.
Pro každou konstrukční vrstvu si tak musíme spočítat R dle vzorce R1=d/λ. V tomto případě budeme tedy počítat R1, R2, R3, R4 a celkové R nám určí jejich součet. Lambda je tomto případě teplotní vodivost dané vrstvy - tato hodnota se dá zjistit v technických informacích o výrobku. Pak:
R1=0,3/0,250=1,2
R2=0,05/0,056=0,89
R3=0,125/0,22=0,57
R4=0,015/0,8=0,02
R= 1,2+0,89+0,57+0,02=2,68 m2K.W-1
Doporučený odpor činí dle normy 4,4 m2K.W-1.
Takže Rm= 4,4 - 2,68=1,72 m2K.W-1,pak d=Rm*λ*1,1 (kde λ je součinitel tepelné vodivosti zvoleného materiálu)= 1,72×0,051×1,1=0,09 m, takže doporučená tloušťka vrstvy zateplení činí 10 cm.
Čtěte také: OSB desky a jejich tloušťka pro podlahové aplikace
Typy polystyrenu a jejich použití
Na trhu jsou dostupné různé druhy fasádního polystyrenu, ale pro fasády se nejčastěji používá fasádní polystyren (bílý EPS) a grafitový polystyren. Při výběru věnujte pozornost nejen ceně, ale především jeho parametrům.
Fasádní polystyren
- Klasický bílý EPS (např. EPS 70F): Nejoblíbenější a cenově nejdostupnější materiál. U českých výrobců má součinitel tepelné vodivosti 0,039 W/mK. Vyrábí se v rozměrech 500x1000 mm v tloušťkách 10-300mm. Pro funkční zateplení fasády doporučujeme zvolit minimální sílu izolace 8 cm.
- Šedý grafitový polystyren: Má díky obsahu grafitu o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti než bílý EPS 70F. Jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,032 W/mK a právem je považován za nejúčinnější fasádní polystyren. Šedý polystyren je o cca 20-30 % dražší než bílý EPS.
- Děrovaný EPS (např. Baumit Open, Weber EPS-F Clima): Tyto polystyreny jsou unikátní díky svým prodyšným vlastnostem, které umožňují odvod vodních par. Hodnota součinitele difuzního odporu u běžného EPS μ = 30 - 70 se zlepší děrováním na hodnotu μ = 5 - 7. Jsou vhodné pro novostavby, rekonstrukce a pro starší objekty.
Důležité upozornění pro šedý polystyren
Při použití grafitového polystyrenu je však nutné pamatovat na precizní montáž a ochranu před přímým sluncem (stínění sítěmi), aby nedocházelo k jeho kroucení. Šedý polystyren má násobně vyšší jímavost tepla ze slunečního záření než bílý EPS. Proto je nezbytné při zateplením šedým EPS mít fasádu zastíněnou, zejména na místech přímého slunečního svitu. Jinak se desky nalepené přes den začnou večer prohýbat a tzv. "čokoládovat".
Polystyren pro základy a sokly
Pro základy se používá soklový/perimetrický polystyren, který je vysoce odolný vůči vlhkosti a tlaku zeminy. Izolační desky Perimetr a Perimetr SD patří mezi speciální výrobky z EPS, tvarovaných vypěňováním přímo do speciálních forem. Desky vynikají zvýšenou pevností, odolností proti průrazu a minimální nasákavostí. Soklový polystyren Perimetr SD doporučujeme použít na zateplení soklu v min. síle 8cm. Typická tloušťka polystyrenu pro základy je 10-15 cm, ale u moderních staveb se často používá i více. Extrudovaný polystyren (XPS) má zpravidla stejnou použitelnost jako Perimetr, navíc o malé procento menší nasákavost.
Polystyren pro podlahy
Pro zateplení podlah se používá podlahový polystyren s vyšší pevností v tlaku. Standardem je zhruba 10 cm, avšak stále častěji se aplikuje silnější vrstva. Pro zateplení podlahy v novostavbách je nejběžněji používán bílý podlahový polystyren s označením EPS 100Z. Díky stále se zvyšujícím doporučeným hodnotám pro zateplení podlahy se stal velmi oblíbený šedý podlahový polystyren Styrotherm PLUS 100 s lambdou 0,031 W/mK. Mezi podlahový polystyren se také řadí speciální izolace z elastifikovaného pěnového polystyrenu s útlumem kročejového hluku s označením Styrofloor.
Polystyren pro stropy
Pokud jde o strop, tloušťka izolace by měla odpovídat tepelným ztrátám a projektu budovy. V praxi se často používá polystyren o tloušťce 20 cm, zejména v nízkoenergetických domech. Pokud zateplujete strop z obytné části kontaktním způsobem, postačí v mnohých případech klasický EPS 70 s koncovým označením Z,S nebo F. Jelikož se nejedná o namáhané zatížené konstrukce, tak je zbytečné používat daleko dražší produkty. Pokud zateplujete strop ze shora, doporučujeme použít stropní polystyren s vyšší gramáží např.: EPS 100S nebo Z.
Polystyren pro střechy a podkroví
Na střechu a podkroví se aplikují silné vrstvy izolace, často přesahující 20 cm. Střešní polystyren se především používá do plochých střech. Podle míry zatížení se zvolí správný typ střešního polystyrenu, který má označení EPS 70S - podkladní vrstva izolací plochých střech, EPS 100S - pro ploché střechy s běžným zatížením, EPS 150S - pro ploché střechy s vysokým zatížením, EPS 200S - pro ploché střechy s nejvyšším zatížením. Dodáváme střešní polystyren v tloušťkách od 10 - 300mm s možností vyrobení spádových klínů a zajištění kladečského plánu.
Nejčastější chyby při zateplování
Tepelná izolace domu polystyrenem se může zdát jednoduchá, ale v praxi právě zde vzniká nejvíce drahých chyb. Problém netkví v samotném materiálu, ale v rozhodnutích učiněných ve fázi výběru a montáže.
- Příliš tenká izolace: Mnoho investorů stále vybírá polystyren „od oka“ nebo se řídí tím, co se dělalo před 10 lety. Výsledek? Příliš tenká vrstva izolace a vyšší účty za energie v následujících letech. Snížením tloušťky izolace se při výstavbě ušetří jen pár desítek tisíc korun. Avšak za vytápění a chlazení pak majitel domu v dlouhodobém horizontu zbytečně zaplatí několikanásobek „uspořené“ částky. Nedostatečné zateplení zůstane na stavbě klidně i padesát let. Během té doby se tak tepelné ztráty vyšplhají do statisíců korun.
- Příliš silná izolace: Někdy však nastává i opačná situace - někdo nakoupí „do zásoby“ extrémně silný polystyren, který neodpovídá projektu ani konstrukci budovy. Můžete se setkat s názorem, že čím silnější zateplení domu tím lépe, ale zde je nutné počítat s tím, že při šířce větší než 20 cm dochází třeba u polystyrenu ke skokovému nárůstu ceny, protože desky se v těchto šířkách nedělají. Používají se tak zpravidla desky dvě, které jsou slepeny k sobě. Kromě toho je potřeba použít speciální kotvící prvky, také je vyšší spotřeba lepidla atd. Na druhou stranu, pokud zvolíte příliš širokou izolaci, nedosáhnete nikdy toho, aby se vám tato investice vrátila.
- Nekvalitní realizace: Druhým obrovským problémem je samotná realizace. Důsledek? Praskliny na vnějších vrstvách fasády, vlhnutí zdiva a v nejhorším případě i úplné odtržení zateplovacího systému od stěny.
- Nedostatečné zateplení celého systému: Na polystyren nelze pohlížet jako na samostatný produkt. Záleží i na kvalitě lepidla, perlinky (sklotextilní síťoviny) a samotném provedení. Pokud dům obalíte polystyrenem, ale každá část bude mít jinou, náhodně zvolenou tloušťku, je to, jako byste si oblékli bundu bez rukávů.
Doporučení pro zateplení
Když přemýšlíte, jakým polystyrenem zateplit dům, pamatujte na jedno: rozhoduje celý systém. Při nákupu se neřiďte pouze cenou, ale využijte i odborné poradenství ve stavebninách. Investoři by se měli zajímat o tloušťku použité izolace i o její typ, neměli by to nechat zcela na projektantovi či stavební firmě. Doporučujeme investovat do doporučené tloušťky (16-20 cm).
Tloušťka izolace se v závislosti na typu zdiva a jeho tloušťce liší. Pro zateplení stěn o tloušťce 300-500 mm je možné bez obav použít pěnový polystyren (EPS70F nebo EPS100F) o tloušťkách 120-160mm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Plísně vznikají tam, kde je nadměrná relativní vlhkost, která se sráží na chladném vnitřním povrchu obvodové konstrukce. Základní podmínkou je, aby tloušťka izolace byla alespoň taková, aby se mezi izolací a zdivem netvořil při nižších teplotách rosný bod a voda v tomto místě nekondenzovala.
Doba realizace a ideální podmínky
Zateplení trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 4-5 týdnů. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, angažování stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně zvyšuje rozpočet na zateplení. Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C.
Životnost a mýty
Při správné aplikaci ETICS s pěnovým polystyrenem je tento vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, což je možné doložit systémy realizovanými v tehdejším západním Německu před 50 lety. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly.
Kotvení izolace a povrchové úpravy
Volba vhodného kotvení izolace na fasádu je díky široké nabídce často složitá i pro zkušeného odborníka. V některých případech je nutné provést tzv. výtažnou zkoušku, která ověří vhodnost použití hmoždinky pro konkrétní fasádní systém. U novostaveb do výšky cca 12 m lze na pevný podklad (cihla, beton, vápeno-písek, někdy i pórobeton…) kotvit polystyren EPS bez použití hmoždinek. Inovativní způsob kotvení, kdy hmoždinka neprochází izolantem, představuje systém StarTrack.
Typy kotvení:
- Zatloukací hmoždinky: Doposud nejčastěji používané hmoždinky, které jsou už nyní vytlačovány z trhu modernějšími. Pro menší tloušťky izolantu lze použít hmoždinky s PVC trnem, ale u větších tloušťek, zejména u minerální vaty, je už nutné použití hmoždinek s kovovým trnem.
- Šroubovací hmoždinky s talířkem pod povrchem: Modernější systém kotvení, který v současné době stále častěji nahrazuje kotvení zatloukacími hmoždinkami. Talířek je zatlačen cca 2 cm pod povrch izolantu a vzniklá díra se zaplní zátkou ze stejného materiálu.
- StarTrack systém: Hmoždinky se vytvoří na předpřipravený rastr, na který se následně lepí izolace. Velkou výhodou je, že hmoždinky nevytváří tepelné mosty a nevznikají na fasádě nevzhledné fleky.
Povrchové úpravy:
Nejběžnějším způsobem povrchové úpravy zateplených fasád jsou probarvené omítky zrnitosti 1 - 3 mm, lidově označované jako reib. Nejčastější je zrnitost 1,5 mm, kterou neprosvítá podklad, má příznivou spotřebu a díky menším zrnům není tak náchylná na zachytávání atmosférické nečistoty. I u povrchových úprav je klíčovým parametrem paropropustnost, která musí korelovat s použitým izolačním materiálem.
- Akrylátové omítky: Levné, snášejí široké spektrum barev a snadno se nanášejí.
- Silikonové omítky: Nejoblíbenější povrchová úprava, která nejlépe splňuje požadavky většiny fasád ze všech hledisek. Slabinou je průměrná paropropustnost, která nemusí stačit např. u historických objektů.
- Silikátové omítky: Povrchová úprava s nejlepší paropropustností, která je často nutná u starších nebo přímo památkových objektů. Je choulostivá na teplotu a vlhkost při nanášení.
Prodloužení životnosti povrchové úpravy:
Pokud chce zákazník prodloužit životnost povrchové úpravy, lze zvýšit ochranu proti řasám a plísním aktivní ochranou. Nejběžnější způsob je používání biocidních přísad, které účinně likvidují řasy a plísně minimálně 8-10 let po nanesení, než dojde k vyčerpání ochranného účinku. Estetické vlastnosti fasády lze udržovat pomocí samočisticího efektu. Při aplikaci nanočástic se po aplikaci povrchové úpravy vytvoří tak hladká sklovitá povrchová vrstva, že se na ní nečistota nezachytává a navíc se následně působením deště i větru dočistí.
Při vybírání z malého papírového vzorníku bývá často objednán odstín, který po realizaci fasády nesplňuje představy majitele. Nedoporučuje se použít 2 sousední odstíny ze vzorníku vedle sebe i na fasádě.
Shrnutí a doporučení
Výběr správné tloušťky izolace je o nalezení optimálního poměru mezi investicí a úsporou. Příliš tenká izolace vás připraví o úsporu a dotaci. Kolik energie a peněz ušetříte zateplením fasády si můžete jednoduše a rychle spočítat v kalkulačce zateplení fasády. Stačí vám znát plochu obvodových stěn, typ zdiva a cenu energií na vytápění.
Při nákupu se neřiďte pouze cenou, ale využijte i odborné poradenství ve stavebninách. Nejprve je nutné vědět jakou máte skladbu konstrukce zdiva, jaké jsou součinitele teplotní vodivosti jednotlivých vrstev a také tloušťky těchto vrstev. Nechvátat, každý dílčí krok trpělivě připravit a rozmyslet a případné problémy či nejasnosti konzultovat se skutečnými odborníky. Průběžný stavební dozor ručí za to, že vše proběhne tak, jak má.
Tabulka: Doporučené tloušťky izolace pro různé části domu
| Část budovy | Typický polystyren | Doporučená tloušťka |
|---|---|---|
| Fasáda (standardní dům) | Bílý EPS 70F | 14-20 cm (min. 15 cm) |
| Fasáda (nízkoenergetický dům) | Šedý grafitový polystyren | 25 cm |
| Fasáda (pasivní dům) | Šedý grafitový polystyren | 30 cm |
| Základy/Sokly | Soklový/Perimetrický polystyren (např. Perimetr SD) | 10-15 cm (min. 8 cm) |
| Podlahy | Podlahový polystyren (např. EPS 100Z, Styrotherm PLUS 100) | Min. 10 cm |
| Stropy | EPS 70Z,S,F (kontaktní), EPS 100S, Z (pochozí) | Min. 20 cm (nízkoenergetické domy) |
| Střechy/Podkroví | Střešní polystyren (dle zatížení: EPS 70S, 100S, 150S, 200S) | Přesahující 20 cm |
tags: #jakou #tloušťku #polystyrenu #zvolit #pro #zateplení