Aplikace fasádní omítky patří mezi poslední kroky stavby nebo rekonstrukce, její výběr ale rozhodně nepodceňujte. Pokud zvolíte správně, bude vám dobře a dlouho sloužit. Jaké jsou mezi jednotlivými typy rozdíly a podle čeho omítku pro váš dům vybírat, zjistíte v našem článku.
Typy fasádních omítek a jejich vlastnosti
Fasádní omítky patří mezi nejčastější povrchovou úpravu vnějších zdí. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší použitým pojivem. Pojďme si na začátku udělat jasno v pojmech.
Rozdělení omítek
- Podle způsobu nanášení: Pokud při nanášení točíte finální vrstvu fasády hladítkem, dostanete tzv. točenou nebo také zatíranou či hlazenou omítku. Setkat se můžete také s názvem zrno na zrno. Fasádě můžete ale také dodat strukturu.
- Podle zrnitosti: Volba zrnitosti je zcela na vaší představě o výsledném vzhledu fasády. Vybírat můžete z jemnějších či hrubších omítek.
- Podle konzistence: Omítky si můžete pořídit jako suchou směs, tzv. minerální, které musíte před nanášením smíchat s vodou. Naproti tomu pastovité omítky jsou předem namíchané a připravené k nanášení na podklad. Všechny MAPEI pastovité omítky jsou tenkovrstvé, strukturované a probarvené. Jejich konzistenci můžete dále upravit naředěním s vodou.
Druhy omítek podle pojiva
K omítání se používá malta připravená obvykle z písku, vápna a cementu v různých poměrech. Rozlišujeme tedy jednotlivé druhy malt, kterými se provádějí různé typy omítek. Může to být matoucí, ale pro snazší orientaci lze převzít běžné označování těchto produktů na trhu: směsi pro omítání se označují jako omítky, zatímco směsi pro zdění jsou obvykle popsány jako malty.
- Silikonové omítky: Patří k tomu nejkvalitnějšímu, co trh nabízí. Jsou hydrofobní, chrání fasádu proti vzniku plísní a řas a dobře odolávají teplotním výkyvům.
- Silikátové omítky: Vyznačují se vysokou odolností a prodyšností. Představují ideální volbu pro vlhké zdivo nebo v případě, kdy renovujete starší dům, který potřebuje dýchat.
- Silikon-silikátové omítky: Spojují vlastnosti obou předchozích typů. Jsou velmi prodyšné, odpuzují vodu a díky samočisticím schopnostem mají nízké náklady na údržbu.
- Akrylátové omítky: Hledáte především ekonomické řešení? Pak sáhněte po cenově dostupnější směsi cementu a vápencového plnidla. Omítky jako Acrycolor Tonachino s rustikálním efektem jsou velmi odolné vůči vodě i oděru, ovšem o něco hůře dýchají a hůře se čistí.
- Vápenné omítky: Tradičním a stovkami let používání prověřená je vápenná malta, která se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Jejich výhodou je dobrá paropropustnost. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
- Vápenocementové omítky: Vápenocementová malta je směsí vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech vystavených většímu opotřebení.
- Cementové omítky: Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek.
- Sanační omítky: Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
- Sádrové omítky: Mezi jednovrstvé interiérové omítky bez nutnosti finální štukové vrstvy patří i sádrové omítky, s nimiž lze zvláště v kombinaci se sádrokartonem docílit dokonale rovných zdí. Tyto omítky se rovněž natahují hladítkem a nejsou vhodné pro exteriér ani pro příliš vlhké vnitřní prostory. Jednou ze základních výhod sádrových omítek je jejich tvarová stálost.
- Hliněné omítky: Samostatnou kapitolu pak tvoří omítky hliněné určené především (ale nejen) pro hliněné zdivo. Ty mají specifické složení a vyžadují i jiný postup nanášení. Zpravidla je nutné podpořit jejich soudržnost se zdivem pomocí rabicového pletiva, rákosu či laťování.
Výběr omítky podle typu nemovitosti a prostředí
Stále nemáte jasno, jaký typ fasádní omítky zvolit? Při výběru se můžete řídit také typem nemovitosti, který budete omítat. Omítku je nutné volit podle typu zdiva a také podle toho, jakému náporu opotřebení bude stěna vystavená.
Pro rekonstrukce starých domů a chat (bez zateplení)
Chystáte se na renovaci starého domu, stavení nebo chaty a neplánujete zateplovat? V takovém případě bude dům potřebovat dýchat a fasádní omítka by měla být dobře paropropustná. Nejlepších výsledků docílíte s pastovitou omítkou na bázi silikátu, jako je Silexcolor Tonachino. Dobrým řešením budou také silikonovo-silikátové směsi typu Sisicolor Tonachino. Jejich výhodou je, že nemají sklony k ulpívání nečistot a jsou vodoodpudivé. Vhodným řešením může být i silikonová omítka Silancolor Tonachino. Při omítání tradičního zdiva starších domů a chalup je často nutné zvolit i tradiční postup omítání, tedy kombinaci jádrových a štukových omítek. U rekonstrukcí či různých dostaveb i dílčích oprav starších domů je nanejvýš vhodné udělat si důkladný přehled o složení zdiva a na základě toho zvolit nejvhodnější složení omítky. Někdy má smysl požádat o konzultaci památkáře nebo profesionály z firem, které se specializují na opravy historických staveb.
Čtěte také: Vše o bobkovišni na živý plot
Pro nové suché budovy nebo zateplené domy
Pokud vybíráte fasádní omítku na novou suchou budovu nebo zateplený dům, vaše možnosti jsou takřka neomezené.
- Do prašného prostředí bude nejvhodnější volbou silikátová omítka, případně směs se silikátem. Výrobky jako MAPEI Silexcolor Tonachino nebo Sisicolor Tonachino poskytnou fasádě vynikající ochranu proti ulpívání nečistot a sníží tak vaše náklady na údržbu.
- Do míst s vyšší vlhkostí bude vhodná omítka na bázi silikonových pryskyřic. Naneste na fasádu Silancolor Tonachino Plus a ochráníte ji proti růstu mikroorganismů.
Složení a příprava omítek
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Míchání svépomocí
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Hotové směsi se snadno zpracovávají, někdy je však lepší namíchat si vlastní omítku. Pro míchání většího množství vlastních omítkových směsí, kdy se poměry zpravidla odměřují na lopaty, je nejvhodnější stavební míchačka. Na trhu jsou k dispozici i poměrně lehké a skladné modely, které lze po sklopení nohou naložit i do kufru auta. Lehké a snadno přepravitelné stavební míchačka je pro míchání omítkových směsí ideální, ale někdy si vystačíte i s míchadlem. Přípravu omítek mohou zjednodušit univerzální pojiva.
Jakmile budete vědět, který typ omítky je pro vaše zdivo nejvhodnější, můžete si je podle následujících doporučených poměrů vlastnoručně namíchat. Je to pracnější než nákup hotových směsí, ale ušetříte, a hlavně budete přesně vědět, co ta či ona směs obsahuje a jak se bude v budoucnu na stěnách chovat.
Doporučené poměry pro míchání omítek:
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
- Vápenná malta: Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Příliš vysoký podíl vápna omítce neprospívá, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
- Štuková malta: Je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1 : 3. Do směsi je možné přidat i cement, který by však měl tvořit jen asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky. Počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku u vnitřních a zhruba 250 kg vápna (vápenného hydrátu) na jeden krychlový metr písku u vnějších štuků. Rozmezí množství vápna je závislé na jeho kvalitě, je potřeba vápno vyzkoušet.
- Vápenocementová malta: Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3 až 5 lopat písku. Cement snižuje prodyšnost omítky, u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy se proto doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
- Cementová malta: Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku.
Problém průmyslově vyráběných omítkových směsí však někdy spočívá v tom, že převažující část pojiva v nich tvoří cement. A příliš velký podíl cementu není vhodný pro některé typy zdiva, protože má tendenci stěny uzavřít a zadržovat v nich vlhkost. Řešení je dvojí: buď se pečlivě zorientovat v aktuální nabídce na trhu a vybrat z ní některé speciální vápenné omítky, které výrobci doporučují právě pro omítání problematického zdiva. Často se u těchto výrobků uvádí např. vhodnost pro rekonstrukce historických objektů. Nebo je možné jít cestou, kdy máte podíly jednotlivých typů pojiva v omítce zcela pod kontrolou a namíchat si je ručně. To platí zejména při požadavku na použití omítek s převažujícím podílem vápna. Jsou sice méně pevné a trvanlivé, ale pro některé typy zdiva jsou výrazně vhodnější než standardní cementové omítky.
Vícevrstvé omítání
Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Silnovrstvé (jádrové, hrubé) omítky se na stěny (z cihel, tvárnic, kamene či smíšeného zdiva) ručně nahazují, a to i ve více vrstvách. Slouží k vyrovnání povrchu a vytvoření podkladu pro tenkovrstvé finální (štukové, sádrové) omítky. Ty se na vyzrálý podklad natahují pomocí ocelového (nerezového) hladítka a poté vyhlazují měkkým (filcovým, polyuretanovým, pěnovým) hladítkem.
Jádrová omítka
Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu. Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace. Pokud neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem.
Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Štukové a jemné omítky
Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky. Rozdíl mezi jemnou (štukovou) a hrubou (jádrovou) omítkou spočívá v zrnitosti: pokud omítka přesáhne zrnitost 1,5 mm, je už obtížné filcovat ji na stěně pomocí měkkého hladítka.
Čtěte také: OSB desky a jejich tloušťka pro podlahové aplikace
Tradiční štuk
Pokud byste chtěli vyzkoušet pracnější, ale osvědčené zednické postupy, můžete si připravit štuk metodou, která se na stavbách používala ještě před rozšířením hotových omítkových směsí. Pro přípravu „fajnové“ omítky se nejprve namíchala řídká malta z vody, a jemného písku a vápna v poměru 1 : 1. Ta se pak přelévala přes jemné síto do nádob (sudů) a nechala se ustát do dalšího dne, kdy voda postupně vystoupala na povrch a houstnoucí malta klesla ke dnu. Voda se z povrchu odebírala a malta postupně houstla do vláčné máslové konzistence. Aby byla dokonale připravená k natažení na hrubou omítku, je potřeba vyčkat až tři dny. Před zpracováním lze do této malty pro zlepšení její odolnosti přidat i cement nebo pomalu tuhnoucí sádru.
Postup aplikace jádrových omítek
Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépomocí.
- Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Pro vyrovnání nahozené vrstvy jádrové omítky se používá zednická lať, pohodlně se pracuje s latí z hliníku.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
- Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Důležité faktory při výběru omítky
Barevnost fasády
Výběr barvy bývá vnímán jako ryze estetická záležitost. Nenechte se ale zmást, barevnost může mít i praktické dopady. Světlejší fasády se méně ohřívají, díky čemuž nezvyšují teplotu uvnitř budovy, což oceníte především v letních měsících.
Tloušťka omítky
Vápenná hrubá omítka je jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm. Vyrovnat ji lze latí, dohlazovat ocelovým či dřevěným hladítkem. Vápenná hladká omítka se nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Finální vrstva se upravuje měkkými hladítky. Vápenocementová a cementová omítka je jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Oproti vápenné je tato omítka odolnější vůči vlhku a otěru. Pro konečnou úpravu povrchu se používá měkké hladítko, světlo z boku snadněji odhalí veškeré nerovnosti.
Příklad z praxe: Horský dům v Orlických horách
Pět let stál v centru obce Říčky v Orlických horách rozestavěný pension. Skupina investorů se rozhodla projekt odkoupit a přepracovat na bytový dům s dvanácti bytovými jednotkami. Projekt byl nedávno dokončen a na první pohled zaujme netradičním řešením fasády. Tvůrci projektu na fasádě zkombinovali jednobarevnou omítku Activcem zatíranou (zrnitost 2,0 mm) s kreativními omítkami MAGIC DECOR WOOD, které věrně imitují texturu dřeva. „Hledali jsme zajímavé řešení exteriéru, které by se neslo v duchu horské vesnice a stavbu citlivě začlenilo do kontextu okolní architektury, založené na používání dřeva,“ vysvětluje jeden z investorů Zbyněk Müller. Projekt byl konzultován i se Správou CHKO Orlické hory, která v oblasti dohlíží nad respektováním krajinného rázu a ke stavbám vydává závazná stanoviska. Proti originálnímu ztvárnění fasády pomocí omítek Cemix MAGIC DECOR WOOD neměli úředníci žádné připomínky. „Výsledná realizace skutečně působí velmi věrohodně a kolemjdoucí často studují, jaký typ dřeva je na fasádě použit. Jen málokoho napadne, že jde o imitaci,“ pokračuje pan Müller. Dřevěný dekor lze uzpůsobit na míru stavby, a to volbou vrchního lazurovacího nátěru Cemix DECOR LAZUR. MAGIC DECOR WOOD je poměrně novou technikou v portfoliu výrobce Cemix, a tak se s ní museli seznamovat i řemeslníci. S notnou dávkou trpělivosti a pečlivosti se postup nanášení učili přímo na stavbě. Zbyněk Müller na závěr neopomene zmínit výhody, které má uvedené řešení pro budoucí majitele bytů. Dřevěné obklady by na rozdíl od fasádních omítek vyžadovaly pravidelnou péči (obnovu nátěrů).
tags: #jakou #omitku #na #hory